Pouť krkonošská: putování z Prahy na Sněžku

Pouť krkonošská: putování z Prahy na Sněžku

přes Neratovice, Mělník, Housku, Bezděz, Zvířetice, Valečov, Vyskeř, Trosky, Jičín, Radim, Novou Paku, Studenec, Horní Brannou, Žalý, Špindlerův Mlýn, Luční boudu

15. srpna — 26. srpna 2020


Chodec mdlý se k otčině své blíží,
za hory se ukryl slunce svit,
víc a více noc se k zemi níží,
v náruč snu tichého klesá lid,
nivy, háje dřímota už tíží –
on však žádný nenalézá klid;
před sebe v noc hledí neustále,
krokem rychlým spěchá dál a dále.

Karel Hynek Mácha, Poutník

Každoroční velké letní máchovské putování je inspirované cestou Karla Hynka Máchy z Prahy na Sněžku z roku 1833. Znám je Máchův „Díl první plánu cesty do Krkonošů z Prahy“ až do Třebihoště, další trasa je odvozována z Máchova zápisníku, z korespondence a z vedlejších pramenů. Pravděpodobný termín Máchovy pouti krkonošské byl včetně cesty zpět do Prahy 19. srpna – 6. září roku 1833.

Srpnové velké máchovské putování spolku Pilgrim probíhá tradičně od roku 2005 v druhé polovině srpna (zatím se uskutečnilo celkem jedenáct těchto putování). V letošním roce pořádáme prakticky v témže termínu dvě velká srpnová putování: klasickou Pouť krkonošskou z Prahy na Sněžku (kontakt Vladimír Drábek) a putování z Rychlebských hor na Sněžku (kontakt Jiří Zemánek), které je součástí letošní Potulné univerzity přírody v Ekocentru Rychleby. Putování z Rychlebských hor začne v sobotu 15. srpna ve 14 hod v Račím údolí u Tančírny. Trasa, která vede přes Kralický Sněžník, měří cca 230 Km. O den později začne tradiční Pouť krkonošská z Prahy na Sněžku a to procházkou po pražských máchovských místech.

Na klasickou pouť se sejdeme v neděli 16. srpna v 8:30 na Vyšehradě před Kostelem sv. Petra a Pavla u vchodu do Vyšehradského hřbitova a projdeme se po pražských máchovských místech. Přespíme v Praze a druhý den 17. srpna v 6 hod ráno se sejdeme na Karlově náměstí u domu č. 34, v místě, kde stával dům č. 551, kde Karel Hynek Mácha žil a odkud se 19. srpna 1833 vydal na svou Pouť krkonošskou. Na domě se nachází Máchova pamětní deska. Ti, kterým tak brzké ranní vstávání nebude vyhovovat, mají možnost se k nám připojit v průběhu cesty po Praze, např. kolem 9 hod u stanice metra Prosek. Obě zmíněná putování skončí 25. a 26. srpna na Sněžce. Pokud nad námi bude Mácha držet ochrannou ruku, tak se snad na Sněžce společně setkáme.

Obě trasy jsou dále podrobně popsány v časových scénářích.

Putování z Rychlebských hor na Králický Sněžník a z Králického Sněžníku na Sněžku zde.

Kontakty: Jiří Zemánek 777 117 466, Vladimír Drábek 602 646 665

Karlovo náměstí

Karlovo náměstí (dříve Dobytčí trh), kde v domě č. 551 (poblíž kostela sv. Ignáce) bydlel Karel Hynek Mácha v domě svých rodičů; v pověstné „trudné komnatě“, kde napsal svůj „Máj“.

1. DEN — NEDĚLE 16. SRPNA

Praha (8 km)

procházka po máchovských místech, Vyšehradský hřbitov – Týn

Sejdeme se v 8:30 před kostelem sv. Petra a Pavla u vchodu do Vyšehradského hřbitova. Nejprve projdeme hřbitov, zastavíme se u hrobu Máchy a hrobů osob s ním spřízněných, a pokusíme si říci, koho z nich mohl potkat. Poté se projdeme textem Máchovy Poutě krkonošské a řekneme si něco její historii.

