{"id":12867,"date":"2026-07-19T14:29:28","date_gmt":"2026-07-19T12:29:28","guid":{"rendered":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/?post_type=aktivity&p=12867"},"modified":"2026-07-20T11:36:48","modified_gmt":"2026-07-20T09:36:48","slug":"putovani-z-broumova-ke-krkonosskym-vodopadum-u-szklarske-poreby","status":"publish","type":"aktivity","link":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/aktivity\/putovani-z-broumova-ke-krkonosskym-vodopadum-u-szklarske-poreby\/","title":{"rendered":"Putov\u00e1n\u00ed z Broumova ke krkono\u0161sk\u00fdm vodop\u00e1d\u016fm u Szklarsk\u00e9 Por\u0119by"},"content":{"rendered":"
<\/div>
<\/div><\/div>
\n

Summer wanderings<\/a><\/p>\n\n\n\n

Putov\u00e1n\u00ed z Broumova ke krkono\u0161sk\u00fdm vodop\u00e1d\u016fm u Szklarsk\u00e9 Por\u0119by<\/h1>\n\n\n\n

\"\"<\/p>\n\n\n\n

Kaple Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 na Hv\u011bzd\u011b<\/p>\n\n\n\n

Broumov \u2013 Hv\u011bzda \u2013 Osta\u0161 \u2013 Teplick\u00e9 sk\u00e1ly \u2013 Trutnov \u2013 R\u00fdchory \u2013 Albe\u0159ick\u00e9 jeskyn\u011b \u2013 Horn\u00ed Mal\u00e1 \u00dapa \u2013 Sn\u011b\u017eka \u2013 Velk\u00fd \u0160i\u0161\u00e1k \u2013 Sn\u011b\u017en\u00e9 j\u00e1my \u2013 Szklarsk\u00e1 Por\u0119ba \u2013 Vodop\u00e1d Szklarki (Kochelsk\u00fd vodop\u00e1d) \u2013 Vodop\u00e1d Kamie\u0144czyka (Zakelsk\u00fd vodop\u00e1d) \u2013 Szrenica \u2013 Mumlavsk\u00fd vodop\u00e1d \u2013 Harrachov (130 km)<\/p>\n\n\n\n

ned\u011ble 23. srpna \u2013 p\u00e1tek 28. srpna 2026<\/p>\n\n\n\n

\n<\/div><\/div><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n
\n

\u201ePokud lid\u00e9 cht\u011bj\u00ed znovu objevit kr\u00e1su p\u0159\u00edrody,
m\u011bli by chodit p\u011b\u0161ky, …\u201c<\/p>\nNanao Sakaki<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Po skon\u010den\u00ed semin\u00e1\u0159e \u201eJ\u00edt nalehko aneb Japonsk\u00e9 inspirace\u201c se v ned\u011bli 23. srpna v poledne vyd\u00e1me z kl\u00e1\u0161tera v Broumov\u011b na putov\u00e1n\u00ed, v n\u011bm\u017e propoj\u00edme bohatou skaln\u00ed krajinu Broumovsk\u00e9 vrchoviny s vysokohorskou krajinou Krkono\u0161 po obou stran\u00e1ch st\u00e1tn\u00ed hranice. C\u00edlem na\u0161eho putov\u00e1n\u00ed budou dva n\u00e1dhern\u00e9 vodop\u00e1dy u Szklarsk\u00e9 Por\u0119by a vz\u00fdv\u00e1n\u00ed \u017eivotod\u00e1rn\u00e9ho horsk\u00e9ho ducha Krkono\u0161. Pot\u00e9, co v m\u00edst\u011b Hv\u011bzdy p\u0159ejdeme p\u0159es h\u0159eben Broumovsk\u00fdch st\u011bn, prozkoum\u00e1me nejprve skaln\u00ed bludi\u0161t\u011b na Osta\u0161i a Ko\u010di\u010d\u00ed sk\u00e1ly u Police nad Metuj\u00ed. Pak se v Teplick\u00fdch skal\u00e1ch pono\u0159\u00edme do divok\u00e9ho tajemn\u00e9ho labyrintu \u00fazk\u00fdch sout\u011bsek a vysok\u00fdch skaln\u00edch v\u011b\u017e\u00ed a nav\u0161t\u00edv\u00edme zde proslul\u00e9 Velk\u00e9 chr\u00e1mov\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed. D\u00e1l budeme pokra\u010dovat Cestou brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f p\u0159es Trutnov do jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Krkono\u0161: na R\u00fdchorsk\u00e9m h\u0159bet\u011b nav\u0161t\u00edv\u00edme kouzeln\u00fd Dvorsk\u00fd les se zbytky bukov\u00e9ho pralesa a u Horn\u00edch Albe\u0159ic se sezn\u00e1m\u00edme s oblast\u00ed Krkono\u0161sk\u00e9ho krasu: s Bischofov\u00fdm lomem a proslulou Albe\u0159ickou jeskyn\u00ed. Pot\u00e9 se od Horn\u00ed Mal\u00e9 \u00dapy projdeme po nejvy\u0161\u0161\u00edm hrani\u010dn\u00edm h\u0159ebeni Krkono\u0161sk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku \u2013 p\u0159es Svorovou horu, Sn\u011b\u017eku, Wielki Staw, Mu\u017esk\u00e9 kameny, Vysok\u00e9 kolo a\u017e ke Sn\u011b\u017en\u00fdm jam\u00e1m. Zde pod Viol\u00edkem sejdeme do Szklarsk\u00e9 Por\u0119by, dnes nejv\u011bt\u0161\u00edho st\u0159ediska klimatick\u00e9ho l\u00e1ze\u0148stv\u00ed a turistiky v Doln\u00edm Slezsku, kde nav\u0161t\u00edv\u00edme proslul\u00e9 vodop\u00e1dy Szklarki a Kamie\u0144czyka a Muzeum spisovatel\u016f Carla a Gerharta Hauptmannov\u00fdch. Odtud se nakonec vr\u00e1t\u00edme p\u0159es Szrenicu do \u010cech k Mumlavsk\u00e9mu vodop\u00e1du a do Harrachova, kde na\u0161e putov\u00e1n\u00ed ukon\u010d\u00edme.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"
View of the Osta\u0161 table mountain<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eV hor\u00e1ch se d\u00edv\u00e1m na hory
za de\u0161t\u011b poslouch\u00e1m d\u00e9\u0161\u0165
jaro l\u00e9to podzim zima
v\u010dera mi bylo dob\u0159e
a z\u00edtra bude taky\u201c<\/p>\nSant\u00f3ka<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Prvn\u00ed den, ned\u011ble 23. srpna<\/h2>\n\n\n\n

Broumov-K\u0159inice-Hv\u011bzda-Hlav\u0148ov-Osta\u0161-Ko\u010di\u010d\u00ed sk\u00e1ly (17 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

Ve 12 hodin vyraz\u00edme z Broumovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera po \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce Jir\u00e1skovou cestou do K\u0159inice k Br\u00e1n\u011b \u010dasu (d\u00edlu socha\u0159e Petra Honz\u00e1tka), kter\u00e9 symbolizuje spojen\u00ed lid\u00ed a krajiny Broumovska a polsk\u00e9ho Kladska. Odtud budeme pokra\u010dovat na vrch Hv\u011bzda<\/em>, jeden z vrchol\u016f Broumovsk\u00fdch st\u011bn, s n\u00e1dhernou barokn\u00ed kapl\u00ed Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 od architekta Kiliana I. Dienzenhofera (1731\u20131733); b\u00fdv\u00e1 \u0159azena do tzv. Broumovsk\u00e9 skupiny barokn\u00edch kostel\u016f. Je odtud jedine\u010dn\u00fd v\u00fdhled do rozlehl\u00e9 Broumovsk\u00e9 kotliny a na pohrani\u010dn\u00ed Javo\u0159\u00ed hory. Z Hv\u011bzdy sejdeme Hrubou rokl\u00ed do Hlav\u0148ova a budeme pokra\u010dovat a\u017e na rozcest\u00ed pod stolovou horou Ostash<\/em> (702 m). Projdeme nejprve Horn\u00ed labyrint Osta\u0161e se skaln\u00edmi \u00fatvary Mohyla smrti a \u010certovo auto a\u017e na Fr\u00fddlantskou vyhl\u00eddku. A pak se vyd\u00e1me do Doln\u00edho labyrintu do Ko\u010di\u010d\u00edch skal, kde nav\u0161t\u00edv\u00edme Sluj \u010desk\u00fdch brat\u0159\u00ed a Ko\u010di\u010d\u00ed hrad. P\u0159enocujeme na \u00fapat\u00ed Osta\u0161e na louce v \u00dadol\u00ed Klu\u010danky.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Ko\u010di\u010d\u00ed sk\u00e1ly<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Skaln\u00ed bludi\u0161t\u011b na Osta\u0161i<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

\u201eTicho \u2013
zp\u011bv cik\u00e1d
pronik\u00e1 do sk\u00e1ly\u201c<\/p>\nMacua Ba\u0161\u00f3<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"
Teplick\u00e9 sk\u00e1ly<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Druh\u00fd den, pond\u011bl\u00ed 24. srpna<\/h2>\n\n\n\n

Osta\u0161-D\u011bdov-Javor-Teplick\u00e9 sk\u00e1ly-Radvanice-Jest\u0159eb\u00ed bouda-N\u011bmeck\u00e9 louky (22 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no se od Osta\u0161e vyd\u00e1me do D\u011bdova a d\u00e1l p\u0159es Javor a\u017e do p\u016fvabn\u00e9 romantick\u00e9 osady Sk\u00e1ly se z\u0159\u00edceninou stejnojmenn\u00e9ho hradu a z\u00e1mkem Bischofstein u \u010cern\u00e9ho jezera. Odtud budeme pokra\u010dovat po zelen\u00e9 zna\u010dce do Teplick\u00fdch skal, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed N\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Adr\u0161pa\u0161sko-teplick\u00e9 sk\u00e1ly. Vyd\u00e1me se nejprve na vrch a rozhlednu \u010c\u00e1p (786 m) a d\u00e1l Teplick\u00fdm \u00fadol\u00edm a\u017e na rozcest\u00ed U Sekery, kde zabo\u010d\u00edme doleva po modr\u00e9 na placen\u00fd okruh, kter\u00fd n\u00e1s dovede na Velk\u00e9 chr\u00e1mov\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed. Budeme pokra\u010dovat kolem vodop\u00e1du, Skaln\u00ed koruny, Skaln\u00ed v\u011b\u017ee Tsunami a\u017e na rozcest\u00ed u skaln\u00ed v\u011b\u017ee M\u00e1kula, kde zabo\u010d\u00edme na zelenou, kter\u00e1 n\u00e1s dovede ze skaln\u00edho m\u011bsta ven k b\u00fdval\u00e9 osad\u011b Z\u00e1bo\u0159.<\/p>\n\n\n\n

NPR Adr\u0161pa\u0161sko-teplick\u00e9 sk\u00e1ly p\u0159edstavuj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed skaln\u00ed m\u011bsto ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00e9 vzniklo p\u0159ed 89 miliony let. Za\u010dalo b\u00fdt objevov\u00e1no a\u017e v pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed; k jeho velk\u00fdm obdivovatel\u016fm pat\u0159il v 90. letech 18. stolet\u00ed n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk Johann Wolfgang Goethe (jeho\u017e busta se nach\u00e1z\u00ed v Adr\u0161pa\u0161sk\u00fdch skal\u00e1ch u Velk\u00e9ho vodop\u00e1du) a \u010desk\u00fd grafik Anton\u00edn Balzer. Z Teplick\u00fdch skal budeme pokra\u010dovat po \u010derven\u00e9 p\u0159es Janovice u Trutnova a Radvanice a\u017e k Jest\u0159eb\u00ed Boud\u011b, kde se nach\u00e1z\u00ed ubytovna Klubu \u010desk\u00fdch turist\u016f. P\u0159esp\u00edme bu\u010fto v n\u00ed anebo kilometr za n\u00ed na N\u011bmeck\u00fdch louk\u00e1ch u Markou\u0161ovic.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Teplick\u00e9 sk\u00e1ly<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Velk\u00fd vodop\u00e1d \/ Adr\u0161pach<\/figcaption><\/figure>\n<\/div><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

\u201eBez pen\u011bz, bez v\u011bc\u00ed
a bez zub\u016f
docela s\u00e1m\u201c<\/p>\nSant\u00f3ka<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

T\u0159et\u00ed den, \u00fater\u00fd 25. srpna<\/h2>\n\n\n\n

Markou\u0161ovice-Lhota-Trutnov-Bu\u010dina-Tvrz Stachelberg-Dvorsk\u00fd les-R\u00fdchorsk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (23 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no vyraz\u00edme od Markou\u0161ovic po \u010derven\u00e9 Cestou brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f do Lhoty a d\u00e1l p\u0159es v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st Trutnova Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed, kter\u00e9 projdeme k vlakov\u00e9mu n\u00e1dra\u017e\u00ed Trutnov st\u0159ed. Odtud budeme pokra\u010dovat po \u017elut\u00e9 na Bu\u010dinu (521 m), V\u00e9brovku a Z\u00e1meck\u00fd vrch a\u017e k d\u011blost\u0159eleck\u00e9 pevnosti Stachelberg, kter\u00e1 byla budov\u00e1na na konci 30. let jako sou\u010d\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed proti hitlerovsk\u00e9mu N\u011bmecku. Odtud se vyd\u00e1me do tajupln\u00e9ho Dvorsk\u00e9ho lesa (1036 m), kter\u00fd je souvisle porostl\u00fd lesem s velmi cenn\u00fdmi zbytky bukov\u00e9ho pralesa \u2013 charakteristick\u00e9 jsou pro n\u011bj pokroucen\u00e9 kmeny porostl\u00e9 mechem a kaprad\u00edm. Dojdeme a\u017e na Kutnou (1002 m) k R\u00fdchorsk\u00e9 boud\u011b, odkud jsou jedine\u010dn\u00e9 v\u00fdhledy, na v\u00fdchod sm\u011brem k Jesen\u00edk\u016fm i na z\u00e1pad na vrcholov\u00e9 p\u00e1smo Krkono\u0161; p\u0159enocujeme bu\u010fto na R\u00fdchorsk\u00e9 boud\u011b nebo na louce pod \u0161ir\u00e1kem u R\u00fdchorsk\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00fd je odtud vzd\u00e1len\u00fd asi kilometr.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Dvorsk\u00fd les \/ R\u00fdchory<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eV\u00edm dob\u0159e,
\u017ee lidsk\u00fd \u017eivot
je jen p\u011bna na vod\u011b,
a p\u0159ece si p\u0159eji,
aby trval tis\u00edc let.\u201c<\/p>\n\u00d3tomo no Jakamo\u010di, Manj\u00f3\u0161\u00fa IV.<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"
Dvorsk\u00fd les \/ R\u00fdchory<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Pohled na Sn\u011b\u017eku z Lyse\u010dinsk\u00e9 hory<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eJe mi \u00fazko
z t\u011bch dvou velk\u00fdch mo\u0159\u00ed,
\u017eivota a smrti \u2013 tou\u017e\u00edm po hor\u00e1ch,
kde nen\u00ed odliv ani p\u0159\u00edliv.\u201c<\/p>\nManj\u00f3\u0161\u00fa IV.<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\u010ctvrt\u00fd den, st\u0159eda 26. srpna<\/h2>\n\n\n\n

R\u00fdchorsk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e-Horn\u00ed Albe\u0159ice-Lyse\u010dinsk\u00e1 hora-Horn\u00ed Mal\u00e1 \u00dapa-Sn\u011b\u017eka-Lu\u010dn\u00ed bouda (23 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no se vyd\u00e1me po \u010derven\u00e9 (Cestou brat\u0159\u00ed \u010capk\u016f) pod Mravene\u010dn\u00edkem (1005 m) po hrani\u010dn\u00ed h\u0159ebenovce; p\u0159ejdeme p\u0159es \u010cepel (912 m) a budeme postupn\u011b sch\u00e1zet do Horn\u00edch Albe\u0159ic, do krasov\u00e9 oblasti s n\u011bkolika v\u00e1pencov\u00fdmi lomy s jeskyn\u011bmi. Po cest\u011b nav\u0161t\u00edv\u00edme Celn\u00ed lom s Krakono\u0161ovou a Celn\u00ed jeskyn\u00ed a Krakono\u0161\u016fv lom; Krakono\u0161ova jeskyn\u011b dosud nebyla prozkoum\u00e1na a nen\u00ed tud\u00ed\u017e p\u0159\u00edstupn\u00e1. D\u00e1l budeme pokra\u010dovat k Muzeu V\u00e1penka, za n\u00edm\u017e se nach\u00e1z\u00ed Bischof\u016fv lom s proslulou Albe\u0159ickou jeskyn\u00ed, ve kter\u00e9 se skr\u00fdv\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed podzemn\u00ed jezero u n\u00e1s.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Bischof\u016fv lom<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Albe\u0159ick\u00e1 jeskyn\u011b<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Albe\u0159ick\u00e1 jeskyn\u011b je nejv\u011bt\u0161\u00ed jeskyn\u011b Krkono\u0161sk\u00e9ho krasu (m\u011b\u0159\u00ed 590 m), m\u00e1 nejhlub\u0161\u00ed \u0161achty a 20 metr\u016f hlubok\u00e9 jezero s rozs\u00e1hl\u00fdm zaplaven\u00fdm labyrintem chodeb, kter\u00e9 podle v\u0161eho pokra\u010duj\u00ed a\u017e do Polska; jeskyn\u011b, v n\u00ed\u017e od roku 1968 prob\u00edh\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd pr\u016fzkum, nen\u00ed bohu\u017eel p\u0159\u00edstupn\u00e1. Z Horn\u00edch Albe\u0159ic se vyd\u00e1me na rozcest\u00ed Pod Lyse\u010dinskou boudu a pak po zelen\u00e9 na Lyse\u010dinskou horu (1188 m) a d\u00e1l a\u017e do Horn\u00ed Mal\u00e9 \u00dapy. Odtud budeme pokra\u010dovat po \u017elut\u00e9 na Svorovou horu (1411 m) a p\u0159es Czarny Grzbiet na vrchol Sn\u011b\u017eky (1603 m). Z n\u00ed sejdeme po modr\u00e9 do Ob\u0159\u00edho sedla k polsk\u00e9mu Slezsk\u00e9mu domu; p\u0159enocujeme bu\u010fto ve Slezsk\u00e9m dom\u011b anebo na Lu\u010dn\u00ed boud\u011b, kter\u00e1 je odtud vzd\u00e1len\u00e1 2,3 km.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Pohled na Mal\u00fd staw<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Vysok\u00e9 kolo<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n
\"\"
Snow pits<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eNa pl\u00e1ni Akizu,
na ho\u0159e zvan\u00e9 Lidsk\u00fd sv\u011bt,
kde nic dlouho netrv\u00e1,
zd\u00e1lo se mi o modr\u00e9m kosatci.\u201c<\/p>\nManj\u00f3\u0161\u00fa II.<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

P\u00e1t\u00fd den, \u010dtvrtek 27. srpna<\/h2>\n\n\n\n

Lu\u010dn\u00ed bouda-Poledn\u00ed kameny-Velk\u00fd \u0160i\u0161\u00e1k-Sn\u011b\u017en\u00e9 j\u00e1my-Lysa G\u00f3ra-Vodop\u00e1d Szklarki (23 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no se vyd\u00e1me z Lu\u010dn\u00ed boudy po \u017elut\u00e9 (Jantarovou cestou) p\u0159es st\u00e1tn\u00ed hranici na rozcest\u00ed Rovina pod Sn\u011b\u017ekou a odtud budeme pokra\u010dovat po \u010derven\u00e9 (Cest\u011b \u010desko-polsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed) nad kotlem Mal\u00e9ho stawu k Boud\u011b prince Jind\u0159icha nad Wielkym Stavem a\u017e k n\u00e1dhern\u00e9mu Poledn\u00edmu kameni. Odtud pak na Slezsk\u00e9 sedlo a h\u0159ebenovkou p\u0159es Petrovku, D\u00edv\u010d\u00ed kameny (1414 m), Mu\u017esk\u00e9 kameny (1417 m), Velk\u00fd \u0160i\u0161\u00e1k (1410 m) a kolem Vysok\u00e9ho kola (1509 m) a\u017e ke Sn\u011b\u017en\u00fdm jam\u00e1m; od Sn\u011b\u017en\u00fdch jam je jedine\u010dn\u00fd v\u00fdhled do Polska k jezer\u016fm u Jeleniej G\u00f3ry. D\u00e1l p\u016fjdeme k \u010c\u00e1blov\u011b kazateln\u011b a pak pod Viol\u00edkem sejdeme dol\u016f Labsk\u00fdm kotlem a\u017e na rozcest\u00ed Pod Labsk\u00fdm szczytem a odtud budeme pokra\u010dovat do \u00fadol\u00ed kolem Lys\u00e9 G\u00f3ry (673 m) a\u017e na v\u00fdchodn\u00ed okraj Szklarsk\u00e9 Por\u0119by. Dojdeme k vodop\u00e1du Szklarki, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v lese u stejnojmenn\u00e9 \u0159\u00ed\u010dky a kousek za vodop\u00e1dem u \u017doltych skal p\u0159enocujeme.<\/p>\n\n\n\n

Vodop\u00e1d Szklarki se nach\u00e1z\u00ed v enkl\u00e1v\u011b Krkono\u0161sk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku a je jeho druh\u00fdm nejvy\u0161\u0161\u00edm vodop\u00e1dem. Je vysok\u00fd p\u0159es 13 metr\u016f a vyzna\u010duje se jedine\u010dnou kask\u00e1dou vody, kter\u00e1 se spir\u00e1lovit\u011b st\u00e1\u010d\u00ed dol\u016f a kter\u00e1 fascinovala u\u017e mnoho um\u011blc\u016f. Jeden z prvn\u00edch obraz\u016f tohoto vodop\u00e1du vytvo\u0159il \u010desk\u00fd grafik Anton\u00edn Balzer (asi 1794). V roce 1800 jej obdivoval pozd\u011bj\u0161\u00ed prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f John Quincy Adams. 17. \u010dervence 1810 ho nav\u0161t\u00edvil Caspar David Friedrich, kter\u00fd si na skaln\u00edm bloku u vodop\u00e1du nakreslil postavu sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele G. F. Kerstinga. 15. srpna 1824 si jej na sv\u00e9 cest\u011b do Krkono\u0161 naskicoval tak\u00e9 norsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Johan Christian Dahl a zobrazili ho mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed grafici jako nap\u0159\u00edklad Carl Theodor Mattis, Ludwig A. Richter \u010di F. Kosek.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vodop\u00e1d Szklarki (Kochelsk\u00fd vodop\u00e1d)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eM\u00e9 srdce p\u0159et\u00e9k\u00e1 l\u00e1skou
jak vzedmut\u00e9 vlny vodop\u00e1du
jen\u017e b\u011b\u017e\u00ed po skalin\u00e1ch, m\u016fj drah\u00fd!\u201c<\/p>\nManj\u00f3\u0161\u00fa III.<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
F. Kosek, kolem 1850<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Johann Christian Dahl, 1824<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

\u201ePoezie vyvol\u00e1v\u00e1 ze slov ozv\u011bnu prap\u016fvodn\u00edho sv\u011bta.\u201c<\/p>\nGerhart Hauptmann<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Szklarska Por\u0119ba a um\u011bleck\u00e1 kolonie kolem brat\u0159\u00ed Carla a Gerharta Hauptmannov\u00fdch<\/h3>\n\n\n\n

Historie Szklarsk\u00e9 Por\u0119by (p\u016fvodn\u011b n\u011bmecky Schreiberhau), le\u017e\u00edc\u00ed v \u00fadol\u00ed na \u00fapat\u00ed Krkono\u0161 mezi svahy Szrenice a Wysokim Kamieniem, sah\u00e1 a\u017e do 13. stolet\u00ed, kdy se tento kraj stal centrem hleda\u010d\u016f drahokam\u016f a vz\u00e1cn\u00fdch rud, kte\u0159\u00ed sem p\u0159ich\u00e1zeli z dalek\u00e9ho Valonska, Harzu, Saska \u010di z Kru\u0161n\u00fdch hor. Od 14. stolet\u00ed je spjata t\u00e9\u017e s rozvojem skl\u00e1\u0159stv\u00ed \u2013 a\u017e do 19. stolet\u00ed zde p\u016fsobily v\u00fdznamn\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b, kter\u00e9 Szklarskou Por\u0119bu proslavily jako hlavn\u00ed centrum skl\u00e1\u0159stv\u00ed ve Slezsku. Od 19. stolet\u00ed se stala obec tak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00fdm turistick\u00fdm centrem; dnes je nejv\u011bt\u0161\u00edm letoviskem a st\u0159ediskem turistiky a zimn\u00edch sport\u016f v Polsku a nach\u00e1zej\u00ed se v n\u00ed vynikaj\u00edc\u00ed klimatick\u00e9 l\u00e1zn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Nicm\u00e9n\u011b Szklarska Por\u0119ba se stala t\u00e9\u017e d\u016fle\u017eit\u00fdm centrem um\u011bleck\u00e9ho \u017eivota. Z okruhu intelektu\u00e1l\u016f kolem brat\u0159\u00ed spisovatel\u016f Carla a Gerharta Hauptmannov\u00fdch, kte\u0159\u00ed se ve Szklarsk\u00e9 Por\u0119b\u011b usadili v r. 1890 na statku v \u201e\u00dadol\u00ed sedmi dom\u016f\u201c, zde vznikla kolem roku 1900 po\u010detn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 kolonie. Se\u0161la se v n\u00ed \u0159ada mal\u00ed\u0159\u016f, spisovatel\u016f a hudebn\u00edk\u016f a d\u016fm brat\u0159\u00ed Hauptmann\u016f se stal m\u00edstem jejich setk\u00e1v\u00e1n\u00ed; v\u0161echny je spojovala l\u00e1ska k p\u0159\u00edrod\u011b, k hor\u00e1m a krajin\u011b a k venkovsk\u00e9mu \u017eivotu v Krkono\u0161\u00edch. Oba brat\u0159i se velmi inspirovali krkono\u0161sk\u00fdm folkl\u00f3rem. Carl Hauptmann napsal proslulou Knihu o R\u00fcbezahlovi (Krakono\u0161ovi) a m\u00fdtick\u00fd duch Krkono\u0161 prostupuje t\u00e9\u017e dramaty Gerharta Hauptmanna. Jak zjistil japanolog Anton\u00edn L\u00edman, slavn\u00e9 neoromantick\u00e9 drama Gerharta Hauptmanna Potopen\u00fd zvon (1896) ovlivnilo \u2013 zejm\u00e9na v motivu \u201epotopen\u00e9ho zvonu\u201c \u2013 dokonce v\u00fdznamn\u00e9ho japonsk\u00e9ho romantika Izumi Kj\u00f3ku, kter\u00fd napsal podobnou hru Zaklet\u00e9 jezero a nav\u00edc Hauptmannovo drama p\u0159elo\u017eil do japon\u0161tiny. Kj\u00f3kovo drama pojedn\u00e1v\u00e1 o hled\u00e1n\u00ed kompromisu lidsk\u00e9ho a p\u0159\u00edrodn\u00edho sv\u011bta a ukazuje, \u017ee sou\u017eit\u00ed lid\u00ed a p\u0159\u00edrody je mo\u017en\u00e9, kdy\u017e lid\u00e9 ct\u00ed z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1kon vesm\u00edru \u2013 l\u00e1sku a respekt k p\u0159\u00edrod\u011b \u2013 a nezapomenou na d\u00e1vn\u00e9 dorozum\u00edvac\u00ed ritu\u00e1ly p\u0159edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\u0160est\u00fd den, p\u00e1tek 28. srpna<\/h2>\n\n\n\n

Muzeum Zem\u011b-Vodop\u00e1d Kamie\u0144czyka-Szrenica-Mumlavsk\u00fd vodop\u00e1d-Harrachov (22 km)<\/em><\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no se vyd\u00e1me od \u017doltych skal po zelen\u00e9 do Muzea Zem\u011b (Juno) se zaj\u00edmavou mineralogickou expozic\u00ed a odtud k Domu Carla a Gerharta Hauptmannov\u00fdch, kter\u00fd si zevrubn\u011b prohl\u00e9dneme, v\u010detn\u011b Parku horsk\u00e9ho ducha. Odtud budeme pokra\u010dovat p\u0159es centrum Szklarsk\u00e9 Por\u0119by pod\u00e9l \u0159\u00ed\u010dky Kamienna a\u017e k vodop\u00e1du Kamie\u0144czyka, jen\u017e se nach\u00e1z\u00ed na potoku Kamie\u0144czyk a pad\u00e1 z v\u00fd\u0161ky 27 metr\u016f ve t\u0159ech kask\u00e1d\u00e1ch do hlubok\u00e9 rokle. Od vodop\u00e1du se budeme po \u010derven\u00e9 vracet do \u010cech p\u0159es Szrenicu, Svinsk\u00e9 kameny a pak po \u017elut\u00e9 na Harrachovu cestu a pod\u00e9l Mumlavy k Mumlavsk\u00e9mu vodop\u00e1du a do Harrachova. Z Harrachova se vr\u00e1t\u00edme autobusem do Prahy.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vodop\u00e1d Kamie\u0144czyka<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eAbychom se p\u0159\u00edli\u0161 neunavili, rozhodli jsme se toho dne spokojit s v\u00fdletem k vodop\u00e1du Kamie\u0144czyka. Jeho poloha je stejn\u011b divok\u00e1 a romantick\u00e1 jako u vodop\u00e1du Szklarki, ale je t\u0159ikr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed, m\u011b\u0159\u00ed sto pades\u00e1t stop. Zd\u00e1 se zde, stejn\u011b jako na mnoha m\u00edstech v tomto okol\u00ed, \u017ee n\u011bjak\u00fd prudk\u00fd ot\u0159es roztrhal balvany a vytvo\u0159il tyto gigantick\u00e9 propasti, z\u00edvaj\u00edc\u00ed mezi skalami.\u201c<\/p>\nJohn Quincy Adams, Dopisy o Slezsku, 1. srpna 1800<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Carl Theodor Mattis (1840)<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Johann Christian Dahl, 15. srpna 1824<\/figcaption><\/figure>\n<\/div><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Vodop\u00e1d Kamie\u0144czyka (Zakelsk\u00fd vodop\u00e1d)<\/h3>\n\n\n\n

Vodop\u00e1d Kamie\u0144czyka je v Krkono\u0161\u00edch jedn\u00edm z nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00edch. Jeho voda se divoce a hlu\u010dn\u011b \u0159\u00edt\u00ed ve t\u0159ech kask\u00e1d\u00e1ch do skaln\u00ed kotliny, kter\u00e1 se otev\u00edr\u00e1 sm\u011brem do \u00fadol\u00ed, a shroma\u017e\u010fuje se v mal\u00e9m horsk\u00e9m jeze\u0159e. Jeho kr\u00e1su objevili v 18. stolet\u00ed um\u011blci jako Anton Balzer, obdivoval ho John Quincy Adams, \u0161iroce zn\u00e1m\u00fdm ho u\u010dinil preromantik Christoph Nathe (1753\u20131806). V roce 1810 \u0161el v Natheho stop\u00e1ch C. D. Friedrich, kter\u00fd o rok pozd\u011bji namaloval olejov\u00fd obraz vodop\u00e1du Kamie\u0144czyka (dnes bohu\u017eel nezv\u011bstn\u00fd). V srpnu 1824 si vodop\u00e1d na sv\u00e9 cest\u011b Krkono\u0161emi naskicoval tak\u00e9 norsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Johan Ch. Dahl a jeho sl\u00e1vu \u0161\u00ed\u0159ili \u010detn\u00ed lok\u00e1ln\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed grafici jako nap\u0159\u00edklad skv\u011bl\u00fd Carl Theodor Mattis a F. A. Tittel ad.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Mumlavsk\u00fd vodop\u00e1d<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\n

\u201eJak nest\u00e1l\u00fd
je n\u00e1\u0161 pom\u00edjiv\u00fd sv\u011bt
a p\u0159ece a p\u0159ece …\u201c<\/p>\nKobaja\u0161i Issa<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Na putov\u00e1n\u00ed se mus\u00edte osobn\u011b p\u0159ihl\u00e1sit p\u0159es mailovou adresu nebo telefon jednoho ze t\u0159\u00ed n\u00ed\u017ee uveden\u00fdch organiz\u00e1tor\u016f \u2013 viz \u201ekontakty<\/a>\u201c. Na putov\u00e1n\u00ed je ka\u017ed\u00fd svobodn\u00fd a ru\u010d\u00ed s\u00e1m za sebe. M\u016f\u017eete se z\u00fa\u010dastnit cel\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed nebo s n\u00e1mi putovat jen jeden nebo dva dny. Maxim\u00e1ln\u00ed po\u010det \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f je 15 osob.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Chcete-li finan\u010dn\u011b podpo\u0159it kulturn\u00ed aktivity spolku PILGRIM, m\u016f\u017eete tak u\u010dinit na \u010d\u00edsle \u00fa\u010dtu u Fio banky, a.s.: 2901522796\/2010. P\u0159edem v\u00e1m za to d\u011bkujeme.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\n

"I believe that a lot of good would come from a change in attitude if tourists became pilgrims again."<\/p>\nRupert Sheldrake<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Contacts<\/h2>\n\n\n\n