Freya Mathews – Hluboký zákon v jádru jsoucna: klíč k ekologické civilizaci?
Freya Mathews je emeritní profesorkou environmentální filozofie na La Trobe University v Melbourne a členkou Australské akademie humanitních věd. Filozofie Mathews má kořeny v panpsychismu, v přístupu, který považuje mentalitu v přírodním světě za základní. K jejím hlavním zájmům patří rozvoj ekologické civilizace, australské a čínské domorodé pohledy na „udržitelnost“ a to, jakým způsobem by bylo možné tyto perspektivy adaptovat na kontext současné globální společnosti a usilovat o navrácení člověka do divoké přírody.
Záznam online přednášek, která se uskutečnily v létě 2024 v rámci semináře „Od antropocénu k symbiocénu„. Více o sérii přednášek zde.
Pavel Janšta: O liologii Jeremy Lenta
Pojem liologie vznikl ze spojení čínského slova „li“ (organizační principy“) a slova „ology“ (řeckého výraz pro „studium“) a znamená studium organizačních principů. Liologii jakožto rámec pro nový světonázor, který integruje všechny aspekty života, a který by lidem umožnil harmonicky a udržitelně prosperovat na Zemi, vyvinul filosof a vizionář Jeremy Lent. Pavel Janšta nás seznámí s některýmii základními pojmy neokonfuciánské filofiie – jako je „li“, „ren“ nebo „gewu“ –, které Jeremy Lenta inspirovali k vytvoření tohoto konceptu.
Záznam přednášky, která se uskutečnila v létě 2024 v rámci semináře „Od antropocénu k symbiocénu“.
Pavel Janšta, Člověk mezi Nebem a Zemí / Haiku, Tao i Leonardo
Pavel Janšta představuje neokonfuciánské pojetí člověka, který se řídí „ren“ (obsáhlou laskavostí) a uvědomuje si sama sebe jako fraktální entitu spojenou s vesmírem prostřednictvím „li“, všudypřítomných souborů zákonitostí, podle nichž se uspořádává vše ve vesmíru. Z tohoto pohledu člověk není izolovanou lidskou bytostí, ale aspektem Země, zvířetem, rostlinou, skálou, vším, co žije mezi Nebem a Zemí; je to bytost, která miluje druhé a usiluje o vzájemný prospěch širokého pozemského společenství života.
Jaromír Bláha: Archa Noemova
Výzkum v národních parcích, rezervacích a dalších místech divoké přírody ukazuje, jak důležité jsou pro záchranu života na Zemi. Přežívají v nich druhy, které z kulturní krajiny zcela vymizely. Obnova divočiny, stejně jako návrat divokých šelem ale vyvolává silné pozitivní i negativní rekace. Hnutí DUHA již přes dvě desetiletí usiluje o rozšíření míst pro divokou přírodu, monitoruje a chrání velké šelmy. Jaké jsou překážky a jakých jsme dosáhli výsledků?
Kosmická procházka na letním semináři v Beskydech (2019)
Rituál kosmické procházky vytvořila v polovině 80. let minulého století sestra dominikánského řádu Miriam Theresa MacGillisová; byla k němu inspirována „Novým příběhem“, jak ho vyprávěl ekoteolog a kosmolog Thomas Berry (1914-2009). Více o Kosmické procházce
Film Pouť krkonošská – Velké máchovské putování (2020)
Film Pouť krkonošská je lehkonohou autorskou zprávou ze srpnového máchovského putování na Sněžku, je dotykem se vzácnými okamžiky volnosti a básnivé inspirace, svědectvím o radostné, družné cestě českou krajinou. Více na stránkách filmu