… Nesčíslné obživlých mníchů množství na všechny strany hory se hrnulo; i kráčel jsem k hřbitovu, abych spatřil hroby na vždy zesnulých mníchů; a jak stranou se uhnu, chtěje v rychlosti vyhnouti valícímu se davu, i obživlé za mnou přilétovali stíny; i odskočím na druhou stranu, i opět se valí stínové za mnou; uhnu se zpět, i sem mne stínové následují:

I mluví jeden z nich: „Darmo se nám vyhýbáš, povětří za tebou se táhnoucí, nás za tebou nutí; zůstaň státi a nejlehčí vítr zažene nás po tváři vrchu okolo tebe.“ Zůstal jsem státi; hrnuli se mníchové po kraj hory, stezkou chtíce dolu; mnohý vrhl se dolů se strmící nad krajinou skaliny, nevýslovnou touhou zapálené zraky jejích hleděly za tmavé hory, srážející však se ze všech strán vítr vždy je schromážďoval na temenu hory. Zacházelo slunce, schýlil se večer pozdní; zavánělo osení z dol, a ticho svaté se rozestíralo nad krajinou šírou; došel den života stínů … Psáno dne 14. ledna 1833

(z Máchova Literárního zápisníku – Sen, jenž je předobrazem Poutě krkonošské)

Poté sejdeme na nábřeží, projdeme na Petřín, Újezd, Kampu, Karlův most, Staré město, skončíme v Týnu. Navštívíme celkem 21 míst a budeme hledat souvislosti míst s Karlem Hynkem Máchou. Stavíme se i ve dvou kavárnách – v Dobré trafice a v Týnské literární kavárně, které by možná Mácha navštěvoval, kdyby tehdy existovaly. Procházka je plánována do cca 15 hodin. Další máchovská místa v Praze si ukážeme v pondělí při vlastní pouti Krkonošské.

Vlastní itinerář „poutě krkonošské“:

2. DEN — PONDĚLÍ 17. SRPNA

Praha – Neratovice (32 km)

Budeme se držet ve stopě Máchovy cesty, zároveň s vědomím kudy by Mácha mohl jít v současnosti. Každý rok se trasa putování mírně obměňuje. Během cesty je možné se každý den rozhodovat mezi delší a kratší trasou, aby si každý přišel na své a zvládl cestu dle svých možností. Celá trasa putování je dlouhá 230 – 260 km, každý den cca 17 – 32 km.

„Outerý. Z Prahy ráno ve čtyry hodiny dne 20. srpna 1833 …“

Karel Hynek Mácha / Díl první plánu cesty do Krkonošů

Sejdeme se ráno v 6 hod na Karlově náměstí u domu č. 34, kde žil Karel Hynek Mácha. Přes Petrské náměstí přejdeme podél Vltavy Karlínem až do Libně. Projdeme místy, kde žil Bohumil Hrabal. Budeme pokračovat kolem Podvinného mlýna vzhůru kopcem na Prosek. U východu ze stanice metra Prosek na Vysočanské ulici budeme kolem 9 hod. Zde se mohou připojit opozdilci. Odtud se vydáme přes Letňany do Čakovic k Čakovickému zámku, kde budeme kolem 10:30 (sem jezdí BUS 136, 351, 377 od metra Letňany, stanice Čakovický zámek); zde je další možnost připojit se. Zde si přečteme Máchův plán Poutě Krkonošské. Dále se budeme držet na východ od původní trasy Máchovy cesty, po které dnes vede silnice mířící ke Štěpánovskému přívozu. Tato trasa je příkladem, jak lze i dnes vyjít pěšky z Prahy do volné krajiny severovýchodním směrem. Od Čakovického zámku se vydáme cyklostezkou do Třeboradic, kde se stavíme v restauraci Maximum na oběd – cca  v 11:30. Dál půjdeme přes Hovorčovice a odtud pěšinou k zámku Měšice, kde koncem 18. století u Nosticů působil Josef Dobrovský. Prohlédneme si zámek a park.

