„Krajina kolem Teplic je krásná … a povznáší srdce.“

Caspar David Friedrich (v dopise svému synonovi, 1835)

Letos oslavíme příchod času jara a lásky na májovém putování, na které se vydáme z Teplic v severních Čechách. Připomeneme si na něm tvůrčí odkaz vůdčí postavy evropského romantického malířství německého malíře Caspara Davida Friedricha (1774-1840), jehož tvorba je významně spjata s krajinou Českého středohoří kolem Teplic (ale také s krajinami Saského a Českosaského Švýcarska, Lužických hor a Krkonoš). Lze říci, že C.D. Friedrich objevným způsobem vyjádřil cosi ze specifického charakteru poezie Českého středhoří, této krajiny osamocených kuželovitých vulkanický hor, a jedinečně tuto krajinu oslavil. Klíčovýmí díly jsou v tomto ohledu především dva umělcovy obrazy z roku 1808 „Česká krajina s Milešovkou“ a „Česká krajina“, které svědčí o jeho fascinaci touto krajinou. Oba zachycují dominantní motiv Českého středohoří horu Milešovku, respektive hory Milešovku a Kletečnou a patří k významným dílům svého autora i k vrcholným exemplům světového romantického malířství. V obraze „Česká krajina s Milešovkou“ ztvárnil C.D. Friedrich typické romantické téma probouzející se jitřní krajiny, na níž spočinul „odraz rajské krásy a blaženosti“ (Eva Reitharová). Krajina, jíž dominuje nebe, vzduch a světlo, je výrazem snahy romantického umělce zachytit nezměrné a nekonečné (kosmické) v konečném; ústřední motiv dvou hor Milešovky a Kletečné, které se zvedají na horizontu a rozpouštějí se ve světle, zde autor sakralizoval do podoby dvojhory, který patrně odkazuje k symbolice dvojvrcholové Boží hory, jež nábožensky založenému Friedrichovi mohla být blízká.

Sobota 7. 5.: Praha – Teplice, Doubravská hora, Lbín, meandry Bíliny, Ohníč, Kostomlaty (24 km)

Sejdeme se v Praze na hlavním nádraží v 7 hodin ráno a v 7:25 vyjedeme z Prahy vlakem do Teplic v Čechách, kde budeme v 9:06. Z nádraží v Teplicích se vydáme pěšky Vrchlického ulicí na Zeyerovo náměstí a dál až na Doubravskou horu (Zámecký vrch, 393 m). Zříceniny zdejšího hradu z 15. až 17. století byly v 19. století cílem výletů návštěvníků teplických lázní. Dodnes se z nich zachoval fragment bastionu hradního opevnění, který C.D. Friedrich zachytil na dvou barevných kresbách; pohled na Zámecký vrch (Doubravskou horu) nad Teplicemi od jihozápadu zobrazil na půvabné tušové kresbě. Z Doubravské hory budeme pokračovat na Písečný vrch (251 m), kde se nachází hvězdárna a pak dál přes Janáčkovy a Humboldtovy sady do Lázní Teplice. Projdeme Lázeňským náměstím, Zámeckou zahradou a připomeneme si bohatou historii zdejších lázní, nazývaných Malá Paříž, které na přelomu 18. a 19. století patřily k nejvýznamnějším v Evropě.

„Musím zůstat sám a vědět, že jsem sám, abych mohl plně kontemplovat a cítit přírodu; musím se odevzdat tomu, co mě obklopuje, musím splynout se svými mraky a skalami, abych byl tím, čím jsem. Pro můj dialog s přírodou je samota nepostradatelná.“

C.D. Friedrich

Teplické lázně byly v době své slávy významným středoevropským kulturním centrem, které navštěvovali významní básníci, spisovatelé vědci, filosofové a umělci (Goethe, Humboldt, Novalis, Leibnitz, Fichte, Tieck, Seume, Sienkiewicz), hudebníci (Chopin, Schubert, Wagner, van Beethoven ad.), stejně jako státníci z celé Evropy. C.D.Friedrich navštívil Teplice jako rezident v letech 1828 a 1835. Z Teplic se dále vydáme po červené značce do obce Lbín pod Supím vrchem; odtud budeme pokračovat podél meandrů řeky Bíliny do obce Ohníč. Z Ohníče se vydáme po žluté na Pohradickou horu (419 m) s rozhlednou a odtud budeme pokračovat do Kostomlat pod Milešovkou; v obci se nachází gotický kostel a barokní zámek a nad ní zřícenina středověkého hradu bergfritového typu, který C.D. Friedrich zachytil na své kresbě z roku 1828. V areálu hradu přenocujeme.

Neděle 8.5.: Kostomlaty, Milešovka, Kletečná, zřícenina hradu Opárno, Lovoš, Malé Žernoseky, Velké Žernoseky, Kalvárie (30 km)

Ráno se vydáme z Kostomlat po zelene značce pod Stříbrným vrchem do Černčic a odtud vystoupáme po modré na Milešovku (837 m), nejvyšší vrchol Českého středohoří. Z Milešovky sejdeme po modré a žluté pod Liščím vrchem až na rozcestí na Paška pole a odtud vystoupáme na vrchol Kletečné (706 m). Z Kletečné sejdeme po žluté přes Hrušovku, Chotiměř až do Opárenského mlýna a na zříceninu hradu Opárno a odtud výjdeme na vrchol Lovoše (570 m). Z Lovoše sejdeme po žluté do Opárenského údolí až na přívoz přes Labe v Malých Žernosekách. Přeplavíme se přes Labe do Velkých Žernosek a na druhém břehu se vydáme po zelené ve směru toku Labe na Kalvárii (245 m). Přenocujeme v přírodní rezervaci na Kalvarii nebo v areálu hradiště Hrádek, jehož původ sahá do doby bronzové.

„Jediným pravdivým zdrojem umění jsou čisté a upřímné city, které chováme v srdci. Obraz, který nečerpá inspiraci ze srdce, není nic jiného než marné žonglování. Každé autentické umění vzniká v posvátné chvíli a živí se v požehnané hodině; vytváří je vnitřní impuls, aniž by si toho byl umělec často vědom.“

C.D. Friedrich

„Měli byste uchovat v posvátnosti každé hnutí své mysli; měli byste uchovat posvátný každý zbožný cit; protože to je umění v nás. V inspirované hodině se zjeví v jasné podobě a tato podoba bude vaším obrazem.“

C.D. Friedrich

Caspar David Friedrich a Čechy: První návštěva C.D. Friedricha v Čechách proběhla pravděpodobně v roce 1807. Prvními významnými umělcovými díly, spjatými s českou krajinou, jsou jeho obrazy „Kříž v horách“ (Děčínský oltář) a zmíněné obrazy „Česká krajina s Milešovkou“ a „Česká krajina“, které vznikly v letech 1807 až 1808. Všechny tři získal od Friedricha hrabě Franz Anton von Thun a Hochenstein z Děčína se svou něvěstou Terezii hraběnkou von Brühl v roce 1808. Nicméně z jedné Friedrichovy kresby lze soudit, že snad působil v Čechách už v roce 1803. V roce 1808 vznikl asi také Friedrichův obraz „Ranní mlha v horách“, k němuž předlohou byla asi hora Tolštejn v Lužických horách; a v roce 1810 slavný obraz „Noční krajina s duhou“, v němž ztvárnil motiv Růžovského vrchu v Českosaském Švýcarsku. V roce 1810 podnikl C.D. Friedrich spolu se svým přítelem malířem G.F.Kerstingem proslulou cestu do Krkonoš, jejímž výsledkem vedle řady kreseb obraz „Ráno v Krkonoších“ (1810-11) a později další obrazy. V Čechách působil C.D. Friedrich i ve 20. a 30. letech 19. století. Plodný byl zejména jeho lázeňský pobyt v Teplicích v roce 1828, během kterého vytvořil umělec řadu kreseb a akvarelů.

„V krajině to byl především Friedrich, jehož hluboká a energická mysl s naprostou originalitou uchopila tuto spleť banalit, strnulosti a nudy a prořízla ji ostrou melancholií – a pozvedla z jejího středu výrazně novou a zářivou básnickou tendenci.”

Carl Gustav Carus

Caspar David Friedrich (1774-1840) se narodil v Greifswaldu a vystudoval na kodaňské akademii. Spolu s Philippem O. Rungem je považován za nejvýznamnějšího malíře své generace a jednoho z hlavních představitelů romantismu ve světovém malířství. Po studiích se Friedrich přestěhoval v roce 1798 do Drážďan, které byly v té době centrem raného romantického hnutí. Výměna názorů na nové formy uměleckého vyjádření mezi výtvarnými umělci a básníky, jako byli Friedrich Schlegel, Kleist, Novalis a Tieck, byla v této době převratů a rozchodu se starými společenskými strukturami obzvlášť intenzivní a plodná. Ve svých obrazech vyjadřoval Friedrich emocionální reakci na svět přírody a snažil postihnout její tajemný metafyzický rozměr. Nové malířství, o které ve svých sakralizovaných krajinách usiloval, vyjadřovalo nové panteistické chápání spirituality; jeho tématem se stala nekonečnost vesmíru a božského stvoření, ale zároveň také nejistota člověka v současném světě. Melancholie a nejistota, vyjádřené v mnoha Friedrichových obrazech, odrážejí nejen pocity umělce kolem roku 1800, ale propůjčují uměleckou podobu také celé epoše, jejíž pohled na svět se otřásl. –– Friedrichovo dílo získalo záhy proslulost a významné veřejné uznání. Nicméně od poloviny 20. let 19. století s posunem společnosti a odlivem dobového vkusu se jeho umění setkávalo s čím dál větším nepochopením a brzy po jeho smrti se o Friedrichovi téměř nevědělo. Znovu objeven byl na počátku 20. století zvláště expresionisty a surrealisty a pak opět v 70. letech. Ve 20. století se k němu hlásí takoví umělci jako Max Ernst, René Margritte, Mark Rothko, Samuel Beckett, Anselm Kiefer a mnozí další.

Pondělí 9.5.: Kalvárie, Kamýk, Malíš, Michalovice, Radobýl, Litoměřice (14 km)

Ráno se vydáme z Kalvárie pod vrchem Strážiště do Kamýku na zříceninu hradu. Odtud budeme pokračovat přes Malíč do Michalovic a dál až na Radobýl (399 m), odkud je nádherný výhled na údolí toku Labe, na západní část Českého středohoří. Z Radobýlu budeme pokračovat do Litoměřic na autobusové nádraží, odkud se vrátíme zpátky do Prahy.

Spoje

Litoměřice – Praha / pondělí 9. května: BUS

• Litoměřice, aut. nádr.: odj 11:00 – Praha-Holešovíce / příj. 12:15
• Litoměřice, aut. Nádr.: odj. 12:00 – Praha-Holešovíce / příj. 13:15
• Litoměřice, aut. nádr.: odj. 13:15 – Praha-Holešovíce / příj. 15:45

Kontakty

Jiří Zemánek, email: sarvanga@centrum.cz, mobil: 777 117 466

Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607

Karel Čtveráček, email: ctv@seznam.cz, mobil: 603 355 072

Brbora Kinkalová, email: b.kinkalova@seznam.cz, 776 123 969

„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“

Rupert Sheldrake