„Dny krás, tak časně / vcházíte v kraj?
Dáte mi jasné / slunce, vrch, háj?“

Johann Wolfgang Goethe

I letos oslavíme příchod jarního času lásky na májovém máchovském putování, na které se vydáme tak jako loni z Litoměřic. Zavede nás do východní části Českého středohoří severně nad Litoměřicemi a do Děčínské vrchoviny. Tentokrát půjdeme přes Bílé stráně na Varhošť a odtud na Bukovou horu, na Humboldtovu vyhlídku. Dál budeme pokračovat po pravé straně Labe přes vrch Vrabinec až do Děčína, odkud se poslední den vypravíme na nejvyšší stolovou horu celé této oblasti Děčínský Sněžník (703 m n.m.) a do Tiských stěn. Do Prahy se vrátíme z Libouchece. — Letošní putování věnujeme velkému německému přírodovědci a cestovateli Alexanderu von Humboldtovi (1769-1859), příteli a následovníkovi Johanna Wolfganga Goetha, jehož dobrodružné cesty a některé dalekosáhlé vědecké objevy si připomeneme, včetně jeho návštěv Českého středohoří. Během putování zazní také básně našeho kamaráda Luďka Čertíka z jeho básnické prvotiny Mnohé řeky, kterou v Pilgrimu vydáváme.

Sobota 8. 5.: Praha – Litoměřice, Bílé stráně, Hradiště, Varhošť, Čeřeniště, Pláň (23 km)

Sejdeme se v Praze na hlavním nádraží v 7 hodin ráno a v 7:22 vyjedeme z Prahy vlakem přes Všetaty do Litoměřic. V 9 hodin se z Litoměřic vydáme na sever po červené značce nejprve do národní přírodní památky Bílé stráně v krásném místě u Pokratického potoka. Nachází se zde mnoha vzácných a ohrožených druhů teplomilných a suchomilných rostlin a živočichů, například vstavač nachový, tořič hmyzonosný, střevíčník pantoflíček, sasanka lesní a mnohé další. Dál budeme pokračovat do přírodní památky na svazích vrchu Hradiště (545 m n. m.), odkud je krásný rozhled do krajiny. Nacházejí se zde rostlinná a živočišná společenstva suchých trávníků a skalnatých stepí, sutí a skal, například chráněná stepní květena, z chráněných druhů například lilie zlatohlavá ad. Z Hradiště půjdeme po zelené na Krkavčí sály (445 m n.m.), odkud je krásný rozhled do kaňonu řeky Labe, a dál budeme pokračovat na neovulkanický vrch.

„Ten, kdo vidí do tajného vnitřního života rostliny, do vzrušujících oblastí jejích schopností, a kdo pozoruje, jak se rostlina postupně otevírá, vidí hmotu docela odlišnýma očima – ví, co vidí.“

Johann Wolfgang Goethe

Varhošť (639 m n.m.) s rozhlednou, odkud je daleký výhled na České Středohoří, Krušné hory, Lužické hory až k Jizerským horám. Zde budeme číst a poslouchat básně Luďka Čertíka z jeho sbírky Mnohé řeky. Z Varhoště budeme pokračovat do přírodní památky Babinské louky (zbytky tzv.orchidejových luk) a dál na rozcestí Čeřeniště a odtud po žluté a červené přes Proboštov a Homoli u Panny až na rozcestí na vrchu Pláň (596 m n.m.). Odtud sejdeme kousek po červené a přespíme v lese nad Zubrnicemi s vyhlídkou na Bukovou horu.

„Je mnohem obtížnější správně pozorovat, než si většina lidí představuje … Je velmi politováníhodné, že se v našich školách nepěstují zvyky přesného pozorování. Z tohoto nedostatku lze vysledovat mnohé z mylných úvah chybné filozofie, která dnes převládá.”

