{"id":12818,"date":"2026-06-27T08:54:35","date_gmt":"2026-06-27T06:54:35","guid":{"rendered":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/?post_type=aktivity&p=12818"},"modified":"2026-06-28T20:35:53","modified_gmt":"2026-06-28T18:35:53","slug":"jit-nalehko-aneb-japonske-inspirace","status":"publish","type":"aktivity","link":"https:\/\/potulnauniverzita.cz\/en\/aktivity\/jit-nalehko-aneb-japonske-inspirace\/","title":{"rendered":"J\u00edt nalehko aneb Japonsk\u00e9 inspirace"},"content":{"rendered":"
<\/div>
<\/div><\/div>
\n

Summer seminar of the Traveling University of Nature<\/a><\/p>\n\n\n\n

J\u00edt nalehko aneb Japonsk\u00e9 inspirace<\/h1>\n\n\n
\n
\"\"
Katsu\u0161ika Hokusai, Poutn\u00edci p\u0159ekvapen\u00ed n\u00e1hl\u00fdm poryvem v\u011btru v Eriji, 1832<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

v\u011bnov\u00e1no Nanao Sakakimu<\/strong> and Anton\u00ednu L\u00edmanovi<\/strong><\/p>\n\n\n\n

17. a\u017e 23. srpna 2026 \u2013 Kl\u00e1\u0161ter Broumov<\/p>\n\n\n\n

\n<\/div><\/div><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n
\n

\u201eSkute\u010dn\u00e1 poezie znamen\u00e1 v\u00e9st kr\u00e1sn\u00fd \u017eivot. Pro\u017e\u00edvat poezii je lep\u0161\u00ed ne\u017e ji ps\u00e1t.\u201c<\/p>\nMacua Ba\u0161\u00f3<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\n

\u201ePro m\u011b Japonsko nebylo objevov\u00e1n\u00edm ciz\u00ed zem\u011b, ale odkr\u00fdv\u00e1n\u00edm m\u00fdch vlastn\u00edch ko\u0159en\u016f, moj\u00ed tradice, toho, co je zasut\u00e9 a schovan\u00e9 pod r\u016fzn\u00fdmi kulturn\u00edmi n\u00e1nosy. V t\u011bchto hlub\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch nach\u00e1z\u00edme sami sebe a zji\u0161\u0165ujeme, co m\u00e1me spole\u010dn\u00e9ho a podobn\u00e9ho.\u201c<\/p>\nAnton\u00edn L\u00edman<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

\n

\u201eVe dvac\u00e1t\u00e9m prvn\u00edm stolet\u00ed
v\u0161echno zmiz\u00ed
z planety Zem\u011b
ale n\u011bkde \u2013 \u2013
\u0159\u00edk\u00e1 v\u00edtr \u2013 \u2013
n\u011bkde ve dvac\u00e1t\u00e9m prvn\u00edm stolet\u00ed
\u017eij\u00ed Romeo a Julie
\u017eij\u00ed Romeo a Julie.\u201c<\/p>\nNanao Sakaki<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Seminar program<\/h2>\n\n\n\n
\n
Pond\u011bl\u00ed 17. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Broumovsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
Ve\u010der od 19 do 22 hod.: Broumovsko<\/h6>\n\n\n\n

O integr\u00e1ln\u00edm ekosoci\u00e1ln\u00edm programu O\u017eiven\u00ed Broumovska 1996\u20132005 \u2022 Jan Pi\u0148os<\/h4>\n\n\n\n

Integr\u00e1ln\u00ed ekosoci\u00e1ln\u00ed program O\u017eiven\u00ed Broumovska byl na p\u0159elomu mil\u00e9nia nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed ob\u010danskou iniciativou zam\u011b\u0159enou na uchov\u00e1n\u00ed genia loci magick\u00e9ho Broumovska a z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 na o\u017eiven\u00ed vztahu m\u00edstn\u00edch lid\u00ed ke krajin\u011b i m\u00edstn\u00ed ekonomiky \u0161etrn\u00fdm turismem. Zahrnoval celkem deset projekt\u016f, na nich\u017e se spolu se spolkem TU\u017d se, Broumovsko! pod\u00edlely dal\u0161\u00ed p\u0159espoln\u00ed spolky, st\u00e1tn\u00ed ochrana p\u0159\u00edrody, n\u011bkter\u00e9 obce a stovky odborn\u00edk\u016f a osobnost\u00ed, v\u010detn\u011b t\u011bch zahrani\u010dn\u00edch. Vzestup, \u00fasp\u011bch a p\u00e1d tohoto integr\u00e1ln\u00edho hnut\u00ed m\u016f\u017ee dodnes slou\u017eit jako \u201ekucha\u0159ka\u201c k pou\u010den\u00ed pro vizion\u00e1\u0159e, organiz\u00e1tory a aktivisty.<\/p>\n\n\n\n

Fara Hoprich: prostor pro aktivn\u00ed prom\u011bnu sv\u011bta \u2022 Anna a Adam Sm\u00e9kalovi<\/h4>\n\n\n\n

Hoprich je kouzeln\u00fd vrch na Broumovsku. M\u00edsto k n\u00e1dechu\u2013v\u00fddechu, k tvorb\u011b a odpo\u010dinku, k ritu\u00e1l\u016fm a hr\u00e1m. A na Hoprichu v lese stoj\u00ed fara, kde se lid\u00e9 setk\u00e1vaj\u00ed a u\u010d\u00ed se od sebe navz\u00e1jem formou um\u011bleck\u00fdch a v\u00fdzkumn\u00fdch rezidenc\u00ed, festival\u016f, komunitn\u00edch setk\u00e1n\u00ed a spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9ho \u010dasu. Are\u00e1l b\u00fdval\u00e9 fary a farn\u00edho dvora proch\u00e1z\u00ed dnes postupnou sv\u00e9pomocnou rekonstrukc\u00ed s respektem k tradi\u010dn\u00edm stavitelsk\u00fdm metod\u00e1m a materi\u00e1l\u016fm, ale i sou\u010dasn\u00e9mu sv\u011btu.<\/p>\n\n\n\n

Od Agentury pro rozvoj Broumovska k Centru rozvoje charakteru \u2022 Jan \u0160koln\u00edk<\/h4>\n\n\n\n

P\u0159\u00edb\u011bh Agentury pro rozvoj Broumovska je cestou aktivn\u00edho a trp\u011bliv\u00e9ho zapojov\u00e1n\u00ed komunity a vytv\u00e1\u0159en\u00ed ekosyst\u00e9mu pro obnovu krajiny, m\u00edstn\u00ed ekonomiky a p\u0159edev\u0161\u00edm sebed\u016fv\u011bry v \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 dlouhodob\u011b \u010del\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed i vnit\u0159n\u00ed periferizaci. Tato zku\u0161enost vedla k hlub\u0161\u00ed ot\u00e1zce, co vlastn\u011b dr\u017e\u00ed komunitu pohromad\u011b a odkud se bere motivace a nad\u011bje. Uk\u00e1zalo se, \u017ee dlouhodob\u00fd rozvoj stoj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na charakteru lid\u00ed, na d\u016fv\u011b\u0159e a ochot\u011b vydat se spole\u010dn\u011b na cestu. Z t\u00e9to zku\u0161enosti vze\u0161el impulz ke vzniku Centra rozvoje charakteru i konceptu kreativn\u00edho poutnictv\u00ed jako tich\u00e9ho p\u0159\u00edsp\u011bvku mal\u00e9ho regionu k budoucnosti sv\u011bta.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

\u00dater\u00fd 18. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Emil Orlik, Mal\u00ed\u0159, d\u0159evorytec a tiska\u0159, 1901<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201eV \u00fanoru 1900 jsem se vydal na cestu do Japonska na vlastn\u00ed p\u011bst. Pracoval jsem tam hodn\u011b a r\u00e1d, napln\u011bn ve\u0161kerou inspirac\u00ed, kterou tato jedine\u010dn\u00e1 zem\u011b a jej\u00ed vysok\u00e1 kultura nab\u00edzely. V d\u00edln\u00e1ch \u0159ezb\u00e1\u0159\u016f a tiska\u0159\u016f jsem se nau\u010dil celou \u0159emeslnou techniku barevn\u00e9ho d\u0159evorytu.\u201c<\/p>\nEmil Orlik, 1901<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Dopoledne od 9 do 11 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Jako sen! \u2013 Japonsk\u00e9 inspirace 1868\u20132026 od Pa\u0159\u00ed\u017ee a\u017e po \u0160\u0165\u00e1hlavice \u2022 Ivo Hucl a Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek<\/h4>\n\n\n\n

Ve spole\u010dn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce se jej\u00ed auto\u0159i zamysl\u00ed nad t\u00edm, co znamenalo donucen\u00ed Japonska v roce 1854 Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, aby zru\u0161ilo svou obchodn\u00ed a kulturn\u00ed izolaci, jak\u00fd vliv m\u011bl eurocentrick\u00fd narativ o sp\u00e1sn\u00e9m pokroku na japonskou spole\u010dnost a co toto otev\u0159en\u00ed Japonska p\u0159ineslo z\u00e1padn\u00edmu sv\u011btu. Ve stru\u010dn\u00e9m p\u0159ehledu budeme sledovat, jak japonsk\u00e9 um\u011bn\u00ed, poezie, kultura, spiritualita a p\u0159\u00edrodn\u00ed filosofie od konce 19. a\u017e do 21. stolet\u00ed pr\u016fb\u011b\u017en\u011b ovliv\u0148ovaly z\u00e1padn\u00ed kulturu a specificky na\u0161i \u010deskou kulturu i to, jak se japonsk\u00e9 um\u011bn\u00ed a kultura vyrovn\u00e1valy se z\u00e1padn\u00edmi vlivy a jak se postupn\u011b rodil dialog a vz\u00e1jemn\u00e9 kulturn\u00ed obohacov\u00e1n\u00ed mezi V\u00fdchodem a Z\u00e1padem, mezi Japonskem a \u010ceskem. P\u0159ipomeneme si n\u011bkter\u00e9 osobnosti, kter\u00e9 k tomuto kulturn\u00edmu dialogu u n\u00e1s v\u00fdrazn\u011b p\u0159isp\u011bly.<\/p>\n\n\n\n

