Letní seminář Potulné univerzity přírody
Anima Animalia a práva přírody
O inteligenci zvířat a jejich roli v našem životě,o tom, proč bez zvířat a naší větší pozemské rodiny nemůžeme žít,o záchraně mizejících druhů, právech přírody a demokracii Země
hlavní host: Andreas Weber (Německo)
7. až 13. srpna 2023
DOTEK – Dům obnovy tradic, ekologie a kultury, Horní Maršov č. 175
Hlavní příčinou dnešní tragické devastace planety – krize klimatu, krize biodiverzity, umírání lesů, ničení zemědělské půdy, vymírání druhů – je náš antropocentrický pohled na svět, představa, že jsme přírodnímu světu nadřazeni, že všechno v přírodě je naším majetkem a že cílem, ba smyslem našeho života je ustavičný ekonomický růst. To nás přivedlo k mylné redukci biosféry na pouhou zásobárnu zdrojů a k jejímu excesivnímu využívání a zneužívání bez jakýchkoli omezení.
Tato krize nám nicméně zároveň jasně ukázala, že příroda má své ekologické hranice a že od ní nejsme odděleni. Jsme nedílnou součástí neproniknutelné sítě velkého pozemského společenství – v domorodých kulturách nazývaného Matkou Zemí –, z jehož nesmírné kreativity jsme se zrodili a na němž jsme životně závislí, a to nejen materiálně, ale i z hlediska našeho psychického zdraví. Jak říká Thomas Berry: přírodu potřebujeme pro naši duši. Biosféra jakožto společenství subjektů je podle německého biologa Andrease Webera „bezprostředně spojená s utvářením našich emocionálních identit a hraje proto obrovskou roli v lidské kultuře“. Destrukce a mizení druhů vážně ohrožují naše nejniternější bytí, zatímco práce na ochraně a záchraně přírody je uzdravuje.
„To, jak chápeme existenci rostlin a živočichů, rozhodne o naší vlastní budoucnosti. … Musíme zachránit přírodu, abychom umožnili kontinuální rozvoj života.“
Andreas Weber
Na letošním semináři „Anima animalia a práva přírody“ se touto optikou pokusíme podívat na náš vztah k tvorům nám nejbližším – ke zvířatům a odpovědět si na některé otázky: Jak se v poslední době prohloubilo naše porozumění zvířatům (jejich inteligenci, emocím, jazykům a kulturám) a jak to ovlivnilo současný status jejich ochrany? Jak se rozvíjí záchrana některých mizejících druhů a jaké jsou v tomto směru důležité výzvy? Jakou roli hrají divoká zvířata v zachování a obnově ekosystémů a v boji proti krizi klimatu? Vědci zjišťují, že soužití se zvířaty významně napomáhá redukovat stres a zlepšovat lidské zdraví a dokonce uvažují, že naše symbióza s některými živočichy vedla v minulosti k evoluci některých typických lidských vlastností. Avšak tím nejdůležitějším pro nás dnes je si uvědomit, že my sami jsme zvířata, na což většinou zapomínáme, respektive snící „poetická zvířata“. Podle Davida Abrama, bychom měli probudit naše potlačené zvířecí smysly a otevřít se oživujícímu prožitku naší reálné emoční a fyzické propojenosti se zbytkem života. Z tohoto pohledu hrají dnes zvířata nenahraditelnou roli v samotném rozvoji naší kultury.
Bez společenství zvířat, jak zdůrazňuje Freya Mathews, zkrátka nemůžeme žít. Soužití se zvířaty nás činí více lidskými, láskyplnými, protože nás situuje dovnitř sítě stvoření, dovnitř onoho smysluplného pronikání bytí. Jak říká Andreas Weber: „Ostatní bytosti bychom měli chránit proto, že je milujeme. Milujeme je, protože jsme jejich součástí, a ještě více proto, že ony jsou součástí nás“. Právě odtud se dnes odvíjejí nové radikální přístupy k ochraně Země a všech jejích bytostí, vycházející z jejich uznání jakožto živých entit (subjektů) s vlastními zákonnými právy. Jde v pravém slova smyslu o právní revoluci, která nás posouvá od příběhu exploatace přírody k příběhu života v harmonii se všemi našimi pozemskými spoluobčany způsobem, který je vzájemně prospěšný. Jsme součástí větší pozemské rodiny a naše zdraví a náš prospěch závisejí na zdraví a prospěchu celého tohoto společenství. Představíme si hlavní události a milníky tohoto bouřlivě se rozvíjejícího hnutí, některé jeho klíčové osobnosti (Christopher Stone, Thomas Berry, Cormac Cullinan ad.), instituce a dokumenty (Všeobecnou deklaraci práv Matky Země) a pokusíme se uvažovat, jak bychom se jeho myšlenkami, způsoby a metodami mohli u nás inspirovat.
– Jiří Zemánek
„Svět není souborem objektů, je to společenství subjektů a všechno má svá práva …“
Thomas Berry
Lektoři a program semináře
Hlavním hostem a lektorem semináře bude významný německý biolog a filosof Andreas Weber, který v serii přednášek „Společenství subjektů“ představí nové chápání života jako procesu ztělesněné subjektivity (Organismus jako já, Ekosystémy jako procesy vzájemné péče), stejně jako pochopení významu zvířat pro náš života (Světlo v očích vlčka). Přední australská ekofilosofka Freya Mathews nám přibliží svou vizi, proč je důležité, abychom žili ve společenství zvířat a proč je to důležité i pro samotnou přírodu. Evoluční biolog a vynikající ochranář přírody Arthur F.Sniegon (Save the Elephant) nás seznámí se svými rozsáhlými aktivitami za záchranu slonů a divoké přírody ve střední Africe. Jan Stejskal (Safari Park Dvůr Králové) představí jedinečný vědecký projekt na záchranu nosorožců bílých severních, který koordinuje. Ekolog Jiří Malík (Živá voda) promluví o návratu a etologii sokolů a vlků u nás a o modelu Živá krajina. Básník a publicista Luděk Čertík bude ve své přednášce mluvit o některých tragických důsledcích ideje pokroku pro zvířecí svět a o tom, proč je důležité, abychom mimolidskému světu znovu dovolili vstoupit do našich příběhů. Pavel Janšta nastíní inspirativní neokonfuciánské pojetí člověka jako fraktální entity, spojené s vesmírem prostřednictvím „li“, správného jednání; jako bytosti, která miluje druhé a usiluje o prospěch celého pozemského společenství – lidského i nelidského.
Přední autralská právnička Michelle Maloneyová (AELA) představí kritiku tradičního environmentálního práva a koncept práv přírody jako jednoho z prvků nové právní vědy Země, klíčové pro rozvoj nové civilizace. Jiří Zemánek nastíní, jak se ve 20. a 21. století rozšiřovala práva zvířat; a připomene genezi hnutí za práva přírody a jeho hlavní milníky a osobnosti, včetně Všeobecné deklarace práv Matky Země. Krajinářská architektka Klára Salzmann (FA ČVUT Praha) promluví o nezbytnosti právní ochrany vodních toků u nás. Alena Malíková přiblíží Rheinhauské teze o právech rostlin a Barbora Kinkalová představí Nový Zéland jako průkopníka na poli práv přírody. Do programu se pravděpodobně zapojí ještě další aktéři. Promítneme si také dva dokumentární filmy: o hnutí za práva přírody a o Pleistocénním parku.
ještě v nás zůstalo něco z orla, něco z poštolky ještě v nás zůstalo něco z kočkovité šelmy ta trocha větru v krvi, ta trocha horkosti smysly břitké jako pěstní klín — Luděk Čertík
Ubytování a celková platba
Seminář se bude odehrávat v ekologickém centru DOTEK v Horním Maršově (č. 175) v Krkonoších, kde budeme zároveň bydlet a stravovat se; část účastníků bude ubytována ve středisku SEVER – kapacita maximálně 40 osob, 25 v DOTEKu a 15 v SEVERu. Celková cena za ubytování a stravu pro jednoho účastníka za celý seminář činí celkem 4020,-Kč (ubytování: 2 220,-Kč, strava: 1 800,-Kč.). Poplatek za seminář 5 000,-Kč, pro lidi s nižším příjmem: 4 000,-Kč. Celkem: 9020,-Kč (8020,-Kč).
Přihlášku nám, prosím, oznamte na jednu z uvedených mailových adres nebo telefonních čísel níže (Jiří Zemánek, Alena Malíková, Tomáš Hrůza). Podmínkou účasti je zaslání zálohy 1 500,-Kč na číslo účtu u Fio banky, as.: 2901522796/2010
„Když se učíme „o“ přírodě, stává se příroda objektem studia, což vede k její exploataci. Když se ale učíme „od“ přírody, ustavujeme s ní těsný vztah, který předpokládá pokoru a úctu k tajemství přírodních procesů.“
Satish KUMAR
Kontakty
- Jiří Zemánek, sarvanga@centrum.cz, 777 117 466
- Alena Malíková, alena.malikova@bioinstitut.cz, 604 905 611
- Tomáš Hrůza, tomashruza@gmail.com, 775 052 607