Letní seminář Potulné univerzity přírody
Indigenity aneb Jak se stát znovu domorodci

O významu domorodých hodnot pro naše přežití a uzdravení našeho vztahu k Zemi a dekolonizaci
„Dominantní mytologie civilizace jsou spíše fikcí než mýtem. … Je velmi důležité přetvořit mýtus
modernity tak, aby zahrnoval také důležitý trvalý přínos domorodých lidí. Proměna dominantních mýtů
moderního světa směrem k hodnotám domorodých lidí nás všechny posune k jinému způsobu
vztahování se ke světu a k jeho ocenění.“
Philip P. Arnold, religionista a profesor domorodých studií na Syrakuské univerzitě v New Yorku
4. až 10. srpna 2025
Hájenka Brumov-Bylnice v Bílých Karpatech (Vlárská 313)
Zdrojem současné kulturní patologie, která ničí náš přirozený svět, je naše neschopnost dobře žít. Oslavovaný technologický a materiální pokrok, který nám měl otevřít cestu k vyřešení všech našich problémů, nás paradoxně dovedl do hluboké civilizační a ekologické krize a dnes až na samotný práh přežití. Musíme si položit nepříjemné otázky: Jsme vůbec hodni obývat tuto nádhernou planetu, když na ní neumíme žít? Není naše civilizace spíše „přechodným onemocněním“, jak to vyjádřil básník Robinson Jeffers, z něhož se potřebujeme probudit?
Před sebezničujícími tendencemi naší civilizace nás jako první varovaly a dodnes varují domorodé národy, které jsme my Evropané začali před pěti sty lety kolonizovat. Z procesu kolonizace se zrodila imperiální mentalita dnešní kolonizačně-korporátní kapitalistické kultury, která nás přivedla k exploataci a totální komodifikaci celé biosféry – k ničení celých ekosystémů (ekocida) i celých kultur (genocida). Zdá se, že domorodé národy, které náš západní svět měl vždy tendenci přehlížet, utlačovat či vyhlazovat, věděly a ví o tom, jak na Zemi dobře žít, něco zásadně důležitého, co se z naší vlastní kulturní paměti vytratilo. Na letošním semináři se pokusíme po těchto věcech pátrat.

„Domorodé kultury pro mě představují jedinou naději v tomto chudnoucím světě.“
Freya Mathews, australská ekofilosofka, profesorka na La Trobe University v Melbourne
Abychom naši sebestřednou civilizaci mohli skutečně uzemnit, musíme se nejprve „všichni proplazit zpět skrze kolonialismus a společně přehodnotit, co to znamená být člověkem“ (Charles H.Long). Zapoměli jsme, jak žít jako partneři Země, zapomínáme na svou divokost. Potřebujeme se rozpomenout na svou vlastní indigenitu – tedy na naší schopnost spojovat se s bytím světa.Jak nám připomíná David Abram:„Jsme lidmi jen v kontaktu a družnosti s tím, co je ne-lidské.“ Abychom se mohli takovému důvěrnému vztahu s živým světem kolem nás otevřít a začít vytvářet novou regenerativní budoucnost, založenou na skutečné vzájemnosti mezi námi a Zemí, potřebujeme se v první řadě začít dnes seznamovat se světonázory a hodnotami původních národů. Kosmolog Thomas Berry kdysi napsal, že nastal čas, abychom se od domorodých lidí začali sami učit; a filosofka Freya Mathews vyslovila otázku, zda bychom se v jistém smyslu neměli sami znovu stát domorodci. Tato jejich slova se dnes stávají pro nás výzvou k proměně naší civilizace.
Náš letošní letní seminář INDIGENITY v Bílých Karpatech pojmeme v tomto duchu jako svého druhu školu domorodého vzdělávání, jako hledání inspirace, kterou můžeme načerpat od domorodých lidí proto, abychom mohli na Zemi dobře žít. Zde je stručný přehled lektorů a témat semináře:
Budete mít možnost setkat se na něm se dvěma jihoamerickými domorodými učiteli – léčitelem Augustínem Grefou, příslušníkem kmene Kičua a Temokem Zinnem, tanečníkem a umělcem z mexického rodu Aztéků–Chichiméků –, kteří nám přiblíží něco z moudrosti svých vlastních duchovních tradic. Dvě přední australské badatelky – ekofilosofka Freya Mathews a kulturní geografka Sandra Wooltorton –, které mnoho let studují domorodé aboridžinské kultury, nás seznámí s praxí „znovuosídlení“, s tím, jak bychom naše moderní společnosti mohli po příkladu domorodých kultur v krajině znovu „zahnízdit“ a nově pochopit roli „habitatu“. Ondřej Bahník a koučka Monika Michaelová budou mluvit o své spirituální terapeutické praxi, inspirované jejich bohatými zkušenostmi, které čerpají od domorodých kmenů kolumbijské Amazonie. Elsa Šebková se ve svém úsilí o regeneraci krajiny snaží propojit praktické zkušenosti se syntropickým zemědělstvím s duchovními prožitky s domorodými kulturami. Etnoložka Jana Jetmarová nám přiblíží, co to znamená být domorodým Bolívíjcem a jihoamerický indigenní pojem „buen vivir“, koncept dobrého života v harmonii s Matkou Zemí jako alternativu ke kapitalismu. Jiří Zemánek bude na příkladu severoamerické domorodé konfederace Haudenosaunee (Irokézské ligy) mluvit o doktríně objevu, domorodých hodnotách a dekolonizaci; a přiblíží také haudenosauneeský (irokézský) Velký zákon míru a pozoruhodnou Základní výzvu k uvědomění (1977). Pedagog Luboš Slovák nás seznámí s dílem významné domorodé americké botaničky z kmene Potawatomi Robin Wall Kimmererové. Významný německý biolog Andreas Weber zavzpomíná, jak ho v dětství na zahradě vychovávala sama země. Luděk Čertík představí ve své přednášce zásadní osobnosti a díla kinematografie původních Američanů, počínaje nezávislým celovečerním filmem Exiles (1961). Režisérka Hana Nováková bude prezentovat svůj nový autorský film Amoosed!, jehož příběh ji přivedl až k domorodému kmeni severoamerických Mikmaků. Průvodkyně a vynikající lektorka tanečních meditaci Eliška Jandová nás seznámí s bohatou indiánskou subkulturou v Česku, s jejími životními způsoby i hlubšími hodnotovými motivacemi. Poslední den semináře si promítneme film „Kde olivovníky pláčou“ (Zaya a Maurizio Bennazovi), první z dvanáctidílného cyklu filmů věnovaných celosvětovému mezigeneračnímu traumatu kolonizace domorodých národů, který přibližuje pozadí současné okupace a genocidy v Palestině; jeho projekci svým komentářem doplní politoložka Zora Hesová. Povahu současné české debaty o dekolonizace nám přiblíží kulturní socioložka Andrea Průchová Hrůzová. A úplně na závěr semináře se s jogínem, cestovatelem a básníkem Sebastianem Praxem ponoříme do společného zpěvu melodických textů domorodých „Písní Země“ z celého světa.

„Jsem součástí zázraku života země.“
Miroslav Janík, ekolog, ochránce přírody a předseda valašského spolku Kosenka
Náš seminář se odehraje v nádherné krajině Bílých Karpat na pomezí Moravy a Slovenska, respektive v severní valašské části CHKO Bílé Karpaty. Bydlet budeme na chatě Hájenka v Brumově-Bylnici v údolí řeky Vláry pod vrchem Javorník (783 m), odkud podnikneme celkem pět výletů do okolí. Po skončení semináře se vydáme na stokilometrové pětidenní putování napříč Bílými Karpatami z Brumova-Bylnice až do Velké nad Veličkou (10.-14.srpna). Průvodcem, který nás bude seznamovat s přírodním a kulturním bohatstvím Bílých Karpat, bude především pan Mgr. Miroslav Janík – ekolog, ochránce přírody a dlouholetý předeseda základní organizace ČSOP Kosenka ve Valašských kloboukách, zakladatel pralesa Ščurnica, organizátor péče o vzácné bělokarpatské orchidejové louky i o zachování kulturních a tradičních hodnot Bílých Karpat. A také paní Mgr. Renata Vaculíková, ředitelka Informačního střediska pro rozvoj Moravských Kopanic.
Bílé Karpaty, které byly v roce 1996 vyhlášeny evropskou biosférickou rezervací UNESCO, se vyznačují mimořádnou přírodní rozmanitostí. Tato po staletí lidmi kultivovaná kulturní krajina představuje jedinečný doklad harmonického soužití člověka a přírody. K jejím nejcennějším přírodním hodnotám patří především pozoruhodná společenstva luk a pastvin s bohatým výskytem orchidejí, která náleží k nejcennějším lučním biotopům Evropy; a neméně cenné, zvláště v severní a centrální části Bílých Karpat, jsou také rozsáhlé komplexy lesů s neobvykle vysokou biodiverzitou. Proslulé jsou Bílé Karpaty též ekologickým zemědělstvím, které je zde rozšířeno nejvíc v celé České republice. A v neposlední řadě je tato oblast mimořádná rovněž rozsahem zachovalých tradic, lidového foklóru, historických památek a architektury. Přímo v Brumově-Bylnici se narodil a je zde na hřbitově pohřben významný český prozaik, fejetonista a publicista Ludvík Vaculík (1926-2015), autor slavného románu Sekyra a provolání Dva tisíce slov a zakládající člen Charty 77.

„Když se učíme „o“ přírodě, stává se příroda objektem studia, což vede k její exploataci. Když se ale učíme „od“ přírody, ustavujeme s ní těsný vztah, který předpokládá pokoru a úctu k tajemství přírodních procesů.“
Satish KUMAR
Přihláška na seminář
Celková cena semináře je 8 950 Kč, pro lidi s nižším příjmem 7950 Kč. Cena se skládá z ubytování (1800 Kč), vegetariánské stravy po celou dobu semináře (2150 Kč) a z příspěvku na organizační náklady semináře 5000 Kč (případně 4000 Kč pro lidi s nižším příjmem).
Přihlášení je platné po odeslání registračního formuláře níže a zaplacení zálohy 1 500,-Kč na číslo účtu u Fio banky, as.: 2901522796/2010. Do komentáře uveďte své jméno. Zbývající částku uhradíte na místě v hotovosti či převodem pomocí QR kódu.
Kapacita semináře je omezená na 35 účastníků. Přednostně budou přijímáni ti, kteří se hlásí na celý seminář. V případě přihlášky pouze na část semináře vás o potvrzení účasti budeme informovat do 5. července.
Přihlášky jsou uzavřeny, děkujeme za zájem.

Kontakty
- Jiří Zemánek, email: sarvanga1@seznam.cz, mobil: 777 117 466
- Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
- Alena Malíková, email: jadernicka@gmail.com, mobil: 604 905 611
Navazující putování
Po skončení semináře INDIGENITY se v neděli 10. srpna vydáme na Putování napříč Bílými Karpatami z Brumova Bylnice až do Strážnice (neděle 10. srpna – čtvrtek 14. srpna 2025).
Brumov-Bylnice – Vršatské Podhradie – Sidonie – Vlárský průsmyk – Javorník – Žitková – Velký Lopení – Velká Javořina – Velká nad Veličkou – Strážnice (cca 112 km)