Vzájemně propojené globální výzvy, jimž dnes čelíme, jasně naznačují, že žijeme v době hluboké krize a velké civilizační proměny, která souvisí s transformací celého našeho planetárního systému. Podle průkopníků ekologického umění manželů Heleny a Newtona Harrisonových kulminují dnes ve většině pozemských ekosystémů procesy entropie, které jsme uvedli do pohybu během tisíciletí trvajícího vývoje lidské civilizace v podobě nepředvídatelné a neodvratitelné síly, pro jejíž označení si Harrisonovi vypůjčili právní termín „Force Majeure“ neboli vyšší moc. Ve svém Manifestu pro 21. století píší, že síly, které Force Majeure skládají, byly rozpoutány vzestupem průměrné teploty klimatického systému, kterou vyvolaly „masivní průmyslové procesy těžby, produkce a spotřeby, které redukovaly lesy a vyčerpaly svrchní vrstvu půdy, které nesmírně snížily produktivitu oceánů, zatímco způsobují ohromné chemické znečištění v atmosféře, na zemi i ve vodách …“
Force Majeure se podobá blížící se bouřkové frontě, je to fluidní hranice – hranice horka, které se pohybuje napříč planetou, hranice vody přibližujícího se oceánu, jíž čelí země. Je to hranice, před níž jsme nuceni ustupovat, ale v rámci níž se musíme také adaptovat a naučit žít. Dopad klimatické krize na planetární systémy se dramaticky zrychlil během uplynulých sta let a zvláště v posledních dvaceti pěti letech. Výzkumy biologa Paula R. Ehrlicha a dalších vědců odhalily, že šesté vyhynutí druhů, které se dnes odehrává, probíhá mnohonásobně rychleji, než tomu bylo během podobných přechodů v minulosti. Podle Ehrlichových odhadů by v příštích 50 až 100 letech mělo dojít ke ztrátě 5 až 6 miliónů druhů čili 50% druhů, které dnes žijí. Dramatické a katastrofické změny v životním prostředí jsou podle Harrisonových neodvratné, nicméně jejich vlastní práce ukazuje, že Force Majeure představuje situaci, která je otevřena naší tvořivosti a mediaci, jež může vést k řešení problémů. Tvrdí, že pokud se nám v příštích 50 až 100 letech podaří předpokládaný úbytek druhů snížit z 50% na 20-30% , tedy na 3 milióny druhů, může být ekologická regenerace stále ještě možná.
Za tímto účelem založili v roce 2009 při Kalifornské univerzitě v Santa Cruz Centrum pro studium Force Majeure, které spojuje dohromady umělce, vědce, ekology, inženýry, plánovače a vizionáře, aby v oblastech po celém světě, jež se dnes v důsledku krize klimatu blíží ke kritickému bodu zvratu, společně navrhovali ekologické adaptační systémy velkého měřítka, které by napomohly zmírnit problémy, jimž dnes čelíme a jejichž tlaku budeme vystaveni zvláště v následujících letech. Změna klimatu zmenšuje distanci mezi globální ekologií a lidskou ekologií a jen pokud se nám podaří zajistit dobré bytí globálního systému, můžeme tím podpořit a podnítit dobré bytí lidské společnosti. Skutečně účinná kreativní reakce na změnu klimatu, s níž Centrum pro studium Force Majeure přichází, bude podle Harrisonových nevyhnutelně transformovat celou lidskou společnost.
Podle všeho se dnes ocitáme v jednom z dramatických posunů v evoluci, k němuž vždy dochází prostřednictvím obrovských krizí a jehož výsledkem jsou nové formy kreativity. Lidstvo nikdy v minulosti před tak dalekosáhlou transformací, zdá se, nestálo. Bude to znamenat zásadní proměnu našeho příběhu, našeho vztahu ke světu, našeho sebepochopení, včetně toho, jak chápeme společnost a technologie. Vstupujeme do proměnlivého a nevypočitatelného světa, v němž už nevystačíme s našimi odtažitými abstrakcemi, spojenými s představou kontrolování a ovládání reality. Čím dál víc se začínáme otevírat porozumění, že podstatou našich životů – od mikroúrovně až po nejvzdálenější dimenze vesmíru – jsou vztahy. Podle Charlese Eisensteina nám změna klimatu posílá důležitou zprávu: my a Země (a také my a kosmos) jsme jedno. Všechno, co děláme světu, děláme sami sobě.
To nás posouvá od příběhu izolovaného já v nepřátelském vesmíru k příběhu spolubytí, od příběhu kontroly a bezbřehého využívání přírody k příběhu spolupráce, vzájemného sdílení, symbiózy a péče. V tomto smyslu Harrisonovi v projektu Poloostrov Evropa (2002-2009) představují Evropu jako potenciální mnohočetnou eko-kulturní entitu, respektive jako eko-kulturní biom, který by mohl být schopný spolupracovat jako jeden celek. Harrisonovi tvrdí, že lidmi vytvářené systémy, které dnes porušují zákony uchování energie, musí hledat poučení v základních principech fungování přírodních systémů. Tak jako přírodní systémy i ty lidské se musí naučit zahnízďovat jeden uvnitř druhého a díky vzájemné symbióze přispívat do kolektivního systému přežití. Helena a Newton Harrisonovi reformulují civilizaci jako biom, který operuje v souladu se zákony uchování energie a ekologické výměny a je schopen se specificky vylaďovat na síť života.
Jiří Zemánek
MANIFEST PRO 21. STOLETÍ
Helena a Newton Harrisonovi
My, Ateliér Harrisonových, se domníváme,
Tak jako druzí, i když jinak,
Že došlo k sérii událostí –
Počínajíce dobou Gilgameše a tím, co bylo před ní,
Počínajíce zemědělstvím a první genetickou manipulací,
Počínajíce kulturou hospodářských zvířat a další genetickou manipulací,
Počínajíce globalizací před šesti tisíci lety
Nejprve Solnou stezkou a o něco později Hedvábnou stezkou
A později a později …
Zejména vědeckou revolucí formovanou Descartem
A modernitou, která znovu vytvořila kulturní krajinu
A tím dekonstruovala přírodu,
Od průmyslové revoluce až po současnost
– Až se náhle stala zjevnou nová síla.
My přetváříme její právní význam ekologicky
A nazýváme ji Force Majeure, vyšší moc.
My, Ateliér Harrisonových, tvrdíme,
jako to poněkud odlišně činí druzí,
Že vyšší moc, chápaná ekologicky,
Určuje ve fyzických podmínkách výsledky na zemi.
Vše, co jsme v globální krajině vytvořili,
Formuje podmínky, které akcelerovaly globální oteplování,
Jež působí v souhře
S masivními průmyslovými procesy těžby, produkce a spotřeby,
Které redukovaly lesy a vyčerpaly svrchní vrstvu půdy,
Které nesmírně snížily produktivitu oceánů,
Zatímco způsobují ohromné chemické znečištění v atmosféře
Na zemi i ve vodách,
Což vše dohromady utváří tuto vyšší moc.
My, Ateliér Harrisonových, jsme vděčni
Za příležitost zapojit se do této odvážné konverzace,
Jejíž diskurz se obecně
Týká času, peněz, moci, práva, sexu, politiky,
Osobní pohody a přežití
V mnoha kombinacích a rekombinacích,
Které se zabývají sociální nespravedlností
A poněkud méně ekosystémovou nespravedlností.
Tento diskurz ukazuje na lidské vědomí
Které se neustále stará samo o sebe
Zatímco věnovalo malou pozornost tomu, co je mimo něj,
Což způsobilo, že skutečná hodnota byla zaměněna za nepodstatnou hodnotu,
Kdy lidská tvořivost vytváří technologie,
Které i když jsou pro mnohé užitečné, nemají, zdá se, rády to, čím samy nejsou
A někdy se tudíž stává, že se jejich původní záměr převrací.
Toto je nenáročná konverzace, směřující k zelené,
Konverzace o tom, jak průmysl a lidé přemýšlejí
O konání dobra děláním správných věcí,
Pomocí zelených střech, zelených aut,
Zelených výrobních procesů,
Zelené transformace hmoty
Zelené výroby všeho druhu,
Šířících se zelených trhů,
Prostřednictvím zelené v každodenním životě
v rámci udržitelnosti.
My, Ateliér Harrisonových, tvrdíme
Tak jako druzí, dosud nepříliš četní,
Že tváří v tvář mnoha bodům zvratu
K nimž došlo a k nimž dochází,
Od emisí CO2 a metanu po dusičnany, dusitany
A další a další,
Všechno toto úsilí a všechnu tuto práci,
Altruistickou od nejlepších lidí,
Chamtivou a sobeckou od nejhorších lidí,
Je lépe dělat než nedělat,
Ale v celkové bilanci to nestačí,
Nekonečně nestačí.
Vyšší moc, jak je zřejmé, dokonce i teď,
Generuje vzestup hladiny oceánů,
Urychluje ochuzování oceánských potravinových řetězců,
Nutí ledovce a sněžné spousty, aby se rozpouštěly,
Vytváří v kontinentálním měřítku záplavy a sucho,
Což má důsledek pro řeky,
Když stékají skrz Asii z Tibetské náhorní plošiny
A je realitou pro mnoho oblastí obou Amerik.
Její důsledky pro Poloostrov Evropu jsou nešťastné,
Čísla jsou drtivá.
Odhalují předpovídanou trajektorii sucha, které bude postupovat
Z Portugalska do jižních částí Německa a dál za ně,
Zredukování 2,4 milionu kilometrů čtverečních zemědělské půdy,
Která dnes živí víc něž 450 miliónů Evropanů, o téměř třetinu během padesáti let.
Populace bude růst, zásobování jídlem se bude zmenšovat,
Vody budou stoupat,
Lidé se budou muset pohnout nahoru.
Bohatým se dál povede dobře,
Což ale nebude platit pro střední třídu
A zničující dopad bude mít tato situace pro chudé.
My, Ateliér Harrisonových, docházíme k závěru,
že protisíla vůči tomuto trendu je dostupná,
ale jen pokud bude zavedena v příštích padesáti letech.
Občanská společnost bude na mnoha místech prožívat zmatek a kolaps
A společně s ekosystémy
bude zažívat neklid i chvíle úlevy.
Protisíla se skládá z následujících pochopení,
Která čekají na to, až budou zvnitřněna a pak uskutečněna:
První pochopení
Ekonomický systém přírody shromažďuje energii, jež není bezprostředně potřebná, většinou v uhlíkových formacích.
Druhé pochopení
Příroda si neúčtuje zisk, jako to dělají ekonomické systémy kultury.
Třetí pochopení
Všechny přírodní systémy jsou disipativní struktury s jednotlivci, kteří je utvářejí svým žitím, reprodukováním a následným umíráním, struktury, u nichž je neurčitost normou.
Čtvrté pochopení
Všechny přírodní systémy se naučily hnízdit v sobě navzájem a v kontextu symbiózy přispívají ke kolektivnímu systému přežití, někdy v nadbytku.
Páté pochopení
Lidmi vytvářené artefakty – zejména právní, politické, ekonomické stejně jako výrobní a spotřební systémy – usilují o stálost, ale často jsou v rozporu se zákony zachování energie, což vede k entropii systémů.
Když jsou první čtyři pochopení zvnitřněna a integrována do všech částí pátého pochopení, může dojít k proměně, která pro lidmi vytvořené systémy otevře cesty, aby se vzdaly své autonomie a přijaly omezení. Tato akceptace umožní vznik procesů zahnízďování uvnitř zahnízďování, jež dovolí, aby se přírodní a lidské způsoby invence, které jsou v současnosti tak protikladné, kooperativním způsobem spojily.
Protisíla, kterou navrhujeme, umožní
- Kulturně generované zrychlení adaptačního chování ve velkém měřítku
- Fungování v paralelním tempu k zesilujícímu klimatu, vyvolanému lidskou činností
- Nastavení pole působnosti pro adaptační strategie, které budou napomáhat migraci
- našeho vlastního druhu
- I těch, kdo nejsou námi
- A kdo jsou spolu s námi stejně ohrožení hrozbou hromadného vyhynutí,
- Do zón většího bezpečí
- Vyladění se na vyšší moc a v průběhu času na soulad s ní.
(Z anglického originálu Helena a Newton Harrisonovi, „A Manifesto for the 21st Century“
přeložil Jiří Zemánek; viz: http://theharrisonstudio.net/a-manifesto-for-the-21st-century)