{"id":4241,"date":"2018-04-20T07:43:00","date_gmt":"2018-04-20T05:43:00","guid":{"rendered":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/portfolio\/zacneme-od-lesa-seminar-potulne-univerzity-prirody\/"},"modified":"2021-01-25T14:38:17","modified_gmt":"2021-01-25T13:38:17","slug":"zacneme-od-lesa-seminar-potulne-univerzity-prirody","status":"publish","type":"aktivity","link":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/aktivity\/zacneme-od-lesa-seminar-potulne-univerzity-prirody\/","title":{"rendered":"Let's start with the forest"},"content":{"rendered":"\n
<\/div>
<\/div><\/div>
\n

Letn\u00ed semin\u00e1\u0159 Potuln\u00e9 univerzity p\u0159\u00edrody<\/a><\/p>\n\n\n\n

Za\u010dn\u011bme od lesa<\/h1>\n\n\n\n

\"\"<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

O budoucnosti les\u016f a lidsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed v dob\u011b krize klimatu<\/h2>\n\n\n\n

v\u011bnov\u00e1no Rudolfu Jandovi, prvn\u00edmu fotografovi-ekologovi u n\u00e1s, n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci Mion\u0161\u00ed a Beskyd\u016fm<\/em><\/p>\n\n\n\n

16. \u010dervence \u2014 21. \u010dervence 2018<\/p>\n\n\n\n

Doln\u00ed Lomn\u00e1 v Moravsko Slezsk\u00fdch Beskyd\u00e1ch<\/p>\n\n\n\n

\n<\/div><\/div><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\u201eStromy v lese v\u017edy tvo\u0159\u00ed spole\u010denstv\u00ed. Velik\u00e9 \u00fastroj\u00ed lesa se udr\u017euje a p\u011bstuje spole\u010dn\u011b a koordinovan\u011b\u2026 N\u00e1\u0161 v\u00fdvoj by m\u011bl tak\u00e9 sm\u011b\u0159ovat ke kolektivn\u00ed, skupinov\u00e9 inteligenci. Celistv\u00fd \u00fahel pohledu je dnes nezbytn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv jindy. Kdo ch\u00e1pe a vn\u00edm\u00e1 matku Zemi jako komplexn\u00ed organismus, kde v\u0161echno souvis\u00ed se v\u0161\u00edm, za\u010dne jednat d\u016fsledn\u011b pro blaho a prosp\u011bch celku. Lesn\u00ed univerzita n\u00e1m pro to nab\u00edz\u00ed znamenit\u00e9 u\u010debn\u00ed prostory a je tu pro ka\u017ed\u00e9ho z n\u00e1s zcela zdarma. Stromy n\u00e1s budou v\u017edy doprov\u00e1zet\u2013 my pot\u0159ebujeme je a ony pot\u0159ebuj\u00ed n\u00e1s.\u201c<\/p>Erwin THOMA, n\u011bmeck\u00fd lesn\u00edk<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
Rudolf Janda, Mion\u0161\u00ed<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Kolaps hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch les\u016f, kter\u00e9ho jsme v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b sv\u011bdky, je jedn\u00edm z varovn\u00fdch sign\u00e1l\u016f krize st\u00e1vaj\u00edc\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu odd\u011blenosti \u2013 na\u0161\u00ed odd\u011blenosti od p\u0159\u00edrody, od celku. Praxe vysazov\u00e1n\u00ed monokulturn\u00edch porost\u016f za \u00fa\u010delem co nejrychlej\u0161\u00edho generov\u00e1n\u00ed zisku, kter\u00e1 dnes v lesnictv\u00ed dominuje, prom\u011bnila hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 lesy v nudn\u00e9 plant\u00e1\u017ee rychle rostouc\u00edch stejnov\u011bk\u00fdch porost\u016f, kter\u00e9 nemaj\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho s deklarovanou \u201ep\u00e9\u010d\u00ed o lesy\u201c. V d\u016fsledku toho nahl\u00ed\u017e\u00edme les \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc jako um\u011bl\u00fd, u\u017eitn\u00fd spot\u0159ebn\u00ed artefakt, ne\u017e jako \u017eiv\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed organismus a slo\u017eit\u00fd ekosyst\u00e9m, a snadno p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00edme jeho dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 hodnoty a funkce (ekologick\u00e9, klimatick\u00e9, hydrologick\u00e9 ad.), v\u010detn\u011b on\u011bch nemateri\u00e1ln\u00edch estetick\u00fdch a psychick\u00fdch kvalit, je\u017e n\u00e1m p\u0159irozen\u011b rostouc\u00ed les m\u016f\u017ee nab\u00eddnout a kter\u00e9 jsou pro n\u00e1\u0161 du\u0161evn\u00ed \u017eivot, pro na\u0161i emocion\u00e1ln\u00ed a spiritu\u00e1ln\u00ed zralost z\u00e1sadn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Sp\u00ed\u0161 ne\u017e abychom les\u016fm a strom\u016fm vnucovali zjednodu\u0161en\u00e9 vzorce na\u0161eho ekonomick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, bychom se m\u011bli u\u010dit je pe\u010dliv\u00e9 pozorovat, d\u016fv\u011brn\u011b je pozn\u00e1vat, dok\u00e1zat jim naslouchat. Stromy nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 biologick\u00e9 stroje na d\u0159evo, ale, jak ukazuje nejnov\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum, jsou to vn\u00edmav\u00e9 inteligentn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed bytosti, kter\u00e9 poci\u0165uj\u00ed bolest a vz\u00e1jemn\u011b spolu komunikuj\u00ed a staraj\u00ed se o sv\u016fj dorost. Les, to je velk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u017eiv\u00fdch subjekt\u016f, je\u017e v t\u00e9 m\u00ed\u0159e nebojuj\u00ed mezi sebou, aby z nich p\u0159e\u017eili ti nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, ale spole\u010dn\u011b usiluj\u00ed o to, aby p\u0159e\u017eil celek lesa, kter\u00fd jim vytv\u00e1\u0159\u00ed nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky pro \u017eivot. Les je inteligentn\u00ed komplexn\u00ed syst\u00e9m s neuv\u011b\u0159itelnou schopnost\u00ed regenerace.<\/p>\n\n\n\n

V r\u00e1mci na\u0161eho semin\u00e1\u0159e, kter\u00fd se odehraje v jednom z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch \u00fadol\u00ed Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd v Doln\u00ed Lomn\u00e9 u Jablunkova, se pr\u00e1v\u011b na toto celostn\u00ed porozum\u011bn\u00ed lesu jako spole\u010denstv\u00ed chceme zam\u011b\u0159it. B\u011bhem v\u00fdlet\u016f do zdej\u0161\u00edch relativn\u011b nenaru\u0161en\u00fdch les\u016f, s jejich\u017e p\u016fvodn\u00edmi pralesovit\u00fdmi zbytky se zde m\u016f\u017eeme dodnes setkat, se pokus\u00edme pro\u017eitkov\u011b otev\u0159\u00edt vn\u00edm\u00e1n\u00ed slo\u017eit\u00fdch vztah\u016f uvnit\u0159 lesa. Pr\u016fvodcem v tomto na\u0161em imaginativn\u00edm odkr\u00fdv\u00e1n\u00ed lesa jako odu\u0161evn\u011bl\u00e9ho organismu, jako \u201evy\u0161\u0161\u00edho p\u0159\u00edrodn\u00edho celku\u201c (\u010di metaforicky chr\u00e1mu), v n\u011bm\u017e jsou celek a \u010d\u00e1sti, stromy a les spolu neodd\u011bliteln\u011b spjaty, n\u00e1m bude zapomenut\u00fd velk\u00fd objevitel beskydsk\u00fdch prales\u016f a prvn\u00ed fotograf-ekolog u n\u00e1s Rudolf Janda, o n\u011bm\u017e biolog Vladim\u00edr \u00dalehla prohl\u00e1sil, \u017ee se mu \u201epoda\u0159ilo usly\u0161et vlastn\u00ed hovor t\u00e9 \u017eiv\u00e9 bytosti, kter\u00e9 su\u0161e \u0159\u00edk\u00e1me Prales.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Sou\u010dasnou krizi les\u016f mus\u00edme \u0159e\u0161it \u201eod lesa\u201c. Bez porozum\u011bn\u00ed celku, bez generov\u00e1n\u00ed zdrav\u00fdch p\u0159irozen\u00fdch les\u016f nemohou prosperovat ani na\u0161e hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 lesy, ani bez nich nem\u016f\u017eeme \u00fa\u010dinn\u011b reagovat na krizi klimatu. Jak \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bmeck\u00fd lesn\u00edk Peter Wohlleben\u201eka\u017ed\u00fd strom m\u016f\u017ee b\u00fdt jen tak dobr\u00fd, jako je les, kter\u00fd jej obklopuje.\u201c P\u0159irozen\u00e9 lesy se pro n\u00e1s mohou v prav\u00e9m slova smyslu st\u00e1t holistick\u00fdmi univerzitami: mohou n\u00e1m pomoci oprostit se od dosavadn\u00ed izolace, prohloubit na\u0161i participaci s p\u0159\u00edrodou a otev\u0159\u00edt n\u00e1m cestu k porozum\u011bn\u00ed hlub\u0161\u00ed pravd\u011b vz\u00e1jemn\u00e9 prostoupenosti a celistvosti a t\u00edm k vytv\u00e1\u0159en\u00ed zdrav\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta, v n\u011bm\u017e stoj\u00ed za to \u017e\u00edt.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Rudolf Janda, Nejv\u011bt\u0161\u00ed jedle na Smrku<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

\u2026 prsty a dlan\u011bmi po k\u016f\u0159e hm\u00e1tl jsem a c\u00edtil, jak se h\u00fdb\u00e1, jak se hrou\u017e\u00ed v zemi hluboko nesm\u00edrn\u00fdm, nadlidsk\u00fdm pohybem.\u201c <\/p>Rudolf JANDA<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
Kartografie m\u00edsta kon\u00e1n\u00ed na\u0161eho semin\u00e1\u0159e v \u00fadol\u00ed Doln\u00ed Lomn\u00e9 v \u201ezadn\u00edch hor\u00e1ch\u201c Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

PROGRAM<\/h2>\n\n\n\n

1. den, pond\u011bl\u00ed 16. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

sezn\u00e1men\u00ed s m\u00edstem a programem semin\u00e1\u0159e<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201eBeskydsk\u00fd prales, to jsou jedle pnouc\u00ed se z bukov\u00e9ho lesa jako v\u011b\u017ee \u2026 Skoro ka\u017ed\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed hora v Beskydech m\u00e1 zbytek pralesa, a v\u011bt\u0161inou n\u011bkolik zbytk\u016f, vz\u00e1jemn\u011b nesouvisl\u00fdch. Celkem je jich p\u0159es dvacet.\u2026 Jednotliv\u00e9 pralesy se od sebe velmi li\u0161\u00ed. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed je ona reservace v zadn\u00edch hor\u00e1ch, perla Beskyd [Mion\u0161\u00ed], nebo\u0165 zahrnuje v\u0161echny tv\u00e1\u0159nosti beskydsk\u00e9ho pralesa formou neoby\u010dejn\u011b lahodnou. I ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd prales se skl\u00e1d\u00e1 z n\u011bkolika \u010d\u00e1st\u00ed zna\u010dn\u011b odli\u0161n\u00fdch, jsa tak replikou cel\u00fdch Beskyd, jejich\u017e hlavn\u00ed znak a p\u016fvab je rozmanitost.\u201c<\/p>Rudolf JANDA, Prales v Beskyd\u00e1ch, 1943<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

V odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch sj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f semin\u00e1\u0159e do Doln\u00ed Lomn\u00e9 a ubytov\u00e1n\u00ed v Hotelu pod Ak\u00e1ty \u010d. 71.<\/strong> Doprav\u00edte se sem vlakem nebo autobusem p\u0159es Jablunkov; z Jablunkova jezd\u00ed autobus ve v\u0161edn\u00ed den ka\u017edou hodinu (viz t\u00e9\u017e SPOJE na konci pozv\u00e1nky). Doln\u00ed Lomn\u00e1 je zn\u00e1m\u00e9 turistick\u00e9, rekrea\u010dn\u00ed i kulturn\u00ed centrum (folkl\u00f3rn\u00ed festival Slezsk\u00e9 dny, ekologick\u00e9 Centrum Ursus). Nach\u00e1z\u00ed se v nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd u hranice se Slovenskem, kudy prob\u00edh\u00e1 hlavn\u00ed evropsk\u00e9 rozvod\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u00dadol\u00ed Doln\u00ed Lomn\u00e9 pat\u0159\u00ed k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm horsk\u00fdm \u00fadol\u00edm v Beskyd\u00e1ch s rozs\u00e1hl\u00fdmi a relativn\u011b neporu\u0161en\u00fdmi lesy. V bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed obce se nach\u00e1zej\u00ed hned t\u0159i p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace: Velk\u00fd Polom, Uplaz a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed Mion\u0161\u00ed. Tento nejv\u011bt\u0161\u00ed karpatsk\u00fd bukojedlov\u00fd les pralesovit\u00e9ho typu u n\u00e1s b\u00fdv\u00e1 \u0159azen k nejcenn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159irozen\u00fdm les\u016fm v r\u00e1mci Evropy. Jeho kouzlo spolu s kouzlem dal\u0161\u00edch mizej\u00edc\u00edch beskydsk\u00fdch star\u00fdch les\u016f objevil ve 30. \u2013 40. letech 20. stolet\u00ed fotograf Rudolf Janda (1907-2000), jen\u017e tyto lesy oslavil ve sv\u00e9 knize Prales v Beskyd\u00e1ch<\/em> (1943).<\/p>\n\n\n\n

Po spole\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159i (od 18 hod) v\u00e1s od 19 hod sezn\u00e1m\u00edme s obsahem a programem leto\u0161n\u00edho semin\u00e1\u0159e. Tento ve\u010der bude v\u011bnov\u00e1n fotografu Rudolfu Jandovi, rod\u00e1kovi z Fren\u0161t\u00e1tu pod Radho\u0161t\u011bm, kter\u00fd p\u0159ed v\u00edc ne\u017e p\u016flstolet\u00edm p\u0159edv\u00eddav\u011b vn\u00edmal mo\u017en\u00e9 dopady ekologick\u00e9 krize. Prom\u00edtneme si pr\u016f\u0159ez fotografick\u00fdmi cykly ze v\u0161ech obdob\u00ed Jandovy tvorby se specifick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm na pralesy. PhDr. Jarmila Jandov\u00e1 a Ji\u0159\u00ed Janda,<\/strong> dcera a syn Rudolfa Jandy, n\u00e1s sezn\u00e1m\u00ed s fotografick\u00fdmi cykly ze v\u0161ech obdob\u00ed Jandovy tvorby a tak\u00e9 s jeho v\u00fdstavou, v\u011bnovanou fotografi\u00edm pralesa Mion\u0161\u00ed, kterou nainstalovali v Lom\u0148ansk\u00e9m muzeu. Ve\u010derem v\u00e1s bude prov\u00e1zet Alena Mal\u00edkov\u00e1 a Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek.<\/p>\n\n\n\n

2. den, \u00fater\u00fd 17. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

v\u00fdlet na Velk\u00fd Polom a Uplaz (17 km), ve\u010der: p\u0159edn\u00e1\u0161ka Rudolf Janda a p\u0159\u00edb\u011bh Mion\u0161\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201e\u0158et\u011bz je pouze tak siln\u00fd jako jeho nejslab\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nek \u2013 toto moudro d\u00e1vn\u00fdch \u0159emesln\u00edk\u016f mohly klidn\u011b vymyslet stromy, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b tohle intuitivn\u011b v\u011bd\u00ed, a proto si bezv\u00fdhradn\u011b pom\u00e1haj\u00ed.\u201c<\/p>Peter WOHLLEBEN, n\u011bmeck\u00fd lesn\u00edk <\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
P\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Uplaz<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Po sn\u00eddani (od 8 hod) se v 9 hod vyd\u00e1me na v\u00fdlet do p\u0159\u00edrodn\u00edch rezervac\u00ed Velk\u00fd Polom a Uplaz<\/em>, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na hrani\u010dn\u00edm horsk\u00e9m h\u0159ebeni se Slovenskem. Vyd\u00e1me se po modr\u00e9 zna\u010dce a dojdeme na Kostelky<\/em> (953 m n.m.) a pot\u00e9 a\u017e k rozhledn\u011b Tet\u0159ev<\/em>, kde n\u00e1s bude \u010dekat Mgr. Tom\u00e1\u0161 Myslikovjan z CHKO Beskydy,<\/strong> kter\u00fd n\u00e1s ob\u011bma rezervacemi provede. Nejcenn\u011bj\u0161\u00edmi \u010d\u00e1stmi rezervace Velk\u00fd Polom<\/em> jsou fragmenty p\u0159irozen\u00fdch lesn\u00edch porost\u016f ve v\u011bku 220 a\u017e 250 let, bl\u00edzk\u00fdch sv\u00fdm slo\u017een\u00edm p\u016fvodn\u00edm les\u016fm; \u0159ad\u00ed se k nejstar\u0161\u00edm dochovan\u00fdm porost\u016fm v cel\u00fdch Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd\u00e1ch. Budeme zde p\u0159ech\u00e1zet n\u00e1ro\u010dn\u00fdm ter\u00e9nem p\u0159es prameni\u0161t\u011b a polomov\u00e9 plochy, co\u017e n\u00e1m vynahrad\u00ed jedine\u010dn\u00fd pro\u017eitek ze star\u00e9ho lesa s kr\u00e1sn\u00fdmi horsk\u00fdmi smrky a jedlemi a z nov\u011b se rod\u00edc\u00ed divo\u010diny. Pod vrcholem Velk\u00e9ho Polomu<\/em> (1067 m n.m.) p\u0159ejdeme do p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Uplaz<\/em>, kter\u00e1 rezervaci Velk\u00fd Polom<\/em> spojuje s n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervac\u00ed Mion\u0161\u00ed. Takto vzniklo nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed souvisle chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed v CHKO Beskydy (416 ha), kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed dobr\u00fd p\u0159edpoklad pro \u017eivot kriticky ohro\u017een\u00e9ho tet\u0159eva hlu\u0161ce. Z Uplazu sejdeme p\u0159es obec Dol\u00ednky \u00fadol\u00edm potoka Jest\u0159\u00e1b\u00ed zp\u011bt do Doln\u00ed Lomn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
P\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Velk\u00fd Polom<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n
\"\"\/
P\u0159\u00edrodn\u00ed rezerv. Velk\u00fd Polom<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Po ve\u010de\u0159i (od 18 hod) budeme od 19 hod pokra\u010dovat p\u0159edn\u00e1\u0161kou \u201eRudolf Janda: od unanimismu k vn\u00edm\u00e1n\u00ed pralesa\u201c (J. Zem\u00e1nek).<\/strong> P\u0159e\u010dteme si \u00faryvky z Jandovy \u00favahy o beskydsk\u00fdch prales\u00edch z jeho knihy Prales v Beskyd\u00e1ch<\/em>. P\u0159ipomeneme si jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed p\u0159irozen\u00e9ho lesa jako organismu (spole\u010denstv\u00ed), jako sv\u00e9bytn\u00e9 plodiv\u00e9 \u017eiv\u00e9 bytosti s velkou schopnost\u00ed regenerace. Toto pojet\u00ed se dnes st\u00e1v\u00e1 velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 v na\u0161ich \u00favah\u00e1ch, jak udr\u017eiteln\u011b hospoda\u0159it v na\u0161ich les\u00edch i jak udr\u017eiteln\u011b \u017e\u00edt jako lidsk\u00e1 spole\u010dnost. P\u0159ipomeneme si rovn\u011b\u017e bohatou historii fotografick\u00e9ho zobrazov\u00e1n\u00ed pralesa Mion\u0161\u00ed, jen\u017e d\u00edky Rudolfu Jandovi a jeho p\u0159\u00edteli fotografu Petru Helbichovi zaujal pozornost velik\u00e1na \u010desk\u00e9 fotografie Josefa Sudka a pozd\u011bji dal\u0161\u00edch vynikaj\u00edc\u00edch \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch fotograf\u016f Herberta Thiela, Jana Byrtuse, Romana Burdy \u010di Vladim\u00edra Bichlera. Na konec si prom\u00edtneme film o Mion\u0161\u00ed<\/strong> a legend\u00e1rn\u00ed film Na\u0161e pralesy<\/em> (1956)<\/strong>, na jeho\u017e vzniku se pod\u00edlel Rudolf Janda.<\/p>\n\n\n\n

den, st\u0159eda 18. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

p\u0159edn\u00e1\u0161ka Mgr. Tom\u00e1\u0161e Myslikovjana o les\u00edch v CHKO Beskydech, v\u00fdlet do Mion\u0161\u00ed (15 km), p\u0159edn\u00e1\u0161ka Jarom\u00edra Bl\u00e1hy z Hnut\u00ed DUHA<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201ePrales je d\u00edlem a sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00e1du p\u0159\u00edrody a t\u00edm n\u011bjak \u00fa\u010dasten nekone\u010dna a absolutna a nez\u00e1vis\u00ed na \u0159\u00e1du, jen\u017e si vytvo\u0159il \u010dlov\u011bk \u2026 trv\u00e1 takto tis\u00edc let, velmi star\u00fd a z\u00e1rove\u0148 v\u011b\u010dn\u011b mlad\u00fd, s\u00e1m se usmrcuje a znovu a znovu jako pt\u00e1k f\u00e9nix ze sebe vznik\u00e1, stejn\u00fd a rozmanit\u00fd, nem\u011bnn\u00fd a dynamick\u00fd \u2026 Je slo\u017eit\u00fd tento pocit, ale povzn\u00e1\u0161\u00ed a o\u010di\u0161\u0165uje. Pocit svobody i v\u00e1zanosti, velikosti i malosti. Je\u017eto je v\u0161ak \u010dlov\u011bk spjat s \u0159\u00e1dem p\u0159\u00edrody pocity velmi mocn\u00fdmi a m\u00e1 hlubokou nostalgii tohoto \u0159\u00e1du, jeho\u017e byl dlouho sou\u010d\u00e1st\u00ed, je prales pro n\u011bj, jen trochu citliv\u00e9ho a vn\u00edmav\u00e9ho, pozdravem z druh\u00e9ho b\u0159ehu. I pro\u017e\u00edv\u00e1me jej jako prav\u00e9 \u201ehled\u00e1n\u00ed ztracen\u00e9ho \u010dasu\u201c (ztracen\u00e9ho domova?).\u201c<\/p>Rudolf JANDA, Prales v Beskyd\u00e1ch, 1943<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
Rudolf Janda, Mion\u0161\u00ed<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Po sn\u00eddani (od 8 hod) si od 9 do 10:30 hod vyslechneme p\u0159edn\u00e1\u0161ku Mgr. Tom\u00e1\u0161e Myslikovjana o les\u00edch v CHKO Beskydy<\/strong> se specifick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm na jedli a na zdej\u0161\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pralesovit\u00e9 rezervace v \u010dele s n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervac\u00ed Mion\u0161\u00ed (mo\u017en\u00e1 se do Myslikovjanovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky zapoj\u00ed t\u00e9\u017e n\u011bkter\u00fd z jeho koleg\u016f zoolog\u016f \u010di botanik\u016f). Pot\u00e9 nav\u0161t\u00edv\u00edme zdej\u0161\u00ed ekologick\u00e9 z\u00e1\u017eitkov\u00e9 centrum Ursus a sezn\u00e1m\u00edme se zaj\u00edmavou interaktivn\u00ed expozic\u00ed P\u0159\u00edb\u011bh vzniku Beskyd. <\/p>\n\n\n\n

Po ob\u011bd\u011b (od 12 hod) se ve 13 hod vyd\u00e1me s Tom\u00e1\u0161em Myslikovjanem do n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Mion\u0161\u00ed. P\u016fjdeme cestou k potoku Mion\u0161\u00ed a odtud po star\u00e9 nau\u010dn\u00e9 cest\u011b na n\u00e1horn\u00ed louku se star\u00fdmi stromy.     Nav\u0161t\u00edv\u00edme loveckou chatu arciv\u00e9vody Bed\u0159icha, v n\u00ed\u017e b\u011bhem sv\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv Mion\u0161\u00ed p\u0159esp\u00e1val fotograf Rudolf Janda, a projdeme se na Velkou Polanu<\/em> (893 m n.m.) a Men\u0161\u00ed vrch<\/em> a zajdeme a\u017e pod vrch Uplaz<\/em> (949 m n.m.). NPR Mion\u0161\u00ed, kter\u00e1 byla loni vyhl\u00e1\u0161ena bezz\u00e1sahov\u00fdm \u00fazem\u00edm, je nejv\u011bt\u0161\u00ed karpatsk\u00fd jedlobukov\u00fd les pralesovit\u00e9ho charakteru u n\u00e1s; jak z hlediska rostlin, tak z hlediska \u017eivo\u010dich\u016f (pt\u00e1ci, \u0161elmy) se jedn\u00e1 o jedno z nejcenn\u011bj\u0161\u00edch lesn\u00edch spole\u010denstev v r\u00e1mci Evropy. Na v\u00fdlet do Mion\u0161\u00ed se s n\u00e1mi vyd\u00e1 tak\u00e9 ekolog a expert Hnut\u00ed DUHA na ochranu les\u016f a divo\u010diny Jarom\u00edr Bl\u00e1ha<\/strong>. Po ve\u010de\u0159i n\u00e1s od 19 hod ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce \u201ePro\u010d pot\u0159ebujeme divo\u010dinu?\u201c<\/strong> sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed Hnut\u00ed DUHA na ochran\u011b divo\u010diny u n\u00e1s, s projektem \u010cesk\u00e1 divo\u010dina, se sv\u00fdmi zku\u0161enostmi z ochrany NP \u0160umava a Bialowieszk\u00e9ho pralesa a s t\u00edm, pro\u010d a jak bychom dnes m\u011bli za\u010d\u00edt obnovovat z\u00f3ny divo\u010diny. <\/p>\n\n\n\n

den, \u010dtvrtek 19. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

p\u0159edn\u00e1\u0161ka Jarom\u00edra Bl\u00e1hy, v\u00fdlet na Kozubovou a Slav\u00ed\u010d (21km), p\u0159edn\u00e1\u0161ka J. Zem\u00e1nka a Lenky Dolanov\u00e9<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201eStromy jsou z\u00e1kladem lesa, ale les to je mnohem v\u00edc, ne\u017e vid\u00edte o\u010dima. Pod povrchem je skryt dal\u0161\u00ed sv\u011bt, sv\u011bt nekone\u010dn\u00fdch biologick\u00fdch cest, kter\u00e9 spojuj\u00ed jednotliv\u00e9 stromy a umo\u017e\u0148uj\u00ed jim komunikovat mezi sebou.\u201c<\/p>Suzanne SIMARD, kanadsk\u00e1 biolo\u017eka<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
Pohled ze sedla Mal\u00e9 Kykuly na Kozubovou<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

R\u00e1no po sn\u00eddani (od 8 hod) od 9 hod p\u0159edn\u00e1\u0161ka Jarom\u00edra Bl\u00e1hy \u201eO sou\u010dasn\u00e9 krizi les\u016f nejen na severn\u00ed Morav\u011b\u201c<\/strong>. Jak\u00fdm zp\u016fsobem by se m\u011bly zm\u011bnit neudr\u017eiteln\u00e9 lesnick\u00e9 metody hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed lesa, kter\u00e9 jej degraduj\u00ed na pouh\u00e9 tov\u00e1rny na rychlou produkci d\u0159evn\u00ed hmoty? Jak spojit ekonomickou vyu\u017eitelnost lesa s respektov\u00e1n\u00edm jeho p\u0159\u00edrodn\u00edho charakteru a jeho dal\u0161\u00edch d\u016fle\u017eit\u00fdch funkc\u00ed: ekologick\u00e9, hydrologick\u00e9, klimatick\u00e9, psychologick\u00e9 atd.? Ob\u011b autorovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky budou doprov\u00e1zet filmy.<\/p>\n\n\n\n

Po p\u0159edn\u00e1\u0161ce vyraz\u00edme na v\u00fdlet na dal\u0161\u00ed kr\u00e1sn\u00fd beskydsk\u00fd h\u0159eben do oblasti Kozubov\u00e9 a Slav\u00ed\u010de. Vyd\u00e1me se po modr\u00e9 zna\u010dce do sedla pod Malou Kykulou<\/em> a odtud po zelen\u00e9 zna\u010dce k sala\u0161i a kapli pod Kozubovou<\/em> (981 m n.m.), odkud je n\u00e1dhern\u00fd rozhled na Slezsk\u00e9 Beskydy. D\u00e1l budeme klesat po \u017elut\u00e9 na Kamenit\u00fd<\/em>, odtud vystoup\u00e1me na Bab\u00ed vrch<\/em> (952 m n.m.) a d\u00e1l po \u010derven\u00e9 dojdeme k horsk\u00e9 chat\u011b Slav\u00ed\u010d<\/em> s v\u00fdhledem na kr\u00e1snou stejnojmennou horu. Pak se po h\u0159ebeni vyd\u00e1me k La\u010dnovu a odtud po \u017elut\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b po cyklistick\u00e9 stezce sejdeme do \u00fadol\u00ed \u0159\u00ed\u010dky Lomn\u00e9 a po silnici dojdeme do Doln\u00ed Lomn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Po ve\u010de\u0159i budeme od 19 hod pokra\u010dovat p\u0159edn\u00e1\u0161kou \u201eLes jako soci\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m: Lesn\u00ed akademie Petera Wohllebena\u201c (J. Zem\u00e1nek).<\/strong> Podle n\u011bmeck\u00e9ho lesn\u00edka Petera Wohllebena stromy nejsou mechanicky funguj\u00edc\u00ed syst\u00e9my, ale vn\u00edmav\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed bytost\u00ed, kter\u00e9 spolu komunikuj\u00ed, navz\u00e1jem se varuj\u00ed a pe\u010duj\u00ed o sv\u016fj dorost a slab\u00e9 jedince, a usiluj\u00ed o to, aby p\u0159e\u017eil celek lesa. Tato soci\u00e1ln\u00ed s\u00ed\u0165 umo\u017e\u0148uje strom\u016fm spole\u010dn\u011b vytv\u00e1\u0159et specifick\u00e9 klima vhodn\u00e9 pro jejich \u017eivot; bez t\u00e9to s\u00edt\u011b stromy trp\u00ed a p\u0159ed\u010dasn\u011b um\u00edraj\u00ed. Wohlleben tvrd\u00ed, \u017ee:\u201eStromy necht\u011bj\u00ed r\u016fst rychle. Stromy p\u0159edev\u0161\u00edm cht\u011bj\u00ed m\u00edt druhy a \u017e\u00edt v soci\u00e1ln\u00ed skupin\u011b.\u201c Na tomto z\u00e1klad\u011b vytvo\u0159il Peter Wohlleben model udr\u017eiteln\u00e9ho lesn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v p\u0159\u00edrodn\u00edm bukov\u00e9m lese u obce H\u00fcmmel, kter\u00e9 se ukazuje jako velmi efektivn\u00ed. Prom\u00edtneme si o tom kr\u00e1tk\u00fd dokument\u00e1rn\u00ed film<\/strong>, v\u010detn\u011b z\u00e1znamu p\u0159edn\u00e1\u0161ky kanadsk\u00e9 biolo\u017eky Suzanne Simard \u201eJak spolu stromy hovo\u0159\u00ed.\u201c<\/strong>Po p\u0159edn\u00e1\u0161ce a prom\u00edt\u00e1n\u00ed prob\u011bhne prezentace kur\u00e1tor\u016f Lenky Dolanov\u00e9<\/strong> a Michala Kindernaye<\/strong>, kte\u0159\u00ed n\u00e1s sezn\u00e1m\u00ed s aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdstavou v OGV Jihlava \u201cJak lesy mysl\u00ed\u201d<\/strong>, inspirovanou sou\u010dasn\u00fdmi v\u011bdeck\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 pracuj\u00ed s p\u0159edstavou lesa jako propojen\u00e9ho a mysl\u00edc\u00edho organismu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Pohled na Slav\u00ed\u010d<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

den, p\u00e1tek 20. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ka Aleny Mal\u00edkov\u00e9, v\u00fdlet do \u00fadol\u00ed Horn\u00ed Lomn\u00e9 a na h\u0159eben mezi Mal\u00fdm a Velk\u00fdm Polomem (26 km), p\u0159edn\u00e1\u0161ka J. Zem\u00e1nka.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00edm star\u0161\u00ed stromy jsou, t\u00edm rychleji rostou\u2026 Starci ve stromov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i jsou mnohem produktivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u201emlad\u00ed \u0161punti.\u201c Pokud tedy chceme po\u010d\u00edtat s lesy jako s d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem v boji proti zm\u011bn\u00e1m klimatu, mus\u00edme je nechat zest\u00e1rnout.\u201c<\/p>Peter WOHLLEBEN<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"\/
Pohled do \u00fadol\u00ed Horn\u00ed Lomn\u00e9<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

R\u00e1no po sn\u00eddani budeme od 9 hod pokra\u010dovat p\u0159edn\u00e1\u0161kou Aleny Mal\u00edkov\u00e9 \u201eHouby \u2013 lesn\u00ed internet\u201c.<\/strong> Jedn\u00edm z d\u016fle\u017eit\u00fdch prvk\u016f p\u0159i utv\u00e1\u0159en\u00ed s\u00edt\u011b lesn\u00edho spole\u010denstv\u00ed je mycelium, je\u017e formuje rozs\u00e1hlou a hustou podzemn\u00ed s\u00ed\u0165, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje strom\u016fm lep\u0161\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou a \u017eivinami a p\u0159edev\u0161\u00edm jejich vz\u00e1jemnou komunikaci. Podle mykologa Paula Stametse<\/strong> reprezentuj\u00ed houby, kter\u00e9 spoluvytv\u00e1\u0159ej\u00ed p\u016fdu, regeneraci a omlazen\u00ed a jsou pro n\u00e1s v\u00fdzvou, jak porozum\u011bt jazyku p\u0159\u00edrody; poslechneme si jeho p\u0159edn\u00e1\u0161ku \u0160est zp\u016fsob\u016f, jimi\u017e houby mohou zachr\u00e1nit sv\u011bt.<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Po p\u0159edn\u00e1\u0161ce se vyd\u00e1me na posledn\u00ed v\u00fdlet. Vyraz\u00edme po silni\u010dce pod\u00e9l \u0159\u00ed\u010dky Lomn\u00e1 do \u00fadol\u00ed Horn\u00ed Lomn\u00e9, je\u017e pat\u0159\u00ed k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm v Beskydech. Odtud budeme pokra\u010dovat po modr\u00e9 zna\u010dce kolem, p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky, ra\u0161elinn\u00e9 louky Ky\u010dmol a\u017e na h\u0159eben, na rozcest\u00ed pod Mal\u00fdm Polomem<\/em> (1061 m n.m.); zde se na slovensk\u00e9 stran\u011b nach\u00e1z\u00ed n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace. D\u00e1l se vyd\u00e1me po h\u0159ebeni po \u010derven\u00e9 zna\u010dce k Burkovu vrchu<\/em> (1032 m n.m.) a Mu\u0159inkov\u00e9mu vrchu<\/em> (975 m n.m.) a\u017e na Velk\u00fd Polom<\/em> (1067 m n.m.) a odtud pak p\u0159es Kostelky<\/em> zp\u00e1tky do Doln\u00ed Lomn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Po ve\u010de\u0159i od 19 hod p\u0159edn\u00e1\u0161ka \u201eLesy a krize klimatu\u201c (J.Zem\u00e1nek)<\/strong>. Na tvorb\u011b americk\u00fdch um\u011blc\u016f Heleny a Newtona Harrisonov\u00fdch<\/strong> si uk\u00e1\u017eeme, jak s postupuj\u00edc\u00ed klimatickou kriz\u00ed bude nar\u016fstat pot\u0159eba rychl\u00e9 v\u00fdsadby nov\u00fdch odoln\u00fdch a dlouhov\u011bk\u00fdch les\u016f jako z\u00e1sobn\u00edk\u016f \u010dist\u00e9 vody pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed a \u00falo\u017ei\u0161\u0165 kysli\u010dn\u00edku uhli\u010dit\u00e9ho. P\u0159edstav\u00edme si Harrisonov\u00fdch projekt \u201ePoloostrov Evropa\u201c, v n\u011bm\u017e navrhuj\u00ed v\u00fdsadbu transevropsk\u00e9ho lesa od \u0160pan\u011blska a\u017e po Karpaty.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/
Rudolf Janda, Horn\u00ed Lomn\u00e1 \u2013 P\u0159ela\u010d, 1943<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

den, sobota 21. \u010dervence<\/h3>\n\n\n\n

Po sn\u00eddani (od 8 hod) si od 9.00 hod je\u0161t\u011b prom\u00edtneme film o Gregory Batesonovi Ekologie mysli.<\/em><\/strong> Rozlou\u010den\u00ed s lidmi a s m\u00edstem a odjezd dom\u016f.   <\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure><\/div>\n\n\n\n

<\/a>\u201eKa\u017ed\u00fd strom, t\u0159eba odum\u0159el\u00fd, skr\u00fdv\u00e1 z\u00e1pas a obsahuje \u017eivotn\u00ed drama. V\u017edy jsem v nich vid\u011bl \u017eiv\u00e9 bytosti.\u201c<\/p>Rudolfa JANDA<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Lekto\u0159i<\/h2>\n\n\n\n
  • Jarom\u00edr Bl\u00e1ha \/ veterin\u00e1rn\u00ed l\u00e9ka\u0159 a ekolog, expert Hnut\u00ed DUHA na ochranu les\u016f a divo\u010diny<\/li>
  • Alena Mal\u00edkov\u00e1 \/ ekoporadkyn\u011b, spr\u00e1vkyn\u011b region\u00e1ln\u00edho centra Moravsk\u00e1 br\u00e1na v P\u0159\u00edbo\u0159e<\/li>
  • Mgr Tom\u00e1\u0161 Myslikovjan \/ expert na lesy v CHKO Beskydy<\/li>
  • Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek \/ historik um\u011bn\u00ed, publicista, zakladatel spolku Pilgrim-Potuln\u00e1 univerzita p\u0159\u00edrody<\/li><\/ul>\n\n\n\n

    Host\u00e9<\/h2>\n\n\n\n
    • Jarmila Jandov\u00e1, dcera Rudolfa Jandy<\/li>
    • Ji\u0159\u00ed Janda, fotograf a syn Rudolfa Jandy<\/li>
    • Lenka Dolanov\u00e1, kur\u00e1torka Oblastn\u00ed galerie Vyso\u010diny v Jihlav\u011b<\/li>
    • Michal Kindernay, kur\u00e1tor a audiovizu\u00e1ln\u00ed um\u011blec<\/li><\/ul>\n\n\n\n

      Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h2>\n\n\n\n

      D\u011bkujeme Jarmile a Ji\u0159\u00edmu Jandovi, Jarom\u00edru Bl\u00e1hovi, Tom\u00e1\u0161i Myslikovjanovi a Barbo\u0159e Kinkalov\u00e9 za pomoc p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b semin\u00e1\u0159e. A N\u00e1rodn\u00edmu filmov\u00e9mu archivu v Praze za laskav\u00e9 zap\u016fj\u010den\u00ed kopie filmu Na\u0161e pralesy (1956) pro prom\u00edt\u00e1n\u00ed na na\u0161em semin\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

      \"\"\/
      Hotel pod Ak\u00e1ty v Doln\u00ed Lomn\u00e9<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

      A\/ M\u00cdSTO KON\u00c1N\u00cd SEMIN\u00c1\u0158E \/ UBYTOV\u00c1N\u00cd A STRAVOV\u00c1N\u00cd<\/h2>\n\n\n\n

      Hotel pod Ak\u00e1ty, Doln\u00ed Lomn\u00e1 \u010d. 71.<\/strong> Doprav\u00edte se sem vlakem nebo autobusem do Jablunkova a odtud pak autobusem, kter\u00fd jede z autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed v Jablunkov\u011b ka\u017edou hodinu. (viz rovn\u011b\u017e SPOJE na konci pozv\u00e1nky).   <\/p>\n\n\n\n

      Ubytov\u00e1n\u00ed je zaji\u0161t\u011bno ve dvoul\u016f\u017ekov\u00fdch pokoj\u00edch. Cena za ubytov\u00e1n\u00ed a stravu \u010din\u00ed dohromady 2 555,-K\u010d. Za polopenzi za cel\u00fd semin\u00e1\u0159 2 250 (ubytov\u00e1n\u00ed + sn\u00edd\u011bna a ve\u010de\u0159e) + 305,- K\u010d za ob\u011bdy a v\u00fdletn\u00ed sva\u010diny. Strava bude vegetari\u00e1nsk\u00e1 podle na\u0161ich instrukc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

      B\/ SEMIN\u00c1\u0158<\/h2>\n\n\n\n

      Platba za vlastn\u00ed semin\u00e1\u0159 \u010din\u00ed pro jednu osobu 350,- K\u010d za den (4 pln\u00e9 dny) a po 100,- K\u010d za prvn\u00ed den p\u0159\u00edjezdu a posledn\u00ed den odjezdu; tj. celkem 1 600,- K\u010d za cel\u00fd semin\u00e1\u0159. Pro studenty \u010din\u00ed platba pro jednu osobu 300,- K\u010d za den (4 pln\u00e9 dny) a po 100,- K\u010d za prvn\u00ed den p\u0159\u00edjezdu a za posdlen\u00ed den odjezdu; tj. celkem 1 400,- K\u010d za cel\u00fd semin\u00e1\u0159.  Celkov\u00e1 platba za semin\u00e1\u0159 u b\u011b\u017en\u00e9 osoby 2 555,-K\u010d + 1 600,- K\u010d = 4 155,-K\u010d.Celkov\u00e1 platba za semin\u00e1\u0159 u student\u016f       2 555,-K\u010d + 1 400,- K\u010d = 3 955,-K\u010d M\u00e1te-li z\u00e1jem se semin\u00e1\u0159e z\u00fa\u010dastnit, oznamte n\u00e1m to, pros\u00edm, nejprve mailem nebo telefonicky viz n\u00ed\u017ee KONTAKTY). Pot\u00e9, a\u017e v\u00e1m va\u0161\u00ed \u00fa\u010dast potvrd\u00edme, n\u00e1m, pros\u00edm, do 29. \u010dervena 2018 propla\u0165te z\u00e1lohu 1000,- K\u010d na \u00fa\u010det: 2901013262\/2010.<\/u> M\u00edsto variabiln\u00edho symbolu napi\u0161te do zpr\u00e1vy pro p\u0159\u00edjemce \u201eLES-Doln\u00ed Lomn\u00e1\u201c + svoje jm\u00e9no a p\u0159\u00edjmen\u00ed. <\/strong>Zbytek platby n\u00e1m doplat\u00edte na m\u00edst\u011b.
      Vy, kdo \u017eijete v m\u00edst\u011b, kde se semin\u00e1\u0159 bude konat, a nebudete se s n\u00e1mi v hostinci Pod ak\u00e1ty ubytov\u00e1vat, se m\u016f\u017eete z\u00fa\u010dastnit i jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed semin\u00e1\u0159e \u2013 dopoledn\u00edch nebo ve\u010dern\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek, prom\u00edt\u00e1n\u00ed film\u016f nebo v\u00fdlet\u016f. V tom p\u0159\u00edpad\u011b bychom se dohodli na pom\u011brn\u00e9 platb\u011b na m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n

      \"\"\/
      Pohled z Mion\u0161\u00ed do v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti karpatsk\u00e9ho oblouku: Javorn\u00edky, na obzoru zasn\u011b\u017een\u00e9 vrcholky Tater<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

      SPOJE DO DOLN\u00cd LOMN\u00c9 a ZP\u011aT<\/h2>\n\n\n\n

      P\u0158\u00cdJEZD: <\/strong>V pond\u011bl\u00ed 16. \u010dervence \/ Praha \u2013 Jablunkov \/ vlak: <\/strong><\/em>Praha, hl. n. odj. 9:48  \u2013 Ostrava (Svinov), p\u0159\u00edj. 12:59 \/ Ostrava (Svinov), odj. 13:20  \u2013 N\u00e1vs\u00ed, p\u0159\u00edj. 14:36N\u00e1vs\u00ed, odj. 14:43 \u2013 Jablunkov, p\u0159\u00edj. 14:50 Jablunkov \u2013 Doln\u00ed Lomn\u00e1 \/ autobus:Jablunkov, odj. 15:05 \u2013 Doln\u00ed Lomn\u00e1, hotel Pod ak\u00e1ty, p\u0159\u00edj. 15:15<\/p>\n\n\n\n

      ODJEZD: <\/strong>V sobotu 21. \u010dervence \/ Doln\u00ed Lomn\u00e1 \u2013 Jablunkov \/ autobus: <\/strong><\/em>Doln\u00ed Lomn\u00e1, hotel Pod ak\u00e1ty, odj. 9:42  \u2013 Jablunkov, aut. nadr, p\u0159\u00edj. 9:55 Jablunkov \u2013 Praha: \/ autobus, vlak:Jablunkov \u2013 aut., odj. 10:32 \u2013 T\u0159inec\u2013Ly\u017ebice, n\u00e1m. T.G.Masaryka, p\u0159\u00edj. 10:53T\u0159inec\u2013Ly\u017ebice, n\u00e1m. T.G.Masaryka, odj. 11:18 \u2013 Praha, hl.n., p\u0159\u00edj. 15:36<\/p>\n\n\n\n

      \"\"\/
      Pohled do Jablunkovsk\u00e9 br\u00e1zdy z Kozubov\u00e9<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

      \u201eKdy\u017e se u\u010d\u00edme \u201eo\u201c p\u0159\u00edrod\u011b, st\u00e1v\u00e1 se p\u0159\u00edroda objektem studia, co\u017e vede k jej\u00ed exploataci. Kdy\u017e se ale u\u010d\u00edme \u201eod\u201c p\u0159\u00edrody, ustavujeme s n\u00ed t\u011bsn\u00fd vztah, kter\u00fd p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 pokoru a \u00factu k tajemstv\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch proces\u016f.\u201c <\/p>Satish KUMAR<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

      Potuln\u00e1 univerzity p\u0159\u00edrody (PUP): <\/strong>P\u0159\u00edroda pro n\u00e1s prim\u00e1rn\u011b nen\u00ed souborem objekt\u016f \u010di rezervo\u00e1rem vyu\u017eiteln\u00fdch surovin, ale spole\u010denstv\u00edm odu\u0161evn\u011bl\u00fdch subjekt\u016f, v\u00fdznamupln\u00fdm sv\u011btem, kter\u00fd n\u00e1s utv\u00e1\u0159\u00ed, inspiruje a \u017eiv\u00ed a s n\u00edm\u017e se c\u00edt\u00edme b\u00fdt spojeni. Sd\u00edl\u00edme p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Gregory Batesona, \u017ee v p\u0159\u00edrod\u011b spo\u010d\u00edv\u00e1 tajemstv\u00ed pro znovuo\u017eiven\u00ed na\u0161ich lidsk\u00fdch syst\u00e9m\u016f, pro r\u016fst zdrav\u00ed lidsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed i pro l\u00e9\u010den\u00ed na\u0161ich vztah\u016f. Intelektu\u00e1ln\u00ed znalosti \u201eo\u201c p\u0159\u00edrod\u011b dnes mus\u00edme roz\u0161\u00ed\u0159it o p\u0159\u00edm\u00e9 u\u010den\u00ed se \u201eod\u201c samotn\u00e9 p\u0159\u00edrody, o zku\u0161enosti a pro\u017eitky, kter\u00e9 n\u00e1m umo\u017en\u00ed se s jej\u00edmi procesy d\u016fv\u011brn\u011b spojit. V tomto smyslu ch\u00e1peme p\u0159\u00edrodu jako sv\u00e9ho u\u010ditele. <\/p>\n\n\n\n

      KONTAKTY pro dal\u0161\u00ed informace<\/h2>\n\n\n\n
      • Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek, sarvanga@centrum.cz, 777 117 466<\/li>
      • Alena Mal\u00edkov\u00e1, alena.malikova@bioinstitut.cz, 604 905 611<\/li>
      • Tom\u00e1\u0161 Hr\u016fza, tomashruza@gmail.com, 775 052 607<\/li><\/ul>\n","protected":false},"featured_media":4308,"menu_order":0,"template":"","format":"standard","categories":[8],"class_list":["post-4241","aktivity","type-aktivity","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-letni-seminar","entry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/aktivity\/4241","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/aktivity"}],"about":[{"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/aktivity"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4308"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4241"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4241"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}