„Přicházím,“ odpovídá Poutník, „ze svého zrození. Ale odkud jsem se to vlastně vydal, to nevím. Vyšel jsem ze svých rodičů, dědů, z bezejmenné řady předků. … Dozajista vyšel jsem z organického, které chce zase organické, z přírody, která chce, aby život pokračoval. A nepochybně také jsem vyšel z vesmíru, z kterého všechno, co jest, vychází. Ale odkud to je, není mi povědomo. … Ale odkud jsem já, není mi známo.“

Josef Čapek, Kulhavý poutník

Po skončení letošního semináře naší Potulné univerzity přírody v Horním Maršově (7. až 13. 8.) se v neděli dopoledne 13. srpna odtud vydáme na putování, které povede napříč Krkonošemi a propojí jejich českou a polskou část. Přejdeme státní hranici a navštívíme v Polsku městečko Kowary a podíváme se odtud na jedinečné vysoké panorama Krkonoš, což se nám při loňském putování nepoštěstilo. Pak navštívíme městečko Karpacz a unikátní norský celodřevěný kostelík Wang a následně dvě největší krkonošská ledovcová jezera Wielky Staw a Maly Staw (Velký rybník a Malý rybník), ukrývající se a snící pod Stříbrným hřbetem. Na konci putování dojdeme k pramenům Labe a k Labskému a Pančavskému vodopádu a uctíme vody, které pramení na Labské louce putováním Labským dolem cestou podél Labe do Špindlerova mlýna.

První den ∙ neděle 13. 8. (22 km):

Po snídani v centru DOTEK se v 9:30 vydáme na cestu z Horního Maršova po modré značce do Krkonošského národního parku do obce Dolní Lysečiny (Lysečinská skalní jehla) a Horní Lysečiny; zde odbočíme po žluté kolem obory U Tygra na rozcestí Cestník, kde se napojíme na Cestu bratří Čapků, po níž dojdeme až do příhraniční horské obce Malá Úpa, do jejíhož katastru patří i nejvyšší česká hora Sněžka. Půjdeme kolem krásné dominanty obce kostela sv. Petra a Pavla po červené značce Cestou bratří Čapků – kolem Eličina údolí a lyžařského areálu po svazích Krkonoš až na česko-polský hraniční přechod Pomezní boudy v Horní Malé Úpě. Překročíme státní hranici a vydáme se po žluté značce cyklostezkou na rozcestí Uroczysko a pak dál po zelené a žluté až do centra městečka Kowary, které se nachází na úpatí Krkonoš a Janovického rudohoří ve východní části Jelenohorské

kotliny. Vznik a rozvoj obce souvisejí především s těžbou železné rudy a s kovářstvím; železná ruda zde byla objevena už v roce 1148 na úpatí hory Rudnik. Původně německá a následně pruská obec byla v roce 1945 začleněna do Polska a německé obyvatelstvo bylo vysídleno. 13. července 1810 navštívil Kowary (tehdejší Schmiedeberg im Riesengebirge) při své cestě do Krkonoš velký německý malíř romantismu Caspar David Friedrich se svým přítelem malířem Georgem Friedrichem Kerstingem. Pohledy na vysoké panorama Krkonoš z Kovářského údolí inspirovaly Friedricha k vytvoření několika pozoruhodných kreseb, akvarelů a obrazů.

Projdeme Kowary – kolem kláštera františkánů a podél řeky Jedlica, která protéká středem města – a za rybníkem Zalew vstoupíme do Rudawskiho Parku Krajobrazoweho, kde vystoupáme na horu Brźeznik (557 m), na jejichž svazích se nacházejí krásné Babie Skaly. Z Brźezniku je jedinečný pohled na Kowary a panorama Krknoš, jak to dokládá litografie E.W.Knipella z doby kolem poloviny 19. století (viz obr.). Na svazích hory přenocujeme.

Druhý den ∙ pondělí 14. 8. (21 km)

Od Brźezniku se ráno vydáme na malý výlet do Rudawskiho Parku Krajobrazoweho. Půjdeme kolem kolem Góry Parkowe (550 m) a pod Górou Bukowou (552 m) až na Čertovu kazatelnu (Diabelska Ambona), komplex skal s bývalou rozhlednou (573 m), který se nachází na okraji parku nad obcí Wojkow; je to bývalé oblíbené modlitební místo pronásledovaných protestantů, které dnes slouží jako cvičná lezecká skála.

Z Čertovy kazatelny půjdeme k Nemocnici „Wysoka Laka“ a pak dál k vodní nádrží Bystra až do středu Kowarů. V Kowarech se najíme a budeme pokračovat po žluté na cyklostezku Walbrzych – Sklarska Poreba a po ní dojdeme až na okraj podkrkonošské turistické obce Karpacz, pod Krucze Skaly (Krkavčí skály) na které vystoupíme. V tomto žulovo-rulovém výchozu se vyskytují velké shluky pegmatitů s krystaly vzácných minerálů (korundy, safíry, turmalíny) a je odtud jedinečný výhled na panorama Krkonoš se Sněžkou.

Od Krkavčích skal budeme pokračovat k řece Lomniczka a odtud po žluté do čtvrti Wilcza Poreba, kde zahneme po zelené (Droga Bronka Czecha) až k Potoku Lomnica, který přejdeme a vystoupáme Krkonošskou ulicí až ke kostelíku Wang. Tento unikátní celodřevěny a původem vikingský kostel z 12. století byl do Karpacze přemístěn v roce 1841 z Norska na popud norského malíře Johana Christiana Dahla, přítele C.D. Friedricha. Prohlédneme si kostel a přenocujeme za ním v lese na okraji Krkonošského národního parku.

Třetí den ∙ úterý 15. 8. (24 km)

Ráno se vydáme po modré a následně po žluté značce do Krkonošského národního parku na rozcestí na vrchu Polana (1067 m) s ruinami chaty a odtud po modré k ledovcovému jezeru Malý Staw (Malý rybník), druhému největšímu jezeru v Krkonoších, které se nachází v nadmořské výšce 1183 m. Odtud se vydáme po modré až na červeně značenou Cestu Česko-polského přátelství a dál pod Stříbrným hřbetem (1486 m) nad Malým Stawem až nad Wielki Staw (Velký rybník), největší jezero v Krkonoších (8,5 ha), které se nachází v nadmořské výšce 1225 m. Je uzavřeno morénou, stěna karu je vysoká 180 m a dosahuje hloubky 25 m. Dál budeme pokračovat na Polední kameny (Slonecznik) a pod Malým Šišákem (1440 m) až na Špindlerovu Boudu.

Ze Špindlerovy boudy se vydáme hřebenovkou po červené na Dívčí kameny (1414 m), Mužské kameny (1417m) a na Velký Šišák (1410 m) a dál pod Vysokým kolem (1509 m) až na Sněžné jámy. Sněžné jámy jsou dva mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně (1497 m) na polské straně Krkonoš. Odtud budeme pokračovat přes Violík (1472), Českou budku na Tvarožník a dál až na Voseckou boudu, kde přenocujeme.

Čtvrtý den ∙ středa 16. 8. (16 km)

Ráno se vydáme k pramenům Labe – které 10. července 1810 navštívil C.D. Friedrich; inspirovali ho k vytvoření několiak obrazů – a k Labskému vodopádu. Odtud sejdeme nejprve k Ambrožově vyhlídce, z níž je možné částečně pozorovat Pančavský vodopád, a pak se vrátíme k Labskému vodopádu, který spadá do Labské rokle v délce 35 metrů. Od něj budeme scházet po modře značené stezce (Harrachově cestě) podél Labe do ledovcového údolí Labského dolu. Z cesty Labským dolem se dá nejlépe uvidět celý Pančavský vodopád, vytvářený potokem Pančava, který je nejvyšším vodopádem v Česku; měří 148 metrů a na jaře během tání se ve spodní části prodlužuje až na 162 metrů. Labským dolem budeme putovat do Špindlerova Mlýna, odkud se vrátíme autobusem do Prahy.

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake

Spoje

• Špindlerův Mlýn – Praha, autobus / středa 16.8.:
• Špindlerův Mlýn, aut.st. 13:30 – Praha, Černý Most 15:55
• Špindlerův Mlýn, aut.st. 14:00 – Praha, Černý Most 16:55
• Špindlerův Mlýn, aut.st. 15:07 – přes Hr. Králové – Praha, Černý Most 18:35

Kontakty

• Jiří Zemánek, sarvanga1@seznam.cz, 777 117 466
• Tomáš Hrůza, tomashruza@gmail.com, 775 052 607
• Barbora Kinkalová, b.knikalova@seznam.cz, 776 123 969