Svět překypuje. Stát se může cokoli. John Cage Poslední turista zmizel v ohybu cesty a já si konečně můžu na chvíli oddechnout. Lidí je někdy zkrátka moc – a tady v Krkonoších to platí dvojnásob. Sedím na hrubozrnném žulovém balvanu mezi Českem a Polskem a snažím se na nic nemyslet. Zády se opírám o druhý balvan, podobně…
Štítek: Luděk Čertík
Luděk Čertík: Ponořeni ve zvucích
Poslouchej. Nasaj divokou hudbu Země do svého těla. Nejsi sám. Kathleen Dean Moore, Earth’s Wild Music David Rothenberg se mě jednou zeptal, jaký mnou dosud neslyšený zvuk, bez ohledu na jeho původ, bych si nejvíc přál zaznamenat. Otázka mě, přiznám se, trochu zaskočila a musel jsem nad ní notnou chvíli přemýšlet. Po delším (už lehce…
Luděk Čertík: V krajině
„Jednou jsem se v Anaktuvuk Passu zeptal jistého muže, co dělá, když navštíví nové neznámé místo. ‚Naslouchám,’ odpověděl. A to je všechno: je třeba naslouchat tomu, co nám země říká. Bloudit krajinou a mít smysly napjaté v očekávání toho, co mi řekne – dlouho předtím, než sám vyslovím jediné slovo. Vstoupí-li člověk s podobným respektem, může věřit, že…
Luděk Čertík: Jen poslouchat
Netrpíme-li nějakou vrozenou tělesnou nebo genetickou vadou, nebo nás v průběhu života nepostihlo nějaké závažné zranění, které by nám sluch vzalo, slyšíme – byť pochopitelně s odlišnou mírou citlivosti – všichni, neustále. Na rozdíl od očí nelze uši zavřít, zaklopit. A po pravdě, zvuku nelze uniknout ani v případě, že nám kdovíjak neslouží sluchový aparát: lze ho totiž,…
Luděk Čertík: Nenechat opici a tygra zemřít
Po celý tvůj život každou vteřinu někde se proháněly velryby Ještě se bojíš? Ondřej Tuček, Celou noc velmi silně štěbetalo vodní ptactvo Koncem roku 2022 se mi na doporučení americké spisovatelky Rebeccy Solnit, která ho sdílela na svém facebookovém účtu, dostala do rukou kniha The Nutmeg’s Curse (Kletba muškátového oříšku, 2021) bengálského literáta Amitava Ghoshe.…
Luděk Čertík: Vzdálené a blízké
Následující text vznikl jako doprovod k výstavě ŽIVO(T) V ZÁTIŠÍ, završení stejnojmenného projektu, který formou terénních vycházek a participativních akcí usiluje o oživení dlouho zanedbávané lokality Zátiší v jihočeských Vodňanech. Text zde uveřejňujeme vzhledem k jeho obecnější platnosti – myšlenky v něm obsažené lze vztáhnout na libovolné místo na Zemi. Za roky poznávání ptáků jsem se naučil mnohé, ale ta…
Luděk Čertík: Naslouchám, klaním se
Většina z nás alespoň někdy poslouchá hudbu, vzácně – jako třeba u zpovědi – nasloucháme jeden druhému. Naslouchání, o kterém tady chci hovořit, naslouchání světu, ale přesahuje rámec lidské kultury, mezilidských vztahů. Mluvím-li o naslouchání světu, mám tím na mysli nejen všechny libé i nelibé zvuky produkované lidskými aktivitami (na škále od operní árie po ohlušující…
Luděk Čertík: Dříve než lidmi byli jsme zemí (O poezii prvních severoamerických národů)
Nyní uvolněte místo v ústech travámtravámtravám Layli Long Soldier První národy Severní Ameriky praktikovaly poezii dlouho před příchodem bílých kolonizátorů. Jejich jazyky, slovy držitelky Pulitzerovy ceny, básnířky Natalie Diaz (Mohawk), představují „fundament amerického básnického lexikonu“. Jaká je však role domorodých básníků a básnířek v současnosti? A co přesně si pod zobecňujícím pojmem poezie prvních či původních…
Luděk Čertík: Poslední divoké objetí (básně)
Ukázka z připravované sbírky Luďka Čertíka Poslední divoké objetí. * papoušci byli od rána jako na trní; věděli, že od pobřeží přijde silná bouře a bouře, to je vítr a déšť, to je blesk a hrom a někdy také kroupy a padající větve, stromy a ještě něco víc, pokaždé něco víc, co nevejde se do…
Luděk Čertík: Nesuď město podle betonu
Otvírám okno a na balkon pod ním umisťuji stativ se stereofonním mikrofonem. Kabel od mikrofonu protáhnu vedlejší ventilačkou, zapojím konektory pro levý a pravý kanál, okno nehlučně zavřu a s rekordérem na klíně a sluchátky na uších se usadím na kraj rozestlané postele. Nepatrně zvýším citlivost u obou vstupů a stisknu tlačítko pro nahrávání. A pak…