Toto putování napříč Krušnými horami je součástí šestého semináře naší Potulné univerzity přírody „Becoming Native aneb Hledání domova“ (Nové Hamry 2.-8.6. 2021). K vytvoření jeho trasy mě inspiroval návrh vůbec první přechodové pěší cesty přes Krušné hory („Krušnohorský kvérunk“), který vytvořila poutnice Markéta Dobešová. Cesta nabízí příležitost k seznámení s jedinečnou přírodou Krušných hor, ale také s pohnutou historií českého pohraničí, v nichž se odráží naše dramatické dějiny. Naše putování přesahuje hranice Krušných hor a vede přes Tiské stěny a Děčínský Sněžník až do Děčína. Můžete se k němu kdekoliv připojit a jít s námi, jak dlouho budete chtít. Každý je sám za sebe zodpovědný. Spíme venku pod širákem. Vezměte si sebou spacák a karimatku, eventuálně celtu nebo stan. — (J.Z.)

Pozdrav Pánbůh, vy hory Krušné,
v mysli mé písně znějí mi zas;
hluboko v lesích, v tajemných tůních,
na lukách vůkol plno je krás.
Pozdrav Bůh, mé Krušné pohoří,
pozdrav Bůh, kam vracím se rád,
lesy šumí a tajemně hovoří,
potůček zurčí, zní vodopád.

Anton Günther

První den v neděli 8. srpna (17 km)

Nové Hamry / Horní Blatná / Mauritius / Slatiny: Na putování vyrazíme z Nových Hamrů od Hotelu Seifert ve 12 hod. Vydáme se po žluté a poté po zelené turistické značce pod Liščí horou až do Horní Blatné. Odtud půjdeme Stezkou Antona Günthera –slavného německého krušnohorského písničkáře, básníka a milovníka Krušných hor – na Vlčí jámy a Ledové jámy, které jsou významnými pozůstatky po těžbě cínu na Krušnohorsku, a dál na Blatenský vrch (1043 m) s rozhlednou. Budeme pokračovat dál po Güntherově stezce a navštívíme Červenou jámu, vůbec největší propadlinu po důlní činnosti u nás, Hřebečnou a důl Mauritius, zapsaný na seznamu národních kulturních památek, a dojdeme až ke Slatinám, k Mrtvému rybníku, který vznikl v 16. století pro potřeby dolování. Zde přenocujeme.

Druhý den v pondělí 9. srpna (26 km)

Mrtvý rybník / Boží Dar / Klínovec / Horní Halže: Od Mrtvého rybníku se ráno vydáme po Güntherově podél Božidarských rašelinišť, jedné z nejcennějších přírodních lokalit Krušných hor, k Božídarskému špičáku (1115 m), druhé nejvyšší hoře Krušných hor a nejvyšší čedičové kupě v České republice, a dojdeme až do Božího daru. Boží dar byl původně hornickým sídlem a je vůbec nejvýše položeným městem u nás. Narodil se zde zmíněný písníčkář Anton Günther (1876-1937) – navštívíme jeho pomník i rodný dům. Z Božího daru vystoupáme na Klínovec (1244 m), nejvyšší horu Krušných hor, a odtud půjdeme po červené přes Loučnou na rozcestí pod Meluzínou (1097 m) a pak pod Křížovou horou (1025 m) až na Měděneckou silnici; po ní dojdeme do Horní Halže, kde u lesa přenocujeme.

Třetí den v úterý 10. srpna (24 km)

Horní Halže / Mědník / Přísečnice / Jelení Hora, Hora Sv. Šebestiána: Z Horní Halže se vydáme do Měděnce (kdysi významného pro těžbu mědi, ale též železa a stříbra) a na krásný vrch Mědník (900 m) s kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Navštívíme zde štolu Země zaslíbená, významné horní dílo. Dál půjdeme po červené k největší přehradě Krušných hor Přísečnici, která vznikla na místě bývalé hornické obce; odtud pak na rozscestí s Výsluňskou cestou a po žluté na vrchol Jelení hory (994 m), odkud je jeden z nejkrásnějších rozhledů na Krušné hory; čedičový masiv hory je porostlý bučinami. Odtud se vydáme k přírodní rezervaci Prameniště Chomutovky a po Jilmové cestě přes Skelný vrch (878 m) až k Hoře Svatého Šebestiána. Přenocujeme na jejím okraji nebo v jeskyni u Chomutovky v Bezručově údolí.