O japonismu v \u010desk\u00e9m um\u011bn\u00ed: Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojt\u011bch Preissig \u2022 Mark\u00e9ta H\u00e1nov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

Zat\u00edmco Emil Orlik se s japonskou kulturou i technikou d\u0159evo\u0159ezu sezn\u00e1mil p\u0159\u00edmo b\u011bhem pobytu v Japonsku, Alfons Mucha a Vojt\u011bch Preissig p\u0159ij\u00edmali japonsk\u00e9 podn\u011bty zprost\u0159edkovan\u011b v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed; Preissig nav\u00edc i b\u011bhem sv\u00e9ho americk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. Jak se tyto odli\u0161n\u00e9 kulturn\u00ed a geografick\u00e9 kontexty prom\u00edtly do zp\u016fsobu, jak\u00fdm japonismus pronikal do tvorby t\u011bchto um\u011blc\u016f?<\/p>\n\n\n\n

Odpoledn\u00ed program od 13 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

V\u00fdlet Ro\u017emit\u00e1lskou cestou do Ro\u017emit\u00e1lu, odtud do Bene\u0161ova a p\u0159es Oliv\u011bt\u00edn a pod\u00e9l \u0159\u00ed\u010dky St\u011bnavy zp\u011bt do Broumova (9 km). Jan Pi\u0148os n\u00e1m bude vypr\u00e1v\u011bt p\u0159\u00edb\u011bh o znovuobnoven\u00ed historick\u00e9 ro\u017emit\u00e1lsk\u00e9 poutn\u00ed cesty v roce 1999.<\/p>\n\n\n\n

Ve\u010der od 19 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Sigismund Bou\u0161ka a japonsk\u00fd d\u0159evo\u0159ez \u2022 Petr Bergmann<\/h4>\n\n\n\n

Benediktinsk\u00fd mnich a v\u0161estrann\u00fd um\u011blec, kritik um\u011bn\u00ed a teolog Sigismund Bou\u0161ka byl spolu se sv\u00fdmi \u010detn\u00fdmi talenty tak\u00e9 sb\u011bratelem a znalcem japonsk\u00e9ho d\u0159evo\u0159ezu, prvn\u00edm sv\u00e9ho druhu v tehdej\u0161\u00edm \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. Shrom\u00e1\u017edil \u00factyhodnou sb\u00edrku vysoce kvalitn\u00edch a mnohdy vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f, um\u011bl \u010d\u00edst japonsk\u00e9 kaligrafick\u00e9 zna\u010dky a s\u00e1m vytv\u00e1\u0159el zda\u0159il\u00e9 akvarelov\u00e9 imitace d\u0159evo\u0159ez\u016f. Prvn\u00ed galerie japonsk\u00e9ho d\u0159evo\u0159ezu u n\u00e1s byla pr\u00e1v\u011b ta Bou\u0161kova a pr\u00e1v\u011b v prostor\u00e1ch benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Broumov\u011b, p\u0159ed v\u00edce ne\u017e sto lety.<\/p>\n\n\n\n

\u00dalomky ticha \u2013 Bilingvn\u00ed b\u00e1snicko-kaligrafick\u00e9 album \u2022 Ivo Hucl a Mari Ku\u010dera Shinada<\/h4>\n\n\n\n

Um\u011bleck\u00e1 publikace s n\u00e1zvem \u00dalomky ticha je tv\u016fr\u010d\u00edm dialogem japonsk\u00e9 kaligrafky Mari Ku\u010dera Shinady a b\u00e1sn\u00edka Iva Hucla. Na 236 stran\u00e1ch p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed sled tich\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch variac\u00ed a intimn\u00edch obraz\u016f krajiny nap\u0159\u00ed\u010d \u010dty\u0159mi ro\u010dn\u00edmi dobami. V\u0161echny b\u00e1sn\u011b jsou p\u0159elo\u017eeny do japon\u0161tiny a \u0161edes\u00e1t \u0161est z nich je p\u0159eps\u00e1no kaligraficky: od jemn\u011b zvln\u011bn\u00e9ho tr\u00e1vov\u00e9ho p\u00edsma (s\u014dsho) a\u017e k avantgardn\u00edm styl\u016fm typu zen\u2019ei shod\u014d nebo bokuseki. \u00dalomky ticha sv\u00fdmi t\u00e9maty m\u00edjej\u00ed n\u00e1\u0159ky nad obecnou kriz\u00ed hodnot \u010di politick\u00fdch idej\u00ed. Vyz\u00fdvaj\u00ed sp\u00ed\u0161e ke kontemplaci, k identit\u011b \u010dlov\u011bka a p\u0159\u00edrody \u2014 k obnoven\u00ed vnit\u0159n\u00edho i vn\u011bj\u0161\u00edho \u0159\u00e1du, ztracen\u00e9 tri\u00e1dy univerza: Nebe \u2014 Zem\u011b \u2014 \u010clov\u011bk.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

St\u0159eda 19. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Morita Shiryu, Eko, 1967<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201eN\u00e1\u0161 fyzick\u00fd pohyb je spojen s nejhlub\u0161\u00edm m\u00edstem v na\u0161em nitru a odtud p\u0159irozen\u011b vyv\u011br\u00e1 pohyb \u017eivota; to je cesta k na\u0161emu prvotn\u00edmu a z\u00e1kladn\u00edmu projevu. Je v\u00fdznamn\u00e9, \u017ee \u0301sho \u0301 (kaligrafie) vznik\u00e1 pr\u00e1v\u011b z tohoto nezn\u00e1ma. Projev mimo tuto cestu se v hloubce, s\u00edle a spont\u00e1nnosti nem\u016f\u017ee rovnat projevu \u0301sho \u0301.\u201c<\/p>\nMorita Shiryu (Bokujinkai)<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Dopoledne od 9 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Poutn\u00edk krajinami text\u016f Anton\u00edn V. L\u00edman \u2022 Ji\u0159\u00ed Matela<\/h4>\n\n\n\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ka o \u017eivot\u011b, d\u00edle a akademick\u00e9m odkazu Anton\u00edna V. L\u00edmana, kter\u00fd zasv\u011btil sv\u016fj \u017eivot putov\u00e1n\u00ed mezi literaturami, jazyky a kulturami. Autor p\u0159edstav\u00ed L\u00edman\u016fv jedine\u010dn\u00fd zp\u016fsob pr\u00e1ce s texty v r\u00e1mci liter\u00e1rn\u00ed komparatistiky, v n\u011bm\u017e se analytick\u00e1 p\u0159esnost poj\u00ed s hlubokou citlivost\u00ed pro to, co v literatu\u0159e p\u0159esahuje samotn\u00e1 slova; L\u00edman nikdy p\u0159eklad nevn\u00edmal jako pouhou technickou operaci, ale jako dialogick\u00e9 setk\u00e1n\u00ed dvou sv\u011bt\u016f. Ji\u0159\u00ed Matela p\u0159ipomene tak\u00e9 sv\u00e9 osobn\u00ed vzpom\u00ednky na Anton\u00edna L\u00edmana, na bohatou p\u00edsemnou komunikaci a osobn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm v \u010cesku i v Kanad\u011b, na rozhovory i na spole\u010dn\u00e1 putov\u00e1n\u00ed po Japonsku.<\/p>\n\n\n\n

Krajinou \u010desko-japonsk\u00e9 du\u0161e \/ Paralely L\u00edmanov\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch autor\u016f a t\u00e9mat: Deml a Vacul\u00edk \u2022 Daniela Iwashita<\/h4>\n\n\n\n

\u201eKdy\u017e jsem se poprv\u00e9 v japonsk\u00e9 literatu\u0159e setkal s on\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm vc\u00edt\u011bn\u00edm do nejmen\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed a bli\u017en\u00edch tvor\u016f a s jej\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed komunikac\u00ed s neviditeln\u00fdm sv\u011btem p\u0159edk\u016f, oslnilo m\u011b toto pozn\u00e1n\u00ed jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe. Tady n\u011bkde se skr\u00fdvalo jedine\u010dn\u00e9 j\u00e1dro t\u00e9to star\u00e9 tradice, jej\u00ed \u201avelk\u00fd k\u00f3d\u02bb,\u201c napsal Anton\u00edn L\u00edman v eseji Jazyk p\u0159edk\u016f a japonsk\u00e1 literatura (Krajiny japonsk\u00e9 du\u0161e). Paralely i prolnut\u00ed obou \u201evelk\u00fdch k\u00f3d\u016f\u201c ve vztahu k p\u0159edk\u016fm, jazyku, krajin\u011b, p\u0159\u00edrodn\u00edm cykl\u016fm a t\u011bm \u201enejmen\u0161\u00edm\u201c p\u0159itom nach\u00e1zel t\u00e9\u017e u konkr\u00e9tn\u00edch autor\u016f \u010desk\u00e9 literatury. P\u0159edn\u00e1\u0161ka se konkr\u00e9tn\u011bji zam\u011b\u0159\u00ed na d\u00edla dvou z nich, Jakuba Demla a Ludv\u00edka Vacul\u00edka.<\/p>\n\n\n\n

Odpoledn\u00ed program od 13 do 16 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ka a workshop v zahrad\u011b i v opatsk\u00fdch s\u00e1lech broumovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera:<\/p>\n\n\n\n

\u201eZrozen\u00e9, ne stvo\u0159en\u00e9\u201c \/ o p\u016fvodu japonsk\u00fdch ostrov\u016f a posv\u00e1tn\u00e9m charakteru v\u0161ehom\u00edra \u2022 Robin \u0160\u00f3en He\u0159man<\/h4>\n\n\n\n

C\u00edlem projektov\u00e9ho odpoledne nebude jen na\u010derpat informace, ale z\u00e1rove\u0148 i na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei za\u017e\u00edt japonsk\u00fd p\u0159\u00edstup k vn\u00edm\u00e1n\u00ed posv\u00e1tn\u00e9 reality. V r\u00e1mci \u00favodn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky se prost\u0159ednictv\u00edm mytologie pokus\u00edme oz\u0159ejmit tradi\u010dn\u00ed vztah Japonc\u016f ke sv\u011btu, ve kter\u00e9m \u017eij\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 ke spiritu\u00e1ln\u00ed praxi, kter\u00e1 je do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry pr\u00e1v\u011b t\u00edmto vztahem ur\u010dov\u00e1na. V horsk\u00fdch kl\u00e1\u0161terech ustupuje psan\u00e1 nauka pokorn\u011b do pozad\u00ed, aby dala vyniknout posv\u00e1tn\u00fdm sil\u00e1m p\u0159\u00edrody a hlas\u016fm p\u0159edk\u016f, kter\u00e9 zde v procesu p\u0159erodu lidsk\u00e9ho ducha hraj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed roli. Na p\u0159edn\u00e1\u0161ku nav\u00e1\u017ee praktick\u00e1 \u010d\u00e1st: Nejprve meditace v sed\u011b (spojen\u00e1 s kontemplac\u00ed t\u011bla a p\u0159\u00edrody) a pot\u00e9 meditace v ch\u016fzi (spojen\u00e1 s kontemplac\u00ed posv\u00e1tn\u00e9ho prostoru), nebude chyb\u011bt ani mal\u00e1 buddhistick\u00e1 liturgie. Odpoledne zavr\u0161\u00edme neform\u00e1ln\u00ed besedou p\u0159i \u010daji.<\/p>\n\n\n\n

Ve\u010der od 19 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Nanao Sakaki \u2013 ten kter\u00fd \u201ezp\u00edv\u00e1 s kojoty a plave s velrybami\u201c \u2022 Pavel Jan\u0161ta<\/h4>\n\n\n\n

Japonsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk, v\u016fdce kontrakultury, ne\u00fanavn\u00fd ochr\u00e1nce divok\u00e9 p\u0159\u00edrody a v\u00e1\u0161niv\u00fd poutn\u00edk Nanao Sakaki se \u0159ad\u00ed k tomu typu putuj\u00edc\u00edch mudrc\u016f, kter\u00fd m\u00e1 na D\u00e1ln\u00e9m V\u00fdchod\u011b dlouhou tradici, sahaj\u00edc\u00ed p\u0159es slavn\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Matsua Ba\u0161\u00f3 a\u017e k \u010d\u00ednsk\u00e9mu taoistick\u00e9mu Mistru \u010cuangovi. V dob\u011b konzumn\u00edho materialismu a ekologick\u00e9 krize, kter\u00e1 se rozvinula po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, n\u00e1s Sakaki sv\u00fdm vlastn\u00edm p\u0159\u00edkladem inspiroval, jak se znovu nau\u010dit na Zemi \u017e\u00edt \u2013 jak \u017e\u00edt lehce a nez\u00e1visle, jak vid\u011bt jasn\u011b a jak pe\u010dovat o sv\u011bt. Sv\u00fdm japonsk\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm na jejich dotazy v tomto smyslu odpov\u00eddal: \u201eB\u011b\u017e p\u011b\u0161ky a\u017e na sever Japonska a zp\u011bt. Pak si promluv\u00edme. A jdi bez pen\u011bz. … Kdy\u017e m\u00e1\u0161 tis\u00edc dolar\u016f v kapse, tak na n\u011b po\u0159\u00e1d mysl\u00ed\u0161, ale kdy\u017e nem\u00e1\u0161 nic, pak m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt jasn\u011b.\u201c Na p\u0159edn\u00e1\u0161ce se sezn\u00e1m\u00edme s Nanaov\u00fdm \u017eivotn\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem, s jeho pohledem na sv\u011bt a s jeho poezi\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159e\u010dteme si text Ji\u0159\u00edho Weina o Nanao Sakakim a n\u011bkolik Sakakiho b\u00e1sn\u00ed a prom\u00edtneme si video z jeho vlastn\u00edho \u010dten\u00ed poezie v It\u00e1lii.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

\u010ctvrtek 20. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Jiro Yoshihara, \u010cerven\u00fd kruh na \u010dern\u00e9, 1965<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201eJakkoli to m\u016f\u017ee zn\u00edt podivn\u011b, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou m\u016f\u017eeme myslet nebo d\u011blat, je pr\u00e1v\u011b ta, kter\u00e1 je z konven\u010dn\u00edho hlediska pova\u017eov\u00e1na za zbyte\u010dnou, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b ona skute\u010dn\u011b dokazuje, \u017ee \u017eijeme.\u201c<\/p>\nJiro Yoshihara (Gutai)<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Dopoledne od 9 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

But\u00f3 a u\u010den\u00ed Mina Tanaky v kontextu japonsk\u00e9 spiritu\u00e1ln\u00ed kultury \u2022 Ond\u0159ej Landa<\/h4>\n\n\n\n

Avantgardn\u00ed tanec but\u00f3, n\u011bkdy p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201etanec temnoty\u201c, je ryz\u00edm produktem japonsk\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00e9ry. Svou n\u00e1pln\u00ed a vnit\u0159n\u00ed filozofi\u00ed v\u0161ak odkazuje a\u017e k prehistorick\u00fdm ko\u0159en\u016fm japonsk\u00e9 kultury i k tradi\u010dn\u00edm hodnot\u00e1m klasick\u00e9ho Japonska. Je d\u011bdicem p\u016fvodn\u00edch \u0161amansk\u00fdch kult\u016f a origin\u00e1ln\u00ed podoby \u0161intoismu, ale i typicky japonsk\u00e9 formy budhismu zn\u00e1m\u00e9 jako zen. But\u00f3 nen\u00ed toliko um\u011bleckou formou, ale ve sv\u00fdch nejhlub\u0161\u00edch z\u00e1kladech p\u0159edev\u0161\u00edm duchovn\u00ed prax\u00ed a novodob\u00fdm spiritu\u00e1ln\u00edm hnut\u00edm revoltuj\u00edc\u00edm proti konzumn\u00edm hodnot\u00e1m modernity, importovan\u00fdm do Japonska ze z\u00e1padu. Toto v\u0161e se p\u0159itom nejl\u00e9pe odr\u00e1\u017e\u00ed v osob\u011b jednoho z jeho \u010deln\u00edch p\u0159edstavitel\u016f, Mina Tanaky, jeho\u017e u\u010den\u00ed a pr\u00e1ce budou \u00fast\u0159edn\u00edm t\u00e9matem p\u0159edn\u00e1\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n

T\u011blo v krajin\u011b: Bohemiae Rosa \u2022 Milo\u0161 \u0160ejn<\/h4>\n\n\n\n

Projekt Bohemiae Rosa je dlouhodob\u00fdm objevov\u00e1n\u00edm vztah\u016f lidsk\u00e9ho t\u011bla a ur\u010dit\u00fdch m\u00edst. Vych\u00e1z\u00ed z p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee krajina nen\u00ed pouze prost\u0159ed\u00edm, ale partnerem dialogu, do n\u011bho\u017e vstupujeme pohybem, dotykem, hlasem i kresbou. Principy t\u011blov\u00e9 pr\u00e1ce Body Weather, kter\u00e9 rozvinul Min Tanaka a s nimi\u017e pracuje Frank van de Ven, se zde setk\u00e1vaj\u00ed s \u0160ejnovou vlastn\u00ed prax\u00ed okam\u017eik\u016f, kdy se kresba, psan\u00ed a t\u011blesn\u00e1 akce spojuj\u00ed v jedinou stopu b\u011bhem pohybu v krajin\u011b. Zpr\u016fhledn\u011bn\u00e9 tan\u010d\u00edc\u00ed t\u011blo, pr\u016fsvitn\u00e1 krajina a tah stopy se spojuj\u00ed v jedin\u00e9m \u010dasov\u00e9m proudu. Prezentace p\u0159edstav\u00ed n\u011bkolik situac\u00ed, v nich\u017e se krajina, t\u011blo a jazyk setk\u00e1vaj\u00ed v \u017eiv\u00e9m procesu.<\/p>\n\n\n\n

Odpoledn\u00ed program od 13 do 17 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Workshop s p\u0159edn\u00e1\u0161kou v zahrad\u011b a v opatsk\u00fdch s\u00e1lech broumovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera.<\/p>\n\n\n\n

Japonsk\u00e1 kaligrafie \u2013 cesta psan\u00ed \u2022 Petra Vit\u00e1skov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

Japonsk\u00e1 kaligrafie (shod\u00f3) je um\u011bn\u00edm p\u0159\u00edtomn\u00e9ho okam\u017eiku \u2013 ka\u017ed\u00fd tah \u0161t\u011btcem nese nejen v\u00fdznam slova, ale i emoce a osobnost samotn\u00e9ho um\u011blce. Pod pojmem \u201eshod\u00f3\u201c, co\u017e doslova znamen\u00e1 \u201ecesta psan\u00ed\u201c, se ukr\u00fdv\u00e1 hlubok\u00e1 filozofie i estetika, kter\u00e1 v Japonsku pat\u0159\u00ed k cen\u011bn\u00fdm kulturn\u00edm poklad\u016fm. Um\u011blkyn\u011b Petra Vit\u00e1skov\u00e1, kter\u00e1 vystudovala japonskou kaligrafii v Tokiu a v\u011bnuje se j\u00ed u\u017e v\u00edce ne\u017e dvacet let, n\u00e1s sezn\u00e1m\u00ed s p\u016fvodem a histori\u00ed tohoto um\u011bn\u00ed a p\u0159edstav\u00ed n\u00e1m r\u016fzn\u00e9 styly kaligrafick\u00e9ho psan\u00ed i souvislosti mezi kaligrafi\u00ed a poezi\u00ed. Nakonec si pak s jej\u00ed pomoc\u00ed kaligrafick\u00e9 psan\u00ed sami prakticky vyzkou\u0161\u00edme.<\/p>\n\n\n\n

Ve\u010der od 19 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

M\u00e9 \u0161estapades\u00e1tidenn\u00ed putov\u00e1n\u00ed po 88 kl\u00e1\u0161terech ostrova \u0160ikoku \u2022 Jan Franti\u0161ek B\u00edm<\/h4>\n\n\n\n

V roce 2013 Jana B\u00edma jeho maminka pozvala ke spole\u010dn\u00e9mu putov\u00e1n\u00ed po 88 chr\u00e1mech ostrova Shikoku. U\u0161el s n\u00ed tehdy prvn\u00edch 100 km a tato pou\u0165 se do jeho srdce hluboce zapsala. V\u011bd\u011bl, \u017ee jednou ji projde celou, co\u017e se stalo v \u00fanoru lo\u0148sk\u00e9ho roku. Na p\u0159edn\u00e1\u0161ce bude autor mluvit obecn\u011b o pouti k 88 chr\u00e1m\u016fm (kl\u00e1\u0161ter\u016fm) ostrova Shikoku a v jej\u00ed druh\u00e9 \u010d\u00e1sti se pod\u011bl\u00ed o to, jak putoval s\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n

D\u017eomon \u2013 skryt\u00e9 srdce japonsk\u00e9 kultury<\/strong> \u2022 Ond\u0159ej Landa a Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek<\/strong><\/h4>\n\n\n\n

Jedine\u010dn\u00e1 starov\u011bk\u00e1 neolitick\u00e1 kultura d\u017eom\u00f3n<\/em>, kter\u00e1 vytvo\u0159ila v\u016fbec nejstar\u0161\u00ed keramiku na sv\u011bt\u011b, p\u0159edstavuje nejstar\u0161\u00ed a nejd\u00e9le trvaj\u00edc\u00ed japonskou kulturu, kter\u00e1 dodnes inspiruje p\u0159edstavivost zdej\u0161\u00edch um\u011blc\u016f i b\u011b\u017en\u00fdch Japonc\u016f.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

P\u00e1tek 21. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Min Tanaka<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201eJsem jen tane\u010dn\u00edk. Tanec nem\u016f\u017ee pat\u0159it jednotlivci. Chci b\u00fdt samotn\u00fdm \u0301tancem \u0301, kter\u00fd nem\u00e1 jm\u00e9no.\u201c<\/p>\nMin Tanaka<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Dopoledne od 9 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Prask\u00e1n\u00ed bublin mezi r\u00fd\u017eov\u00fdmi poli \u2022 Pavel Mrkus a Kl\u00e1ra Mrkusov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

Man\u017eel\u00e9 Pavel a Kl\u00e1ra Mrkusovi spolu se sv\u00fdmi d\u011btmi pro\u017eili \u010dty\u0159i roky v rur\u00e1ln\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed japonsk\u00e9ho m\u011bsta Tojamy na z\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova Hon\u0161\u00fa. Kl\u00e1ru siln\u011b ovlivnila japonsk\u00e1 poetika haiku; bude \u010d\u00edst ze sv\u00fdch vlastn\u00edch sb\u00edrek haiku i ze sv\u00fdch p\u0159eklad\u016f b\u00e1sn\u00ed tanka Ono No Koma\u010di. Pavel p\u0159edstav\u00ed n\u011bkter\u00e9 z inspira\u010dn\u00edch impuls\u016f japonsk\u00e9 kultury, spole\u010dnosti a technologie, kter\u00e9 ovlivnily jeho vlastn\u00ed autorskou v\u00fdtvarnou tvorbu.<\/p>\n\n\n\n

Poutn\u00edk \u010dasem fotograf Hirojuki Masuyama a Caspar David Friedrich \u2022 Ji\u0159\u00ed Zem\u00e1nek<\/h4>\n\n\n\n

Podobn\u011b jako objevili Evropan\u00e9 japonskou kulturu a um\u011bn\u00ed a dodnes se jimi inspiruj\u00ed, tak tak\u00e9 Japonci objevili z\u00e1padn\u00ed kulturu a um\u011bn\u00ed a na\u0161li v nich pramen bohat\u00e9 inspirace. Vedle Clauda Moneta a impresionist\u016f, Alfonse Muchy a um\u011blc\u016f secese se stal v Japonsku nesm\u00edrn\u011b popul\u00e1rn\u00edm tak\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed p\u0159edstavitel n\u011bmeck\u00e9ho romantismu mal\u00ed\u0159 Caspar David Friedrich. Friedrichovy obrazy jsou horliv\u011b studov\u00e1ny nejen japonsk\u00fdmi historiky um\u011bn\u00ed, kte\u0159\u00ed je srovn\u00e1vaj\u00ed s japonsk\u00fdmi tu\u0161ov\u00fdmi malbami, ale st\u00e1vaj\u00ed se p\u0159edm\u011btem reflexe tak\u00e9 u japonsk\u00fdch um\u011blc\u016f. Fotograf Hirojuki Masuyama, kter\u00fd se v N\u011bmecku usadil, na\u0161el v Casparu Davidu Friedrichovi \u010dlov\u011bka\u2013um\u011blce, kter\u00fd mu pom\u00e1h\u00e1 reflektovat jeho vlastn\u00ed j\u00e1. Sezn\u00e1m\u00edme se s Masuyamov\u00fdmi inovativn\u00edmi fotomont\u00e1\u017eemi, v nich\u017e reinterpretuje Friedrichova d\u00edla, a tak\u00e9 s n\u011bkter\u00fdmi jeho dal\u0161\u00edmi pracemi.<\/p>\n\n\n\n

Odpoledn\u00ed program od 13 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

V\u00fdlet s Tom\u00e1\u0161em Hr\u016fzou na Hv\u011bzdu, Str\u00e1\u017enou horu, Honsk\u00fd \u0160pi\u010d\u00e1k a do B\u0159ezov\u00e9 a odtud vlakem zp\u011bt do Broumova. Odjezd vlaku 17:35 \u2013 p\u0159\u00edjezd do Broumova 17:56 \u2013 13 km. \u010cten\u00ed ze star\u00e9 japonsk\u00e9 poezie \u2013 z Manj\u00f3\u0161u a z Ba\u0161\u00f3ovy \u00dazk\u00e9 stezky do vnitrozem\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Ve\u010der od 19 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Masanobu Fukuoka \u2013 zem\u011bd\u011blec, Japonec, mistr \u2022 Ond\u0159ej Landa<\/h4>\n\n\n\n

Semenn\u00e9 koule… neor\u00e1n\u00ed p\u016fdy… absence stroj\u016f a jak\u00fdchkoli chemick\u00fdch l\u00e1tek… bezz\u00e1sahov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed… Sv\u011bt zn\u00e1 Masanoba Fukuoku p\u0159edev\u0161\u00edm jako v\u011bdce, farm\u00e1\u0159e a jednu z kl\u00ed\u010dov\u00fdch osobnost\u00ed ekologick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed 20. stolet\u00ed. Ov\u0161em jeho tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 stoj\u00ed v\u00edce v pozad\u00ed, jsou nakonec mo\u017en\u00e1 ty nejv\u00edce z\u00e1sadn\u00ed. Fukuoka je p\u0159edev\u0161\u00edm hluboce duchovn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, Japonec a mistr sv\u00e9 cesty. V p\u0159edn\u00e1\u0161ce se autor zam\u011b\u0159\u00ed na ty aspekty Fukuokova \u017eivota, pr\u00e1ce a filozofie, kter\u00e9 nesou typicky japonsk\u00e9 rysy a na ty, kter\u00e9 ho implicitn\u011b propojuj\u00ed s jin\u00fdmi duchovn\u00edmi mistry jeho zem\u011b. + Filmy o Masanobu Fukuokovi.<\/p>\n\n\n\n

Dva inspirativn\u00ed japonsk\u00e9 koncepty udr\u017eitelnosti<\/strong> \u2022 George Zemanek<\/strong><\/h4>\n\n\n\n

Miyawakiho metoda v\u00fdsadby \u201ekapesn\u00edch les\u016f\u201c, posiluj\u00edc\u00edch biologickou rozmanitost a regeneraci m\u011bstsk\u00fdch oblast\u00ed; a hnut\u00ed Future Design ekonoma Tatsuyoshi Saijo, nab\u00edzej\u00edc\u00ed jedine\u010dn\u00fd model, jen\u017e vych\u00e1z\u00ed z tradi\u010dn\u00ed kultury. Jak podpo\u0159it mezigenera\u010dn\u00ed empatii a spravedlnost prost\u0159ednictv\u00edm vyu\u017eit\u00ed \u201eimagin\u00e1rn\u00edch budouc\u00edch generac\u00ed\u201c.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Sobota 22. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
\"\"
Vlastislav Matou\u0161ek<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201e\u017dil jsem tam japon\u0161t\u011bji ne\u017e sami Japonci. Ti te\u010f ve velk\u00fdch m\u011bstech podle m\u011b velmi lehkov\u00e1\u017en\u011b opou\u0161t\u011bj\u00ed sv\u00e9 zdrav\u00e9 tradice …\u201c<\/p>\nVlastislav Matou\u0161ek<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Dopoledne od 9 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

UGUISU v zahrad\u011b \u2013 O zvukov\u00e9m bohatstv\u00ed Japonska \u2022 Lud\u011bk \u010cert\u00edk<\/h4>\n\n\n\n

Co v\u0161echno je mo\u017en\u00e9 v sou\u010dasn\u00e9m Japonsku sly\u0161et? Jak\u00e9 druhy pt\u00e1k\u016f? Jak\u00fd hmyz? Co je typick\u00e9 pro jednotliv\u00e1 ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed? Co se skr\u00fdv\u00e1 za projektem \u201e100 zvukov\u00fdch krajin Japonska\u201c? V \u010dem jsou fascinuj\u00edc\u00ed odjezdov\u00e9 melodie na vlakov\u00fdch n\u00e1stupi\u0161t\u00edch? Pro\u010d se ve vlakov\u00fdch stanic\u00edch p\u0159ehr\u00e1vaj\u00ed nahr\u00e1vky pta\u010d\u00edho zp\u011bvu? Jak v Japonsku zn\u011bj\u00ed p\u0159echody pro chodce? Co je to ry\u016bhy\u014d a jak zn\u00ed? A co tradi\u010dn\u00ed japonsk\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje? To v\u0161e a mnohem v\u00edc zodpov\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka, kter\u00e1 se na Japonsko zam\u011b\u0159\u00ed netradi\u010dn\u00ed optikou zvukov\u00e9 ekologie.<\/p>\n\n\n\n

Sum\u00fd\u0161i v japonsk\u00e9 poezii \u2022 Daniel Costa Ja\u0159ab<\/h4>\n\n\n\n

Sum\u00fd\u0161i \u010dili mo\u0159sk\u00e9 okurky jsou podivuhodn\u00ed a roztomil\u00ed mo\u0159\u0161t\u00ed ostnoko\u017eci. Zat\u00edmco sv\u011bt jim v\u011bnoval jen m\u00e1lo pozornosti, japonsk\u00e1 kultura vytvo\u0159ila na tis\u00edc haiku o t\u011bchto mo\u0159sk\u00fdch potv\u016frk\u00e1ch. Kr\u00e1tk\u00fd exkurz japonskou sum\u00fd\u0161\u00ed poezi\u00ed umo\u017e\u0148uje nahl\u00e9dnout na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed propojen\u00ed japonsk\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody, smyslu \u017eivota, erotiky i humoru.<\/p>\n\n\n\n

Odpoledn\u00ed program od 13 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

V\u00fdlet z Broumova pod\u00e9l \u0159\u00ed\u010dky St\u011bnavy do Mart\u00ednkovic, kde nav\u0161t\u00edv\u00edme faru Hoprich a barokn\u00ed kostel Sv. Ji\u0159\u00ed a sv. Martina, kter\u00fd je nejstar\u0161\u00edm z broumovsk\u00e9 skupiny barokn\u00edch kostel\u016f. Projdeme si les Na Hoprichu a vr\u00e1t\u00edme se do Broumova (12 km).<\/p>\n\n\n\n

Ve\u010der od 19 hod.:<\/h6>\n\n\n\n

Koncert a \u010dten\u00ed poezie v kl\u00e1\u0161tern\u00ed zahrad\u011b v Broumov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u2013 Koncert multiinstrumentalisty Vlastislava Matou\u0161ka na tradi\u010dn\u00ed japonskou bambusovou fl\u00e9tnu \u0161akuha\u010di<\/p>\n\n\n\n

\u2013 \u010cesk\u00fd prostor, slovensk\u00fd zvuk, japonsk\u00fd pohyb \u2013 multiinstrument\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed Ond\u0159eje Landy a Marka Gondy s japonsk\u00fdm tancem but\u00f3<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Ned\u011ble 23. srpna<\/strong><\/span><\/i><\/span><\/i><\/span><\/a><\/span><\/div>
\n
sn\u00eddan\u011b od 8 hod.<\/h6>\n\n\n\n

Po 9 hod. odjezd dom\u016f.<\/p>\n<\/div><\/div><\/div>\n<\/div>\n\n\n

\n
\"\"
Hirojuki Masuyama, Hora Fud\u017ei, 1400\u20132013<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n

\u201ePoslouchejte stoprocentn\u011b sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas … dejte si \u010das a u\u017e\u00edvejte si \u017eivota. Nejde o to vyd\u011blat v\u00edc pen\u011bz a vlastnit v\u00edce v\u011bc\u00ed. To v\u00e1s neud\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fdmi. … Osud m\u016f\u017eete zm\u011bnit t\u00edm, \u017ee budete v\u00edce naslouchat sami sob\u011b. Impuls ke zm\u011bn\u011b \u010dasto p\u0159ich\u00e1z\u00ed od jin\u00e9 osoby, od jin\u00e9 kultury nebo od jin\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.\u201c<\/p>\nHirojuki Masuyama<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Biografie autor\u016f<\/h2>\n\n\n\n
\n\n\n\n
\n
\n
\n

Jan Franti\u0161ek B\u00edm<\/h4>\n\n\n\n

je poutn\u00edk, pr\u016fvodce krajinami vnit\u0159n\u00edmi a vn\u011bj\u0161\u00edmi a autor konceptu doprov\u00e1zen\u00fdch pout\u00ed. Vede pravideln\u00e9 meditace, facilituje sd\u00edlec\u00ed a poradn\u00ed kruhy, zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159echodov\u00fdmi ritu\u00e1ly, vztahy mezi mu\u017ei a \u017eenami a mezigenera\u010dn\u00edmi vztahy. Vystudoval programov\u00e1n\u00ed a teoretickou kybernetiku na Matematicko fyzik\u00e1ln\u00ed fakult\u011b Univerzity Karlovy (MFF UK Praha). Z\u00e1liba v horolezectv\u00ed a cestov\u00e1n\u00ed ho v\u0161ak v roce 1993 zavedla do cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159e Adventure, s n\u00ed\u017e za\u010dal spolupracovat jako pr\u016fvodce. Postupn\u011b sjezdil kolem 50 zem\u00ed sv\u011bta a vedl turisty, cestovatele a horolezce na mnoho zaj\u00edmav\u00fdch m\u00edst. V letech 2003 a\u017e 2008 p\u016fsobil v Adventure jako jej\u00ed jednatel a \u0159editel; pomohl firmu transformovat v u n\u00e1s nejv\u011bt\u0161\u00ed cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159 zam\u011b\u0159enou na aktivn\u00ed dovolenou a exotick\u00e9 pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Od roku 2005 za\u010dal chodit na ka\u017edoro\u010dn\u00ed pou\u0165 do Santiaga de Compostela (absolvoval jich celkem \u010dtrn\u00e1ct) a pr\u00e1v\u011b jeho prvn\u00ed svatojakubsk\u00e1 pou\u0165 v roce 2005, na kter\u00e9 pro\u0161el silnou psychospiritu\u00e1ln\u00ed kriz\u00ed, m\u011bla pro n\u011bj z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam. Do\u0161lo mu, \u017ee by se r\u00e1d \u017eivil \u201edoprov\u00e1zen\u00fdmi pout\u011bmi“. Rozhodl se proto opustit veden\u00ed kancel\u00e1\u0159e Adventure a v roce 2008 spoluzalo\u017eil spolek \u010cesk\u00fdch svatojakubsk\u00fdch poutn\u00edk\u016f Ultreia a vydal se na svou vlastn\u00ed \u017eivotn\u00ed spiritu\u00e1ln\u00ed cestu, na n\u00ed\u017e, jak \u0159\u00edk\u00e1, se m\u016f\u017ee spol\u00e9hat jen s\u00e1m na sebe a na „To, co ho p\u0159esahuje“. Na za\u010d\u00e1tku \u010dervence 2010 podstoupil ritu\u00e1l hled\u00e1n\u00ed osobn\u00ed vize \u017eivota. V \u00fanoru 2015 absolvoval svoji vlastn\u00ed osobn\u00ed pou\u0165 za sv. Franti\u0161kem z Assis, kter\u00e1 ho vedla z Greccia do Assisi a d\u00e1l na horu La Verna. V roce 2016 byl dvakr\u00e1t na t\u00fddenn\u00edm pobytu ve tm\u011b. V roce 2018 spolu s mexick\u00fdm \u0161amanem a mistrem azt\u00e9ck\u00e9ho tance Xolotlem putoval za domorod\u00fdmi sta\u0159e\u0161iny Peru<\/a>. V roce 2021 se z\u00fa\u010dastnil jako poutn\u00edk Sv\u011btov\u00e9ho kruhu sta\u0159e\u0161in\u016f v Teotehuacanu v Mexiku. V roce 2023 vykonal pou\u0165 k nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed ho\u0159e Kailas. A v roce 2025 dva m\u011bs\u00edce s\u00e1m putoval v Japonsku poutn\u00ed cest\u011b kolem ostrova Shikoku, na n\u00ed\u017e nav\u0161t\u00edvil 88 buddhistick\u00fdch chr\u00e1m\u016f. Viz: www.janbim.cz<\/a> | www.doprovazenepoute.cz<\/a>. https:\/\/ultreia.cz\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Petr Bergmann<\/h4>\n\n\n\n

mana\u017eer v oblasti alternativn\u00ed kultury, editor, kur\u00e1tor a spisovatel. V letech 1986–1990 byl \u010dinn\u00fd v kulturn\u00edm undergroundu doma i v zahrani\u010d\u00ed. Od roku 1989 p\u016fsob\u00ed jako mana\u017eer v oblasti alternativn\u00edho um\u011bn\u00ed — od koncert\u016f, divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed, v\u00fdstav, festival\u016f a um\u011bleck\u00fdch p\u0159ehl\u00eddek, p\u0159es v\u00fdtvarn\u00e9, tane\u010dn\u00ed a divadeln\u00ed d\u00edlny, po zahrani\u010dn\u00ed turn\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u00ed um\u011bleck\u00e9 aktivity. V letech 1991–1997 byl koordin\u00e1torem a mluv\u010d\u00edm ekologick\u00fdch aktivit (Libkovice, Temel\u00edn, Velk\u00e1 pardubick\u00e1, pochody za etick\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed se zv\u00ed\u0159aty ad.); 1992–1995 spoluzalo\u017eil Hnut\u00ed ob\u010dansk\u00e9 solidarity a tolerance; 1992–1996 byl spoluzakladatelem a mluv\u010d\u00edm Nadace Animal S. O. S. a v letech 1992–1997 \u0159editelem a dramaturgem kulturn\u011b-soci\u00e1ln\u00edho centra Black Hand v Praze. Od roku 1992 se v\u011bnuje v\u00fdstavn\u00ed a kur\u00e1torsk\u00e9 \u010dinnosti (Sigismund Bou\u0161ka, Emil Schwantner, Prvn\u00ed fotografov\u00e9 Krkono\u0161 a Broumovska ad.). Od roku 2002 je \u010dlenem mezin\u00e1rodn\u00ed komunity Ashoka pro v\u016fd\u010d\u00ed osobnosti neziskov\u00e9ho sektoru. V letech 2007 a 2008 byl z\u00e1stupcem \u0159editele festivalu dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f Jeden sv\u011bt. Za svou \u010dinnost v kulturn\u00edm undergroundu v letech 1986–1989 byl uzn\u00e1n \u00fa\u010dastn\u00edkem t\u0159et\u00edho odboje.<\/p>\n\n\n\n

V roce 2001 spoluzalo\u017eil Centrum Broumov, kde p\u016fsobil jako programov\u00fd \u0159editel (do r. 2003). V letech 2001–2008 po\u0159\u00e1dal na Broumovsku kulturn\u00ed festivaly Broumovsk\u00e9 kulturn\u00ed l\u00e9to a T\u00fdden pro Broumovsko. Od roku 2014 provozuje region\u00e1ln\u00ed nakladatelstv\u00ed Broumovsko Organic. Od roku 2016 je \u0159editelem Institutu region\u00e1ln\u00ed pam\u011bti a Knihovny region\u00e1ln\u00ed literatury (se zam\u011b\u0159en\u00edm na oblasti Broumovska a Krkono\u0161). Z autorsk\u00fdch publikac\u00ed: Broumovsko, interpretace kulturn\u00edho a historick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed na Broumovsku (editor a spoluautor, 2003), 200 let divadla v Broumov\u011b (editor, 2005), Krkono\u0161e na star\u00fdch rytin\u00e1ch a litografi\u00edch (2016), Bezd\u011bkovsk\u00fd kostel\u00ed\u010dku, monografie Sigismunda Bou\u0161ky (2017), Osudy psan\u00e9 dl\u00e1tem, monografie socha\u0159e Emila Schwantnera (2022) ad..<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Ludek Certik<\/h4>\n\n\n\n

P\u016fvodem jiho\u010desk\u00fd b\u00e1sn\u00edk a esejista. Publikoval v \u010dasopisech Film a Doba, Sedm\u00e1 generace, Host, Tvar, re:vize, Veronica \u010di revue Prostor. Je \u010dlenem organiza\u010dn\u00edho t\u00fdmu spolku Pilgrim — Potuln\u00e1 univerzita p\u0159\u00edrody (www.potulnauniverzita.cz<\/a>), pod jeho\u017e k\u0159\u00eddly vy\u0161la jeho b\u00e1snick\u00e1 prvotina Mnoh\u00e9 \u0159eky (2021). Dal\u0161\u00ed dv\u011b sb\u00edrky, Posledn\u00ed divok\u00e9 objet\u00ed (2023) a V\u0161e o slunci (2025), vydalo nakladatelstv\u00ed Malvern. Je rovn\u011b\u017e autorem kolekce esej\u016f Spolu, nezkrotn\u00ed: Eseje ze \u017eiv\u00e9ho sv\u011bta (2024, Sedm\u00e1 generace). Moment\u00e1ln\u011b pracuje na ilustrovan\u00e9 sb\u00edrce zvukov\u00fdch b\u00e1sn\u00ed Zem\u011b je p\u0159edouc\u00ed ko\u010dka, na druh\u00e9 knize esej\u016f N\u00e1sleduj \u017eivot: Eseje z posledn\u00ed planety (2026\/2027) a na knize Druh\u00fd d\u00e9\u0161\u0165: Pozn\u00e1mky a \u010drty, v n\u00ed\u017e se inspiruje japonsk\u00fdm \u017e\u00e1nrem zuihicu.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Marek Gonda<\/h4>\n\n\n\n

se zab\u00fdv\u00e1 v\u00fdrobou fujar, slovensk\u00fdch a balk\u00e1nsk\u00fdch p\u00ed\u0161\u0165al nebo dvoja\u010dek, experiment\u00e1ln\u00edch pentatonick\u00fdch p\u00ed\u0161\u0165al a didgeridoo. U ka\u017ed\u00e9ho z t\u011bchto n\u00e1stroj\u016f se sna\u017e\u00ed, aby byl ve v\u00fdsledku co nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed, pln\u00fd barvy a \u017eivota. K tomu mu pom\u00e1h\u00e1 tak\u00e9 jeho vlastn\u00ed hr\u00e1\u010dsk\u00e1 zku\u0161enost, kter\u00e1 je nezbytn\u00e1 pro pochopen\u00ed vlastnost\u00ed a danost\u00ed vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f. P\u0159i v\u00fdrob\u011b vych\u00e1z\u00ed z tradi\u010dn\u00edch postup\u016f a ornamentiky, ale nevyh\u00fdb\u00e1 se ani inovac\u00edm a experimentov\u00e1n\u00ed. Obdivuje estetiku fujar a p\u00ed\u0161\u0165al star\u00fdch mistr\u016f, kterou se inspiroval a kterou se pokusil p\u0159em\u011bnit do nov\u00e9 podoby, do vlastn\u00edho stylu. Av\u0161ak Marek nen\u00ed jen v\u00fdrobce hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f a hudebn\u00edk, je tak\u00e9 zap\u00e1len\u00fd zahradn\u00edk, botanik, milovn\u00edk p\u0159\u00edrody a toulan\u00ed, kter\u00fd organizuje mal\u00e9 festivaly a r\u016fzn\u00e9 slavnosti souvisej\u00edc\u00ed s kolob\u011bhem roku. Marek Gonda \u017eije v Komni v B\u00edl\u00fdch Karpatech. V\u00edce viz: https:\/\/singing-fujara.com\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Mark\u00e9ta H\u00e1nov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

absolvovala obor japanologie na FF UK v Praze, kde z\u00edskala tak\u00e9 doktor\u00e1t v oboru d\u011bjin um\u011bn\u00ed. V N\u00e1rodn\u00ed galerii Praha pracovala v letech 1998–2000 jako odborn\u00e1 lektorka, od roku 2000 jako kur\u00e1torka japonsk\u00fdch sb\u00edrek a od roku 2012 zde p\u016fsob\u00ed ve funkci \u0159editelky Sb\u00edrky asijsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed. V\u011bnuje se d\u011bjin\u00e1m a teorii japonsk\u00e9 malby a grafiky, historii sb\u011bratelstv\u00ed a v\u00fdstav japonsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Evrop\u011b (Japonsk\u00e9 d\u0159evo\u0159ezy a jejich sb\u011bratel\u00e9 v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, 2019), dialogu evropsk\u00e9ho a japonsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed v\u010detn\u011b fenom\u00e9nu japonismu (Japonismus v \u010desk\u00e9m um\u011bn\u00ed, 2014).<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Robin \u0160o\u00e9n He\u0159man<\/h4>\n\n\n\n

je japanolog, reliogionista a z\u00e1rove\u0148 mnich japonsk\u00e9 buddhistick\u00e9 \u0161koly Tendai. Vystudoval japanologii a filosofii na FF UK, absolvoval specializa\u010dn\u00ed studijn\u00ed pobyty na Kj\u00fa\u0161sk\u00e9 univerzit\u011b ve Fukuoce, na Kj\u00f3tsk\u00e9 univerzit\u011b a v buddhistick\u00e9m semin\u00e1\u0159i Eizan Gakuin, zasv\u011bcen\u00ed a mni\u0161sk\u00fd novici\u00e1t pak v kl\u00e1\u0161te\u0159e Enrjaku-d\u017ei na ho\u0159e Hiei.<\/p>\n\n\n\n

V letech 1995-2006 byl zam\u011bstnancem Orient\u00e1ln\u00edho \u00fastavu AV \u010cR, v letech 1996-2020 p\u0159edn\u00e1\u0161el na FF UK v Praze, extern\u011b spolupracoval i s \u0159adou dal\u0161\u00edch instituc\u00ed (MU v Brn\u011b, NG v Praze, Botanick\u00e1 zahrada Hl. m. Prahy, Forum 2000 a mnoho dal\u0161\u00edch). V letech 1994 – 2018 byl \u010dlenem p\u0159edstavenstva \u010cesko-japonsk\u00e9 spole\u010dnosti (dvakr\u00e1t stanul v jej\u00edm \u010dele jako p\u0159edseda, l\u00e9ta p\u016fsobil rovn\u011b\u017e jako jej\u00ed programov\u00fd \u0159editel) a pod\u00edlel se na organizaci nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch projekt\u016f souvisej\u00edc\u00edch s \u010desko-japonskou kulturn\u00ed v\u00fdm\u011bnou a mezin\u00e1bo\u017eensk\u00fdm dialogem. Je spoluzakladatelem festivalu japonsk\u00e9ho filmu a kultury EIGASAI, slavnost\u00ed Bodaid\u017eu macuri na pra\u017esk\u00e9m Vy\u0161ehrad\u011b i \u010desk\u00e9 pobo\u010dky japonsk\u00e9 \u010dajov\u00e9 \u0161koly Urasenke. V \u010cech\u00e1ch se systematicky sna\u017e\u00ed o zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed japonsk\u00fdch duchovn\u00edch tradic zdej\u0161\u00edm lidem (v\u010detn\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch kanonick\u00fdch spis\u016f), jeho hlavn\u00edm c\u00edlem je v\u0161ak obnova p\u0159irozen\u00e9 zbo\u017enosti a \u00facty k po\u017eehn\u00e1n\u00edm ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota a kr\u00e1se tajupln\u00e9ho sv\u011bta. Od r. 2020 pracuje jako o\u0161et\u0159ovatel v Centru n\u00e1sledn\u00e9 p\u00e9\u010de Motolsk\u00e9 nemocnice, odborn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed si roz\u0161i\u0159uje na 2. LF UK.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Tomas Hruza<\/h4>\n\n\n\n

je um\u011blec, kulturn\u00ed pracovn\u00edk a nakladatel. Vystudoval fotografii na Fakult\u011b um\u011bn\u00ed a designu UJEP v \u00dast\u00ed nad Labem. Ve sv\u00e9 environment\u00e1ln\u011b lad\u011bn\u00e9 tvorb\u011b reflektuje p\u0159edev\u0161\u00edm vztah \u010dlov\u011bka a p\u0159\u00edrody. Je jedn\u00edm ze zakladatel\u016f platformy Fotograf 07 a nez\u00e1visl\u00e9ho kulturn\u00edho rozcestn\u00edku ArtMap. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b se v\u011bnuje pedagogick\u00e9 \u010dinnosti — p\u016fsobil zejm\u00e9na na pra\u017esk\u00e9 FAMU a brn\u011bnsk\u00e9 FaVU, kde v sou\u010dasnosti v r\u00e1mci doktorsk\u00e9ho studia zpracov\u00e1v\u00e1 t\u00e9ma ch\u016fze jako um\u011bleck\u00e9 metody. Je \u010dlenem hudebn\u011b-v\u00fdtvarn\u00e9ho kolektivu St\u0159e\u0161ovick\u00e1 kramle. Spolu s Ji\u0159\u00edm Zem\u00e1nkem zalo\u017eil v roce 2010 Spolek Pilgrim.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Ivo Hucl<\/h4>\n\n\n\n

b\u00e1sn\u00edk, esejista, kur\u00e1tor, nez\u00e1visl\u00fd kulturn\u00ed aktivista a \u010dajovn\u00edk, jeho\u017e \u017eivot se st\u0159\u00eddav\u011b odv\u00edj\u00ed mezi poezi\u00ed, um\u011bn\u00edm, v\u00fdchodn\u00edmi filosofiemi a manu\u00e1ln\u00ed prac\u00ed \u010di produkc\u00ed rozli\u010dn\u00fdch kulturn\u00edch projekt\u016f. Od konce 70. let se pod\u00edlel na neofici\u00e1ln\u00edch kulturn\u00edch aktivit\u00e1ch alternativn\u00ed kultury a undergroundu. \u010cetl, studoval um\u011bn\u00ed, organizoval koncerty, psal a ve vlastn\u00ed poetick\u00e9 edici vyd\u00e1val samizdatov\u00e9 b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrky; do sametov\u00e9 revoluce jich sta\u010dil vydat v\u00edce ne\u017e tucet. Tato zku\u0161enost ho nau\u010dila d\u00edvat se na sv\u011bt jasn\u011b a bez iluz\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po roce 1989 spole\u010dn\u011b s n\u011bkolika p\u0159\u00e1teli v Plzni zalo\u017eil Nez\u00e1visl\u00e9 kulturn\u00ed sdru\u017een\u00ed ARS, jeho\u017e ambic\u00ed bylo propojovat v\u00fdtvarn\u00edky, b\u00e1sn\u00edky, filma\u0159e a hudebn\u00edky z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho regionu a otev\u0159\u00edt pro n\u011b srozumiteln\u00fd prostor v nov\u011b nabyt\u00e9 svobod\u011b. Za\u010dal spolupracovat s \u010cesk\u00fdm rozhlasem, plze\u0148sk\u00fdm studiem TV MAX a \u010ceskou televiz\u00ed jako sc\u00e9n\u00e1rista rozhlasov\u00fdch a televizn\u00edch dokument\u016f. Zde krystalizuje Hucl\u016fv typick\u00fd zp\u016fsob existence: svobodn\u011b se pohybovat mezi \u017e\u00e1nry; neb\u00fdt jen autorem, ale i t\u00edm, kdo zve, kdo propojuje, kdo otev\u00edr\u00e1 nov\u00e9 souvislosti a d\u00e1v\u00e1 hlas jin\u00fdm. V 90. letech se p\u0159iklonil ke studiu zenov\u00e9ho buddhismu, taoismu a mah\u00e1mudry.<\/p>\n\n\n\n

Na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed se odst\u011bhoval do \u0160\u0165\u00e1hlavic u Plzn\u011b, kde spolu se svou \u017eenou Michaelou vybudoval d\u016fm pro sv\u016fj experiment\u00e1ln\u00ed projekt Bezejmenn\u00e9 \u010dajovny. Prob\u011bhly v n\u00ed stovky p\u0159edn\u00e1\u0161ek, p\u0159edstaven\u00ed, koncert\u016f a setk\u00e1n\u00ed v\u011bnovan\u00fdch v\u00fdchodn\u00edmu my\u0161len\u00ed, buddhistick\u00e9 praxi, \u010dajov\u00e9 kultu\u0159e, tradi\u010dn\u00ed i sou\u010dasn\u00e9 hudb\u011b, divadlu, kinematografii. Hucl sem pozval osobnosti jako je Old\u0159ich Kr\u00e1l, Du\u0161an Zbavitel, V\u011bra Hrdli\u010dkov\u00e1, Zuzana Ondomi\u0161iov\u00e1, Y\u014djir\u014d Takita, lama Donal Creedon, Ejun Iechika, ale tak\u00e9 putuj\u00edc\u00ed mnichy, \u010dajov\u00e9 mistry, v\u00fdtvarn\u00edky, \u010d\u00ednsk\u00e9 disidenty \u010di hudebn\u00edky experiment\u00e1ln\u00ed sc\u00e9ny. Bezejmenn\u00e1 postupn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ila sv\u00e9 aktiviity tak\u00e9 na z\u00e1mek Kozel, Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 muzeum v Plzni, i na \u010desk\u00e9 a zahrani\u010dn\u00ed galerie. V letech 2006 a\u017e 2016 pracoval Hucl pro m\u011bsto Plze\u0148 jako hlavn\u00ed dramaturg kulturn\u00ed v\u00fdm\u011bny mezi partnersk\u00fdmi m\u011bsty Plzn\u00ed a Takasaki v Japonsku. V roce 2009 p\u0159ipravil pro City Gallery v Takasaki reprezentativn\u00ed v\u00fdstavu Josefa V\u00e1chala a Ji\u0159\u00edho Kornatovsk\u00e9ho pod n\u00e1zvem Hory a srdce a pro Novom\u011btskou radnici v Praze multikulturn\u00ed v\u00fdstavu Tibet mysli. V letech 2014 a\u017e 2015 pracoval jako um\u011bleck\u00fd \u0159editel rozs\u00e1hl\u00e9ho \u010desko-japonsk\u00e9ho projektu Japan Fest 2015 v r\u00e1mci akce Plze\u0148 2015 — Evropsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto kultury.<\/p>\n\n\n\n

V roce 2011 zalo\u017eil Bezejmennou edici, ve kter\u00e9 pr\u016fb\u011b\u017en\u011b zve\u0159ej\u0148uje svou b\u00e1snickou a esejistickou tvorbu. Jeho knihy Ostrovn\u00ed b\u00e1sn\u011b (2011) a N\u00e1vrat ke kruhu z\u00edskaly n\u011bkolik liter\u00e1rn\u00edch ocen\u011bn\u00ed, mimo jin\u00e9 Cenu Bohumila Polana a Um\u011bleckou cenu m\u011bsta Plzn\u011b; b\u00e1snick\u00e1 sb\u00edrka Prach pr\u00e1zdna (2017) byla nominov\u00e1na na St\u00e1tn\u00ed cenu za literaturu. Z dal\u0161\u00edch autorov\u00fdch knih p\u0159ipome\u0148me P\u00e1r tah\u016f tu\u0161\u00ed (2018) a \u00dalomky ticha \/ s Mari Ku\u010dera Shinada (2026).<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Daniela Iwashita<\/h4>\n\n\n\n

je bohemistka, editorka, liter\u00e1rn\u00ed redaktorka a badatelka. Dlouhodob\u011b se v\u011bnuje dopis\u016fm a d\u00edlu Jakuba Demla (od roku 2010 \u0159\u00edd\u00ed edici jeho Korespondence) a edi\u010dn\u00ed p\u0159\u00edprav\u011b modern\u00ed a sou\u010dasn\u00e9 beletrie (nap\u0159\u00edklad Helena Kade\u010dkov\u00e1, Ludv\u00edk Vacul\u00edk). Pracuje v edi\u010dn\u00edm a textologick\u00e9m odd\u011blen\u00ed \u00dastavu pro \u010deskou literaturu Akademie v\u011bd \u010cesk\u00e9 republiky. D\u0159\u00edve (do roku 2009) p\u016fsobila jako liter\u00e1rn\u00ed publicistka a redaktorka beletristick\u00e9 recenzn\u00ed rubriky v p\u0159\u00edloze Lidov\u00fdch novin Orientace. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdznamn\u00fdch ocen\u011bn\u00ed p\u0159eklad\u016f z japonsk\u00e9 literatury po\u0159\u00eddila dva rozhovory s Anton\u00ednem L\u00edmanem (2008 a 2009).<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Pavel Jansta<\/h4>\n\n\n\n

