Letní seminář Potulné univerzity přírody
Od antropocénu k symbiocénu aneb cesty k civilizaci, která podporuje život
O antropocénu, symbiocénu a sumbiokracii — o živé inteligenci a vizi fraktálního rozkvětu — o regenerativním paradigmatu a rekonfigurování ekonomické praxe podle biosynergie — o nerůstu a nepodmíněném příjmu— o městském zemědělství a společných statcích (commons) — o architektuře v symbióze s přírodními systémy — o ekologické proměně velkých měst — a nových „zelených projektech“ pro Prahu
Hlavní host: australská ekofilosofka Freya Mathews
12. až 18. srpna 2024
Toulcův dvůr, středisko ekologické výchovy
„Ekologická civilizace by byla založena především na všezahrnující symbióze mezi lidskou společností a přírodou. Lidská činnost by nebyla organizována pouze tak, aby se zabránilo poškozování živé Země, ale aby se aktivně obnovovalo a udržovalo její zdraví. Ekologická civilizace jako taková by mohla lidstvo a nelidskou přírodu nasměrovat na nekonečně dlouhé období rozkvětu – symbiocén.“
Jeremy LENT
Žijeme v době antropocénu, v čase nepředvídatelnosti, zmatku a velmi nejisté budoucnosti – zaplavováni novými a novými zprávami o rychle postupující krizi klimatu a bezprecedentní ekologické degradaci Země – a také uprostřed chaotické geopolitické situace, spojené s hlubokou krizí demokracie. Přesto naše politika a ekonomika přehlíží varování vědců a dál setrvačně sleduje představu „pokroku“ na úkor planety – ničím neomezovaného ekonomického růstu lidské společnosti, založeného na extrémní spotřebě. Hrozba civilizačního kolapsu a destrukce života, před nimiž v důsledku takové krátkozraké praxe stojíme, naznačuje, že k řešení této krize nestačí jen vnější adaptace stávajícího systému – naléhavě potřebujeme proměnit jeho základní vzorce a hodnoty, „přepsat jeho operační systém“.
Řada předních myslitelů proto dnes zkoumá možnosti transformace současné neudržitelné civilizace, respektive navrhuje vytvořit civilizaci novou, která by vyrůstala z komplexní koexistence lidí s přírodním světem a která by slovy současné přední environmentální filosofky Freyi Mathews, hlavní lektorky našeho semináře, „na všech úrovních sloužila biosféře a podporovala ji“. Tito vizionáři rozvíjejí představu ekologické společnosti, založené „na soužití ke vzájemnému prospěchu“ (Glenn Albrecht); přicházejí s návrhy, jak současnou nefunkční a destruktivní mytologii pokroku, založenou na myšlence exploatace světa a bezbřehého hromadění bohatství, nahradit novou regenerativní mytologií symbiózy – koevoluční spoluprací lidí s více než lidským světem.
Na semináři se seznámíme s perspektivami takovéto proměny, jak ji líčí zmíněná Freya Mathews, která předložila dosud nejpropracovanější představu ekologické civilizace, americký filosof Jeremy Lent, australský filosof Glenn Albrecht, britský pedagog a kulturní aktivista Christian Wahl, britský architekt Michael Pawlyn, australská krajinářská architekta Julie Watsonová nebo vynikající britská ekonomka Kate Raworthová. Všichni zmínění autoři se shodují v tom, že od konceptu udržitelnosti, který sleduje pouhé zmírňování negativ, se musíme posunout k novému regenerativnímu paradigmatu, postavenému na jasné optimalizaci pozitiv, kdy vše, co budeme dělat bude mít čistý pozitivní vliv na život všeho živého kolem nás. Potřebujeme zkrátka nastartovat takový rozvoj, který bude podporovat rozkvět veškerého života.
„Klíčem k ekologické civilizaci z pohledu živého kosmu není ani tak přístup „malé je krásné“ nebo „minimální je nejlepší“ dřívějších filozofií udržitelnosti, ale synergie v plně psychofyzickém smyslu. Cílem není udržovat praxi co nejjednodušší, ale učinit z ní prostředek kosmické obnovy.“
Freya MATHEWS
Nacházíme se v situaci, kdy máme všechna řešení, která jsou k takové transformaci nezbytná, k dispozici, jen potřebujeme zmobilizovat naší kolektivní vůli uvádět je do života. Po celém světě dnes existuje mnoho tvořivých skupin, které vytvářejí základy téměř všech složek nové civilizace podporující život. V rámci našeho domácího kontextu si přiblížíme především aktivity skvěle se rozvíjejícího hnutí nerůstu (Eva Fraňková a Martin Čech), jež ukazuje, že současný destruktivní ekonomický systém založený na zisku můžeme nahradit novým ekonomickým systémem, umožňujícím dobrý život v rámci planetárních limitů. Představíme si také zdejší aktivity regenerativního zemědělství, které se do značné míry šíří i v městském kontextu: seznámíme se s agroekologickým urbanismem (Lucie Sovová), se syntropickým zemědělstvím, které usiluje o návrat člověka do přírodních ekosystémů (Elsa Šebková) a s širokým hnutím Komunitou podporovaného zemědělství (Jana Kožnarová).
Regenerativní paradigma se v poslední době začíná čím dál víc prosazovat také v rámci stavební praxe, architektury a urbanismu i v širokém kontextu designu. Přiblížíme si některé průkopnické aktivity na tomto poli, jak je reprezentují například výše zmínění britský architekt Michael Pawlyn, představitel biomimetické architektury, a krajinářská architektka Julie Watsonová se svým konceptem technologií LO-TEK. Tyto a některé další příklady naznačují, jak je možné rozvíjet koncept regenerativních zdravých měst, jejichž infrastruktura je integrovaná s přírodními systémy, které spotřebovávají zlomek zdrojů, a v nichž je radost pracovat a žít. Do tohoto kontextu lze zařadit i některé krajinářské urbanistické úpravy architekta Michala Fišera a týmu třiarchitekti, například projekt revitalizace břehu Ohře v Kadani a především aktuální vítězný soutěžní návrh úpravy Rohanského a Libeňského ostrova, jehož záměrem je znovuzpřítomnění řeky Vltavy v Holešovickém meandru, s nímž nás arch. Fišer na semináři seznámí ve své přednášce i v rámci výletu. Teoretička architektury Jana Tichá nám přiblíží “přirozenou architekturu” Martina Rajniše a Miloš Vojtěchovský bude mluvit o tom, jak se vyvarovat zvukového znečištění a jak usilovat o “harmonickou a spravedlivou akustickou krajinu města”. Na několika dalších výletech, na nichž budou našimi průvodci kolegové terapeuti a umělci – Adam Táborský, Luděk Čertík, Jana Kožnarová, Tereza Stehlíková – se naladíme na některé jedinečné přírodní a kulturní lokace Prahy, jakou jsou meandry Botiče a Hamerský rybník, Přírodní památka Milíčovský les a rybníky, Prokopská farma v Prokopském údolí či oblast Vyšehradu a vltavské náplavky.
Každý z nás dnes potřebuje najít svou participativní roli v rámci většího společenství tvůrců změn, uvnitř sítě život podporujících skupin, které dnes formují to, co George Monbiot nazval “novou politikou sounáležitosti”. Věřím, že náš seminář pro to určitě nabídne jedinečnou příležitost. A rád bych v této souvislosti zakončil následující citací: “… každý den svého života můžeme žít budoucností, kterou si přejeme pro sebe a pro ostatní život. … Každým svým rozhodnutím, slovem, které vyslovíme, činem, který podnikneme, se podílíme na brždění nebo katalyzování velké transformace, kterou naše společnost potřebuje, pokud chceme budoucím generacím odkázat prosperující svět.” (Jeremy Lent)
Jiří Zemánek
Program semináře
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — zahájení:
O programu semináře, historii a edukativních aktivtách aktivitách Toulcova dvora – „přírodní areál“,představení činnosti Envira a zdejší KPZ –, o krajině mezi Záběhlicemi, Hostivaří a Chodovem: Přírodní park Hostivař-Záběhlice, Přírodní park Botič- Milíčov.
od 8:00 do 9:00 — snídaně
od 9:00 do 11:30 — dopolední program:
Co nás staví proti přírodě • Freya Mathews
1. přednáška z cyklu: Hluboký zákon v jádru jsoucna: Klíč k ekologické civilizaci?
Základní příčinou toho proč současná průmyslová civilizace demontuje a ničí pozemské systémy je současný dualistický světonázor, o nějž se opírá, a který odděluje mysl od hmoty a připisuje ji výlučně lidem. Ale ještě víc než obsah našeho poznání, nás staví proti přírodě teoretické způsoby, jimiž poznáváme, charakteristické pro naši západní tradici.
Antropocén: epocha, v níž žijeme • Tomáš Daněk
Tak už jsme zase v jiném světě – tentokrát v takovém, který je dílem našich rukou víc, než kdy dříve. Co je vůbec antropocén? Jak jsme se v něm ocitli a podle čeho jej poznáme? Co je na něm tak radikálně nového, že máme potřebu vyhlásit jej jako novou geologickou epochu? Jak se v něm mění místo člověka v přírodě, jaké paradoxy v něm povstávají, čím nám hrozí a co nám nabízí? Představíme si různé způsoby, jak lze o antropocénu mluvit a nakonec (snad) zjistíme, že budoucnost už zase není, co bývala.
od 12:00 do 13:00 — oběd
od 13:00 do 17:30 — výlet:
Seznámíme se vzdělávacími aktivitami Toulcova dvora a jeho přírodním areálem, který představuje pestrou krajinnou mozaiku stanovišť, která je ideální pro ekologickou výchovu. Pak se vydáme podle krásných meandrů potoku Botič k Záběhlickému jezu a dál až k Hamerskému rybníku, odkud se přes louky a divoké sady Trojmezí vrátíme zpět do Toulcova dvora (7 km).
U Hamerského rybníka zazní přednáška Adama Táborského Terapie mezi stromy: Betonové džungle, které obýváme, nás často vzdalují od přírodních rytmů, které kdysi vedly naše předky. Přesto i uprostřed městské krajiny přetrvává volání divočiny, které nás nutí znovu objevovat naše vrozené spojení se zemí. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme v přírodě zažívat podporu, aniž bychom ji škodili; čím nás může příroda obohatit a co můžeme udělat my pro ni z hlediska duševního i fyzického zdraví. Rozkvétat v přírodě můžeme mnoha způsoby.
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — večerní program:
Za antropocén k symbiocénu: Glenn Albrecht a Jeremy Lent • Jiří Zemánek
Glenn Albrecht, Jeremy Lent a další dnes tvrdí, že se potřebujeme dostat za antropocén, který zviditelnil bezprecedentní ničivý vliv lidí na planetární ekosystémy. Abychom se dokázali jeho negativním trendům vyhnout potřebujeme vize a memy jiné budoucnosti. Glenn Albrecht navrhuje abychom tuto novou éru nazvali symbiocén a předkládá argumenty pro rozvoj symbiotického a kooperativního modelu společnosti, sumbiokracie, v níž lidé jednají ve prospěch vzájemných vztahů na Zemi ve všech měřítkách. Analogický model civilizace, založené na rozpoznání, že zdraví a blahobyt mají fraktální charakter, a že prospěch každého člověka a je fraktálně spojen se zdravím celého světa, překládá Jeremy Lent. Oba tyto modely společnosti si přiblížíme a seznámíme se s některými kapitolami knihy Jeremy Lenta The Web of Meaning .
Promítneme si videozáznam Lentovy přednášky „Jak změnit naši mysl, aby změnila svět?“ (31 minut).
„Současná ekonomika vyžaduje růst bez ohledu na to, jestli přispívá k naplnění našich potřeb. My však potřebujeme ekonomiku, která naplní naše potřeby, bez ohledu na to, jestli bude růst, nebo ne.“
Kate Raworth
od 8:00 do 9:00 — snídaně
od 9:00 do 11:30 — dopolední program:
Teoretické a strategické způsoby poznání • Freya Mathews
2. přednáška z cyklu: Hluboký zákon v jádru jsoucna: Klíč k ekologické civilizaci?
Teoretické způsoby poznání (charakteristické pro západní tradici) nás vedou ke vzniku dualistických a analytických pohledů na realitu, jež nás od ní oddělují. Naproti tomu strategické způsoby poznání (příznačné pro předagrární domorodé společnosti), které jsou ztělesněné a participativní, nás vedou k holistickému uchopení reality. Strategické způsoby poznání nám na vnitřní úrovní odhalují, že v jádru toho, co je, je povinnost, normativita, kterou autorka charakterizuje jako hluboký Zákon, z něhož je podle ní zřejmé, že úlohou člověka a všech ostatních bytostí je příspívat k neustálému vývoji živého kosmu.
O liologii Jeremy Lenta • Pavel Janšta
Pojem liologie vznikl ze spojení čínského slova „li“ (organizační principy“) a slova „ology“ (řeckého výraz pro „studium“) a znamená studium organizačních principů. Liologii jakožto rámec pro nový světonázor, který integruje všechny aspekty života, a který by lidem umožnil harmonicky a udržitelně prosperovat na Zemi, vyvinul filosof a vizionář Jeremy Lent. Pavel Janšta nás seznámí s některýmii základními pojmy neokonfuciánské filofiie – jako je „li“, „ren“ nebo „gewu“ –, které Jeremy Lenta inspirovali k vytvoření tohoto konceptu.
od 12:00 do 13:00 — oběd
od 13:00 do 17:30 — výlet:
Vydáme se do Přírodní památky Milíčovský les a rybníky, která chrání cenné lesní porosty a mokřadní stanoviště řady vzácných bezobratlých živočichů, obojživelníků a plazů a také hnízdiště mnoha druhů vodních ptáků; část tohoto území je evropsky významnou lokalitou vyhlášenou pro ochranu tesaříka obrovskéhoho (délka výletu 10 km). S Luďkem Čertíkem zde absolvujeme „naslouchací procházku“: zaposloucháme do hlasů místních ptáků a hmyzu, včetně zvučení pod hladinou rybníků. Při té příležitosti si povíme také něco o tom, jak se v Praze daří volně žijícím zvířatům a čím je Praha z přírodovědného hlediska celosvětovým unikátem.
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — večerní program:
Udržitelný nerůst – otázky, odpovědi, a další otázky • Eva Fraňková
Lidstvo v současnosti překračuje většinu planetárních mezí a „zelený růst“ podle dostupných empirických dat není schopný tento trend zvrátit. Pokud se chceme vyhnout tragickým ekologickým i sociálním důsledkům tohoto vývoje, potřebujeme aktivně odstraňovat růstovou závislost našich ekonomik, ale také odstraňovat vzorce dominance a vykořisťování ve vzájemných vztazích. Hnutí nerůstu se snaží promýšlet a prosazovat možnosti sociálně-ekologické transformace směrem k větší udržitelnosti a spravedlnosti. Jaké jsou jeho základní teze a politické návrhy? Na semináři bude možnost se s nimi seznámit a společně o nich diskutovat.
Daniel Wahl – Design regenerativních kultur • Vlado Lobotka (Institut Gaia)
Každá struktura a instituce kolem nás potřebuje inovaci, redesign a transformaci. Transformaci vyžaduje i náš pohled na svět a náš hodnotový systém. Až to nás přivede k novému civilizačnímu příběhu, který nás povzbudí k vynalézavosti, tvořivosti a ke spolupráci při vytváření regenerativní lidské přítomnosti na Zemi.
„Ve své podstatě vytváří udržitelné městské zemědělství pozitivní změny nejen v rámci životní prostředí, ale i v rámci komunit.“
Nazeem Harvey
od 8:00 do 9:00 — snídaně
od 9:00 do 11:30 — dopolední program:
Synergické formy ekonomické praxe a hluboký Zákon • Freya Mathews
3. přednáška z cyklu: Hluboký zákon v jádru jsoucna: Klíč k ekologické civilizaci?
Autorka v této své závěrečné přednášce předloží argumenty pro to, že moderní společnosti mají i dnes k dispozici nástroje, jejichž prostřednictvím lze obnovit strategické typy ztělesněného participativního poznání v podobě nových ekologicky zakotvených synergických forem ekonomické praxe, založených na přírodě, které na vybraných příkladech představí. Tvrdí, že na základě tohoto přístupu by naše lidské potřeby mohli být uspokojovány přírodními systémy takříkajíc zdarma.
Nepodmíněný základní příjem: kudy vede cesta k právu na důstojný život pro všechny? • Martin Čech
Důstojný život pro všechny se stává stále nedosažitelnějším spolu s rostoucími nerovnostmi. Nepodmíněný základní příjem slibuje materiální základnu a s tím i velkou svobodu pro všechny bez rozdílu, jeho kompatibilita s ekologickou udržitelností je ale sporná. Přesto jeho morální apel na rovnost všech narozených do nerovného světa zůstává silný. Pro svobodnější a spravedlivější společnost prosperující v mezích jedné planety možná budeme potřebovat více detailní plán. Nepodmíněné základní služby, zaručená zelená pracovní místa či lokální měny mohou sehrát klíčovou roli pro společnost, která je autonomní, pečující a zná své limity.
od 12:00 do 13:00 — oběd
od 13:00 do 17:30 — výlet:
Návštěva permakulturní Prokopské farmy manželů Lucie a Bretta Gallagherových, kteří jsou průkopníky městského zemědělství v Praze; navštívíme tři jejich produkční pozemky: zahradu s chovem slepic u Prokopského údolí, pozemek u Dalejského potoka a ovocný sad na území Dívčích hradů (délka výletu 5 km). Zazní zde přednáška Jany Kožnarové 15 let KPZ v ČR aneb nová vlna zemědělců nejen z Farmářské školy. Komunitou podporované zemědělství (KPZ) slaví letos 15. leté výročí. Ohlédneme se na začátek, jak, kdy a proč začaly vznikat tyto speciální “ostrůvky pozitivní deviace”, jakým způsobem probíhala jejich transformace a kde se nacházejí dnes. Podíváme se také mezi studenty Farmářské školy a přiblížíme si novou vlnu mladých zemědělců, kteří se rozhodli ekologicky hospodařit.
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — večerní program:
Nenasytný městský metabolismus a agroekologický urbanismus • Lucie Sovová
Přednáška představí koncept sociálního metabolismu jako způsob, jak uvažovat o interakci člověka a mimolidské přírody. Probereme, proč jsou města „nenasytná“ a závislá na zdrojích zvenčí, a jak se tato metabolická nerovnováha promítá na společenskou a individuální úroveň. Na závěr zmíníme agroekologický urbanismus jako vizi, jak i ve městech uzavírat cykly živin a podporovat spojení s půdou.
Syntropické zemědělství • Elsa Šebková
Syntropické zemědělství je zemědělství, které se učí od planety Země, makroorganismu s vlastní inteligencí. Inspiruje se přírodními procesy tak, aby přinášelo vysoce produkční, přírodě blízké agroekosystémy, které podporují nárůst biodiverzity, zrychlují proces tvorby půdy, dokáží si poradit se suchem i povodněmi a zmírňují klimatickou změnu skrze ukládání obrovského množství uhlíku do půdy. V neposlední řadě syntropické zemědělství usiluje o proměnu společenského paradigmatu ve smyslu posunu od kompetice a oddělenosti ke spolupráci a harmonii, k návrat člověka na jeho pravé místo uvnitř ekosystému.
(+ 2 krátká videa)
„Celá moje práce je motivována frustrací ze slova ‚udržitelný‘. To slovo naznačuje něco, co je jen dostačující, ale my bychom měli hledat skutečně regenerativní řešení. Posunuli jsme se od ovládání přírody k učení se z jejích prvků, ale dnes bychom měli hledat úplné smíření s přírodním světem.“
Michael Pawlyn
od 8:00 do 9:00 — snídaně
od 9:00 do 11:30 — dopolední program:
Architektura a urbanismus v symbióze s přírodními systémy • Jiří Zemánek
Architekti a designéři dnes objevují, že je pro nás kriticky důležité učit se od přírody. Vynikající britský architekt Michael Pawlyn rozvíjí koncept biomimikry, což je druh ekologického designu inspirovaného způsobem řešení funkčních problémů v biologii, který nám podle něj umožní vyřešit řadu současných neudržitelných dilemat a přejít z průmyslového do ekologického věku lidstva. Seznámíme se také s domorodým technologiemi, založenými na přírodě, které architektka a enviromentalistka Julie Watsonová nazvala Lo-TEK; podle ní by se z nich mohla zrodit nová symbiotická vize designu, který by mohl naše města učinit odolnými. Nakonec si řekneme něco o baubiologii mnichovského architekta Ferdinanda Ludwiga a nových městských lesích.
Martin Rajniš a jeho Přirozená architektura • Jana Tichá
Člověk nemusí být zrovna ekologický aktivista, aby souhlasil s bonmotem „Příroda nepotřebuje lidi, to lidé potřebují přírodu“. Martin Rajniš určitě ekologický aktivista není a vehementně odmítá být zařazován do škatulky ekologické nebo zelené architektury, přitom pro ozelenění české architektury ve smyslu návratu k přírodě a jednoduchosti udělal v posledních dvaceti letech tolik jako málokdo.
od 12:00 do 13:00 — oběd
od 13:00 do 17:30 — výlet:
Návštěva Rohanského ostrova s architektem Michalem Fišerem (třiarchitekti); délka výletu 5 km. Holešovický meandr je v rámci Pražské kotliny i celých Čech unikátním přírodním jevem. Na celém dlouhém toku Vltavy nenajdeme podobný takto velkoryse utvářený přírodní prostor, jenž kontrastuje s hluboce sevřenými kaňony na jih i na sever od Prahy. Síla původního krajinného obrazu zásadně přetvořeného ve 20. a 30.letech 20. století regulací vltavského koryta dodnes přetrvala spíš ve vyšších pohledových horizontech, ale bezprostřední vjem i fyzický kontakt s hladinou řeky zůstal na většině území téměř vyloučen a řeka se tak postupně vytratila z mentální mapy. Vycházkou po Rohanském ostrově si vytvoříme přímou zkušenost s tímto územím i bližší porozumění předpokladům a možnostem jeho transformace, které představíme v následné večerní přednášce.
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — večerní program:
O vítězném soutěžním návrhu pro území Rohanského a Libeňského ostrova • arch. Michal Fišer (třiarchitekti)
Znovuzpřítomnění Vltavy v Holešovickém meandru je jedním z hlavních leitmotivů vítězného soutěžního projektu přírodního parku pro Maniny a Rohanský a Libeňský ostrov, který nám přiblíží jeden z jeho hlavních autorů arch. Michal Fišer (Tři architekti). Kvalitu nízko posazených pohledů do dálky se snaží projekt znovu vyjevit remodelací části terénu a rekompozicí středního a vyššího patra vegetace. Ve výsledném přírodním parku nabídne Rohanský a Libeňský ostrov díky své jedinečné poloze v krajině řeky a stopám historie velmi pestrou mozaiku atmosfér. Vznikne logicky jiný hybridní přírodní prostor, který obohatí typologickou škálu tradičních karlínských parků, transformované Štvanice a Trojské kotliny. Území parku vytvoří logický provozní mezičlánek mezi budoucí Povltavskou promenádou a historickým centrem Prahy.
Jak zněla města včera, co posloucháme dnes a jak budou pravděpodobně znít zítra? • Miloš Vojtěchovský
V jakém zvukovém prostředí se lidé – a další živé bytosti – cítí dobře a v jakém se žije hůře, nebo dokonce špatně? Je třeba podobu našich měst utvářet tak, abychom docílili „pozitivního“ zvukového i jiného prostředí? Jak o ústrojnosti městských prostorů přemýšlet, abychom se nadměrného zvukového znečištění vyvarovali? Měli bychom chránit pestrost a různorodost nejen ve vzhledu měst, ale také jejich „hudební kompozici“, harmonie a melodie, kterými znějí? Vycházím z přesvědčení, že usilovat o harmonickou a spravedlivou akustickou krajinu města je stejně důležité, jako dbát o funkčnost, čistotu, nebo dobrý vzhled.
„Pokud se nemýlím, pak opuštění antropocénu a vstup do symbiocénu bude pro většinu lidí hluboce uspokojující zkušeností. Až se politika sumbiokracie rozvine a my budeme žít ve všech našich technologiích a životních prostředích podle symbiomimikry, Země si s obrovskou úlevou oddechne.“
Glenn Albrecht
od 8:00 do 9:00 — snídaně
od 9:00 do 11:30 — dopolední program:
Buďme jedlí aneb co to znamená stát se darem světu? • Andreas Weber
Činnost našeho těla spočívá v tom, že z proudu hmoty světa si skrze sebe samo dává život Tím, že hmotu světa přeměňuje v sebe a předává ji dál svou vlastní substanci – to znamená, že ji činí poživatelnou – dává život i ostatním bytostem. Subjektivní zkušenost každého organismu je perspektivou, kterou má hmotné kontinuum reality samo o sobě, pokud jde o jeho touhu dávat život.
Ne-vidět druhého: Imaginace solidarity v čase krizí • Andrea Průchová Hrůzová
Obrazy cirkulují naším fyzickým, digitálním, kolektivně sdíleným i soukromým prostorem a zásadně se podílejí na tom, jak vidíme sami sebe a druhé. Nevytvářejí pouze naši konkrétní tělesnou a mediální rozšířenou sociální realitu, ale zásadním způsobem formují kolektivní paměť, normy a hodnoty, pomocí nichž se orientujeme na politických a kulturních mapách světa. Přednáška se zaměří na význam obrazové komunikace jako prostředku tvorby, reprodukce, ale i transformace společenských předsudků, se zvláštním ohledem na zobrazování etnicity a náboženství. Specificky představí různé koncepty empatie a soucitu prostřednictvím obrazů, kontravizuality a nabourávání stereotypů v rámci současných politických témat a krizí.
od 12:00 do 13:00 — oběd
od 13:00 do 17:30 — výlet:
Infra-obyčejná procházka Terezy Stehlíkové z Vyšehradu k Vltavě (délka procházky 4 km) se zaměřením na propojení vnitřní a vnější topografie prostřednictvím zapojení celého těla, různých smyslových vjemů a také imaginace. Cílem je naladit se na měnící se krajinu města, která obsahuje různé historické, urbanistické, ale i vjemové kontrasty a vrstvy. Cílem je vyzvat účastníky k hlubšímu emocionálnímu propojení s konkrétními místy, včetně imaginativních reflexí zaměřených na symbiotické vazby mezi různorodými elementy městského prostředí.
od 15:30 do 16:30 návštěva výstavy „Planeta Praha“ v Centru architektury a Městského plánování, „která vypráví o přírodě jinak než jsme zvyklí“. Výstavou nás provede Pavel Borecký, odborný pracovník Camp Praha, který nás seznámí s jeho činností.
od 17:45 do 18:30 — večeře
od 19:00 do 21:30 — večerní program:
Projekce filmů, tanec a zpěv
V neděli 18. srpna od 7:30 hod snídaně a odjezd.
Více o Freye Mathews a jejím programu na semináři na této stránce.
Pozvánka na navazující putování
Biografie lektorů semináře
Freya Mathews
je emeritní profesorkou environmentální filozofie na La Trobe University v Melbourne (Austrálie). Její filozofie má kořeny v panpsychismu, v přístupu, který považuje mentalitu v přírodním světě za základní. K jejím hlavním zájmům patří rozvoj ekologické civilizace; domorodé (australské a čínské) pohledy na „udržitelnost“ a to, jakým způsobem by bylo možné tyto perspektivy adaptovat na kontext současné globální společnosti a usilovat o návrat člověka do divoké přírody. Kromě svých výzkumných aktivit spravuje soukromou rezervaci biologické rozmanitosti Barabungle Park na hoře Mt Korongo v severní Victorii. Je členkou Australské akademie humanitních věd. Z publikovaných knih: The Ecological Self (1991), For Love of Matter: a Contemporary Panpsychism (2003), Reinhabiting Reality: towards a Recovery of Culture (2005) a The Dao of Civilization / A Letter to China (2023). V češtině vyšly její texty ve sborníku Vše kolem mne jako já žije, cítí … (Pilgrim 2019) a v časopise Sedmá generace.
Tomáš Daněk
je kulturní ekolog, environmentalista a přírodozpytec. Vystudoval Ochranu a tvorbu životního prostředí na PřF UP v Olomouci a Humanitní environmentalistiku na FSS MU Brno. Na téže instituci získal doktorát pod vedením Zdeňka Neubauera, do jehož myšlenkového světa směl půl života podnikat výlety, a který jej zásadně ovlivnil. Vsází na povstávání poznání v osobním dialogu s lidmi i více-než-lidským-světem, proto většinu času věnuje studentům, přátelům, živé přírodě. Ve své lektorské praxi se pokouší prostředkovat myšlenky a zkušenosti, které přitakají spontaneitě a autenticitě živoucího světa. Toto úsilí jej přivedlo také do Pilgrimu. Aktuálně působí na PřF UP v Olomouci a FHS UK v Praze, kde přednáší témata na rozhraní environmentalismu, přírodních věd a filosofie.
Jiří Zemánek
Historik umění, kulturní aktivista a překladatel; jako historik umění působil v několika státních galeriích, naposledy ve sbírce moderního a současného umění NG Praha. Spoluzakladatel spolku Pilgrim (s Tomášem Hrůzou v roce 2009). Založení spolku inspirovala výstava „Od země přes kopec do nebe … O chůzi, poutnictví a posvátné krajině“ (SČG Litoměřice 2005), věnovaná K.H.Máchovi a C.D.Friedrichovi. V roce 2014 založil v Pilgrimu s Alenou Malíkovou Potulnou univerzitu přírody (PUP). Zabývá se praxí poutnictví a organizuje každoroční květnová a srpnová putování a semináře PUP, včetně dalších edukativních procházek (Deep Time Walk) a aktivit. Zabývá se souvislostmi mezi ekologií, kosmologií a spiritualitou a ekologickou transformací současné kultury. Jako překladatel uvádí do českého prostředí myšlenky filosofů Davida Abrama, Thomase Berryho a Freyi Mathews.
Adam Táborský
vystudoval psychologii, sociologii, politologii a veřejnou politiku. Působí psycholog a psychoterapeut na Centru krizové intervence v Psychiatrické nemocnice Bohnice, Psychosomatické klinice Tulsia a Terapie mezi stromy, kde organizuje výcviky v ekopsychoterapii. Pravidelně přispívá do časopisu Psychologie dnes. V nakladatelství Portál vydal knihu Terapie mezi stromy o přírodě a duševním zdraví.
Pavel Janšta
Kulturní hybatel, spisovatel a poutník z jihočeských Vodňan. Vystudoval obory Politologie a Mezinárodní vztahy (FSV UK, Drážďany, Mnichov). Putoval napříč Evropou a Asií. V roce 2010 založil spolek Vodňany žijou a od roku 2015 organizuje Pecha Kucha Nights. Působil v komunální politice ve svém rodném městě (2010-22). Spolu s manželkou organizují tvůrčí setkání s poezií (haiku) a zvukomalebností, pořádají výstavy a vydávají autorské knihy – zejména v rámci Nakladatelství HiP a spolku Pupalku. V letech 2021-23 přednášel na Univerzitě Ucunomija (Japonsko). Dlouhodobě se věnuje studiu a praxi klasické čínské medicíny; podílel se na knize Ke kořenům čínské medicíny (2023). Od roku 2019 spolupracuje se spolkem PILGRIM.
Vlado Lobotka
Na Komenského univerzitě v Bratislavě vystudoval historii a na California Institute of Integral Studies v San Franciscu filozofii se zaměřením na kosmologii a vědomí. Zajímá se o integrálnu filozofii, transpersonální a hlbinnou psychológii, paradigmatické posuny a teórie dějín zaměřené na dynamiku vzniku a zániku civilizácí. Napísal knihu Cesta k zjednotenému kozmu a založil Inštitút Gaia, v jehož rámci koordinuje 1roční vzdelávací program Nový příběh a organizuje diskusní setkání Mezi svety. Ve voľnom čase sa věnuje překládání kníh (např. Richard Tarnas, Vášeň západnej mysle; Christian Wahl, Dizajn regeneratívnych kultúr ad.) a navrhování a realizaci regeneratívnych projektů. V současnosti pracuje v Nitře a ve Viedni na doktorátu a zároveň vyučuje kurzy věnované kulturním dějinám a evoluci vedomí.
Eva Fraňková
pracuje jako odborná asistentka na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Původně vystudovala biologii v Českých Budějovicích (Bc.) a následně v Brně humanitní environmentalistiku (Mgr. a PhD.). Věnuje se oboru ekologické ekonomie a dlouhodobě se zajímá o alternativní ekonomické praktiky – o eko-sociální podnikání a další formy solidárních ekonomik. Uskutečnila výzkum sociálního metabolismu (materiálových, energetických a peněžních toků) na úrovni místních potravinových systémů. Dlouhodobě se také zajímá o koncept udržitelného nerůstu a oo další varianty sociálně-ekologické transformace.
Martin Čech
Absolvent environmentálních studií a mediálních studií a žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě, kde v rámci studia strávil také semestr na barcelonské Universitat Autònoma de Barcelona. Je členem organizace NaZemi a věnuje se obecně tématu nerůstu, zaměřuje se přitom mimo jiné na problematiku veřejných politik (nepodmíněný základní příjem a služby, záruka pracovního místa, zkracování pracovní doby), otázku práce (perspektivy post-práce a anti-práce) a způsoby legitimizace morálních hodnot v ekonomickém systému (pojetí spravedlnosti, svobody a moci).
Luděk Čertík
Jihočeský básník, esejista a hudebník, zakládající člen audiovizuálního projektu Mess of Iguanas. Vystudoval obory Filmová studia na FF UK a Environmentální studia na FSS MU. Publikoval v časopisech Film a Doba, Sedmá generace, Host, Tvar, Milk & Honey. Pod křídly Pilgrimu vyšla jeho básnická prvotina Mnohé řeky (2021) a loni mu u nakladatelství Malvern vyšla druhá kniha básní s názvem Poslední divoké objetí (2023). K vydání aktuálně chystá kolekci esejů Spolu, nezkrotní: Eseje z živého světa (2024, vydá Sedmá generace). Věnuje se také zvukové ekologii a bioakustice, zejména hlasům ptáků.
Tereza Stehlíkova
je česko-britská umělkyně a výzkumnice. Její multidisciplinární umělecká praxe je zaměřena na roli senzorického vnímání – ztělesnění a vnímání místa – v kontextu audio-vize a participativních performancí. Je editorkou mezioborového časopisu Tangible Teritorry, a rovnež učí umělecký výzkum na FAMU, AMU, a UMPRUM. Webové stránky: cinestheticfeasts.com
Lucie Sovová
vystudovala Environmentální studia, Estetiku a Sdružená uměnovědná studia na Masarykově univerzitě v Brně (2015). Po stáži v nizozemské RUAF Foundation (Resource Centre for Urban Agriculture and Food Security) docenila českou tradici samozásobitelského zahrádkaření. Ve své dizertaci zkoumala, jak brněnské městské zahrady fungují jako zdroje potravin a alternativní ekonomické prostory. Práci nazvanou „Grow, share or buy? Understanding diverse economies of urban gardeners“ obhájila (2020) na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity a na Rural Sociology Group Wageningen University v Nizozemí. Na poslední jmenované škole aktuálně pracuje jako odborná asistentka: věnuje se vzdělávání a výzkumu v rámci témat ekonomických alternativ v oblasti potravin a zemědělství, zejména pak v prostoru střední a východní Evropy.
Elsa Šebková
designérkou jedlých lesních zahrad, studentkou Farmářské školy se specializací na ekologické pěstování zeleniny a od ledna 2023 rovněž studentkou syntropického zemědělství (Ernst Gotsch, Brazílie; Ecotop Foundation, Bolívie; Juan León, Kolumbie). Setkání se syntropickým zemědělstvím, jež v sobě spojuje hluboce promyšlené techniky pěstování postavené na vědeckých poznatcích s viděním planety Země jako živého makroorganismu s vlastní inteligencí a fascinujícími autoregenerativními mechanismy, mělo pro ni zásadní význam. Chce poznatky tohoto zemědělství přiblížit lidem v naší zemi. Je přesvědčená, že člověk může žít v souladu s přírodou, že esencí veškerého života je společně pečovat o rozkvět dalšího života. Říká: „Pokud se nám podaří spojit se s inteligencí, uvnitř níž se nacházíme, dokážeme znovu zazelenit i pouště“.
Jana Kožnarová
Janiny aktivity mají široký rozsah, od zpěvu a tance po ekologii, vzdělávání a putování. Ráda propojuje environmentální a sociální témata s uměním a je otevřena novým projektům s chutí se neustále sebevzdělávat. Proto se také v roce 2018 přidala k natáčení dokumentu Happy Farmers. Své pracovní aktivity a projekty zaměřuje na témata ekologického zemědělství, potravin, propojování zemědělců a spotřebitelů a na environmentální vzdělávání. Pracovně je propojena s organizacemi Asociace místních potravinových iniciativ, Lovime.bio, Sociální podnik Envira, Pilgrim, Lesní akademie Mentaurov a Tyfloturistický oddíl. V současné době studuje Farmářskou školu a žije v Litoměřicích blízko vinice, na níž pracuje.
Michal Fišer
Absolvent ČVUT Fakulty architektury Praha a AVU Praha, Školy architektury prof. Emila Přikryla, autorizovaný architekt ČKA. V roce 2002 spoluzaložil vlastní platformu třiarchitekti. Je autorem řady projektů pro soukromé klienty a veřejné zadavatele v oblasti urbanismu, pozemních staveb a krajinářských úprav různého měřítka od strategického plánu po detail městského mobiliáře. Častým zadáním jsou projekty otevřených veřejných i neveřejných prostranství. Tvoří v multidisciplinárních týmech spolu s krajináři, dopravními inženýry, vodohodpodáři, často také spolupracuje s výtvarníky, historiky, zahradníky. Je spoluautorem projektu revitalizace břehu Ohře v Kadani (Nábřeží Maxipsa Fíka), nominovaného na cenu Mies van der Rohe Award 2011. Přijímá účast v architektonických soutěžích jako soutěžící nebo jako porotce.
Jana Tichá
Teoretička a kritička architektury, zabývá se moderní a současnou architektonickou tvorbou zejména ve vztahu k přírodě a krajině. Přednáší teorii architektury a teorii krajinářské architektury na FA ČVUT. Autorka mnoha článků v odborných i populárních časopisech, editorka, překladatelka. Mezi její nejvýznamnější knihy patří Prostor a místo. Architektonická tvorba na území České republiky 1989-2014, antologie Architektura a krajina (2017) nebo Euroamerické architektonické myšlení (2018, s R. Šváchou a M. Sršňovou). Spoluautorka první monografie Martina Rajniše Přirozená architektura (2009), autorsky se podílela na expozici Natural Architecture na Bienále architektury v Benátkách 2012 (společně s M. Rajnišem a I. Fialovou) a na knize Huť architektury Martin Rajniš / Architecture Guild (2022).
Miloš Vojtěchovský
je teoretik, kritik, pedagog, vydavatel, kurátor a iniciátor řady kulturních projektů. Na FF UK v Praze vystudoval v roce 1980 estetiku a dějiny umění a od poloviny osmdesátých let působil v Amsterdamu, kde založil například galerii OKO. V roce 1991 založili s Tjebbe van Tijenem mediálně archeologický projekt a instalaci Orbis Pictus Revised pro expozici Mediamuseum v Centru pro mediální umění ZKM v Karlsruhe; v roce 1992 se v bývalém klášteře v Plasích podílel na založení Nadace Hermit a Centra pro metamedia Plasy (1992- 2000). Pracoval jako kurátor například ve Sbírce moderního a současného umění NG v Praze (1995-2000); dále půspbil v MediaLABoratoři při Centru současného umění Praha (2000-2003), v galerii školská 28 a jako pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (1997-2004) a v Centru audiovizuálních studií na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze (2004-2021). V roce 2007 stál u založení Institutu intermédií na ČVUT. V roce 2008 s Peterem Cusackem založili online platformu a komunitní projekt pro výzkum zvukové krajiny a psychogeografie Prahy Sonicity.cz. Je zakládajícím členem Středoevropské sítě pro sonickou ekologii CENSE (2018).
Andreas Weber
je německý biolog, filosof, biosemiotik a spisovatel, který žije v Berlíně. Vystudoval mořskou biologii a v Paříži spolupracoval s významným teoretickým biologem Franciscem Varelou; po roce 2000 působil též na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Weber se zaměřuje na přehodnocení našeho chápání života, klade si otázku, co je to život a jakou roli v něm hrajeme a rozvíjí představu nové kultury a politiky živosti. Být živý a podílet se na živosti představuje podle Webera v jádru erotický proces, jímž se naše já neustále proměňuje a rozvíjí skrze kontakty a vztahy s druhými. Z autorových knih: Alles fühlt: Mensch, Natur and die Revolution der Lebenwissenschaften (2007) – česky: Cítí, tedy je (Malvern 2022); a Matter and Desire. An Erotic Ecology (2017) – česky: Hmota a touha: Erotická ekologie (Malvern 2023). 12. dubna 2013 participoval Andreas Weber (spolu s D.Abramem ad.) na semináři „Poetika živého světa“ v Divadle Kampa v Praze, který organizoval spolek Pilgrim s thinkOya. V loňském roce byl hlavním lektorem semináře spolku Pilgrim Anima Animalia a práva přírody v Horním Maršově.
Andrea Průchová Hrůzová
je kulturní socioložka se specializací v oblasti vizuální sociologie. Jako badatelka pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a vyučuje na katedře sociologie Fakulty sociálních věd. Založila a dvanáct let vedla Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Publikuje doma i v zahraničí. Aktuálně vychází soubor jejich esejí V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století (Akropolis, 2024) a kolektivní monografie Enemies and Colonies, Patriots and Riots: Public Narratives of Decolonization and Racial (In)Justice in Central and Southeast Europe (Palgrave Macmillan, 2025). Věnuje se překladu knih z oblasti anglo-americké vizuální teorie a umělecko-výzkumným projektům.
Ubytování a celková platba
Seminář se bude odehrávat ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze Hostivaři (Kubatova 32/1), kde budeme zároveň bydlet a stravovat se. Maximální ubytovací kapacita v hostelu v areálu Toulcova dvora je 37 osob (jde o převážně třílůžkové pokoje); v hostelu je k dispozici vybavená kuchyňka. Cena za jednu noc ubytování činí 310,-Kč; celková cena za ubytování za celý pobyt: 1860,-Kč. Cena za jeden den stravování ve Zdravé jídelně Toulcova dvora: 365,-Kč; za celý seminář: 2170,-Kč.
Celková cena za ubytování a stravu pro jednoho účastníka semináře: 4030,-Kč. Poplatek za seminář: 5000,-Kč (pro lidi s nižším příjmem: 4 000,-Kč). Celkem: 9030,-Kč (8030,-Kč).
Přihlášku nám, prosím, oznamte na jednu z uvedených mailových adres nebo na jedno z telefonních čísel níže. Podmínkou účasti je zaslání zálohy 1 500,-Kč na číslo účtu u Fio banky, as.: 2901522796/ 2010
Kontakty
- Jiří Zemánek, email: sarvanga1@seznam.cz, mobil: 777 117 466
- Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
- Alena Malíková, email: jadernicka@gmail.com, mobil: 604 905 611
„Když se učíme „o“ přírodě, stává se příroda objektem studia, což vede k její exploataci. Když se ale učíme „od“ přírody, ustavujeme s ní těsný vztah, který předpokládá pokoru a úctu k tajemství přírodních procesů.“
Satish KUMAR