Čtvrtý den ve středu 11. srpna (26 km)

Hora Svatého Šebestiána / Medvědí vodopády / Novodomské rašelniště / Kalek / Hora Svaté Kateřiny: Ráno se vydáme do Bezručova údolí a podél říčky Chomutovky k Medvědím vodopádům;Bezručovo údolí je jedno z nejdelších a nejhezčích údolí Krušných hor. Od Medvědích vodopádů půjdeme na Hadinec (815 m) a po červeně značené cestě podél Novodomských rašelinišť, nejrozsáhlejších slatí Krušných hor, k Novému a Starému rybníku; od Starého rybníka dojdeme po žluté až do obce Kalek (s krásným kostelem sv. Václava), kde se dříve zpracovávala železná ruda. Z Kalku pak dál Volárenskou silnicí do Telčského údolí a odtud naučnou stezkou Gabrielka přes Rudolický rybník a osadu Malý háj až do Hory Svaté Kateřiny. Zde vystoupáme na Růžový vrch (729 m) s rozhlednou Hláska, pod níž přenocujeme.

„Prošel jsem já různé kraje,
lidé jsou tam jinačí,
ale vždycky jsem se vrátil,
domov srdce potěší.

S žádným králem neměnil bych
stráň, kde otec domek má,
přátelsky kde lesy šumí
a vřes rudě rozkvétá.“

Anton Günther

Pátý den ve čtvrtek 12. srpna (23 km)

Hora Svaté Kateřiny / Mníšek / Bradáčov – zámeček Lichtenwald / Český Jiřetín: z Hory Svaté Kateřiny vyrazíme naučnou stezkou Flájská hornatinado Nové Vsi a Mníšku, kde je hraniční přechod do Německa. Odtud budeme pokračovat dál touž naučnou stezkou do přírodního parku Loučenská hornatina k přírodní rezervaci Černý rybník adále přes vrchy Pestrý (875 m) a Jelení hlava (874 m). Za Pstružným potokem pak odbočíme doprava cestou, která vede kolmo vzhůru na vrch Bradáčov (876 m), kde se nachází zajímavý lovecký zámeček Lichtenwald z 18. století, jehož součástí byla lovecká obora. Na zalesněných svazích kopce můžeme pozorovat stádia obnovy lesního porostu po ekologické katastrofě. Z Bradáčova sejdeme do Českého Jiřetína, založeného v 16. století dřevorubci, kteří se zde živili plavením dřeva po Flájském plavebním kanále. Navštívíme dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jediný celodřevěný kostel u nás, který stál původně v obci Fláje, zatopené dnes Flájskou vodní nádrží (jediná pilířová přehrada v ČR). Přespíme v lese u Flájského kanálu.

Šestý den v pátek 13. srpna (26 km)

Český Jiřetín / Moldava / Cínovec / Komáří Vížka: Z Českého Jiřetína se vydáme po červené přes Horní ves, kde odbočíme na žlutou a budeme pokračovat kolem retenční nádrže Tři smrky až na rozcestí Žebrácký roh; místo je pamětníkem zaniklé obce, vzniklé v 16. století za účelem vyplácení mzdy vorařům, svážejícím dřevo po Flajském plavebním kanálu. Odtud budeme pokračovat do místa zaniklé pastevecké obce Pastviny a dál do Moldavy s krásným barokním kostelem Navštívení Panny Marie. V Moldavě se v minulosti těžilo stříbro a nacházejí se zde pozůstatky středověkých sklářských hutí. Tato krajina má v sobě úžasné kouzlo. Dál se vydáme po žluté do horní části obce a odtud na rozcestí pod Sklářským potokem, kde zahneme po červené a půjdeme kolem Cínoveckého rašeliniště až do Cínovce; zde se už od středověku těžil cín, stříbro i wolfram. Z Cínovce budeme pokračovat příhraniční naučnou hornickou cestou, po níž dojdeme na Sedmihůrskou cestu a na Sedmihůrskou vyhlídku a putování ukončíme na Komáří hůrce (808 m) s rozhlednou Komáří vižka, která je nejstarší rozhlednou Krušných hor. Komáří hůrka je zajímavá svým prudkým převýšením nad okolním terénem a proto je odtud jedinečný výhled na Teplicko. Ústecko a České středhoří, který obdivoval proslulý německý cestovatel Alexander von Humboldt a slavný německý básník Johan Wofgang Goethe. Pod Komáří hůrkou přenocujeme.

„Krása je projevem tajných přírodních zákonů, které by nám jinak zůstaly navždy skryty“.

Johann Wolfgang Goethe

„Jdu někdy rychle, jindy pomaleji, …
Jdu, i když nemohu říct proč.
Kdesi za mnou smetá uragán ostrovy se vším živým.
Jsem přesvědčen o tom, že když dám nohu
před nohu a přenesu na ni svou váhu, učiním krok.
Také jsem našel svůj hlas, zazpívám tedy tu svou.“

Emil Juliš, Kroky

Sedmý den v sobotu 14. srpna (25 km)

Komáří vížka / Nakléřovská výšina / Libouchec / Tiské stěny / Ostrov: Z Komáří Vížky se vydáme po červené značce do Habartic, kde začíná přírodní park Východní Krušné hory. Odtud půjdeme přes přírodní rezervaci Černá louka se zbytky vlhkých až rašelinných horských luk, které tvoří vzácný ekosystém, a dál pod Rudným vrchem (796 m) až do Adolfova. Odtud se vydáme po žluté na rozcestí pod Jelením vrchem a na cyklostezku, která nás dovede do Nakléřova k Nakléřovskému průsmyku; tato výrazná sníženina je důležitým místem, protože právě zde končí Krušné hory. V historii tady vedla významná zemská stezka. Z Nakléřova budeme pokračovat po modré značce přes dálnici D8 do Horního Libouchece, kde asi po 2,5km zahneme neznačenou cestou vzhůru doleva a půjdeme po okraji lesa a vyvýšeniny Na Pastvinách, kde se nachází vojenský výcvikový prostor, až do Nového Libouchece; zde vstoupíme do CHKO Labské pískovce a dojdeme až do Tisé. Projdeme Velkými Tiskými stěnami a cestu ukončíme v Ostrově u Ostrovského rybníka, obklopeného skalami, kde přenocujeme.

Osmý den v neděli 15. srpna (17 km)

Ostrovský rybník / Děčínský Sněžník / Děčín: Od Ostrovského rybníka se ráno vydáme po červené naučnou stezkou Zapomenuté pohraničí do Sněžníku a odtud na vrchol Děčínského Sněžníku (723 m), nejvyšší hory Labských pískovců. Projdeme si celé náhorní plató této úžasné stolové hory a podíváme se na starou kamennou rozhlednu a na Drážďanskou vyhlídku. Z Děčínského Sněžníku sejdeme po červené značce přes Novou ves, Dolní Oldřichov a Pastýřskou stěnu až do Děčína, odkud se vrátíme vlakem do Prahy.

Vlakové spoje 15. srpna z Děčína do Prahy

• odj. R 6845 Labe / Děčín hl. nádr. 13:22 – příjezd Praha hl. nádr. 15:11
• odj. EC 379 Berliner R / Děčín hl. nádr. 14:02 – příjezd Praha hl. nádr. 15:36

Kontakty

Jiří Zemánek

sarvanga@centrum.cz
777 117 466

Tomáš Hrůza

tomashruza@gmail.com
775 052 607

Karel Čtveráček

ctv@seznam.cz
603 355 072

Barbora Kinkalová

b.kinkalova@seznam.cz
776 123 969

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake