od 18:00 do 19:00 — večeře

od 19:00 — zahájení:

Přivítání účastníků, seznámení s místem a krátký úvod do tématu a programu semináře. Valašsko Kloboucko a Bílé Karpaty jako kraj „domorodců“, kteří pečují o zdejší krajinu.

O Bílých Karpatech a Valašskokloboucku a aktivitách spolku Kosenka / Miroslav Janík

Předseda základní organizaci Českého svazu ochránců přírody spolku KOSENKA ve Valašských Kloboukách Mgr. Miroslav Janík se věnuje ochraně přírody Bílých Karpat už více než 50 let. Byl za to mimo jiné oceněn v roce 2007 Cenou Josefa Vavrouška. Seznámí nás s aktivitami svého spolku, včetně projektu prvního nestátního pralesa Ščurnica, který patří jen sobě. Pan Janík o něm prohlásil: „Když osvobodíme les, sám si najde cestu a ukáže cestu do boudoucnosti i nám.“ Projekce dokumentárního filmu „Svobodný prales“ / 25:50 (Nedej se).

„Vděčnost Matce Zemi“ a domorodým kulturám / Jiří Zemánek

Vděčnost jako klíčová hodnota domorodých lidí a první krok k dekolonizaci naší západní mysli. Proč ji zvláště dnes potřebujeme. Vděčnost jako protilátka proti strachu a zoufalství, která pomáhá motivovat lidi, aby jednali s integritou a péčí. Moje osobní vděčnost domorodým kulturám, které mě inspirovali v mých poutnických aktivitách.

od 7:00 do 8:00 — rituál Irokézského díkůvzdání

od 8:00 do 9:00 — snídaně

od 9:00 do 11:30 — dopolední program:

O zrození modernity, domorodých hodnotách a dekolonizaci / Jiří Zemánek

O západní doktríně objevu, osadnickém kolonialismu a vizi Nového světa. O domorodých hodnotách a dekolonizaci na příkladu severoamerické domorodé konfederace Haudenosaunee. O tom, jak Haudenosaunneeové hájí svá práva a aktivně promlouvají do řešení globální ekologické krize: Oren Lyons, John Mohawk a Basic Call to Consciousness. A několik příkladů toho, co se dnes můžeme od domorodých lidí učit, abychom na této Zemi mohli dál žít. Představení publikace Becoming Native – aneb Hledání domova.

Co to znamená být domorodým Bolívijcem? / Jana Jetmarová

Bolívie je zemí s jedním z nejvyšších podílů domorodých skupin v Latinské Americe. V roce 2005 byl do čela země zvolen první “domorodý” prezident na jihoamerickém kontinetu. Kdo jsou domorodí obyvatelé Bolívie? Jakým způsobem jsou v Bolívii konstruovány domorodé identity a co to znamená být domorodým Bolivijcem? Jaká je dynamika vztahu mezi domorodými skupinami Bolívie a jejich ústavně zakotvenými právy a bolivijským státem a jeho ekonomickou politikou? A o dobrém životě v harmonii s Matkou Zemí jako alternativě ke kapitalismu.

od 11:30 — výlet:

Výlet do PR Ploščiny a pralesa Ščurnica

Pěšky do Bylnice; vlakem ve 12:01 do Valašských Klobouk. Dále výlet s panem Miroslavem Janíkem do PR Javorůvky, PP Dobšena, na Královec, do PR Ploščiny a pralesa Ščurnica. Odtud sejdeme do vesnice Poteč a z ní vlakem v 16:39 do Bylnice, odtud pěšky do Hájenky. Délka výletu 12 km.

od 18:00 do 19:00 — večeře

od 19:00 do 21:30 — večerní program:

Na hraně mezi divokou přírodou a civilizací – o životě v ekvádorském pralese / Augustín Grefa

Agustín Grefa z domorodého kmene Kičua v ekvádorské Amazonii nás seznámí s tradičním životem své rodiny, která ho zasvětila do energetického léčení a léčení za pomocí bylin, s domorodou moudrostí, která mu byla předána. Přiblíží nám také současnou situaci života své komunity v pralese, jež čelí střetu s těžaři zlata, kteří prales ničí. Poví nám o škole Sachawa, kterou v pralese založil pro místní děti a o aktivitách spolku Život po staru, který založil spolu se svou ženou Michaelou Juraštíkovou. Jde o organizaci, která pomáhá chránit prales a spolu s původními domorodými znalostmi ho zachovat pro příští generace.

od 8:00 do 9:00 — snídaně

od 9:00 do 11:30 — dopolední program:

Znovuosídlení jako kontra-moderní étos / Freya Mathews / online

Étos znovu-osídlení je součástí širší filozofie bioregionalismu, podle níž by se lidské společnosti měly opět stát lokalizovanými, měly by být založeny na určitém místě , tak, jak tomu vždy bylo u domorodých společností. Jako znovuosídlenec se člověk snaží žít v rámci možností daného místa, hluboce se v něm zakořenit, materiálně i kulturně, a  aktivně přispívat k jeho ekologické a sociální soudržnosti. Když tímto způsobem každé místonajdesvé společenství znovuosídlených, bude opatrováno, artikulováno v příbězích, obnovováno. Tento vztah k domovu se stává zdrojem identity, která se projevuje v místních potravinách, řemeslech, pověstech, architektuře, slavnostech i umění – jedním slovem v místní kultuře. Mathews se bude zabývat praktikami znovuosídlení, jejich vztahem k filozofii reindigenizace a perspektivami znovuosídlení jako hnutí v současném světě.

Habitat – prožitková slova o regeneraci / Sandra Wooltorton / online

Jak můžeme obývat naše bioregiony ztělesněným, poetickým a praktickým způsobem tak, abychom naše vícedruhové světy mohli nově plně prožívat? Přednáška se zaměří na osvojování si moudrosti domorodých kultur, kterou po mnoho tisíc let praktikovaly na místech, kde dnes v Austrálii žijeme. Jak bychom mohli uvnitř západní společnosti nově pochopit „habitat“ v kontextech, které jsou utvářeny současnými metakrizemi? Úvodem si připomeneme, že každý z nás má předky, pocházející z určitého místa, v něm žili možná před mnoha tisíci lety a každý má tudíž vrozenou schopnost se vztahovým způsobem znovu spojit s živými místy tak, jako to uměli naši předkové. V rámci tohoto domorodého světonázoru jsou předloženy čtyři aboridžinské pojmy, založené na místě, jež podporují „obývání“ čili žití uvnitř našich příběhových míst. Takové obývání se velmi liší od „okupace“, příznačné pro náš západní pohled na svět. „Sezónnost“, „liyan“, „příbuznost“ a „místo–čas“ vyjadřují představy o habitatu, který je charakterizován zkušeností a praxí jednoduchosti, spoluprací, lokalizací, vztahy a regenerací.

od 11:30 do 12:30 — oběd

od 13:00 do 17:30 — výlet:

Výlet do PR Bílé Ptotoky a do Brumova

Autobusem z Bylnice U Lípy (13:07) do Valašských Klobouk. Odtud s Miroslavem Janíkem na Podskalí a PR Bílé Potoky a dál do Brumova, kde si prohlédneme na zříceninu hradu a připomeneme si spisovatele Ludvíka Vaculíka, který se zde narodil, a jeho „indiánský epos“ Sekyra. Z Brumova se vrátíme vlakem (odjezd 16:53) do Bylnice a odtud pěšky do Hájenky. Dělka výletu 11 km.

od 18:00 do 19:00 — večeře

od 19:00 do 21:30 — večerní program:

Od The Exiles po Sugarcane aneb Kinematografie původních Američanů / Luděk Čertík

Přednáška představí zásadní osobnosti a díla kinematografie amerických natives, počínaje nezávislým celovečerním filmem The Exiles z roku 1961 po mezinárodní úspěchy dokumentárního filmu Sugarcane, který otevírá bolestivé téma indiánských internátních škol. Nabídne také ucelený pohled na to, jak se v mainstreamové americké kinematografii  proměňoval způsob, jakým jsou kultury původních Američanů znázorňovány, včetně veskrze pozitivních příkladů typu Zabijáků rozkvetlého měsíce Martina Scorseseho – filmu, který sice nerežíroval původní Američan, ale který vznikl v úzké spolupráci s domorodými umělci a konzultanty.

Amoosed! / autorský film / režisérka Hana Nováková

Autorka vypráví příběh o své posedlosti losem, prastarým zvířecím totemem. Vydává se jej hledat a pátrá po odpovědi na otázku, odkud se tato její posedlost vzala. Sleduje podobně posedlé („amoosované“) lidi po celém světě. Její odysea trvá sedm let a vede ji od vzácných českých losů přes ruské pokusy o domestikaci losů, švédské losy žijící v domácnostech lidí až po losy odlehlých domorodých obyvatel Kanady. Ukáže se, že právě Hanini předkové ji přivedli k setkání s prvním národem Mikmaqů, kteří považují losa za své posvátné duchovní zvíře a kteří pro Hanu mají také důležité poselství.

od 8:00 do 9:00 — snídaně

od 9:00 do 11:30 — dopolední program:

Šamanské pojetí světa aneb vše kolem nás je živé / Ondřej Bahník

Přednáška bude pojednávat o univerzálních přenosných principech spirituální praxe a vztahovosti domorodých kmenů Jižní Ameriky a také o tom, které vlivy do západní společnosti přenést nelze. Podle Ondřeje Bahníka člověk během poznávání starých kultur a jejich kosmologií poznává i sám sebe. Autor se zaměří především na kmen Huni Kuin, „Lid Ayahuasky“, který obývá brazilský stát Acri; na jeho legendy a aktuální poselství v tomto věku „Šina bana“, „Nové éře“. Podle legend nastal čas, kdy lidé ve světě zapomněli na podstatu věcí, na spojení a vědomosti a je potřeba jednotlivé jejich části opět posbírat; a také domorodci se musí dnes naučit novým věcem jinak zaniknou.

Co jsem se naučila od domorodců kmene Kogi / Monika Michaelová

V roce 2010 jsem se vydala na cestu za hlasem země. Při hledání odpovědi na otázky, co bude s naší planetou a se životem, jsem doputovala k domorodcům kmene Kogi v horách Sierra Nevada v Kolumbii. Hluboce mi to změnilo život. Domorodci mi nedali odpovědi v podobě vysvětlení; své otázky jsem si musela prožít. To je domorodý způsob, který vede k pochopení. Teď po 15 letech přemosťuji přírodní vědění Kogi do naší společnosti pro osobní cestu člověka, ale také pro pochopení obnovy krajiny a pro porozumění místu nás lidí v přírodním koloběhu.

od 12:00 do 13:00 — oběd

od 13:00 do 17:30 — výlet:

Výlet na Hlubockou stráň

Etnobotanická vycházka s Ondřejem Bahníkem – projdeme se a procítíme krajinu. Povíme si o léčitelském a spirituálním užití bylin a stromů, které cestou potkáme. Z Hájenky pěšky do Hluboče a na Hlubockou stráň – tam a zpět cca 8 km. Delší okružní varianta: Hluboče, PP Okrouhlá, Vlárský průsmyk, Svatý Štěpán, Hájenka – cca 12,6 km.

od 17:45 do 18:30 — večeře

od 19:00 do 21:30 — večerní program:

“Spirituální fastfood” a problém globalizace v rámci tradičního domorodého života / Temok Zin

Umělecká tvorba Temoka Zina, tanečníka posvátného aztéckého tance a léčitele z mexického rodu Aztéků – Čicčmeků se prolíná se jeho šamanským nazíráním světa. Svými uměleckými aktivitami se snaží přispět k zachování aztécko-toltécké duchovní tradice a k šíření moudrosti svých předků v západním světě. V první části své prezentace se bude zabývat problémy globalizace v rámci domorodého způsobu života a tím, co sám nazývá „spirituální fastfood“. V její druhé části nás pomocí tradičního zpěvu a medicínského bubnu zavede do hloubi našeho srdce.

od 8:00 do 9:00 — snídaně

od 9:00 do 11:30 — dopolední program:

30 let venkovské neziskovky z Moravských Kopanic / Renata Vaculíková

Malé shrnutí její činnosti v oblasti podpory ekologického zemědělství, šetrného cestovního ruchu, místních tradic a kultury a osvěty na Moravských Kopanicích, které jsou jednou z kulturně nejzajímavějších oblastí Bílých Karpat.

Vychovávala mě sama země / Andreas Weber / online

Když si vzpomenu na svá dětská léta, která jsem strávil v malé zahradě, uvědomuji si, že mě vychovávala sama země. Učila mě, jak se ke světu a k druhým vztahovat – jemně mi ukazovala, že to vždy znamená umět se měnit a umožnit tuto změnu druhému; naučila mě, že proto, abych mohl být ve spojení, nemůžu zůstat stejný. Může nás Země také naučit, jak vytvářet kultury, které v nás podporují život? Co by to mohlo znamenat, kdybychom přijali mateřský postoj a napodobili způsob, jakým nás hmota, mater-ia bezvýhradně drží? Mateřství jako kultivovaný postoj a jako objetí života je tudíž vzorem péče o plodné vztahy a tedy i vzorem kultury.

Splétání vztahů: Robin Wall Kimmerer o moudrosti rostlin, reciprocitě a odpovědnosti / Luboš Slovák

Domorodá americká botanička Robin Wall Kimmerer spojuje ve své práci poznatky západní vědy s domorodými ekologickými znalostmi. Ukážeme si, jak se v jejím díle a životě koncepty etiky reciprocity a ekonomiky daru stávají praktickými způsoby nakládání se světem a jeho více-než-lidskými obyvateli. Přednášku doplní menší workshop během odpoledního výletu, na kterém si zkusíme něco z těchto principů zažít či aplikovat na vlastní kůži.

od 12:00 do 13:00 — oběd

od 13:00 do 17:30 — výlet:

Výlet do oblasti Plaňavy

odkud jsou krásné výhledy východním směrem na Strážovské vrchy a na vrcholy Malé Fatry na Slovensku. Zvolíme buďto kratší variantu trasy (7 km) nebo delší variantu s výstupem na Košárku (12 km). Během procházky nás Luboš Slovák seznámí s principy domorodé moudrosti Robin W. Kimmerer.

od 18:00 do 19:00 — večeře

od 19:00 do 21:30 — večerní program:

O indiánské subkultuře v Česku / Eliška Jandová

Indiánská subkultura, nebo jak se běžně užívá euroindiáni, jsou zajímavou a pestrou skupinou lidí, jimž učarovaly domorodé kultury severoamerických indiánů. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o další ze skupin „living history“ čili „oživené historie“, ale pohnutky, které Středoevropany vedou k táboření v týpí, používání přírodních materiálů či ke zpěvu tradičních písní, sahají mnohem hlouběji než k okouzlení hmotnou kulturou indiánských kmenů.

Myšlenky domorodosti v praxi – syntropické zemědělství / Elsa Šebková / online

Syntropické zemědělství už přes 40 let dokazuje, že pokud se budeme, tak jako domorodé kultury, pokorně učit od inteligentního makroorganismu planety Země, můžeme nejen nasytit svět, ale i znovu zazelenit vysoce degradované oblasti, vrátit vodu a přírodní rozmanitost do krajiny a mitigovat klimatickou změnu. Povíme si o základních hodnotách syntropického zemědělství, které rezonují s kosmovizí domorodých kultur a také o tom, jak tyto principy můžeme uplatnit v praxi v malém i ve velkém měřítku a jak se tento typ zemědělství začíná dnes dostávat i do České republiky.

od 8:00 do 9:00 — snídaně

od 9:00 do 11:30 — dopolední program:

„Kde olivovníky pláčou“, projekce filmu Mauricia a Zayi Bennazových / komentář Zora Hesová

Film Where Olive Trees Weep (Kde olivovníky pláčou) je koncipován jako součást dvanáctidílného cyklu filmů, věnovaného celosvětovému mezigeneračnímu traumatu kolonizace domorodých národů. Film přibližuje pozadí současné krize v Izraeli a Palestině a ukazuje životy lidí, které autoři filmu potkali na své cestě po okupovaném Západním břehu Jordánu v roce 2022. Jejich univerzálně lidské příběhy vypovídají o mezigenerační bolesti, traumatu a odolnosti. Autoři filmu věří, že film může příspět k naplnění snu o ukončení okupace v Palestině a k dosažení rovných práv a spravedlivého zacházení s palestinskými lidmi a přispět k šíření uzdravení všech mezigeneračních traumatických cyklů v této oblasti.

Od „bílé ignorance“ k vizi globálních dějin aneb Česká debata o dekolonizaci / Andrea Průchová Hrůzová

Přednáška se bude zabývat narativy, které ve vztahu k tématu dekolonizace zaujímá česká odborná a laická veřejnost. Představí, jak jsou postoje vůči dekolonizaci jako akademickému, politickému a společenskému tématu ovlivňovány naší generační příslušností, osobní životní zkušeností nebo také (ne)zapojeností do globální digitální komunikace. Ukáže, nakolik jsou obecné představy o dekolonizaci spojeny s problémem rasy ve střední Evropě, s nástupem etnonacionalismu a etnopopulismu v politické a digitální kultuře i s historickou zkušeností dvou moderních totalit.

od 12:00 do 13:00 — oběd

od 13:00 do 17:30 — výlet:

Výlet do Sidónie

Autobusem ze zastávky Brumov-Bylnice, u lípy ve 13:41 do Brumova-Bylnice, Sidonie, střed (příjezd 13:51). Výlet k PR Sidonie, kde se nachází 200 let starý přírodě blízký bukový les; a dál do PP Okrouhlá až do Vlárského průsmyku. Odtud pak ze žel. st. vlakem v 17:30 do Bylnice – příjezd v 17:36. Odtud pěšky do Hájenky. Délka výletu: 10 km.

od 18:00 do 19:00 — večeře

od 19:00 do 21:30 — večerní program:

„Písně Země“ / Kruhové zpívání domorodých písní se Sebastianem Praxem

Společným zpěvem se ponoříme do melodických textů českých a slovenských překladů domorodých písní z celého světa  a vyzkoušíme si základní techniky otevírání hlasu. Většina písní, které si zazpíváme, jsou překlady nebo volné variace indiánských písní. Písně Země jsou zajímavé tím, že přímo mluví k přírodě, ke čtyřem živlům, k nebeským objektům, k přírodním bytostem a esencím. Na místě budou k dispozici zpěvníky, abychom si mohli zazpívat všichni společně. Vlastní nástroje vítány (perkuse, kytara, flétna, apod). Více informací o projektu Písně Země najdete na stránce: sebastianprax.cz/zpevnik