„Vltava je víc než vodní proud. Je osou Čech a možná matkou Prahy, … Je velkým bohatstvím české země.“

Václav Cílek

Na putování z Prahy podél Vltavy na Říp se vydáme hned po skončení našeho letošního srpnového semináře „Od antropocénu k symbiocénu …“ v Toulcově dvoře (12.-18.srpna), na němž se budeme mimo jiné zabývat vztahem Vltavy a Prahy, respektive novými projekty parků pro pražské ostrovy jako je Rohanský a Císařský ostrov, a také konceptem městského zemědělství. Na začátku našeho putování proto v Troji navštívíme Císařský ostrov – seznámíme s projektem, který v rámci celkové revitalizace Trojské kotliny a řeky Vltavy má tento ostrov proměnit v rozsáhlý přírodní park, jenž má evokovat divokou přírodu; a navštívíme zde komunitní zahradu a městskou farmu MetroFarm.

Naše putování z Prahy podél Vltavy bude sledovat téměř celý závěrečný tok této naší největší české řeky (až k Vraňanům) před tím, než se pod Mělníkem spojí s druhou ikonickou českou řekou Labem. Na své cestě se v Přírodním parku Dolní Povltaví seznámíme s některými pozoruhodnými geologicko-botanickými fenomény, jako je Přírodní rezervace Podhoří, přírodní památka Zámky, Větrušické rokle nebo Máslovická stráň; s nejstarším pravěkým osídlením této oblasti – hradiště Na Farkách, hradiště Zámka a hradiště Řivnáč – a s jedinečným nejstarším českým raně středověkým ostrožným hradištěm Levým Hradcem. Navštívíme rovněž renesanční zámek v Nelahozevsi a zdejší rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka, než na samém konci putování vystoupíme na axis mundi Čech horu Říp s rotundou sv. Jiří. Na přívozech v Klecánkách a Úholičkách se také dvakrát přeplavíme lodí přes Vltavu.

První den / neděle 18. srpna: Praha Letná-Troja-hradiště Zámka-Levý Hradec-Máslovická stráň (25 km)

Sejdeme se ráno v 9 hod. u metronomu na Letné, odkud se vydáme přes Letnou do Stromovky a dál na Císařský ostrov, kde si prohlédneme komunitní zahradu MetroFarm. Pak přejdeme na druhou stranu Vltavy k Trojskému zámku a budeme pokračovat po červené po směru toku Vltavy kolem Zoologické zahrady Praha do Přírodní rezervace Podhoří v Přírodním parku Drahaň-Troja, která představuje nejcennější chráněné území Trojské kotliny. Vstoupíme do ní údolím Podhořského potoka, jímž vyjdeme do areálu bývalého pravěkého hradiště Na Farkách. Pak se vrátíme k Vltavě a vydáme se dál podél strmých skalních srázů Podhoří – zkamenělé výchozy se odtud táhnou až do Kralup; jsou tvořeny proterozoickými břidlicemi, které začaly vznikat před 600 miliony let. Podhoří si dodnes zachovalo původní charakter přírodní stepi s xerotermními křovinami a zakrskými duby. Nachází se zde řada vzácných druhů rostlin a sídlí zde například kalous ušatý a výr velký. Dál budeme pokračovat k Přírodní památce Zámky a do areálu starověkého výšinného hradiště a sídliště Zámka s nejstarším osídlením z doby eneolitu. Odtud potom dojdeme k přívozu v Klecánkách, kde se necháme převést lodí na druhý břeh Vltavy.

Od přívozu v Klecánkách se vydáme po zelené značce podél levého břehu Vltavy a po dvou a půl kilometrech vystoupáme na ostroh, kde se dříve nacházelo raně středověké hradiště nazývané Hradec nebo Levý Hradec. Hradiště vzniklo už v polovině 9. století a bylo pravděpodobně sídlem prvního přemyslovského knížete Bořivoje, který zde nechal po roce 880 vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu. V roce 982 zde byl zvolen pražským biskupem Slavníkovec Vojtěch. Levý Hradec je proto považován za první centrum křesťanství u nás i za první mocenské centrum přemyslovského státu. Prohlédneme si kostel Sv. Klimenta s gotickými nástěnnými malbami a vydáme se k blízkému vrchu Řivnáč (292 m), který se zvedá vysoko nad řekou; poblíž něj se nacházelo starověké hradiště, osídlené v době kamenné, tedy před 6 000 lety, příslušníky řivnáčské kultury. Celé okolí dolního toku Vltavy bylo „od nepaměti“ osídleno. Nedaleko odsud byly nalezeny bohaté doklady únětické kultury z doby bronzové. Z Řivnáče budeme pokračovat na vrch Stříbrník (311 m) a odtud sejdeme k přívozu v Úholičkách a necháme se převézt lodí na druhý břeh Vltavy do Řeže.

Na druhé straně řeky se vydáme po červené přes město až na stezku Via Czechia, vedoucí po pravé straně Vltavy, a budeme po ní pokračovat až pod jeskyni Drábovna a Velký vrch (288 m), což je hraniční kopec národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Pokusíme se strmým svahem k této jeskyni vydrápat – je prý odtud krásný výhled. Rezervace Větrušické rokle, jež v délce 2,5 kilometru přiléhá k Vltavě, chrání rostlinná společenství skalních stepí a lesostepí (roste zde například netřesk a rozchodník); její horninový základ tvoří opět horniny svrchního proteozoika. Dojdeme k přívozu Na Dole a k přírodní rezervaci Máslovická stráň, která se v délce 2 km táhne od skály Choč, zvedající se nad Vltavou, až po obec Vodochody. Je to botanicky význačná lokalita (roste zde například tařice skalní, koniklec luční). K nejzachovalejším částem rezervace patří její nejvyšší partie na vrchu Choč, kam se vydáme, a kousek za ním přenocujeme na louce.

Druhý den / pondělí 19. srpna: Máslovická stráň, Chvatěruby, Kralupy n. Vlt., Nelahozeves, Mlčechvosty, Jeviněves (24 km)

Ráno se z Choče vydáme k Vltavě a dál po červené kolem přírodní památky Hlaváčkova stráň (kde roste teplomilná stepní a lesostepní flóra) a přes Dolánky až do městečka Chvatěruby s torzem nedokončeného renesančního a v baroku přestaveného zámku. Tento zámek zaujal řadu umělců, kromě Karla Hynka Máchy, který ho zachytil na jedné ze svých kreseb, také grafiky H. A. Haberu a Jana Konůpka. Z Chvatěrub se vydáme dál po červené (Via Czechia) až do Kralup n. Vlt., kde přejdeme přes lávku Vltavu a budeme pokračovat po jejím levém břehu až do Nelahozevsi. Navštívíme zde pozoruhodný zámek, který je v majetku Lobkoviců a patří mezi nejvýznamnější pozdně renesanční stavby v Čechách; v jeho sbírkách se nacházejí např. díla Lucase Cranacha, Paola Veroneseho, Petra P. Rubense.

V Nelahozevsi se také podíváme na rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Dál budeme pokračovat cestou Antonína Dvořáka do Nových Ouholic – vlevo na obzoru se nám cestou vynoří hora Říp, k níž se od té chvíle začneme blížit. Podejdeme dálnici D8 a dojdeme do obce Vepřek. Odtud budeme pokračovat podél Vltavy do Mlčechvostů, za kterými zahneme na severozápad polní cestou do vinařské obce Jeviněves. V lese za Jeviněvsí (nebo v loukách pod Řípem) přenocujeme.

Třetí den / úterý 20. srpna: Ctiněves, Říp, Rovné, Krabčice, Hostěraz, Roudnice nad Labem. (13 km)

Z lesa za Jeviněvsí se vydáme do Ctiněvsi a dál kolem pramene Hamlouf přímo na vrchol posvátné české hory Říp (461 m). Tato stolová čedičová hora zvonovitého tvaru (pozůstatek jádra třetihorního vulkánu) se osamoceně vynořuje z roviny zemědělské krajiny mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem jako její důležitý orientační bod. Podle legendy, zaznamenané poprvé na počátku 12. století Kosmasem, byla místem, kde se usadili první Slované, vedení praotcem Čechem při svém příchodu do své nové vlasti. Říp, který skutečně leží ve středu bývalého slovanského osídlení, byl však v časné době slovanské neosídlen. Na jeho vrcholu se

nachází krásná románská rotunda Sv. Jiří, která je poprvé připomínána roku 1126; její současná podoba je nicméně výsledkem puristické přestavby z druhé poloviny 19. století. Prohlédneme si vrcholovou plošinu hory, navštívíme všechny její vyhlídky a pak se vydáme po červené přes Rovné a Krabčice do Krabčické obory na vrchol Hostěrazu (266 m) až nakonec dojdeme do Roudnice nad Labem. V Roudnici se podíváme do Galerie moderního umění a vrátíme se odtud vlakem do Prahy.

„Říp – tedy je! Není to zkazka
Zvedá se, trochu mlžný, v kraji
jak pohozená přilba,
jako hrouda nijak uhlazená,

až cítíš tíhu veškeré té hlíny,
bochánek obrů,
a je trochu posvátně hrůzný,
jak se zvedá zčista jasna
v líbezné horizontále“

Kamil BEDNÁŘ

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake

PILGRIM, z.s. – kontakt:

• Jiří Zemánek, email: sarvanga1@seznam.cz, mobil: 777 117 466
• Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
• Barbora Kinkalová, email: b.kinkalova@seznam.cz, 776 123 969

Za putování nevybíráme žádný poplatek. Nicméně můžete náš spolek Pilgrim podpořit svým peněžitým darem, který zašlete na číslo našeho účtu u Fio banky as.: 2901522796/ 2010.