Luděk Čertík (nar. 1989 v Českých Budějovicích) vystudoval filmovou historii a environmentální studia; působí jako programový dramaturg Festivalu krátkých filmů Praha. Příležitostně píše a přednáší o filmu, hlavně o tvorbě amerického rodáka Terrence Malicka, ale také o uměleckých přírodopisných filmech a zároveň překládá a píše poezii. Publikoval v časopisech Film a Doba, Sedmá generace, Universum. Je členem organizačního týmu českobudějovického kulturního časopisu Milk & Honey, do něhož pravidelně přispívá. Vybrané tři básně pocházejí z autorovy připravované básnické sbírky Mnohé řeky. Viz též. zamilovaniven.wordpress.com
*** lososi se vydávají zemřít proti proudu— i tak se dá hovořit o lásce trvá to celé dny další a další se úporně derou vpřed jeden za druhým hynou vysílením— řeka se plní řekou potlučených těl u peřejí a vodopádů vyčkávají medvědi a lapají rozdychtěná těla do hladových tlam i oni však po čase ztrácejí zájem a jen se mátožně rozvalují podél břehů; břicha opuchlá tou ledabylou hojností a dítě v tobě se ptá: kdo vypustil ty šarlatové lampióny? a kdo živí touhu v nás?
*** život tolik na něm závisí když kráčíme po kopcích a kopce kráčí v nás když lesní vláha tepe do spánku pryskyřníků a v hlase žluvy zaznívá nevýslovné
*** dej včelám napít ze svého srdce nech tygry usínat na zápraží svých snů buď něžný k životu v čase nenávisti buď něžná k životu v čase lhostejnosti buď světlem kde rozmáhá se tma