„Stromy v lese vždy tvoří společenství. Veliké ústrojí lesa se udržuje a pěstuje společně a koordinovaně… Náš vývoj by měl také směřovat ke kolektivní, skupinové inteligenci. Celistvý úhel pohledu je dnes nezbytnější než kdykoliv jindy. Kdo chápe a vnímá matku Zemi jako komplexní organismus, kde všechno souvisí se vším, začne jednat důsledně pro blaho a prospěch celku. Lesní univerzita nám pro to nabízí znamenité učební prostory a je tu pro každého z nás zcela zdarma. Stromy nás budou vždy doprovázet– my potřebujeme je a ony potřebují nás.“

Erwin THOMA, německý lesník

Kolaps hospodářských lesů, kterého jsme v současné době svědky, je jedním z varovných signálů krize stávajícího příběhu oddělenosti – naší oddělenosti od přírody, od celku. Praxe vysazování monokulturních porostů za účelem co nejrychlejšího generování zisku, která dnes v lesnictví dominuje, proměnila hospodářské lesy v nudné plantáže rychle rostoucích stejnověkých porostů, které nemají nic společného s deklarovanou „péčí o lesy“. V důsledku toho nahlížíme les čím dál víc jako umělý, užitný spotřební artefakt, než jako živý přírodní organismus a složitý ekosystém, a snadno přehlížíme jeho další důležité hodnoty a funkce (ekologické, klimatické, hydrologické ad.), včetně oněch nemateriálních estetických a psychických kvalit, jež nám přirozeně rostoucí les může nabídnout a které jsou pro náš duševní život, pro naši emocionální a spirituální zralost zásadně důležité.

Spíš než abychom lesům a stromům vnucovali zjednodušené vzorce našeho ekonomického myšlení, bychom se měli učit je pečlivé pozorovat, důvěrně je poznávat, dokázat jim naslouchat. Stromy nejsou žádné biologické stroje na dřevo, ale, jak ukazuje nejnovější vědecký výzkum, jsou to vnímavé inteligentní sociální bytosti, které pociťují bolest a vzájemně spolu komunikují a starají se o svůj dorost. Les, to je velké sociální společenství živých subjektů, jež v té míře nebojují mezi sebou, aby z nich přežili ti nejsilnější, ale společně usilují o to, aby přežil celek lesa, který jim vytváří nejvhodnější podmínky pro život. Les je inteligentní komplexní systém s neuvěřitelnou schopností regenerace.

V rámci našeho semináře, který se odehraje v jednom z nejkrásnějších údolí Moravskoslezských Beskyd v Dolní Lomné u Jablunkova, se právě na toto celostní porozumění lesu jako společenství chceme zaměřit. Během výletů do zdejších relativně nenarušených lesů, s jejichž původními pralesovitými zbytky se zde můžeme dodnes setkat, se pokusíme prožitkově otevřít vnímání složitých vztahů uvnitř lesa. Průvodcem v tomto našem imaginativním odkrývání lesa jako oduševnělého organismu, jako „vyššího přírodního celku“ (či metaforicky chrámu), v němž jsou celek a části, stromy a les spolu neoddělitelně spjaty, nám bude zapomenutý velký objevitel beskydských pralesů a první fotograf-ekolog u nás Rudolf Janda, o němž biolog Vladimír Úlehla prohlásil, že se mu „podařilo uslyšet vlastní hovor té živé bytosti, které suše říkáme Prales.“

Současnou krizi lesů musíme řešit „od lesa“. Bez porozumění celku, bez generování zdravých přirozených lesů nemohou prosperovat ani naše hospodářské lesy, ani bez nich nemůžeme účinně reagovat na krizi klimatu. Jak říká německý lesník Peter Wohlleben„každý strom může být jen tak dobrý, jako je les, který jej obklopuje.“ Přirozené lesy se pro nás mohou v pravém slova smyslu stát holistickými univerzitami: mohou nám pomoci oprostit se od dosavadní izolace, prohloubit naši participaci s přírodou a otevřít nám cestu k porozumění hlubší pravdě vzájemné prostoupenosti a celistvosti a tím k vytváření zdravějšího světa, v němž stojí za to žít.

… prsty a dlaněmi po kůře hmátl jsem a cítil, jak se hýbá, jak se hrouží v zemi hluboko nesmírným, nadlidským pohybem.“ 

Rudolf JANDA

PROGRAM

1. den, pondělí 16. července

seznámení s místem a programem semináře

„Beskydský prales, to jsou jedle pnoucí se z bukového lesa jako věže … Skoro každá větší hora v Beskydech má zbytek pralesa, a většinou několik zbytků, vzájemně nesouvislých. Celkem je jich přes dvacet.… Jednotlivé pralesy se od sebe velmi liší. Nejkrásnější je ona reservace v zadních horách, perla Beskyd [Mionší], neboť zahrnuje všechny tvářnosti beskydského pralesa formou neobyčejně lahodnou. I každý jednotlivý prales se skládá z několika částí značně odlišných, jsa tak replikou celých Beskyd, jejichž hlavní znak a půvab je rozmanitost.“

Rudolf JANDA, Prales v Beskydách, 1943

V odpoledních hodinách sjíždění účastníků semináře do Dolní Lomné a ubytování v Hotelu pod Akáty č. 71. Dopravíte se sem vlakem nebo autobusem přes Jablunkov; z Jablunkova jezdí autobus ve všední den každou hodinu (viz též SPOJE na konci pozvánky). Dolní Lomná je známé turistické, rekreační i kulturní centrum (folklórní festival Slezské dny, ekologické Centrum Ursus). Nachází se v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd u hranice se Slovenskem, kudy probíhá hlavní evropské rozvodí.

Údolí Dolní Lomné patří k nejkrásnějším horským údolím v Beskydách s rozsáhlými a relativně neporušenými lesy. V bezprostředním okolí obce se nacházejí hned tři přírodní rezervace: Velký Polom, Uplaz a nejvýznamnější Mionší. Tento největší karpatský bukojedlový les pralesovitého typu u nás bývá řazen k nejcennějším přirozeným lesům v rámci Evropy. Jeho kouzlo spolu s kouzlem dalších mizejících beskydských starých lesů objevil ve 30. – 40. letech 20. století fotograf Rudolf Janda (1907-2000), jenž tyto lesy oslavil ve své knize Prales v Beskydách (1943).

Po společné večeři (od 18 hod) vás od 19 hod seznámíme s obsahem a programem letošního semináře. Tento večer bude věnován fotografu Rudolfu Jandovi, rodákovi z Frenštátu pod Radhoštěm, který před víc než půlstoletím předvídavě vnímal možné dopady ekologické krize. Promítneme si průřez fotografickými cykly ze všech období Jandovy tvorby se specifickým zaměřením na pralesy. PhDr. Jarmila Jandová a Jiří Janda, dcera a syn Rudolfa Jandy, nás seznámí s fotografickými cykly ze všech období Jandovy tvorby a také s jeho výstavou, věnovanou fotografiím pralesa Mionší, kterou nainstalovali v Lomňanském muzeu. Večerem vás bude provázet Alena Malíková a Jiří Zemánek.

2. den, úterý 17. července

výlet na Velký Polom a Uplaz (17 km), večer: přednáška Rudolf Janda a příběh Mionší

„Řetěz je pouze tak silný jako jeho nejslabší článek – toto moudro dávných řemeslníků mohly klidně vymyslet stromy, které právě tohle intuitivně vědí, a proto si bezvýhradně pomáhají.“

Peter WOHLLEBEN, německý lesník 

Po snídani (od 8 hod) se v 9 hod vydáme na výlet do přírodních rezervací Velký Polom a Uplaz, které se nacházejí na hraničním horském hřebeni se Slovenskem. Vydáme se po modré značce a dojdeme na Kostelky (953 m n.m.) a poté až k rozhledně Tetřev, kde nás bude čekat Mgr. Tomáš Myslikovjan z CHKO Beskydy, který nás oběma rezervacemi provede. Nejcennějšími částmi rezervace Velký Polom jsou fragmenty přirozených lesních porostů ve věku 220 až 250 let, blízkých svým složením původním lesům; řadí se k nejstarším dochovaným porostům v celých Moravskoslezských Beskydách. Budeme zde přecházet náročným terénem přes prameniště a polomové plochy, což nám vynahradí jedinečný prožitek ze starého lesa s krásnými horskými smrky a jedlemi a z nově se rodící divočiny. Pod vrcholem Velkého Polomu (1067 m n.m.) přejdeme do přírodní rezervace Uplaz, která rezervaci Velký Polom spojuje s národní přírodní rezervací Mionší. Takto vzniklo nejrozsáhlejší souvisle chráněné území v CHKO Beskydy (416 ha), které vytváří dobrý předpoklad pro život kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Z Uplazu sejdeme přes obec Dolínky údolím potoka Jestřábí zpět do Dolní Lomné.

Po večeři (od 18 hod) budeme od 19 hod pokračovat přednáškou „Rudolf Janda: od unanimismu k vnímání pralesa“ (J. Zemánek). Přečteme si úryvky z Jandovy úvahy o beskydských pralesích z jeho knihy Prales v Beskydách. Připomeneme si jeho chápání přirozeného lesa jako organismu (společenství), jako svébytné plodivé živé bytosti s velkou schopností regenerace. Toto pojetí se dnes stává velmi důležité v našich úvahách, jak udržitelně hospodařit v našich lesích i jak udržitelně žít jako lidská společnost. Připomeneme si rovněž bohatou historii fotografického zobrazování pralesa Mionší, jenž díky Rudolfu Jandovi a jeho příteli fotografu Petru Helbichovi zaujal pozornost velikána české fotografie Josefa Sudka a později dalších vynikajících českých a moravských fotografů Herberta Thiela, Jana Byrtuse, Romana Burdy či Vladimíra Bichlera. Na konec si promítneme film o Mionší a legendární film Naše pralesy (1956), na jehož vzniku se podílel Rudolf Janda.

den, středa 18. července

přednáška Mgr. Tomáše Myslikovjana o lesích v CHKO Beskydech, výlet do Mionší (15 km), přednáška Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA

„Prales je dílem a součástí řádu přírody a tím nějak účasten nekonečna a absolutna a nezávisí na řádu, jenž si vytvořil člověk … trvá takto tisíc let, velmi starý a zároveň věčně mladý, sám se usmrcuje a znovu a znovu jako pták fénix ze sebe vzniká, stejný a rozmanitý, neměnný a dynamický … Je složitý tento pocit, ale povznáší a očišťuje. Pocit svobody i vázanosti, velikosti i malosti. Ježto je však člověk spjat s řádem přírody pocity velmi mocnými a má hlubokou nostalgii tohoto řádu, jehož byl dlouho součástí, je prales pro něj, jen trochu citlivého a vnímavého, pozdravem z druhého břehu. I prožíváme jej jako pravé „hledání ztraceného času“ (ztraceného domova?).“

Rudolf JANDA, Prales v Beskydách, 1943

Po snídani (od 8 hod) si od 9 do 10:30 hod vyslechneme přednášku Mgr. Tomáše Myslikovjana o lesích v CHKO Beskydy se specifickým zaměřením na jedli a na zdejší nejvýznamnější pralesovité rezervace v čele s národní přírodní rezervací Mionší (možná se do Myslikovjanovy přednášky zapojí též některý z jeho kolegů zoologů či botaniků). Poté navštívíme zdejší ekologické zážitkové centrum Ursus a seznámíme se zajímavou interaktivní expozicí Příběh vzniku Beskyd. 

Po obědě (od 12 hod) se ve 13 hod vydáme s Tomášem Myslikovjanem do národní přírodní rezervace Mionší. Půjdeme cestou k potoku Mionší a odtud po staré naučné cestě na náhorní louku se starými stromy.     Navštívíme loveckou chatu arcivévody Bedřicha, v níž během svých návštěv Mionší přespával fotograf Rudolf Janda, a projdeme se na Velkou Polanu (893 m n.m.) a Menší vrch a zajdeme až pod vrch Uplaz (949 m n.m.). NPR Mionší, která byla loni vyhlášena bezzásahovým územím, je největší karpatský jedlobukový les pralesovitého charakteru u nás; jak z hlediska rostlin, tak z hlediska živočichů (ptáci, šelmy) se jedná o jedno z nejcennějších lesních společenstev v rámci Evropy. Na výlet do Mionší se s námi vydá také ekolog a expert Hnutí DUHA na ochranu lesů a divočiny Jaromír Bláha. Po večeři nás od 19 hod ve své přednášce „Proč potřebujeme divočinu?“ seznámí s prací Hnutí DUHA na ochraně divočiny u nás, s projektem Česká divočina, se svými zkušenostmi z ochrany NP Šumava a Bialowieszkého pralesa a s tím, proč a jak bychom dnes měli začít obnovovat zóny divočiny. 

den, čtvrtek 19. července

přednáška Jaromíra Bláhy, výlet na Kozubovou a Slavíč (21km), přednáška J. Zemánka a Lenky Dolanové

„Stromy jsou základem lesa, ale les to je mnohem víc, než vidíte očima. Pod povrchem je skryt další svět, svět nekonečných biologických cest, které spojují jednotlivé stromy a umožňují jim komunikovat mezi sebou.“

Suzanne SIMARD, kanadská bioložka

Ráno po snídani (od 8 hod) od 9 hod přednáška Jaromíra Bláhy „O současné krizi lesů nejen na severní Moravě“. Jakým způsobem by se měly změnit neudržitelné lesnické metody hospodářského využívání lesa, které jej degradují na pouhé továrny na rychlou produkci dřevní hmoty? Jak spojit ekonomickou využitelnost lesa s respektováním jeho přírodního charakteru a jeho dalších důležitých funkcí: ekologické, hydrologické, klimatické, psychologické atd.? Obě autorovy přednášky budou doprovázet filmy.

Po přednášce vyrazíme na výlet na další krásný beskydský hřeben do oblasti Kozubové a Slavíče. Vydáme se po modré značce do sedla pod Malou Kykulou a odtud po zelené značce k salaši a kapli pod Kozubovou (981 m n.m.), odkud je nádherný rozhled na Slezské Beskydy. Dál budeme klesat po žluté na Kamenitý, odtud vystoupáme na Babí vrch (952 m n.m.) a dál po červené dojdeme k horské chatě Slavíč s výhledem na krásnou stejnojmennou horu. Pak se po hřebeni vydáme k Lačnovu a odtud po žluté a následně po cyklistické stezce sejdeme do údolí říčky Lomné a po silnici dojdeme do Dolní Lomné.

Po večeři budeme od 19 hod pokračovat přednáškou „Les jako sociální systém: Lesní akademie Petera Wohllebena“ (J. Zemánek). Podle německého lesníka Petera Wohllebena stromy nejsou mechanicky fungující systémy, ale vnímavé sociální bytostí, které spolu komunikují, navzájem se varují a pečují o svůj dorost a slabé jedince, a usilují o to, aby přežil celek lesa. Tato sociální síť umožňuje stromům společně vytvářet specifické klima vhodné pro jejich život; bez této sítě stromy trpí a předčasně umírají. Wohlleben tvrdí, že:„Stromy nechtějí růst rychle. Stromy především chtějí mít druhy a žít v sociální skupině.“ Na tomto základě vytvořil Peter Wohlleben model udržitelného lesního hospodářství v přírodním bukovém lese u obce Hümmel, které se ukazuje jako velmi efektivní. Promítneme si o tom krátký dokumentární film, včetně záznamu přednášky kanadské bioložky Suzanne Simard „Jak spolu stromy hovoří.“Po přednášce a promítání proběhne prezentace kurátorů Lenky Dolanové a Michala Kindernaye, kteří nás seznámí s aktuální výstavou v OGV Jihlava “Jak lesy myslí”, inspirovanou současnými vědeckými přístupy, které pracují s představou lesa jako propojeného a myslícího organismu.

den, pátek 20. července

Přednáška Aleny Malíkové, výlet do údolí Horní Lomné a na hřeben mezi Malým a Velkým Polomem (26 km), přednáška J. Zemánka.

Čím starší stromy jsou, tím rychleji rostou… Starci ve stromové říši jsou mnohem produktivnější než „mladí špunti.“ Pokud tedy chceme počítat s lesy jako s důležitým faktorem v boji proti změnám klimatu, musíme je nechat zestárnout.“

Peter WOHLLEBEN

Ráno po snídani budeme od 9 hod pokračovat přednáškou Aleny Malíkové „Houby – lesní internet“. Jedním z důležitých prvků při utváření sítě lesního společenství je mycelium, jež formuje rozsáhlou a hustou podzemní síť, která umožňuje stromům lepší zásobování vodou a živinami a především jejich vzájemnou komunikaci. Podle mykologa Paula Stametse reprezentují houby, které spoluvytvářejí půdu, regeneraci a omlazení a jsou pro nás výzvou, jak porozumět jazyku přírody; poslechneme si jeho přednášku Šest způsobů, jimiž houby mohou zachránit svět.

Po přednášce se vydáme na poslední výlet. Vyrazíme po silničce podél říčky Lomná do údolí Horní Lomné, jež patří k nejkrásnějším v Beskydech. Odtud budeme pokračovat po modré značce kolem, přírodní památky, rašelinné louky Kyčmol až na hřeben, na rozcestí pod Malým Polomem (1061 m n.m.); zde se na slovenské straně nachází národní přírodní rezervace. Dál se vydáme po hřebeni po červené značce k Burkovu vrchu (1032 m n.m.) a Muřinkovému vrchu (975 m n.m.) až na Velký Polom (1067 m n.m.) a odtud pak přes Kostelky zpátky do Dolní Lomné.

Po večeři od 19 hod přednáška „Lesy a krize klimatu“ (J.Zemánek). Na tvorbě amerických umělců Heleny a Newtona Harrisonových si ukážeme, jak s postupující klimatickou krizí bude narůstat potřeba rychlé výsadby nových odolných a dlouhověkých lesů jako zásobníků čisté vody pro zemědělství a úložišť kysličníku uhličitého. Představíme si Harrisonových projekt „Poloostrov Evropa“, v němž navrhují výsadbu transevropského lesa od Španělska až po Karpaty.

den, sobota 21. července

Po snídani (od 8 hod) si od 9.00 hod ještě promítneme film o Gregory Batesonovi Ekologie mysli. Rozloučení s lidmi a s místem a odjezd domů.   

„Každý strom, třeba odumřelý, skrývá zápas a obsahuje životní drama. Vždy jsem v nich viděl živé bytosti.“

Rudolfa JANDA

Lektoři

• Jaromír Bláha / veterinární lékař a ekolog, expert Hnutí DUHA na ochranu lesů a divočiny
• Alena Malíková / ekoporadkyně, správkyně regionálního centra Moravská brána v Příboře
• Mgr Tomáš Myslikovjan / expert na lesy v CHKO Beskydy
• Jiří Zemánek / historik umění, publicista, zakladatel spolku Pilgrim-Potulná univerzita přírody

Hosté

• Jarmila Jandová, dcera Rudolfa Jandy
• Jiří Janda, fotograf a syn Rudolfa Jandy
• Lenka Dolanová, kurátorka Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• Michal Kindernay, kurátor a audiovizuální umělec

Poděkování

Děkujeme Jarmile a Jiřímu Jandovi, Jaromíru Bláhovi, Tomáši Myslikovjanovi a Barboře Kinkalové za pomoc při přípravě semináře. A Národnímu filmovému archivu v Praze za laskavé zapůjčení kopie filmu Naše pralesy (1956) pro promítání na našem semináři.

A/ MÍSTO KONÁNÍ SEMINÁŘE / UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ

Hotel pod Akáty, Dolní Lomná č. 71. Dopravíte se sem vlakem nebo autobusem do Jablunkova a odtud pak autobusem, který jede z autobusového nádraží v Jablunkově každou hodinu. (viz rovněž SPOJE na konci pozvánky).   

Ubytování je zajištěno ve dvoulůžkových pokojích. Cena za ubytování a stravu činí dohromady 2 555,-Kč. Za polopenzi za celý seminář 2 250 (ubytování + sníděna a večeře) + 305,- Kč za obědy a výletní svačiny. Strava bude vegetariánská podle našich instrukcí.

B/ SEMINÁŘ

Platba za vlastní seminář činí pro jednu osobu 350,- Kč za den (4 plné dny) a po 100,- Kč za první den příjezdu a poslední den odjezdu; tj. celkem 1 600,- Kč za celý seminář. Pro studenty činí platba pro jednu osobu 300,- Kč za den (4 plné dny) a po 100,- Kč za první den příjezdu a za posdlení den odjezdu; tj. celkem 1 400,- Kč za celý seminář.  Celková platba za seminář u běžné osoby 2 555,-Kč + 1 600,- Kč = 4 155,-Kč.Celková platba za seminář u studentů       2 555,-Kč + 1 400,- Kč = 3 955,-Kč Máte-li zájem se semináře zúčastnit, oznamte nám to, prosím, nejprve mailem nebo telefonicky viz níže KONTAKTY). Poté, až vám vaší účast potvrdíme, nám, prosím, do 29. červena 2018 proplaťte zálohu 1000,- Kč na účet: 2901013262/2010. Místo variabilního symbolu napište do zprávy pro příjemce „LES-Dolní Lomná“ + svoje jméno a příjmení. Zbytek platby nám doplatíte na místě.
Vy, kdo žijete v místě, kde se seminář bude konat, a nebudete se s námi v hostinci Pod akáty ubytovávat, se můžete zúčastnit i jednotlivých částí semináře – dopoledních nebo večerních přednášek, promítání filmů nebo výletů. V tom případě bychom se dohodli na poměrné platbě na místě.

SPOJE DO DOLNÍ LOMNÉ a ZPĚT

PŘÍJEZD: V pondělí 16. července / Praha – Jablunkov / vlak: Praha, hl. n. odj. 9:48  – Ostrava (Svinov), příj. 12:59 / Ostrava (Svinov), odj. 13:20  – Návsí, příj. 14:36Návsí, odj. 14:43 – Jablunkov, příj. 14:50 Jablunkov – Dolní Lomná / autobus:Jablunkov, odj. 15:05 – Dolní Lomná, hotel Pod akáty, příj. 15:15

ODJEZD: V sobotu 21. července / Dolní Lomná – Jablunkov / autobus: Dolní Lomná, hotel Pod akáty, odj. 9:42  – Jablunkov, aut. nadr, příj. 9:55 Jablunkov – Praha: / autobus, vlak:Jablunkov – aut., odj. 10:32 – Třinec–Lyžbice, nám. T.G.Masaryka, příj. 10:53Třinec–Lyžbice, nám. T.G.Masaryka, odj. 11:18 – Praha, hl.n., příj. 15:36

„Když se učíme „o“ přírodě, stává se příroda objektem studia, což vede k její exploataci. Když se ale učíme „od“ přírody, ustavujeme s ní těsný vztah, který předpokládá pokoru a úctu k tajemství přírodních procesů.“ 

Satish KUMAR

Potulná univerzity přírody (PUP): Příroda pro nás primárně není souborem objektů či rezervoárem využitelných surovin, ale společenstvím oduševnělých subjektů, významuplným světem, který nás utváří, inspiruje a živí a s nímž se cítíme být spojeni. Sdílíme přesvědčení Gregory Batesona, že v přírodě spočívá tajemství pro znovuoživení našich lidských systémů, pro růst zdraví lidského společenství i pro léčení našich vztahů. Intelektuální znalosti „o“ přírodě dnes musíme rozšířit o přímé učení se „od“ samotné přírody, o zkušenosti a prožitky, které nám umožní se s jejími procesy důvěrně spojit. V tomto smyslu chápeme přírodu jako svého učitele.

KONTAKTY pro další informace

• Jiří Zemánek, sarvanga@centrum.cz, 777 117 466
• Alena Malíková, alena.malikova@bioinstitut.cz, 604 905 611
• Tomáš Hrůza, tomashruza@gmail.com, 775 052 607