Kurt Gebauer, Památník Františka Palackého (Neratovice)

Po pěšině podél trati přejdeme ke golfovému hřišti na Zloníně a dále stále podél trati k rozcestí Předboj a odtud doprava ke kopci Na Kozici a dále pěšinou ke kostelu sv. Víta v Kojeticích. Odtud se vydáme po zelené značce do Lobkovic. Zde si prohlédneme hrobku Františka Palackého a Kamennou knihu Palackému věnovanou od Kurta Gebauera.

Ráno jsme se sešli s p. Palackým u Pospíšilů; tam jsme se něco neshodli stranu básnictví; on o mně soudí, „že mám výbornou fantazii a že výborně maluji, ale prácí mých hlavní je chyba, že v ních nevysvítá jakási nutnost idey“. Já mu nerozumím, nebo mám za to, že právě v každé mojí básni idea jest co nejmožněji rozvedena. …

z Máchova deníku / 25. září 1835
Lenka Klodová, Miluji (Neratovice)

Já miluju květinu, že uvadne, zvíře – poněvadž pojde; –
člověka, že zemře a nebude, poněvadž cítí, že zhyne navždy;
já miluju, – více než miluju – já se kořím bohu, poněvadž – není. …

z Máchova zápisníku

Poté pokračujeme do Neratovic a ulicí Edvarda Beneše až k sousoší Lenky Klodové Miluji, kde si přečteme z Máchova Máje a první den putování zde ukončíme. Přenocujeme zde, na večeři půjdeme do nedaleké restaurace Originál 1869 skleník. (délka trasy z Proseku: 22 km.)

3. DEN — ÚTERÝ 18. SRPNA

Neratovice – Harasov (26 km)

Ráno se vydáme v Neratovicích ulicí Dr. E. Beneše a dále ulicí 28. října, Masarykovou a Nádražní až k železničnímu mostu, po němž přejdeme přes Labe. Dostaneme se na poutní cestu Blaník – Říp. Dojdeme po ní až k venkovní posilovně Kly a odtud se vydáme po pravém břehu Labe po cyklostezce 2. Labská a dál po zelené až k mělnickému zámku. V Mělníku se naobědváme a budeme pokračovat po červeně značené Máchově cestě.

Za mělnickým nádražím se podíváme na zahradu, kde žil básník Kamil Bednář a po té vyjdeme na Chloumek ke kapli sv. Jána (… z Mělníka k svatému Jánu na kopci – z plánu cesty). Odtud budeme pokračovat stále po červené Máchově cestě kolem rybníků Lhotka a Štampach až k rybníku Harasov, kde v bistru povečeříme. U rybníka, který je jako stvořený pro noční koupání, přenocujeme.

Pod mělnickým zámkem – soutok Labe s Vltavou
4. DEN — STŘEDA 19. SRPNA

Harasov – Houska (23 km)

Po ranní koupeli v harasovském rybníce pokračujeme po červeně značené Máchově cestě do Kokořínského údolí. Zde odbočíme po zelené ke hradu Kokořín a na Máchovu skálu. Po prohlídce hradu se vydáme po zelené značce do pozoruhodného skalního hrádku Nedamy, který za třicetileté války sloužil jako úkryt. Odtud budeme pokračovat k ruinám někdejšího bohatého výstavního barokního statku Nový dvůr, kde se před více než dvěma sty lety narodil Máchův současník, básník Václav Bolemír Nebeský. Opět se vrátíme na zelenou a pak po modré přejdeme na červeně značenou Máchovu cestu. Přes Vojtěchov dojdeme do restaurace v Ráji, kde poobděváme. Dále budeme pokračovat stále po červené. Potom po modré odbočíme na hrad Houska a na vyhlídku na Říp. Po stejné cestě se vrátíme a po červené se dostaneme do Hospůdky na konci sil, kde povečeříme. Přespíme zde či budeme pokračovat dále po červené a přespíme po asi 3 km v lese. 

 Nevyspalí kráčeli jsme nad míru krásným oudolím k Housce. Pískové skaliska sem tam jedlemi smrky a jiným jehličím porostlé stály nám po pravé ruce, po levé vzhůru do kopce černé lesy, prostředkem hučel jarý potok, sem tam vesnička.

Máchův Literární zápisník
5. DEN — ČTVRTEK 20. SRPNA

Houska – Zvířetice (30,5 km)

Od Hospůdky na konci sil se vydáme po Máchově cestě po červené značce přes vesnici Žďár až do podhradí hradu BezdězOdtud vystoupáme na hrad a přečteme si Máchův Večer na Bezdězu a po té poobědváme v místní restauraci u Vejra. Dál půjdeme po červené do Bělé pod Bezdězem. Zde si nakoupíme jídlo na večer a posedíme v parku na náměstí u památníku Karla Hynka Máchy. Pak projdeme až na konec města, kde přejdeme na modrou, po níž dojdeme do Bitouchova; zde bývá otevřená hospoda. Odtud dojdeme ke zřícenině hradu Zvířetice, kde se večer, pokud nám budou hvězdy nakloněny, sejdeme s máchovským badatelem panem Miroslavem Kolocem. Ve zřícenině hradu přespíme.

Na Bezdězí. Oblaky nade mnou co stáda beránků, za horami však černý hustý mrak, temnější než stíny tmavé horní. Vítr zanášel sem tam již požloutlé listí. …

Máchův Literární zápisník
6. DEN — PÁTEK 21. SRPNA

Zvířetice – Vyskeř (32 km, alter: 25 km)

Ráno přejdeme lávku přes Jizeru a dojdeme k přívozu, k němuž se váže vzpomínka na Máchu. Pak se vydáme přes most do Malé Bělé a dál přes Novou Ves a Zlatou stezkou Českého ráje do národní přírodní památky Račov se slatinnými loukami a mokřadními olšinami. Půjdeme kolem pramene sv. Prokopa přes oboru Klokočka až k zámku Maníkovice. Zde sejdeme doprava na cyklostezku 17 Greenway Jizera a dále po MHC až do Máchova oblíbeného skalního hrádku Valečov. Budeme pokračovat naučnou stezkou Příhrazskými skalami kolem Hospůdky na Zásadce do osady Mužský až ke Krásné vyhlídce. Dál půjdeme po červené Zlatou stezkou Českého ráje do Příhraz; odtud po žluté na rozcestí Podvyskeřský mlýn a dál po modré k Vyskeři, kde poblíž restaurace (kde se dá schovat před deštěm) přespíme. Variantní trasa: ze Zvířetic přes Bakov a ve Veselé se napojit na trasu do Valečova. Tato trasa je o 7 km kratší.

Skalní hrádek Valečov
Již od hor k horám mraku stín –
ohromna ptáka peruť dlouhá –
daleké noci přikryl klín,
a šírou dálkou tma je pouhá.
Slyš!  Za horami sladký hlas
pronikl nocí temnou,
lesní to trouba v noční čas
uvádí hudbu jemnou. …
Karel Hynek Mácha, Máj
7. DEN — SOBOTA 22. SRPNA

Vyskeř – Jičín / Valdštejnská lodžie (30 km, alter: 26 km)

Valdštejnská lodžie u Jičína, za ní vrch Zebín.

Vystoupáme křížovou cestou ke kapli na Vyskeři (466 m n. m.) a odtud budeme pokračovat po modré na Hrubou skálu a dál po červené k restauraci Vidlák. Alternativa je cesta po cyklostezce č. 14 k  Pekařské bráně a dál po naučné stezce Podtrosecká údolí k restauraci Vidlák. Tato trasa je o 3 km kratší a po cestě se lze vykoupat ve Věžickém rybníku. Dál se vydáme po červené na Trosky, kde poobědváme. Z Trosek po zelené a pak po červené přes Mladějov ke skalnímu hradu Pařez. Odtud po červené přes Prachovské skály a poté modré na Brada; alternativa je po zelené a žluté mimo Prachovské skály – tato trasa je o kilometr kratší a je méně kopcovitá. Z Brada půjdeme po modré a zelené do Dílců a pak polní cestou k Zebínu a po červené až do Valdštejnské lodžie; alternativa je jít po modré přes Kbelnici, kde lze v hospodě U Rumcajse povečeřet; pak po žluté, od rozcestí u Bílého mlýna po modré a pod Zebínem odbočit na červenou. Cesta je o půl kilometru delší. Ve Valdštejnské lodžii bude od 19,00 veřejné promítání filmu Karla Čtveráčka Pouť krkonošská s následnou besedou. Přespíme v lodžii.

Valdštejnská lodžie u Jičína, za ní vrch Zebín.

…K cíli přijda chodec, hůl svoji odloží,
prach s svých setře nohou – ; pouť dokonána jest;
v ouzkém dřímota lůžku
tíží pak zraky umdlelé. …

Karel Hynek Mácha / Noc
8. DEN — NEDĚLE 23. SRPNA

Valdštejnská lodžie / Jičín – Studenec (26 km)

Valdštejnská lodžie u Jičína, za ní vrch Zebín.

Ráno se vydáme z Valdštejnské lodžie po silnici kolem kartuziánského kláštera Valdice (dnešní věznice) do Studeňan, kde mineme obydlí Josefa Váchala a dál až do Radimi. Zde na místním hřbitově vyhledáme hrob Máchova největšího životního přítele Jana Beneše (je zde i hrob Josefa Váchala).

Beneši !!, …. – Vy jste člověk! Já jsem – – – – člověk, – vy jdete zemí, má cesta vede peklem. – Kdo půjde se mnou – -. Každé století snad jen jednoho nalezne takového nešťastníka jako já, kdybych jich bylo více, nebyl by Bůh. …

dopis Máchy příteli Janu Benešovi z roku cca 1833

Z Radimi půjdeme do Dřevěnic a pak po žluté a po zelené kolem Jiráňova Mlýna na Úslavice a po cyklostezce na modrou do Nové Paky. Zde poobědváme a případně navštívíme Klenotnici s medijními kresbami a drahými kameny. Z Nové Paky se vydáme po zelené přes bývalý klášter kolem nádrže Vrchovina do sedla Na veselce a odtud po cyklostezce do Levínské Olešnice. Z Levínské Olešnice půjdeme po červené a dál po cyklostezce do Studence. Ten projdeme vedlejší silnicí až k Hospodě Na špici, kde je otevřeno pouze do 16,00, což asi nestihneme. Přespíme v lese nad Studencem.

Valdštejnská lodžie u Jičína, za ní vrch Zebín.

9. DEN — PONDĚLÍ 24. SRPNA

Studenec – Rovinka-Krkonoše (17 km)

Sejdeme k červené a po ní do Horní Branné, kde lze nakoupit v obchodě a zde posnídáme. V Horní Branné je památník Jana Ámose Komenského. Projdeme Horní Brannou až do Valteřic a odtud se vydáme po modré na úpatí Krkonoš a dále po žluté na vrch Žalý (1018 m n. m.). Zde poobědváme a vystoupáme na rozhlednu. Po červené se dostaneme na Rovinku, kde je občerstvení otevřené do 18,00. Zde i v lese přespíme. Před tím se navečeříme a v klidu budeme dopíjet pivo.

