„Ten obzor osudu za nímž jdeš mermomocí
Jasnější každé ráno
Ztracený každé noci
Jen dál jen pořád jinam
Večer jenž žene noc
Tím lepší den zas připraví nám“
— Pierre Reverdy Chodec

“Tys radost má, ó přírodo, tebe věčně budu ctíti:
ať se v hrdě vylíčené šperkem deset tisíc
svítí svící v mramorové síni! Nechť se herny rozléhají
lidoplné, dvořané ať bleskem vždycky oplývají,
já jsem blažen pod ukrytím pláště tvého,
požívaje pod besídkou sladkost ticha rozmilého.“
— Milota Zdirad Polák, Vznešenost přírody

Procházka Prahou v pondělí 20. srpna

Sejdeme se v 10 hodin ráno na Karlově náměstí u spodní kruhové kašny, nedaleko domu, v němž žil básník Karel Hynek Mácha. Odtud se vydáme v trase plánované cesty poezie pražských básníků na Vyšehrad a dál podél Vltavy k Národnímu divadlu a odtud na Kampu k domu, v němž žil básník Vladimír Holan. Zde pod „Holanovým platanem“ a později v kavárně Alchymista na Letné si připomeneme tvorbu dvou významných českých básníků 19. století. Od narození Máchova významného předchůdce Miloty Zdirada Poláka (1788-1856) uplyne letos 230 let. Zdirad Polák je považován za vůbec prvního významného českého obrozeneckého básníka. Jeho pozoruhodný básnický epos Vznešenost přírody, reflektující tehdejší dobově aktuální filosofický zájem o návrat k přírodě, byl samotným Josefem Jungmanem pokládán za „první plod novodobého českého básnictví“. Letos uplyne rovněž 200 let od narození Máchova následovníka, raně obrozeneckého básníka Václava Bolemíra Nebeského (1818-1882). Nebeského filosoficky laděná básnická skladba Protichůdci, ilustrující Hegelovo pojetí dějinného vývoje, bezprostředně navazuje na Máchův Máj. Navíc Nebeský se narodil v Nových Dvorech nedaleko hradu Kokořín, tedy v krajině, která Máchovu vrcholnou básnickou tvorbu tolik inspirovala. Připomeneme si rovněž největšího krajináře německého romantismu Caspara Davida Friedricha (1774-1840), jeho tvorbu spjatou se severočeskou krajinou Lužických hor, kterou během putování navštívíme. Z Kampy se vydáme přes Petřín a Pražský hrad na Letnou do kavárny Alchymista, kde procházku ukončíme.

“Ticho kol, že bys moh’ slyšet 
zlaté hvězdy v nebi chodit – 
slyšet měsíčka hedbávné lesky v jezeru se brodit!

Ticho kol, že bys moh’ slyšet tajné sny hrobního spáče – 
slyšet mrtvé kapky času, 
jež vesmíra oko pláče! (…)

Jen mé srdce pořád bije, 
tlukot s tlukotem se honí – 
jak hodiny všehomíra, 
jež si samy hrana zvoní!“

— Václav Bolemír Nebeský, Písně

Putování

1. den v úterý 21. srpna (25 km)

Do Mělníka se dopravíme autobusem z Prahy Ládví (viz spoje). Sejdeme se v 8 hodin nad soutokem Labe s Vltavou u mělnického zámku, odkud v 8:10 vyrazíme na putování v trase Máchovy cesty (červená turistická značka): přes Chloumek, Lhotku, rybník Štampach do Kokořína. Zde odbočíme na zelenou značku, která nás dovede do pozoruhodného skalního hrádku Nedamy, který za třicetileté války sloužil jako úkryt. Odtud se vydáme k ruinám někdejšího bohatého výstavného barokního statku Nový Dvůr, kde se před 200 lety narodil básník V.B.Nebeský. Odtud budeme pokračovat po zelené přes Jestřebice do Vojtěchova a dál po červené značce známou cestou přes Ráj a vrch Drnclík (481 m n.m.) na Housku. Přespíme buďto pod širákem u Luňákovy kaple nebo v Hostinci pod Houskou.

„Běžme, běžme z města na roviny,
pod ty čisté nebes modřeniny!
Venko oplacuje hosti
příjemnou svou veselostí.
Kolem města
prašná cesta
táhne se,
puch nezdravý
noc tam staví,
stíží větříček ho odnese;
venku všecko raduje se, všecko pěje,
v půlnebi kolo ohnivé již se stkvěje.
Vůni dýchá pukající květ,
den mladinký krásou šlechtí svět.“
— Milota Zdirad Polák, Vznešenost přírody

2. den ve středu 22. srpna (27 km)

V 8 hod ráno se vydáme přes Bořejov a Ždírec do Oken. Z Oken budeme pokračovat po silnici do Obory a odtud podél Poselského rybníka na Šibeniční vrch, k Poslovu Mlýnu a dál po červené značce Máchovy cesty do Doks, kde se naobědváme a navštívíme Památník Karla Hynka Máchy. Z Doks se vydáme po žluté značce k Břehyňskému rybníku, kde se vykoupáme. Odtud budeme pokračovat pod Pecopalou Hradčanskými bučinami až na Dělovou cestu a dál po modré značce na Popelový hřeben; pak Dlouhou roklí a Měděným dolem do Kraví rokle v Hradčanských stěnách až na Hradčanskou vyhlídku. Přenocujeme pod převisem nad řekou Ploučnicí.

3.den ve čtvrtek 23. srpna (25 km)

Ráno v 8 hod se vydáme do Hradčan a odtud po žluté značce přes meandry řeky Ploučnice do Borečského lesa, v němž přejdeme na červenou, která nás dovede do Mimoně; zde si prohlédneme raně barokní kostel. Dál budeme pokračovat po červené Vranovskou alejí do Vranova a odtud přes Vranovské skály až na vrchol výrazného čedičového vrchu Ralsko (696 m n.m.), který je dominantou zdejšího kraje. Jsou odtud nádherné daleké výhledy na Lužické a Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, Český ráj a Máchův kraj. Z Ralska sejdeme po červené do obce Noviny pod Ralskem a dál až k Průrvě Ploučnice (Čertově díře). Tato 150 m dlouhá soutěska, upravená v 16. století navíc 55 m dlouhým tunelem, je významná kulturní technická památka (dříve sloužila k provozu hamru) a je považovaná za jedno z nejzajímavějších míst na řece Ploučnici (viz obr. na další straně). Dál budeme pokračovat do Stráže pod Ralskem, kde si prohlédneme řadu zajímavých památek – například nástěnné malby malíře Vojmíra Vokolka v kostele sv. Zikmunda. Nakonec se vydáme kolem Horečského rybníka do Hamru na jezeře a k Hamerskému jezeru, odkud vystoupáme na vrch Děvín (435 m n.m.) se zříceninou hradu, jednoho z nejrozsáhlejších v Čechách. Děvín je součástí přírodní památky Děvín, Ostrý, Schachstein s vrcholovými bučinami a reliktními bory. Přespíme v areálu zříceniny hradu.

4. den v pátek 24. srpna (25 km)

Ráno se vydáme po červené značce kolem Děvínského rybníka do Osečné s řadou pozoruhodných památek – sousoší Tří svatých z dílny Matyáše B. Brauna, obelisk básníka Fridricha Schillera. Odtud budeme pokračovat po červené značce kolem Jenišovskémho mlýna, kde se nachází hlavní pramen řeky Ploučnice, přes Janův důl, podhorskou ves Dolení Paseky (letní sídlo spisovatelky Karoliny Světlé), vrch Holubník (562 m n.m.) k Pruskému kříži a dál až na vrchol Ještědu (1012 m n.m.), nejvyšší hory Ještědského hřbetu. Zde se nachází proslulá 94 m vysoká moderní stavba rozhledny a radiokomunikačního střediska ve tvaru hyperboloidu od arch. Karla Hubáčka, která jedinečně završuje celkový tvar hory. Z Ještědu se dáme dál po červené po hřebeni Ještědského hřbetu přes Malý Ještěd (754 m n.m.), Malý Vápenný (687 m n.m.) a Trávník až na Velký Vápenný (790 m n.m.), kde se nachází přírodní rezervace s porostem vrcholového suťového lesa. Přespíme na Velkém Vápenném nebo na louce kousek pod lesem nad obcí Jitrava.

5. den v sobotu 25. srpna (25 km)

Ráno se vydáme po červené značce a za Jitravským vrchem vstoupíme do CHKO Lužické hory. Půjdeme přes Vysokou (545 m), Krásný důl, navštívíme zříceninu hradu Větrov až dojdeme do Petrovic. Odtud se vydáme po modré značce přes státní hranici do Lückendorfu, východní části lázeňské obce Oybín s dominantou pískovcové stolové hory se zříceninou středověkého hradu a kláštera, který ve 14. století zásadně přestavěl Karel IV. Gotické interiéry hradu a klášterního kostela inspirovaly C. D. Friedricha k vytvoření tří pozoruhodných obrazů, z nichž nejvýznamnější je Huttenův hrob (1823) a Snící (1835). Prohlédneme si hrad i klášter a pak se vydáme po modré značce na Hvozd (749 m), odtud dál po modré a červené na hrad Falkenstein až na Luž (792 m), kde přenocujeme.

„Ticho sabatu se rozložilo, 
ticho jesenního večera. 
Slunce ku horám se uchýlilo 
a lesk jeho, loubím se dera, 
listím suchým purpurově sršel 
a co tiché požehnání pršel; 
byl to právě čas jen k umírání 
a to místo právě také k tomu: 
Mroucí jeseň a červánků plání, 
baldachýn těch stinných lesních stromů, 
ticho kol co zbožné rozjímání, …“
— Václav Bolemír Nebeský, Protichůdci  

6 den v neděli 26. srpna (15 km)

Ráno se vydáme po červené značce do Horní Světlé, odtud na Suchý vrch (641 m), dále na skalní masiv se skalní branou se zbytky středověkého hradu Milštejn (562 m) a přes Rousínov a Svor na nádherný vrch Klíč (759 m), který jedinečným způsobem zobrazil C. D. Friedrich na jednom ze svých obrazů. Z Klíče, odkud je krásný rozhled, se vydáme po modré značce do Nového Boru, odkud se vrátíme autobusem do Prahy. (Alternativní trasa z Luže do Nového Boru vede přes Tolštejn, Jedlovou a Velký buk – délka 22 km).

“Nebe, nejslavnější dive nevýměrné veškerosti, 
který otrok smrti může vypsat vznešenost tvou dosti? 
Kdeže barev hledat k výtce, kde ty všecky city vzíti? 
Kdybych péro zmočil v ohni, jenž se vprostřed tebe svítí, 
kdyby vše se vzňalo ve mně náležící tvorné moci, 
kdyby Seraf svatý sletěl z rájů tvých mi ku pomoci, 
kdybych národů všech řečí krasoslova potně shledal 
tím bych ani návrh stínu vznešenosti slavné nedal. (…) 
Vám jen, duchové tam čistí, vnitřna vlastnosti jsou znalé, 
přednost s výborností, celost, shodnutí i dokonalé, 
my moli v prachu živoucí topíme se v přemýšlení, 
přístav naleznouti chceme moře, v kterém břehu není.“
— Milota Zdirad Polák, Vznešenost přírody (Sláva nebe)

UPOZORNĚNÍ

Pokud s námi nepůjdete celé putování, můžete se k nám kdekoliv připojit a jít s námi, jak dlouho budete chtít. Nocleh nezajišťujeme, spíme pod širákem. Na putování každý ručí sám za sebe. Prosíme vás o toleranci vůči ostatním poutníkům.

Autobusový spoj

21. srpna z Prahy do Mělníka: Praha, Ládví / odjezd: 7:00 nebo 7:10 – Mělník, aut. nádr. / příjezd: 7:44 

Autobusový spoj 26. srpna z Nového Boru do Prahy: Nový Bor, aut. nádr. / odjezd: 15:55 – Praha, nádr. Holešovice / příjezd: 17:45 Nový Bor, aut. nádr. / odjezd: 16:44 – Praha, nádr. Holešovice / příjezd: 18:20

KONTAKT

• Jiří Zemánek, sarvanga@centrum.cz, mobil: 777 117 466
• Tomáš Hrůza, tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
• Karel Čtveráček, ctv@seznam.cz, 603 355 072  

Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“ 

Rupert Sheldrake