„K rozhovoru s přírodou potřebuji samotu.“

Caspar David Friedrich

Pátek 1.5.: Praha / Schmilka-Hirschmühle-Kipphorn-Kleiner Winterberg-Kuhstall-Lichtenhainské vodopády-Hohe Liebe-Adamsberg (21 km)

V pátek 1. května se sejdeme ráno v 6:30 na hlavním nádraží v Praze (v horní hale před tabulí s odjezdy vlaků). V 6:47 vyrazíme rychlíkem do Děčína, odkud budeme v 8:38 pokračovat dál vlakem do Schmilky Hirschümhle, kam dorazíme v 8:57. Přejedeme přívozem na druhou stranu Labe do obce Schmilka a odtud se vydáme po červené značce údolím Erlsgrund na krásnou vyhlídkovou plošinu Kipphorn ve svahu Grosser Winterbergu, která je jednou z nejhezčích skalních vyhlídek Saského Švýcarska. Je odtud úžasný panoramatický výhled na Schrammsteine (Zjizvené kameny), široký meandr údolí Labe, četné stolové hory, a vlevo na Děčínský Sněžník a Milešovku. Dál budeme pokračovat na Grosser Winterberg (556 m), druhou nejvyšší horu Saského Švýcarska, nacházející se na německo-české hranici, a odtud k hoře Kleiner Winterbergu (500 m). Z vyhlídkových míst pod vrcholem hory se nabízí jedinečné pohledy do oblasti zadní části Saského Švýcarska a dál směrem do Čech, jak to ve svém cestopise krásně popsal dánský spisovatel Hans Christian Andersen, který tudy v roce 1831 putoval. Dál budeme pokračovat v trase staré Malířské cesty ke skalní bráně Kuhstall, která je největší skalní bránou Saského Švýcarska. Obrovská vrstevnatá jeskyně je mimořádným dílem přírody; pro pastora Götzinger, který ji jako jeden z prvních popsal, byla mýtickým místem. Skalní brána Kuhstall od dávných dob fascinovala umělce, nejvíc Adriana Zinnga, který ji zobrazil už v roce 1766, ale také další drážďanské malíře Carla Augusta Richtera a Caspara Davida Friedricha, který si ji naskicoval v roce 1818, kdy Kuhstall navštívil s přítelem Carlem Gustavem Carusem. V roce 1831 nocoval na Kuhstallu dánský spisovatel Hans Christian Andersen při svém putování z Drážďan do Čech. Z Kuhstallu sejdeme po červené značce do údolí říčky Křinice (Kirnitzsch Tal) k Lichtenhainskému vodopádu.

„Tak jsme se dostali na Malý Winterberg.…Hluboko dole v divoce porostlé propasti se proplétalo Labe jak tenký provázek, který se ztratil u Drážďan, jejichž věže a kopule se tyčily na pozadí modrých míšeňských kopců. Ten nejkrásnější pohled patřil ovšem Čechám. Ještě nikdy jsem si nedovedl představit ten tmavomodrý obrys hor. Jak zkamenělé moře ležely hory přede mnou a daleko na vzdáleném obzoru se tyčily Krkonoše se zasněženými vršky, jako vzdušná země z oblaků …“

Hans Christian Andersen, 1831 / Zpráva o cestě do Saského Švýcarska

„Lezl jsem osamělý po úzké strmé stezce, která se táhla podél strašlivé propasti, a těšil se ze své odvahy. …“

Caspar David Friedrich, 1813, při cestě Schrammsteine

Od Lichtenhainského vodopádu budeme pokračovat po červené značce údolím říčky Křinice (Kirnitztal) do údolí Nasser Grund. Odtud se vydáme po Butterweg na vrchol staré stolové hory Hohe Liebe (401 m). Zde se nachází Památník horolezců, který připomíná padlé horolezce Saského horolezeckého svazu z 1. světové války. Je odtud také jedinečný výhled do okolí – na jedné straně na Schrammsteine (Zjizvené hory) a na Falkenstein a na druhé straně na Affensteine a Kuhstall. Z Hohe Liebe budeme sestupovat pod Kleine Liebe až na Liebentor; a odtud na rozcestí, odkud se vydáme po Elbleitenweg až ke stolové hoře Falkenstein (378 m), která je jednou z nejpůsobivějších dominant Saského Švýcarska, týčící se před pohořím Schrammsteine. Mohutný skalní pískovcový útvar se zvedá nad své okolí téměř sto metrů. Od poloviny 14. století sloužila tato nepřístupná hora jako hradní strážnice. V roce 1864 se na Falkensteinu zrodilo saské horolezectví. Dnes vede na Falkenstin a jeho vedlejší vrcholy přes sto různých lezeckých cest a hora je vůbec nejoblíběnejším horolezeckým vrcholem Saského Švýcarska. Od Falkensteinu se vydáme na Wenzelweg a po ní na Falkensteinstrasse a dál až do Ostrauer Mühle (zde v kempu je možné přenocovat v ubytovně – more information). My však budeme pokračovat dál přes Altendorf k Adamsbergu (302 m), kde u lesa přenocujeme pod širákem.

Sobota 2.5.: Adamsberg-Postelwitz-Krippen-Puschelweg-Kohlbornstein-Hinterer Lasenstein-Kleingiesshübel-Grosser Zschirnstein-Zirkelstein-Schöna-Kaiserkrone-Hřensko (23 km)

Z Ostrauer Mühle se ráno vydáme přes Ostrau to Postelwitz, kde se přívozem přeplavíme lodí na druhý břeh Labe do vesnice Krippenu (místní části Bad Schandau). V roce 1813 zde od počátku března až do polovinu listopadu žil slavný romantický malíř Caspar David Friedrich (1774-1840), který se sem uchýlil z Drážďan, jež se staly tehdy dějištěm osvobozeneckého boje proti Napoleonovi. Friedrich se v Krippenu ubytoval u svého drážďanského přítele mincovního úředníka F.G. Kummerera. Byl zpočátku válečnými událostmi natolik otřesen, že nebyl schopen pracovat. Až od 1. června 1813 začal opět kreslit a během dvou měsíců zaplnil svůj skicář postupně 26 kresbami motivů okolní krajiny – studiemi skal, stromů a rostlin – v nichž se zároveň zrcadlí dramatická nálada doby. Často chodil po stejné cestě: z Krippenu po svahu Labe až nahoru do Hirschgrund a pak přes Schönu, Reinhardtsdorf a Wolsberg zpět do Krippenu. Jeho oblíbenými motivy byly věžovité skalní formace Schrammsteinů na druhém břehu Labe a malé lomy v okolí Krippenu.

Na svých výletech do okolí Krippenu objevil C.D.Friedrich několik krajinných motivů, které se staly součástí jeho dvou slavných obrazů. Německý historik umění Franz Richter si kromě obrazu Wanderer above the sea of fog (1818), o němž se ještě zmíníme, spojuje s Friedrichovým pobytem v Krippenu také jeho další ikonický obraz Dva muži pozorující měsíc (1819). Podle F. Richtera Friedrich našel na cestě z Krippenu do Reindhardtsdorfu (Püschelweg) přírodní situaci s cestou, skálou a blokem kamene, kterou upravenou přenesl do tohoto svého obrazu. Z Krippenu se vydáme po Püschelweg a pokusíme se toto místo najít.

„Jediným pravým zdrojem umění je naše srdce, jazyk čisté dětské duše. Dílo, které nevychází z tohoto pramene, může být pouze umělostí.“

Caspar David Friedrich

Následně z Püschelweg (dnes stezka C.D.Friedricha) sejdeme dolů do Krippenu a vydáme se po Rundweg Gelber Punkt na vyhlídku na hoře Kohlbornstein (378 m). Z Kohlbornsteinu je jedinečný kruhový rozhled na širokou oblast Saského Švýcarska: směrem na sever je vidět až k mostu Bastei nad Kurort Rathen, na východ se mohutně rýsuje hradba Schrammsteinů (Zjizvených hor), na jih je vidět Zirkelstein, mohutný kužel Růžovského vrchu a vrcholy Lužických hor v Čechách, včetně Studence a Klíče; a na jihovýchod Zschirnsteiny.

Z Kohlbornsteinu se dál vydáme po červené podVorderer Lasenstein andHinterer Lasenstein až do vesnice Kleingiesshübel, za níž vystoupáme na Grosser Zschirnstein (560 m), nejvyšší horu Saského Švýcarska, z jejíhož vrcholu je krásný pohled do Čech. Pak budeme sestupovat dolů po žluté až k Zirkelsteinu (384 m), do Schöny a k hoře Königskrone (350 m), pod níž vyhledáme skalní formaci, kterou si 3. června 1813 nakreslil do svého skicáře Caspar David Friedrich a později její motiv použil ve svém slavném obraze „Poutník nad mořem mlh“ (1818) jako podstavec pro postavu poutníka. Vystoupíme na Kaiserkrone a poté se vydáme k přívozu v Schöně u zastávky vlaku a dopravíme se přívozem do Hřenska.

V Hřensku se můžete ubytovat v penzionu U křiváků za 420,-Kč za osobu na noc. Nebo můžete pokračovat dál po břehu Labe až za Belveder k Arnolticím (cca 6 km) a přenocovat v lese pod širákem. More information

Neděle 3.5.: Hřensko-Belveder- Růžová vyhlídka-Stoličná hora-Děčín (20 km)

Ráno se vydáme z Hřenska nebo od Belvederu po červené značce nad Kaňonem Labe podél Arnoltic a Bynovce na Růžovou vyhlídku (432 m) a dál Hřebenovkou přes Spáleniště (391 m) na Leopoldovu výšinu (309 m) a z ní až ke Kvádrberku (290 m) na Císařskou vyhlídku, odkud je krásný pohled na Děčín. Z Císařské vyhlídky sejdeme po červené značce do Děčína, odkud se z hlavního vlakového nádraží vrátíme do Prahy.

Možnosti ubytování

První večer putování 1. května, kdy se v Ostrau (u Bad Schandau) budeme nacházet u hranice Národního parku, vám doporučujeme ubytovat se v kempu Ostrauer Mühle v ubytovně; cena za noc: 19-Euro.

• Adresa: Kirnitzschtal / 01814 Bad Schandau
• Kontakt: tel: +49 35022 – 42742 / info@ostrauer-muehle.de
• Web: ostrauer-muehle.de

Druhý večer 2. května se můžete ubytovat v pensionu u Křiváků v Hřensku (cena za noc 420,-Kč)

• Adresa: Hřensko 105, 40717 Hřensko
• Kontakt: +420 607 680 005 / danka.hrensko@centrum.cz
• Web: ubytovanihrensko.cz

Na putování se musíte osobně přihlásit na mailovou adresu nebo telefon jednoho ze tří níže uvedených organizátorů – viz „kontakty".

Na putování je každý svobodný a ručí sám za sebe. Prosíme jen o toleranci a vnímavost vůči ostatním poutníkům a přírodě. Můžete se zúčastnit celého putování nebo s námi putovat jen jeden nebo dva dny.

Maximální počet účastníků je 20 osob.

Doporučujeme vám vzít si s sebou náplasti na puchýře; nejlepší značka je COSMOS.

Chcete-li finančně podpořit kulturní aktivity spolku PILGRIM, můžete tak učinit na na čísle účtu u Fio banky, as.: 2901522796/2010.

Spoje tam

pátek. 1. května: Praha – Schmilka-Hirschmühle:

• VLAK: Praha: hl. nádraží: odj. 6:47 – Děčín: příj. 8:32
• VLAK: Děčín, hl. nádr: odj.8:38 – Schmilka-Hirschmühle: příj. 8:57

Spoje zpátky

neděle 3. května: Děčín – Praha:

• VLAK: Děčín, hl. nádr. odj. 13:25 – Praha hl. nádr. příj. 15:10
• VLAK: Děčín, hl. nádr: odj.13:57 – Praha, hl. nádr. příj. 15:15
• VLAK: Děčín, hl. nádr. odj. 15:25 – Praha, hl. nádr.: příj. 17:10

Contacts

• Jiří Zemanek, email: sarvanga1@seznam.cz, mobile: 777 117 466
• Tomas Hruza, email: tomashruza@gmail.com, mobile: 775 052 607
• Zdeňka Giacintová, email: giacintova@seznam.cz

"I believe that a lot of good would come from a change in attitude if tourists became pilgrims again."

Rupert Sheldrake