…K cíli přijda chodec, hůl svoji odloží,
prach s svých setře nohou – ; pouť dokonána jest;
v ouzkém dřímota lůžku
tíží pak zraky umdlelé. …

Karel Hynek Mácha / Noc
10. DEN — ÚTERÝ 25. SRPNA

Rovinka – Sněžka (23 km; alter. 21 km)

Cesta Údolím Bílého Labe na Labskou louku

Z Rovinky budeme pokračovat po hřebeni po červené na Černou skálu (1038 m n. m.) a dál na Mechovinec (1074 m n. m.) a Horní Mísečky, odkud sejdeme po červené do Špindlerova Mlýna, kde poobědváme. Pokud do Špindlu sejdeme po cyklostezce, je cesta o 2 km kratší. Ze Špindlerova Mlýna se vydáme po zelené na modrou a Údolím Bílého Labe na Luční boudu a dále ke Sněžce, kde v Domě Slaski přespíme (večeři podávají do 19 hod), případně se pokusíme přespat na Sněžce (1 602 n. m.). Na Sněžku vystoupáme na západ slunce. Zde se pravděpodobně potkáme se skupinou Jirky Zemánka, která poputuje ke Sněžce z Jeseníků.

Poznámka: Ubytování v polském Slezském Domě je možno dopředu rezervovat, zájemci si mohou rezervovat sami, případně o společnou rezervaci požádat na mail drabekvladimir00@gmail.com do konce července.

Ze svědectví Boženy Hindlové víme, že Mácha s přítelem Eduardem Hindlem navštívili Jana Beneše v Radimi o posvícení v neděli 25. srpna; do Krkonoš vyšli z Radimi praděpodobně až v pondělí 26. srpna a na vrcholu Sněžky stanuli 28. srpna, což dokládá zápis z kroniky na Sněžce. Máchova kresba panoramatu Krkonoš, kreslená z Mechovince, je jediným dokladem, že zde Mácha byl a kudy ke Sněžce šel.

11. DEN — STŘEDA 26. SRPNA

Sněžka – Pec pod Sněžkou (9 km)

Vystoupáme na východ slunce na Sněžku (1602 m n. m.) kde si přečteme z Pouti Krkonošské. Z vrcholu Sněžky sejdeme po modré Obřím Dolem. Pokusíme se posnídat ve spřízněné Boudě pod Sněžkou a budeme pokračovat do Pece pod Sněžkou a odtud se vrátíme autobusem do Prahy.

… Byla chladná noc; ouzkou mezi horami rozsedlinou ubíral se poutník mdlým krokem z hor. Naproti němu v celé své vysokosti stála Sněžka, na vrcholku jejím sněhokrytém stál teď jen osamělý kříž; ouplný měsíc zrovna přes něj přehlížel v rozsedlinu, takže se zdál křížem ve čtyry stejné kusy rozdělen býti. „Dobrou noc, dobrou noc!“ šeptal umdlený poutník hlasem slabým. …

Karel Hynek Mácha: / Pouť krkonošská
Kaple Sv. Vavřince na Sněžce v roce 1840

Kaple sv. Vavřince v době Karla Hynka Máchy byla určena i pro ubytování a nasycení poutníků. V současné době oficiální ubytování na Sněžce neexistuje. Teoreticky lze přespat venku, ale teploty a vítr na Sněžce to činí značně riskantním. Je možné požádat polskou stranu o přespání v chodbičce kaple, kapacita je však jen do cca 6 lidí.

Upozornění

Pokud s námi nepůjdete celé putování, můžete se k nám kdekoliv připojit, nejlépe v hlavních bodech trasy (Mělník, Houska, Jičín (Valdštejnská lodžie), Nová Paka, Špindlerův Mlýn, atd.) a jít s námi, jak dlouho budete chtít. Nocleh nikde dopředu nezajišťujeme. Spíme pod širákem, pod hvězdami. Pokud si chcete nocleh pojistit, objednejte si ho, prosím, sami. Výjimkou je přenocování pod Sněžkou ve Slezském domě. Na putování je každý svobodný a ručí sám za sebe. Prosíme vás jen o toleranci vůči ostatním poutníkům.

Odjezdy autobusů z Pece pod Sněžkou do Prahy (Černý most) 26. srpna

v 10:20 či v 11:37 s přestupem ve Vrchlabí (v 11:50 či ve 14:00)

Bližší informace

Vladimír Drábek

drabekvladimir00@gmail.com
602 646 665

Martin Vydra

martin.vydra@vzp.cz
731 546 223

Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.

Rupert Sheldrake