„Až daleko za obcí vyšli jsme před čtvrt stoletím na cestu. Je to spíš spletenec cest, rozrývaný jarními vodami a potom zas uhlazovaný okutými koly zabrzděných žebřiňáků. … Tvrdě šinula se bělavá cesta k mocnému kopci, nad kterým nám zítra výjde slunko.“

Ludvík Vaculík, Sekyra

Po skončení semináře INDIGENITY vyrazíme v neděli 10. srpna dopoledne z vlakového nádraží v Brumově na putování napříč Bílými Karpaty. Půjdeme od severovýchodu na jihozápad podél státní hranice se Slovenskou republikou, respektive s několika přesahy za ní. Svým putováním propojíme  několik zajímavých míst, na něž se především zaměříme: na začátku cesty to bude rodná krajina spisovatele Ludvíka Vaculíka mezi Brumovem, Tarandovou a Slovenskem, kde se odehrává děj jeho slavného románu Sekyra, který si připomeneme. Na slovenské straně to bude především pozoruhodná geologická a paleontologická lokalita Vršatská bradla. Dále navštívíme Vlárský průsmyk a pásmo Javorníku; legendární Moravské Kopanice s obcemi Žítková a Starý Hrozenkov, známé svou krásnou krajinou a specifickým nářečím a folklórem i příběhem žítkovských bohyní; horské pásmo Velkého a Malého Lopeníku a Velké Javořiny s rozsáhlými pralesovitými porosty, které je vůbec nejvyšší částí Bílých Karpat. A úplně nakonec se projdeme známým Filipovským údolím oblastí Horňácka pod Velkou Javořinou až do Velké nad Veličkou.

 „Prohnutý hřbet kopce podsouval se nám zvolna pod nohy, vpravo otvíral se pořád širší pohled ke  slovenské hranici nevelmi vzdálené přes záliv vzdušného jezera a za ladnou, velkorysou linií bližšího horizontu dal se tušit nový vesmírný prostor …“

Ludvík Vaculík, Sekyra

První den, neděle 10. srpna

Brumov-Tarandová-Průklesy-Pod Okršliskem- Brezová-Vršatské hradné bralo-Chmelová -PR Vršatská bradlá-Vršatské Podhradie (17 km)

Ráno po snídani vyrazíme z Hájenky v Bylnici pěšky na vlakové nádraží v Bylnici a odtud v 10:01 vlakem do nádraží Brumov (ne Brumov střed) s příjezdem 10:07. Zde se sejdeme s dalšími poutníky a společně se v 10:15 vydáme na putování, jehož úvodní část věnujeme vzpomínce na spisovatele Ludvíka Vaculíka (1926-2015), brumovského rodáka. Děj Vaculíkova autobiografického románu Sekyra, který námětově čerpá z osudů spisovatelova otce – a který je považován za jeden z nejvýznamnějších českých románů 20. století – se odehrává převážně na valašském venkově mezi Brumovem, Tarandovou a Slovenskem. Z Brumova půjdeme do osady Tarandová, kde si přečteme ukázky z tohoto románu, který svědčí o hluboké společenské proměně 50. let minulého století a o Vaculíkově hledání osobní odpovědnosti a nové životní rovnováhy a vnitřní síly v návratu k archetypálním rodovým a přírodním hodnotám zdejší krajiny; Ludvík Vaculík sám tento svůj román nazýval indiánský epos.

Z Tarandové se vydáme po žluté značce na Holý vrch (830 m) a na vrch Průklesy (837 m), jeden z nejvyšších vrcholů severní části Bílých Karpat. Přejdeme státní hranice na přechodu Pod Oškrliskem a přes rozcestí Brezová s blízkou kapličkou Panny Márie Královnej dojdeme až k chatě Vršatec a do Přírodní rezervace Vršatské hradné bradlo. Projdeme si celý jedinečný ostrý bradlový hřeben Vršatec-Javorník, včetně vrchu Chmelová (925 m), který je druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Vršatská bradla jsou významnou geologickou a paleontologickou lokalitou s velkým množstvím nálezů fosílií mělkého moře. Povečeříme v hospodě ve Vršatském podhradie a přenocujeme pod širákem na louce pod chatou Vršatec.