Alexander von Humboldt

„Co promlouvá k naší duši, to je mimo dosah našeho měření.“

Alexander von Humboldt

Neděle 9.5.: Pláň, Buková hora – Humboldtova vyhlídka, Vrabinec, Velký chlum (22 km)

Ráno se vydáme po červené značce do obce Zubrnice, která je muzeem v přírodě s jedinečnou sbírkou objektů lidové architektury; nachází se zde původně gotický kostel sv. Maří Magdalény, přestavěný v baroku italským architektem Octaviem Broggiem. Odtud budeme pokračovat po červené na Bukovou horu (683 m n.m.) s Humboldtovou vyhlídkou. Alexander von Humboldt navštívil Bukovou horu v roce 1837. Povíme si něco o životě tohoto zakladatele vědecké geografie, o jeho dobrodružných cestách a vědeckých objevech a také o jeho vztahu k Českému středohoří. Z Bukové hory budeme pokračovat po Růžovém hřebeni k vrchu Stříbrný roh (516 m n.m.), který je součástí stejnojmenné přírodní památky, chránící nádherné staré buky; a dál do Těchlovic na pravém břehu Labe a odtud vystoupáme na výrazný vulkanický vrchol Vrabinec (395 m n.m.), dominantu zdejší krajiny, který je součástí stejnojmenné přírodní rezervace. Z Vrabince půjdeme dál po červené přes obec Lesnou až na Velký chlum (507 m n.m.) nad Děčínem s kamennou rozhlednou, nacházející se na hřbetu, který odděluje povodí Labe od povodí Ploučnice. Na Velkém chlumu přespíme.

„Člověk zná sám sebe jen do té míry, do jaké zná svět. … uvědomuje si sám sebe jen uvnitř světa a svět vnímá jen uvnitř sebe. Každý dobře pozorovaný předmět v nás otevírá nový orgán vnímání.“

Johann Wolfgang Goethe

Alexander von Humboldt

Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (1769-1859) byl pruský přírodovědec a geolog, cestovatel a poslední velký polyhistor a romantický vědec, který je dnes považován za otce ekologie. Patřil k nejslavnějším a nejvlivnějším osobnostem své doby; byl stejně slavný jako Goethe nebo Darwin. Univerzální vzdělání získal na německých univerzitách, ale ve svém pohledu na přírodu byl nejvíc ovliněn Goethovou vědou. Jeho holistické pochopení přírody jako složitého propojeného systému zformovala jeho pozoruhodná dobrodružná cesta do Jižní Ameriky (1799-1804), zvláště jeho putování Andami s legenadárním výstupem na sopku Chimborazo v Ekvádoru, kde se v dialogu s Goethem zrodila Humboldtova fytogeografie. Byl přesvědčen, že bez citového prožitku přírody nelze dojít k jejímu správném pochopení. Ve svém zkoumání kombinoval rozsáhlá exaktní vědecká měření s poetickými a estetickými popisy krás tropické divoké přírody, které ovlivnily Charlese Darwina a Johna Muira; podobně výrazný vliv měl Humboldt i na Henry Davida Thoreaua. Obdobně jako Goethe a malíř C.D. Friedrich byl Humboldt velkým obdivovatelem krajiny severozápadních Čech (Českého středohoří, kaňonu Labe, okolí Teplic a Krušných hor), kterou několikrát navštívil (1791, 1819, 1837).

„Nejnebezpečnější světový názor je názor těch lidí, kteří svět nikdy neviděli.”

Alexander von Humboldt

„V amazonských lesích, tak jako na vrcholcích And, jsem měl pocit, že stejný život proniká kameny, rostlinami a zvířaty, stejně jako vzdouvající se hrudí lidstva, jako by byl oživen jediným duchem od pólu k pólu.“

Alexander von Humboldt

„Při zvažování studia fyzikálních jevů, nejenom pokud jde o jejich zaměření na materiální potřeby života, ale o jejich celkový vliv na intelektuální pokrok lidstva, shledáváme jako jeho nejvznešenější a nejdůležitější výsledek znalost řetězce spojení, jímž jsou všechny přírodní síly propojeny a vzájemně na sobě závislé. A právě vnímání těchto vztahů povznáší naše názory a umocňuje naše potěšení.”

Alexander von Humboldt

„Naše představivost je ohromena pouze tím, co je velké; ale milovník přírodní filozofie by měl stejně tak přemítat o malých věcech.“

Alexander von Humboldt

„Člověk vidí ve světě to, co nese ve svém srdci.“

Johann Wolfgang Goethe

Pondělí 10.5.: Velký Chlum, Děčín, Děčínský Sněžník, Tiské stěny, Libouchec (24 km)

Ráno se vydáme z Velkého Chlumu po červené do Děčína, který se nachází v krásném meandru řeky Labe na soutoku s Ploučnicí, na styku tří horských celků – Labských pískovců, Děčínských stěn a Českého středohoří. Přejdeme Labe přes Tyršův most a vydáme se po červené přes Pastýřskou stěnu, jednu z dominant Děčína, a dál pod Písečným vrchem až na rozsáhlou vrcholovou plošinu Děčínského Sněžníku (724 m n.m.), rozsáhlé pískovcové stolové hory, nejvyššího vrcholu Děčínských stěn. Z kamenné rozhledny z 19. století jsou krásné výhledy na Česko-saské Švýcarsko a Lužické hory a z tzv. Drážďanské vyhlídky až na Drážďany. Na úpatích hory se nacházejí pseudokrasové jeskyně, kde se ve 20. století těžil fluorit. Dál budeme pokračovat po cestě lesem do pískovcových Tiských stěn. Tento „miniaturní labyrint skal, krásný, jak skalní loutkové divadlo“ (Miloslav Nevrlý) vznikl v období druhohor před 85 až 100 miliony lety.Projdeme si jeho hlavní útvary a místa (Janusova hlava, Hřib, Želva ad.) apoté sejdeme do obce Libouchec, odkud se vrátíme autobusem (přestup v Ústí nad Labem) do Prahy.

„pojď se mnou slunce
pozlať mé kroky
pojď se mnou slunce
vyslyš písně mých cest…
zbav mou duši pelu všedních dní
dej ať kráčím radostně a lehce“

Luděk Čertík, „Poutníkova modlitba“

„Jsem stále více přesvědčen, že naše štěstí či neštěstí závisí více na způsobu, jakým se s událostmi života setkáváme, než na samotné povaze těchto událostí.“

Alexander von Humboldt

Spoje

Praha – Litoměřice / sobota 8. května: VLAK / BUS

• VLAK: odj. z Prahy hl. nádr.: 6:47 – PŘESTUP: Bohušovice nad Ohří / příj. 7:50, BUS: odj. 7:59–příj. do Litoměřic v 8:12
• VLAK: odj. z Prahy hl. nádr.: 7:22 – PŘESTUP: Všetaty / příj. 8:03, odj. 8:07– příj. do Litoměřicv 8:44

Libouchec – Praha / pondělí 10. května: BUS / VLAK

• BUS: odj. z Libouchec: 16:26 – PŘEST.: Ústí n. L.hl.n. / příj.16:52, BUS: odj. 17:22 – příj. Praha hl.n.18:36
• BUS: odj. z Libouchec: 16:56 – PŘEST.: Ústí n. L.hl.n. / příj.17:25, BUS: odj. 17:39 – příj. Praha hl.n. 19:11
• BUS: odj. z Libouchec: 17:26 – PŘEST.: Ústí n. L.hl.n. / příj.17:52, BUS: odj. 18:22 – příj. Praha hl.n. 19:36

Kontakty

Jiří Zemánek, email: sarvanga@centrum.cz, mobil: 777 117 466

Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607

Karel Čtveráček, email: ctv@seznam.cz, mobil: 603 355 072

Brbora Kinkalová, email: b.kinkalova@seznam.cz, 776 123 969

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake