Májové putování polabskou krajinou Českého středohoří z Lovosic podél toku Labe do Ústí nad Labem

Pohled k Porta Bohemica a na meandr Labe od Doerellovy vyhlídky (foto: Ivan Anderle).

Májové putování polabskou krajinou Českého středohoří z Lovosic podél toku Labe do Ústí nad Labem

Pohled k Porta Bohemica a na meandr Labe od Doerellovy vyhlídky (foto: Ivan Anderle).

věnováno malíři Ernstu Gustavu Doerellovi

Lovosice, Malé Žernoseky, Porta Bohemica, Litochovice n.L., rozhledna Radejčice, Doerellova vyhlídka, Moravanské vodopády, Vaňovské skály, Vrkoč, Rozhledna Větruše, hrad Střekov (41 km)

sobota 4. května – neděle 5. května 2024


„Život v nás je jako voda v řece.“

Henry David Thoreau

Dvě z našich letošních pilgrimních putování věnujeme dvěma největším českým řekám. V květnu vyrazíme na putování podél Labe z Lovosic do Ústí nad Labem a v srpnu se vydáme z Prahy Troji podél toku Vltavy do Nelahozevsi a Mlčechvostů a odtud na Říp. Labe, které je jednou z největších evropských řek, pramení na severu v Krkonoších na Labské louce v nadmořské výšce 1387 m; Vltava, která je největší českou řekou, pramení na jihu na Šumavě u obce Černý kříž v nadmořské výčce 1187 m. Obě řeky se stékají u Mělnika a odvodňují téměř celou oblast Čech. I když je Vltava v místě soutoku delší a více zvodněná, nese další říční tok jméno Labe. Za Lovosicemi se Labe noří do hlubokého kaňonu zvaného Česká brána (Porta Bohemica) a prochází napříč Českým středohořím až k hranicím s Německem; území Čech opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci a potom plyne dál přes Německo až do Severního moře.

Na naše májové putování se vydáme tentokrát z Lovosic po směru toku Labe po jeho levé straně cestou, která je jednou nejhezčích turistických tras v Českém středohoří a která nás dovede až do Ústí nad Labem. Je na ní mnoho jedinečných vyhlídek a několik pozoruhodných skal a vodopádů. Jedna z nejkrásnějších vyhlídek nese jméno po českém malíři 19. století Ernstu Gustavu Doerellovi, který krajinu Českého středohoří oslavil v řadě svých půvabných obrazů, v nichž se poetika romantismu snoubí s empírovou stylizací i realistickou věcností.

Sobota 4. 5.: Praha – Lovosice, Porta Bohemica, Radejčice, Doerellova vyhlídka, vyhlídka Skalky (21 km)

Sejdeme se v Praze na hlavním nádraží, odkud pojedeme v 6:45 rychlíkem do Lovosic, s příjezdem v 7:58 (alternativa: odjezd z Masarykova nadráží osobním vlakem v 7:42, příjezd do Lovosic v 9:22). Z nádraží v Lovosicích se vydáme do centra města na Václavské náměstí a odtud po žluté do lovosického přístavu a dál podél Labe k přívozu v Malých Žernosekách. Přejdeme železnici a odbočíme na Naučnou stezku Porta Bohemica a tou budeme procházet podél Labe skrz dvoukilometrový kaňon Porta Bohemica, sevřený rozeklanými rulovými skalami, až do Litochovic n.L.. Odtud se pak vydáme po žluté do Dobkoviček, na křižovatku Pod Kubačkou, do Radejčína, na rozhlednu Radejčín a na vyhlídku Jaroslava Srby, až nakonec dojdeme na Doerellovu vyhlídku s jedinečným rozhledem na Porta Bohemica a meandr Labe. Dál budeme pokračovat do vesnice Dubičky, na vyhlídku Václava Krčila až na vyhlídku Mlynářův kámen; odtud půjdeme k Moravanským vodopádům a přes Moravany dojdeme až na vyhlídku Skalky, kde pod širákem přenocujeme.

Vaňovský vodopád u Národní přírodní památky Vrkoč.

Neděle 5. 5.: Skalky, Skály (Milenci), Vaňovský vodopád, Vrkoč, Větruše, Střekov (20 km)

Ze Skalky se ráno vydáme po žluté pod Vaňovský vrch (561 m n.m.) a odtud po modré ke skále Milenci pod Skálou (448 m). Pak se vrátíme na žlutě značenou cestu a půjdeme po ní k Vaňovskému vodopádu, největšímu vodopádu v Českém středohoří (výška 12 metrů) uvnitř krásného čedičového amfiteátru. Nachází se u Národní přírodní památky Vrkoč, v níž je hlavním předmětem ochrany pozoruhodný geologický útvar s jedinečnou ukázkou sloupcovité odlučnosti olivinického čediče, tvarovaného do podoby obráceného vějíře. Dál potom půjdeme přes Labské vrchy na Soudný vrch, na Humboldtovu vyhlídku a od ní k rozhledně Větruši. Je to jedna z hlavních dominant Ústí, tyčící se nad údolím Labe. Z Větruše sejdeme po žluté do města, přejdeme po Železničním mostě přes Labe a budeme pokračovat až ke zřícenině Hradu Střekov, která se zvedá na trachytové skále nad labským údolím. Jde o významnou historickou památku, stavbu, kterou nechal pravděpodobně na začátku 14. století založit Jan Lucemburský. V 19. století, v době romantismu, byla hrad hojně navštěvován významnými osobnostmi kulturního života, včetně malířů jako byl německý romantický malíř Adrian Ludwig Richter či v Ústí usazený výše zmíněný Ernst Gustav Doerell, jehož na hradě připomíná pamětní deska. Ze Střekova se vydáme po červené do Nové Vsi, která se nachází pod Vysokým Ostrým, a odtud po žluté zpátky do Ústí na Střekovskou vyhlídku (Malé Sedlo, 284 m) a z ní pak přes most Dr. Edvarda Beneše na hlavní železniční nádraží v Ústí n.L., odkud se vrátíme vlakem do Prahy.

Pohled od Vrkoče do údolí Labe v Ústí n. L.

Ernst Gustav Doerell

Ernst Gustav Doerell (1832-1877) byl český pozdněromantický malíř, grafik a fotograf, jehož tvorba je spjatá s krajinou Českého středohoří a Krušných hor a především s regionem kolem Ústí nad Labem. Narodil se v saském Freibergu v rodině báňského asesora. Ze školení na obchodníka v Litoměřicích v roce 1848 utekl do Teplic, rozhodnut stát se malířem. Vstoupil do učení k teplickému malíři pokojů a dekoratérovi Franzi Hybermanovi a zároveň se v Teplicích stýkal s některými malíři a sám se učil kreslit; z Doubravské hory často studoval přírodní scenérie. Dědictví po matce mu umožnilo jít studovat malířství na Akademii v Praze, kde v letech 1856-1858 navštěvoval krajinářskou školu prof. Maxe Haushofera. Akademii nedostudoval a po cestě do Skandinávie se v roce 1859 přestěhoval do Ústí nad Labem, kde žil a tvořil až do konce svého života, celkem 18 let; je to Doerellova nejdelší a nejplodnější tvůrčí perioda. V Ústí si otevřel vlastní litografický a fotografický závod a zároveň se intenzivně věnoval krajinářství. Kupci jeho obrazů byli především ústečtí podnikatelé a průmyslníci a Doerell se stal jedním z prvních malířů, který začal dokumentovat změny, jež vneslo do této severočeské krajiny grunderské období po nástupu průmyslové revoluce. E. G. Doerell se každopádně zapsal jako významný a zasloužilý občan do dějin tohoto města.

E. G. Doerell, hrad Střekov, 1876
E. G. Doerell, hrad Střekov, 1876
E. G. Doerell, Labské údolí u Ústí, 1867
E. G. Doerell, Labské údolí u Ústí, 1867
E. G. Doerell, Pohled na továrnu v Ústí n. L., 1865
E. G. Doerell, Pohled na továrnu v Ústí n. L., 1865
E. G. Doereell, Pohled z Varhoště k Ústí n. L., 1870
E. G. Doereell, Pohled z Varhoště k Ústí n. L., 1870
E. G. Doerell, Na cestě do Ústí (kolem 1860)
E. G. Doerell, Na cestě do Ústí (kolem 1860)

Spoje

Vlak Praha → Lovosice 4. května

  • Praha, Hlavní nádraží: odj. 6:45 – Lovosice: příj. 7:58
  • Praha, Masarykovo nádraží.: odj. 7:42 – Lovosice: příj. 9:22

Ústí nad Labem → Praha v neděle 5. května

  • Ústí n. L.: odj. 15:42 – Praha hl. nádr.: příj. 17:12
  • Ústí n. L.: odj. 17:13 – Praha hl. nádr.: příj. 18:42
  • Ústí n. L.: odj. 17:42 – Praha hl. nádr.: příj. 19:12
  • Ústí n. L.: odj. 18:13 – Praha hl. nádr.: příj. 19:24

Kontakty

Adrian Ludwig Richter, Přívoz pod Střekovem, 1837

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake