„Ostatní bytosti bychom měli chránit proto, že je milujeme. Milujeme je, protože jsme
jejich součástí, a ještě více proto, že ony jsou naší součástí.“

Andreas Weber, německý biolog a filosof

„Vesmír je spíše společenstvím subjektů než souborem objektů. Nemůžeme být skutečně sami sebou bez všech našich ostatních pozemských společníků. Toto větší společenství tvoří naše větší já.“

Thomas Berry, americký kulturní historik a kosmolog

„Říkají, že se volá po lidských právech pro všechny lidi, a domorodí obyvatelé říkají: A co práva přírody? Kde je místo pro bizona nebo orla? Kdo je na tomto fóru zastupuje? Kdo mluví za vodu země? Kdo mluví za stromy a lesy? Kdo mluví za ryby – za velryby, za bobra, za naše děti?“

Náčelník Oren Lyons, nositel víry kmene Onondaga národa Haudenosaunee

„Ještě je čas, aby naše zákony uznaly právo řek plynout, aby zakázaly činy, které destabilizují zemské
klima a aby zavedly respekt pro přirozenou hodnotu každé živé bytosti. Je čas zastavit bezuzdnou komodifikaci přírody, stejně jako kdysi bylo zakázáno kupovat a prodávat lidské bytosti“.

Alberto Acosta, ekvádorský ekonom a soudce Mezinárodního tribunálu pro práva přírody

1. den ∙ ponděli 7. srpna

od 19:00

Zahájení semináře

Představení programu semináře a jeho lektorů, především našeho vzácného hosta německéh biologa a filosofa Andrease Webera. – Horní Maršov je historickým centrem Východních Krkonoš a branou do Národního parku Krkonoše. Dům obnovy tradic, ekologie a kultury (DOTEK) v Horním Maršově je jedinečné vzdělávací středisko ekologické a environmentální výchovy u nás, které spravuje nezisková organizace SEVER. Její pracovnice JUDr Hana Kulichová nám přiblíží aktivity DOTEKu a zdejší originální ekologickou expozici a stručně nás seznámí s touto oblastí Krkonoš na úpatí „zlatých“ Rýchor s posledním kouskem krkonošského pralesa. Během semináře podnikneme celkem pět výletů do okolní krajiny – do Dvorského lesa, na Modré Kameny, na hrádek Aichelburg, ke kapli sv. Anny a na Starou horu a do Horních Albeřic.

2. den ∙ úterý 8. srpna

od 7:00

Irokézské díkůvzdání – společný ranní rituál v přírodě: „Slova přede vším ostatním“.

od 9:00 do 11:30

Andreas Weber, Organismus jako já

1. část z cyklu přednášek „Společenství subjektů: Příroda jako živá, vnímavá a komunikativní”. 45 min. přednáška, 30 min. skupinový proces „držení“, přestávka, jedna hodina otázek a odpovědí

Biologové chápou živé bytosti stále víc jako činitele, jako subjekty jednající z hlediska svého vlastního já a podle svého vlastního zájmu – jsou mnohem více podobné lidem, než jsme si dosud představovali. Tato úvodní přednáška rozpracovává biologické, behaviorální a kognitivní základy pohledu na život jako na sdílenou subjektivitu.

– Andreas Weber je německý biolog, filosof, biosemiotik a spisovatel. Autor knihy Alles fühlt (Cítí tedy je).

od 13:00

Odpolední výlet k Rýchorské boudě a do Dvorského lesa (9 km), spojená s dvouhodinovou přírodovědnou dílnou:

Andreas Weber, Řekni, kdo jsem

Povahu subjektu jiných než lidských bytostí lze zakusit. Tato zkušenost je vlastně tím, co živí lidskou „lásku k přírodě“, i když tomu často není dobře rozumněno. Na tomto semináři rozšíříme prožitky všímavosti vůči jiným bytostem na hlubší interakci s živými druhými.

od 19:00 do 21:15

Andreas Weber, Ekosystémy jako procesy vzájemné péče

2. část z cyklu Společenství subjektů: Příroda jako živá, vnímavá a komunikativní”. 45 min. přednáška, 30 min. meditace, 30 min. skupinový proces „držení“, krátká přestávka, 30 min. otázky a odpovědi

Život znamená sebeutváření pocitové identity v neustále se měnícím těle. Postoj já zůstává identický, ale základní tělo není vůbec stabilní. Na úrovni svého materiálního složení je na jedné straně v kontingentním rozkladu a na druhé straně v neustálém znovuvytváření. Těla se kompostují v jiná těla. Život je distribuovaný proces. Z této perspektivy můžeme zkoumat životní proces jako povinnou péči – život je organizován tak, že otevírá niky pro další život. Život je proces dávání života, je to dar, který je nutné dávat, aby vlastní existence mohla pokračovat.

3. den ∙ středa 9. srpna

od 9:00 do 10:50

Andreas Weber, Světlo v očích vlka

3. část z cyklu Společenství subjektů: Příroda jako živá, vnímavá a komunikativní”

Co přitahuje lidi k více než lidskému světu, jak o tom svědčí statisíce let rituální a umělecké praxe soustředěné kolem jiných zvířat? I když se dnes lidé aktivně podílejí na šestém masovém vymírání druhů v dějinách Země, jsou také jediným druhem, o němž lze říci, že vyhledává blízkost jiných druhů. Homo sapiens by se mohl přejmenovat na Homo biophilos. Zapojení do procesů pospolitosti, ekologické péče, sdílení dechu a vytváření vlastní identity s hlubinami jiných bytostí formuje lidskou psychiku. Uvnitř jsme „divocí“ – sami sobě můžeme skutečně porozumět jen tehdy, když se vztahujeme k životu v tělech jiných bytostí.

od 11:00 do 12:00

Arthur F. Sniegon, Živý slon, dobrý slon

Český ochránce přírody a aktivista předává své zkušenosti a postřehy z desetiletého života a práce ve Střední Africe. Řeč bude nejen o slonech pralesních a savanových, ale obecně o krizi divoké přírody v této části světa a o možných přístupech, které dokáží situace alespoň částečně řešit. Terénní příklady statutu quo pytláctví i ochranářských opatření zejména z Konga, Kamerunu a Čadu.

– Arthur F. Sniegon je evoluční biolog a ochránce přírody. Zakladatel a koordinátor Save-Elephants z.s., elefangelista.

od 13:00

Odpolední výlet na Krausovy boudy a na Modré kameny pod Světlou (9,5 km) a workshop s Andreasem Weberem.

od 19:00 do 20:45

Andreas Weber, ´Práva přírody´ a společné statky přírody

Tradiční „animistické“ společnosti nejsou antropocentrické, ale biocentrické, všechny bytosti podle nich slouží životu podle pravidel zakódovaných v příkázáních předků, jak správně žít. Zatímco v současných západních kulturách se o právech ve spojitosti s přírodou uvažuje podle římského pojetí práva, totiž jako určitých vlastnických právech, tedy jako o majetku, který lidé mohou vlastnit, v tradičních společnostech je příroda chápána jako něco, co se nachází mimo vlastnictví. Tyto kultury považují realitu za společnou věc (commons), za volně plynoucí zdroj, který všechny živí a který musí být všemi živen. Tato přednáška se bude zabývat právy přírody z pohledu ztělesněného společného vlastnictví (commons).

od 20:55 do 21:30

Tereza Stehlíková, Představte si, jak zvířata vnímají.

My lidé jsme vysoce vizuální tvorové a upřednostňujeme zrak na úkor ostatních smyslů. Když přemýšlíme o zvířatech, uvažujeme o jejich zkušenostech z našeho pohledu. Avšak jak ukazuje Ed Yong ve své knize An Immense World / How Animals Senses Reveal the Hidden Realms Around Us, zvířata vnímají svět nesčetnými způsoby prostřednictvím složité souhry adaptabilních a různě přizpůsobených smyslů, jež jsou formovány jejich prostředím a jejich potřebami. I když je pro nás nemožné plně proniknout do světa jiných druhů, můžeme využít svůj smysl pro představivost a pokusit se do zvířat vcítit. Přednáška představí knihu a použije ji jako referenci, osloví publikum se zavázanýma očima a vyzve účastníky, aby si představili další možné vjemy, vedeni mluvenými úryvky textu a také nevizuálními smyslovými podněty.

– Tereza Stehlíková je česko-britská umělkyně a pedagožka. Zabývá se uměleckým výzkumem role našich smyslů a ztělesněním při sdělování významů.

4. den ∙ čtvrtek 10. srpna

od 9:00 do 10:00

Michelle Maloneyová, Práva přírody a zákony Země – australský pohled (online přednáška)

Dr. Michelle Maloneyová je přední australská právnička, která se zaměřuje na vytváření systémových změn s cílem posunout průmyslové společnosti ke kultuře a systému správy zaměřenému na Zemi. Podle Maloneyové musíme při rozhodování brát nejprve v úvahu Zemi a to, co Země potřebuje k přežití, a teprve poté se rozhodovat, jak se do těchto mezí vejdou naše činy a plány. Michelle se zasazuje o práva Velkého bariérového útesu v australském Queenslandu, jehož existence je ohrožena. Prosazuje nové zákony a petice, které by uznaly práva přírody, a tedy i Velkého bariérového útesu, na život a rozkvět a umožnily komunitám bránit práva Barierového útesu před nezdravou posedlostí Austrálie těžbou uhlí.

– Michelle Maloneyová je spoluzakladatelkou a národní koordinátorkou Australian Earth Laws Alliance (AELA, Australské aliance práv Země) a vedoucí pracovnicí v Centru pro budoucnost práva na Griffithově univerzitě.

od 10:00 do 11:00

Jiří Zemánek, Ke genezi ideje práv přírody v západním ekologickém a právním myšlení: John Muir a Aldo Leopold, Oliver Stone a William O. Douglas, Thomas Berry a Cormac Cullina

„Společnost nemůže být lepší, než je její představa práva“ (Philip ALLOT)

Položíme si otázku, proč je dnes proměna práva tak důležitá pro řešení současné bezprecedentní ekologické a klimatické krize a připomeneme si několik významných ekologů a právníků, kteří v 19. a 20. století otevřeli cestu k prosazení práv přírody jako další revoluce na poli práva a environmentalismu. Aldo Leopold a jeho vize etiky země; průlomový koncept práv přírody právníka Olivera Stonea. Thomas Berry a jeho široké pochopení ideje práva z kosmologické perspektivy – na bázi jednoho integrálního pozemského společenství: Země jako společenství subjektů; tři základní práva členů pozemského společenství. Jihoafrický právník a ekolog Cormac Cullinan – jurisdikce Země a koncepty velkého a divokého zákona.

– Jiří Zemánek je historik umění, kulturní aktivista a publicista, člen spolku Pilgrim.

od 13:00

Odpolední výlet na hrádek Aichelburg a k Tippletovým boudám (10 km) a workshop s Luďkem Čertíkem: Naslouchací procházka, společné špicování uší s následným sdílením postřehů.

od 19:00 do 20:00

Luděk Čertík, Hlasy těch druhých: Naslouchání mimolidskému

Když Jacques-Yves Cousteau uvedl koncem 50. let minulého století svůj slavný podmořský film Svět ticha, netušil ještě, jak hluboce zavádějící a mylná je představa, že je svět moří a oceánů tichý. Dnes nejenže víme, že doslova překypuje hlasy, písněmi a zvučením všemožných živých tvorů (od chobotnic po plejtváky komunikující na vzdálenosti tisíce kilometrů), ale dokonce jsme schopní řadě z těchto sdělení porozumět. A s tím, jak se zlepšují poslechové a záznamové technologie, jak se sami učíme lépe a pozorněji naslouchat, se pro nás rodina zvučících tvorů, a to zdaleka nejen těch vodních, neustále rozšiřuje o nové (a často překvapivé) členy. Vlastně bychom mohli říct, že není života bez nějaké formy zvučení. Co z toho pro nás vyplývá? To je jen jedna z mnoha otázek, které se v této rozeznělé přednášce dotkneme. Společníky nám v ní budou například zebřičky pestré, drozdci mnohohlasí či vorvani obrovští.

– Luděk Čertík je básnik, esejista a hudebnik. Člen organizačního týmu kulturního časopisu Milk & Honey a spolku Pilgrim.

od 20:00 do 21:00

Jiří Malík, O návratu a etologii sokolů a vlků a modelu Živá krajina

Návrat sokola krále po stodvaceti letech a patnáct let praxe ochrany hnízdění sokolů v Teplických skalách; vlci v kulturní krajině po více než dvou stech letech. Model Živá krajina: jedinečná metoda adaptace krajiny na klimatickou změnu od české nevládní organizace Živá voda.

– Jiří Malík, ekolog a ekologický aktivista, předseda spolku Živá voda.

5. den ∙ pátek 11. srpna

od 9:00 do 10:00

Freya Mathews, O rewildingu a projektu Pleistocénního parku na Sibiři (online rozhovor)

Přední australská ekofilosofka Freya Mathews nám přílíží koncept rewildingu neboli znovuzdivočení. Jde o formu ekologické obnovy zaměřenou na zvýšení biologické rozmanitosti a obnovu přírodních procesů. Cílem rewildingu je vytvořit odolné, samoregulující se a soběstačné ekosystémy a omezit vliv člověka na ně; může rovněž pomoci zmírnit globální klimatické změny. Jednou z takovýchto metod je obnova pleistocénní megafauny. Freya Mathews nám přiblíží vizionářský projekt Pleistocénního parku, který založil v roce 1988 ruský výzkumník Sergej A. Zimov na severovýchodě Sibiře (v Jakutsku) s ambicí obnovit typ pleistocénního ekosystému, v němž žili kdysi mamuti a zároveň snížit riziko tání permafrostu. / “Rodí se pleistocénní park, aby se znovu stal divočinou” – dokument SCIENCE.

– Freya Mathews, autralská ekofilosofka, jedna z hlavních obhájkyň panpsychismu v kontextu ekologické filosofie.

od 10:00 do 11:00

Jan Stejskal, Jak zachránit vyhynulé zvíře – neobyčejný příběh nosorožců bílých severních

Na světě jsou známi poslední dva nosorožci bílí severní – samice Nájin a Fatu. Obě se narodily v Safari Parku Dvůr Králové, obě nyní žijí v Africe a obě nejsou schopny donosit mládě. Ještě před několika lety by byl nosorožec bílý severní odsouzen k záhubě, nyní má však naději na záchranu díky využití nejmodernějších technik umělé reprodukce zahrnujících produkci embryí z kmenových buněk už uhynulých zvířat. Fascinující možnosti současné vědy jsou však doprovázeny naléhavými etickými otázkami, jak daleko při záchraně ohrožených druhů můžeme zajít.

– Jan Stejskal je vedoucím zahraničních projektů Safari Parku Dvůr Králové, jenž koordinuje celosvětově sledovaný projekt na záchranu nosorožců bílých severních.

od 13:00

Odpolední výlet ke kapli Sv. Anny, na Starou horu a ke Stružkovému vodopádu a zpět (10,6 km) a přednáška:

Jaromír Bláha, Archa Noemova: Ostrovy divočiny v kulturní krajině Ochrana divoké přírody a velkých šelem v ČR – praktické poznámky

Výzkum v národních parcích, rezervacích a dalších místech divoké přírody ukazuje, jak důležité jsou pro záchranu života na Zemi. Přežívají v nich druhy, které z kulturní krajiny zcela vymizely. Obnova divočiny, stejně jako návrat divokých šelem ale vyvolává silné pozitivní i negativní rekace. Hnutí DUHA již přes dvě desetiletí usiluje o rozšíření míst pro divokou přírodu, monitoruje a chrání velké šelmy. Jaké jsou překážky a jakých jsme dosáhli výsledků? – Jaromír Bláha, veterinář a ekologický aktivista Hnutí DUHA

od 19:00 do 20:30

Pavel Janšta, Člověk mezi Nebem a Zemí / Haiku, Tao i Leonardo

Autor představí neokonfuciánské pojetí člověka, který se řídí „ren“ (obsáhlou laskavostí) a uvědomuje si sama sebe jako fraktální entitu spojenou s vesmírem prostřednictvím „li“, všudypřítomných souborů zákonitostí, podle nichž se uspořádává vše ve vesmíru. Z tohoto pohledu člověk není izolovanou lidskou bytostí, ale aspektem Země, zvířetem, rostlinou, skálou, vším, co žije mezi Nebem a Zemí; je to bytost, která miluje druhé a usiluje o vzájemný prospěch širokého pozemského společenství života. Přednáška bude proložena haiku tématicky spojenými se zvířaty.

– Pavel Janšta je cestovatel a poutník, zakladatel sdružení Vodňany žijou a komunální politik. Putoval z Vodňan do Jeruzaléma, z Hirošimy do Nagasaki. Člen spolku Pilgrim.

od 20:30 do 21:15

Tomáš Daněk, David Abram: Stávat se zvířetem

Tomáš Daněk přiblíží základní myšlenky knihy Davida Abrama Becoming Animal, jejíž české vydání pod názvem Stávat se zvířetem v současné době chystá brněnské nakladatelství HOST. Robin Wall Kimmererová o této Abramově knize napsala:„Kniha Becoming Animal hluboce rezonuje s domorodým způsobem poznání a umožňuje nám naslouchat rozhovorům beze slov s prastarými balvany, s mroži, ptáky i střešními trámy. Abramovo hluboké poznání jiných inteligencí, než je ta naše, nám umožňuje vstoupit do vzájemných symbióz, které mohou na oplátku udržet náš svět.“

– Tomáš Daněk je ekolog a environmentalista, působí na Katedře rozvojových a environmentálních studií PřF UP v Olomouci.

6. den ∙ sobota 12. srpna

od 9: 00 do 10:15

Jiří Zemánek, Rozmach hnutí za práva přírody v prvních dvou desetiletích 20. století aneb Přechod k environmentalismu založenému na právech

Průlomové aktivity právníka Toma Linzeye a Community Environmental Legal Defence Fund (CELDF) v Pensylvánii a v dalších státech USA převracejí v prvním desetiletí třetího tisíciletí americké právo naruby a prosazují, že práva lidí, komunit a především přírody jsou důležitější než práva korporací a vlastnická práva. Přijetí ekvádorské ústavy v roce 2008, uznávající, že příroda má právně vymahatelná práva na existenci a na zachování svých cyklů, struktur, funkcí a procesů. Případ řeky Vilcabamba. Bolivíjský revoluční zákon o právech Matky Země (2010) – „buen vivir“ a „Pachamama“. Světová lidová konference o změně klimatu a právech Matky Země v Bolívii, vznik Všeobecné deklarace práv Matky Země, založení Globální aliance pro práva přírody a činnost Mezinárodního tribunálu pro práva přírody.

od 10:20 do 11:00

Barbora Kinkalová, „Země tu byla první“ – Nový Zéland jako průkopník na poli práv přírody

Jak vztah Maorů k přírodnímu prostředí získal postupně uznání mezi obyvatelstvem Nového Zélandu, což nakonec novozélandskou vládu přivedlo k uznání zákonných práv ekosystémů řeky Whanganui a lesního ekosystému Te Urewera. Řeka Whanganui byla smlouvou uznána jako právnická osoba (2010), která nepatří lidem, ale sama sobě. Obdobný zákon z roku 2014 přeměnil národní park Te Urewera z vlastnictví státu v právnickou entitu, jež vlastní sama sebe a musí být spravována způsobem, který její práva respektuje. Vůbec poprvé na světě tak vláda vytvořila zákony, jež uznávají, že určitá oblast přírody nepodléhá právním nárokům na lidské vlastnictví.

– Barbora Kinkalová je filmová producentka, autorka dokumentů, příležitostná ekoaktivistka a členka spolku Pilgrim.

od 11:00 do 11:40

Klára Salzmann, O nezbytnosti právní ochrany vodních toků

O nutné právní ochraně vodních toků jakožto naprosto zásadní přírodní infrastruktury (základu zelené infrastruktury); o nutnosti nastavit tímto způsobem legislativu a podřídit jí veškeré aktivity v krajině.

Klára Salzmann je krajinářská architekta, profesorka Ústavu krajinářské architektury FA ČVUT Praha.

Od 13:00

Odpolední výlet ze Spáleného Mlýna na Lysečinskou boudu, do Horních Albeřic a ke Krakonošově jeskyni (11 km) a přednáška:

Alena Malíková, Mají rostliny práva?

Rheinauské teze byly sepsány s cílem dát rostlinám možnost vlastního vyjádření a zasadit se o jejich práva. Pojďme se s nimi seznámit a společně otevřít svá srdce světu rostlin. Rostliny jsou bytosti dokonalého míru. Alena Malíková přednášku doprovodí ukázkami obrazů rostlin průkopnice abstrakního umění švédské malířky Hilmy af Klint.

– Alena Malíková je správkyní regionalniho centra Moravska brana PRO-BIO Svazu ekologickych zemědělců v Příboře. Je členkou Nadace pro půdu, spolku Pilgrim a české sekce Budapešťskeho klubu.

od 19:00 do 20:00

Kdo jsou ti druzí? aneb Poučení od Mikmaků / Hana Nováková

Práva přírody otevírají dnes cestu k nové civilizaci, která překonává omezení antropocentrismu, na němž je vybudována současná civilizace. V tomto smyslu jsou pro nás důležitou inspirací domorodé kultury. Režisérka dokumentárních filmů Hana Nováková nám na příkladu kanadských Mikmaků bude vyprávět o provázanosti lidského světa s losím a lososím, o moudrosti dětí a moudrosti starších, o legendárních sedmi generacích, i o dávných proroctvích o zlomové době a čase léčení křivd na lidech a na krajině; respektive nechá z videoukázek v tomto duchu promlouvat matriarchu Mikmaků Cheryl Maloney. Na závěr se pokusíme společně zamyslet nad tím, jaký by mohl být náš svět, pokud bychom přijali, že jsme součástí nejen naší „homosféry“, ale více než lidského světa.Jaké by to bylo,kdybychom uznali naši živočišnost a začali s pokorou pečovat o prospěch této naší větší pozemské rodiny.

Hana Nováková je indoložka, etnozooložka a dokumentární režisérka. Vede na FAMU Otevřený seminář.

Závěrečná oslava s básněmi, zpěvy a tanci u ohně.

7. den ∙ neděle 13. srpna

Od 8 hodin snídaně a poté odjezd domů.

Po skončení semináře uskutečníme ve dnech 13. -16. 8. putování z Horního Maršova napříč Krkonošemi k Labskému a Pančavskému vodopádu (83 km).

Cyklus přednášek a workshopů Andrease Webera byl podpořen grantem Česko-německého fondu budoucnosti.

Kontakty pro další informace

• Jiří Zemánek, sarvanga@centrum.cz, 777 117 466
• Alena Malíková, alena.malikova@bioinstitut.cz, 604 905 611
• Tomáš Hrůza, tomashruza@gmail.com, 775 052 607