Spolu, nezkrotní – Luděk Čertík
Země není jen planeta, která nese život. Země je životem procitlá — skrz naskrz živý svět. Živost světa zakoušíme na každém kroku: tu v tiché písni cvrčka lesního, tu v závanu petrichoru, tu v lahodné chuti zralého melounu. Také ale v modři oblohy, při pohledu na dešťová mračna, družice proplouvající letní nocí. Život si zkrátka nedokáže pomoct: za každou cenu musí tvořit a přetvářet, pronikat do každé skuliny, každého živlu a skupenství, hledat nové a nové způsoby sebevyjádření, nové a nové cesty, jak být nezkrotně spolu. Kniha Luďka Čertíka se cosi z této energie pokouší zachytit. V rozmanitých textech vybízí k otevřenosti vůči všemu živému, jehož jsme vždy nejen součástí, ale i aktivními spolutvůrci.
Knihu vydala Sedmá Generace.
Pamatuj na střízlíka – Radek Štěpánek
Epická báseň Pamatuj na střízlíka je mýtickou iniciací do nového příběhu. Archetypální žena a muž se společně vydávají na cestu proměny, která je vede daleko od lidí, daleko za rozrůstající se města. Postupně jsou oslovováni jednotlivými živly či jejich ztělesněnými zástupci – zemí (želvou), ohněm (hromem), vodou a větrem (střízlíkem) – a zasvěcováni do uvědomění živoucnosti a propojenosti vší existence. Bytostný svět přírody či sám zdroj života zpívá ženě a muži píseň kruhu – jež je písní samotného srdce –, aby se rozpomněli na svou původní jednotu s ním.
Mnohé řeky – Luděk Čertík
Jsme obklopeni tolika druhy života a plynutí, ale bereme je skutečně na vědomí? A co řeky, které protékají naším srdcem?
Básnická sbírka Mnohé řeky je reakcí na výzvy současné doby, především na náš poničený vztah se Zemí a jejími nesčetnými mimolidskými obyvateli. Básně v ní obsažené usilují o zbystření smyslů a kultivaci něhy, kterou v sobě všichni bez rozdílu nosíme.
Vše kolem mne jako já žije, cítí… / cesty k regenerativní kultuře – Jiří Zemánek (ed.)
Současní přední myslitelé z oblasti ekofilosofie a kultury udržitelnosti – David Abram, Derrick Jensen, Freya Mathews, Andreas Weber a Hildegarda Kurt – uvažují o tom, jak by bylo možné naši současnou postindustriální civilizaci, která nás přivedla na samotný práh enviromentálního rozvratu, ekologicky transformovat. Kladou si otázku, jak se od dominujícího vzorce kontroly a ovládání posunout k modu vzájemnosti a synergie se světem. Respektive jak bychom se jako lidská společnost mohli znovu začlenit do přírody; jakými způsoby bychom naše touhy a přání mohli sjednotit s touhami a potřebami biosféry tak, aby podporovaly její další možnou regeneraci a rozkvět a nikoli její ničení. Všichni se přitom shodují v tom, že nejde jen o „udržení“ reality světa tak, jak ji dnes chápeme. Jde o její radikální znovuoživení, o nové porozumění tomu, co je to život a jakou roli v něm hrajeme. O znovuobjevování subjektivity a poetiky mimolidského světa, jinými slovy – o animistický či panpsychistický obrat v udržitelnosti.
Žít kosmický život – Stephan Martin
Jak v těchto bouřlivých a ustavičně se měnících časech můžeme najít svou cestu? Jaké zdroje k tomu můžeme použít, když se věci nedaří? Kde můžeme objevit skutečnou inspiraci a skutečné vedení pro celistvý a naplněný život?
V této krátké, ale působivé knize astronom Stephan Martin tvrdí, že když do našeho každodenního života zapojíme kosmickou perspektivu, může nám poskytnout nové zdroje a náhledy, které nám pomohou procházet krizí, změnou a transformací s graciézností a pružností. Autor, jenž vychází z poznatků moderní kosmologie a z evolučního pohledu, nám ukazuje, že můžeme objevit zdroje podpory, obnovy a vedení, které nám mohou pomoci procházet výzvami, jimž v těchto kritických časech čelíme na osobní, kulturní a globální úrovni.