Druhý den, pondělí 11. srpna

Vršatské podhradie-Krivoklátské lúky-Dračia studňa-Vlárský průsmyk – Javorník (22 km)

Ráno se od chaty Vršatec vydáme na odbočku Pod Lysou a odtud cestou do Doliny a mezi Mániovou horou a Ostrým vrchem k přírodní rezervaci Krivoklátské lúky. Odtud pak sejdeme k rozhledně Krivoklát, na rozcestí Chrástková a dál až do přírodní památky Dračia studňa. Dračia studňa, která se nachází v Bolešovské dolině, je nejmohutnější pěnovcový útvar v Bílých Karpatech, který vyniká krásnými vodopády. Odtud budeme pokračovat pod Trtálkou až do Vlárského průsmyku, což je průlomové údolí řeky Vláry v pohoří Bíle Karpaty. Představuje také významnou dopravní spojnici Moravy s Považím. Zde navážeme na červeně značenou turistickou trasu ze Sidonie na horu Javorník. Vydáme se po ní na Chladný vrch (742 m) a dál až na Javorník (783 m), kde v lese přenocujeme.

Třetí den, úterý 12. srpna

Javorník-Čerešienky-Bašta-Žítková-Starý Hrozenkov-louky pod Starým Hrozenkovem (21 km)

Ráno vyrazíme z Javorníku na Čerešienky (758 m) a dál na rozcestí Bašta, odkud budeme pokračovat po žluté  až do obce Žítková. Žítková je legendární obcí Moravských Kopanic, jejichž centrem je obec Starý Hrozenkov. Jde o specifickou odlehlou etnografickou oblast, která se nachází přímo na moravsko-slovenském pomezí a v níž se výrazně prosadila tradice. Patří k ní také obce Vápenice a Vyškovec – všechny obce spojuje krásný lidový kroj a zvláštní kopaničářské nářečí, které je blízké slovenštině. O historii a folklóru tohoto kraje nám poví paní Renata Vaculíková v Informačním středisku pro rozvoj Moravských Kopanic, které navštívíme.

Žítková je proslulá příběhem o ženách obdařených výjímečnými schopnostmi, jímž se říkalo bohyně, které uměly léčit, radit lidem v nesnázích i věštit a které svou sílu čerpaly z magické krajiny Kopanic. Podíváme se na chalupu poslední z těchto žítkovských bohyň Irmy Gabrhelové, v níž bylo nedávno zřízeno muzeum. Průvodkyní po této tradici nám bude spisovatelka paní Kateřina Bětka Kohoutová, která prožila na Žítkové třináct let a která se ve své tvorbě touto krajinou inspiruje. Navštívíme její retreatové centrum Thaia a poté se vydáme ze Starého Hrozenkova k Mikulčinu vrchu (799 m) a někde v jeho okolí přenocujeme.

„Chodila jsem po Zemi
dotýkala se jí svými chodidly
… a Země prostupovala mým tělem
rozechvívala mou bytost
a rozradostnila mou duši“

Kateřina Bětka Kohoutová, Doteky

„Nesouhlasím, aby Země a vše, co na ní je, bylo v zákoně vedeno jen jako životní prostředí člověka. Země se vším, co má, je svérázná bytost, součást univerzálního bytí, bytost starší, větší a silnější než my.“

Ludvík Vaculík

Čtvrtý den, středa 13. srpna

Louky pod Starým Hrozenkovem-Mikulčin vrch-Velký Lopeník-Květná-Velká Javořina (22 km)

Ráno se vydáme po žluté turistické značce (Via Czechia-jižní) na Tomkův vrch (794 m) a na Mikulčin vrch (799 m) a odtud dál po žluté do Lopenického sedla (které je výrazným orientačním bodem v krajině), na Malý Lopeník (881 m) až na Velký Lopeník (911 m). Na vrcholu Velkého Lopeníku se nachází dřevěná 22 metrů vysoká rozhledna a sto metrů od ní studánka Velký Lopeník. Při pohledu od Uherského Brodu tvoří hřbet Velkého Lopeníku s Velkou Javořinou výraznou dominantu zdejší krajiny. Budeme pokračovat dál po zelené do obce Květná až na Velkou Javořinu (970 m), nejvyšší vrchol Bílých Karpat.

„Kráčeli jsme dál všichni čtyři a všech nás pět, šest a sedm … A tu náhle odstoupil les na bok, zapotácel se a spadl do údolu. Zleva doprava, od západu k východu, otevřel se před námi prázdný prostor, táhlý a daleký jak nejznělejší ozvěna, houpal se pod tíhou světla z vesmíru a potřásal kravským zvoncem velice křaplavě.“

Ludvík Vaculík, Sekyra

Na vrcholu Velké Javořiny se nachází jediná horská smilková louka v Bílých Karpatech a také televizní vysílač. Na jejich severních a částečně i jižních svazích (na slovenské straně) se rozkládá Národní přírodní rezervace Javořina (166 ha) s původními lesnatými porosty javoru klenu, buku, jasanu, které díky dvousetletému bezzásahovému režimu mají pralesovitý charakter; hojně se zde vyskytuje také několik druhů orchidejí. Zdejší bohatý věkově a druhově různorodý pralesovitý les vytváří ideální životní podmínky pro velké množství dalších druhů rostlin, živočichů a hub. Ve východní části rezervace se na vrchu Jelenec (925 m) nachází vojenská věž, která dnes slouží jako rozhledna. Povečeříme na Hoľubyho chatě a přenocujeme pod širákem u lesa.

„Východní Morava je ´hlavní město muziky´.“

Ludvík Vaculík

Pátý den, čtvrtek 14. srpna

Velká Javořina-Kubíkův vrch-Megova bouda-Filipovské údolí-Javorník-Velká nad Veličkou (18 km)

Ráno se z Velké Javořiny vydáme po červené na Durdu (842 m), Kašpariskův vrch (778 m) až na Kubíkův vrch (684 m) a z něj sejdeme k proslulé Megově boudě, kde v povodí Hrubého potoka začíná Filipovské údolí. Jde o půvabnou patrovou kamennou stavbu, která původně sloužila jako lovecké a výletní obydlí Filipa Magnise, majitele strážnického panství. Ve druhé polovině 19. století organizoval ve Filipovském údolí (které začíná hned pod chatou) evangelický kněz Dr. Jozef Hurban z Brezové poutě a výlety. Cílem těchto výletů bylo sblížení „uherské a moravské Slovače“, tzn. lidí žijících po obou stranách Bílých Karpat; mezi jejich účastníky patřili též Leoš Janáček, bratři Úprkové, František Bartoš, Jan Herben, Dušan Jurkovič či bratři Mrštíci. Tato setkání jsou považovaná za prvopočátek setkávání pravidelného Čechů a Slováků.

Hluboce zařízlým Filipovským údolím budeme postupovat pod vrchem Hradisko (636 m) k Liščí boudě. Dominantou údolí je staletý vysoký smrk a vyskytuje se v něm mnoho druhů rostlin a živočichů a občas sem ze Slovenska zavítá medvěd; za druhé světové války bylo Filipovské údolí významnou převaděčskou trasou. Sejdeme jím až do Javorníku a do Velké nad Veličkou, proslulého místa slavných Horňáckých slavností, odkud se vrátíme vlakem do Prahy.

„Když třeba o fašanku muzikanti jen tak příjdu, hrají a zpívají, je to hra na lepší život, či je to on?“

Ludvík Vaculík

Putování se může zúčastnit maximálně dvacet poutníků, kteří se musí předem nahlásit na některý z níže uvedených kontaktů: Jiří Zemánek, Tomáš Hrůza, Barbora Kinkalová.

Za putování nevybíráme žádný poplatek, nicméně můžete náš spolek Pilgrim podpořit svým peněžitým darem, který zašlete na číslo našeho účtu u Fio banky as.: 2901522796/ 2010. Předem vám za to děkujeme.

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake

Kontakty

• Jiří Zemánek, email: sarvanga1@seznam.cz, mobil: 777 117 466
• Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
• Barbora Kinkalová, email: b.kinkalova@seznam.cz, 776 123 969

Zpáteční spoje ve čtvrtek 14. srpna

Velká nad Veličkou – Praha

VLAK: Velká nad Veličkou 14:39 – Veselí nad Moravou 14:57 – Veselí nad Moravou 15:00 – Staré Město u Uherského Hradiště 15:26 – Staré Město u Uherského Hradiště 15:41 – Praha hl. nádraží 19:06

VLAK z Velké nad Veličkou v 15:35 přes Brno – dál z Brna BUS v 18:00 – příjezd do Prahy ve 20:25