Kulturn\u00ed hybatel, spisovatel a poutn\u00edk z jiho\u010desk\u00fdch Vod\u0148an. Vystudoval obory Politologie a Mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy (FSV UK, Dr\u00e1\u017e\u010fany, Mnichov). Putoval nap\u0159\u00ed\u010d Evropou a Asi\u00ed. V roce 2010 zalo\u017eil spolek Vod\u0148any \u017eijou a od roku 2015 organizuje Pecha Kucha Nights. P\u016fsobil v komun\u00e1ln\u00ed politice ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b (2010-22). Spolu s man\u017eelkou Japonkou Hiromi Ogata organizuj\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed setk\u00e1n\u00ed s poezi\u00ed (haiku) a zvukomalebnost\u00ed, po\u0159\u00e1daj\u00ed v\u00fdstavy a vyd\u00e1vaj\u00ed autorsk\u00e9 knihy — zejm\u00e9na v r\u00e1mci Nakladatelstv\u00ed HiP a spolku Pupalka. V letech 2021-23 p\u0159edn\u00e1\u0161el na Univerzit\u011b Ucunomija (Japonsko). Dlouhodob\u011b se v\u011bnuje studiu a praxi klasick\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 medic\u00edny; pod\u00edlel se na knize Ke ko\u0159en\u016fm \u010d\u00ednsk\u00e9 medic\u00edny (2023). Od roku 2019 spolupracuje se spolkem Pilgrim, v r\u00e1mci jeho\u017e letn\u00edch semin\u00e1\u0159\u016f zrealizoval n\u011bkolik sv\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Daniel Costa Ja\u0159ab<\/h4>\n\n\n\n

je \u010desko-brazilsk\u00fd akademik a aktivista. Studoval environmentalistiku v Olomouci a Brn\u011b, kde v sou\u010dasnosti studuje sociologii a antropologii. Z\u00fa\u010dastnil se antropologick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f v Amazonii a na Papui-Nov\u00e9 Guinei. P\u016fsobil v environment\u00e1ln\u00edch skupin\u00e1ch Univerzity za Klima a Ner\u016fst. \u010casto p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed a p\u00ed\u0161e, jeho \u010dl\u00e1nky vy\u0161ly v m\u00e9di\u00edch Den\u00edk Referendum, Alarm a Kapit\u00e1l.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Ond\u0159ej Landa<\/h4>\n\n\n\n

je praktik zenu a j\u00f3gy, um\u011blec, lektor, certifikovan\u00fd terapeut a horsk\u00fd pr\u016fvodce, zahradn\u00edk a sakakiovsk\u00fd poutn\u00edk sv\u011btem p\u016fvodem z \u010cesk\u00e9 L\u00edpy. \u017dije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na cest\u00e1ch nebo ve sv\u00e9 mal\u00e9 poustevn\u011b (dnes Kol\u00edba \u00e1\u0161ramu) nedaleko \u010desk\u00e9 vesni\u010dky \u0160umice v ji\u017en\u00edm Rumunsku.Na Jan\u00e1\u010dkov\u011b akademii muzick\u00fdch um\u011bn\u00ed studoval non-verb\u00e1ln\u00ed herectv\u00ed a klaunskou tvorbu a na kated\u0159e Hudebn\u00ed v\u011bdy p\u0159i Filozofick\u00e9 fakult\u011b MU vystudoval muzikoterapii; na Masarykov\u011b univerzit\u011b v Brn\u011b a na Fakult\u011b soci\u00e1ln\u00edch studi\u00ed tamt\u00e9\u017e se v\u011bnoval religionistice, soci\u00e1ln\u00ed antropologii a enviromentalistice. B\u011bhem vyso\u0161kolsk\u00fdch studi\u00ed za\u010dal praktikovat zenovou meditaci; v tomto smyslu kl\u00ed\u010dov\u00e9 byly pro n\u011bj jeho prvn\u00ed dv\u011b cesty do Japonska (2008 a 2009), kde se z\u016f\u010dastnil d\u00edlny tane\u010dn\u00edho mistra Mina Tanaky, kter\u00e1 z\u00e1sadn\u011b posunula jeho pohled na lidskou kulturu, p\u0159\u00edrodu i na \u010dlov\u011bka. Po t\u00e9to zku\u0161enosti se rozhodl vydat se studovat sv\u011bt \u201ena vlastn\u00ed p\u011bst a p\u0159\u00edmo“.Po studiu japonsk\u00e9ho buddhismu a \u0161intoismu \u017eil v roce 2010 na Nov\u00e9m Z\u00e9land\u011b s domorod\u00fdmi Maory kmene Tuhoe; pak se vydal do Malajsie, kde v komunit\u011b praktikuj\u00edc\u00edch muslim\u016f studoval isl\u00e1m; v Laosu a Kambod\u017ei se zab\u00fdval th\u00e9rav\u00e1dov\u00fdm buddhismem a praktikoval meditaci v zenov\u00fdch kl\u00e1\u0161terech ve Vietnamu a v Japonsku; za ko\u0159eny j\u00f3gy a hinduismu procestoval Indii a Himal\u00e1je; v r\u00e1mci intenzivn\u00edho studia k\u0159es\u0165anstv\u00ed pob\u00fdval v katolick\u00fdch komunit\u00e1ch a pravoslavn\u00fdch kl\u00e1\u0161terech v Rumunsku a \u0158ecku a nakonec str\u00e1vil n\u011bkolik let studiem star\u00e9 \u010desk\u00e9 komunity v Ban\u00e1tu v ji\u017en\u00edm Rumunsku, kde sv\u00e9 studijn\u00ed cesty sv\u011btem ukon\u010dil. Z rumunsk\u00e9ho Ban\u00e1tu u\u010dinil nakonec svou dom\u00e1c\u00ed z\u00e1kladnu.V posledn\u00edch letech Ond\u0159ej Landa spoluzalo\u017eil dv\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed hudebn\u00ed uskupen\u00ed (\u010cR\/Japonsko\/Tibet), vytvo\u0159il n\u011bkolik divadeln\u00edch a tane\u010dn\u00edch p\u0159edstaven\u00ed a nato\u010dil dva filmy s t\u00e9matikou sob\u011bsta\u010dnosti a n\u00e1vratu k p\u0159\u00edrod\u011b. Vedl \u0159adu zenov\u00fdch \u00fastran\u00ed, j\u00f3gov\u00fdch a tane\u010dn\u00edch workshop\u016f, etnografick\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a semin\u00e1\u0159\u016f na rozvoj vn\u00edmavosti. Je autorem knih Japonsko t\u011blem — od Mina Tanaky k posv\u00e1tn\u00fdm stezk\u00e1m (vlastn\u00edm n\u00e1kladem, 2009), Pomalu s miminkem a s kon\u011bm v p\u00e1te\u0159i Karpat (Cad Press 2015) a Min Tanaka a japonsk\u00e1 cesta t\u011bla (Malvern 2023).V Japonsku str\u00e1vil dohromady p\u0159es 4 roky \u017eivota, procestoval ho k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem a n\u011bkolik let \u017eil v man\u017eelsk\u00e9m svazku s japonskou tane\u010dnic\u00ed. Dnes v t\u00e9to zemi p\u016fsob\u00ed jako turistick\u00fd pr\u016fvodce, tane\u010dn\u00edk, hudebn\u00edk a student zenu. Viz https:\/\/www.ondrejlanda.cz\/<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Ji\u0159\u00ed Matela<\/h4>\n\n\n\n

poch\u00e1z\u00ed z ji\u017en\u00ed Moravy. Po magistersk\u00e9m studiu Japonsk\u00e9 a \u0160pan\u011blsk\u00e9 filologie na FF UP v Olomouci absolvoval doktorsk\u00e9 studium obecn\u00e9 jazykov\u011bdy na FF MU v Brn\u011b s disertac\u00ed o pojet\u00ed podm\u011btu v modern\u00ed japon\u0161tin\u011b. V roce 2013 absolvoval ro\u010dn\u00ed magistersk\u00fd studijn\u00ed program u\u010ditelstv\u00ed japonsk\u00e9ho jazyka na National Graduate Institute for Policy Studies v Tokiu. \u00da\u010dastnil se v\u00fdzkumn\u00fdch a publika\u010dn\u00edch projekt\u016f japonsk\u00e9ho National Institute for Japanese Language and Linguistics (NINJAL), od roku 2010 p\u016fsobil v Semin\u00e1\u0159i japonsk\u00fdch studi\u00ed FF MU v Brn\u011b jako asistent se zam\u011b\u0159en\u00edm na japonsk\u00fd jazyk a lingvistiku a od roku 2016 zde p\u016fsob\u00ed jako odborn\u00fd asistent.<\/p>\n<\/div><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

\n
\n

Vlastislav Matou\u0161ek<\/h4>\n\n\n\n

je etnomuzikolog, hudebn\u00ed skladatel, hudebn\u00edk, hr\u00e1\u010d na tradi\u010dn\u00ed japonskou bambusovou fl\u00e9tnu \u0161akuha\u010di a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog. Vystudoval na hudebn\u00ed fakult\u011b AMU v Praze kompozici a postgradu\u00e1ln\u00ed kurz hudebn\u00ed teorie. V roce 1996 jako stipendista Japan Foundation studoval hru na \u0161akuha\u010di u Kifu Mitsuhashiho v Tokiu a japonskou tradi\u010dn\u00ed hudbu u prof. Osamu Yamagutiho na University of Letters v Osace. V roce 2001 obh\u00e1jil na hudebn\u00ed fakult\u011b AMU v Praze disertaci Kinetika v etnick\u00e9 hudb\u011b a z\u00edskal doktor\u00e1t v oboru hudebn\u00ed teorie — teorie skladby, v roce 2004 zde byl jmenov\u00e1n docentem. Od roku 1991 p\u0159edn\u00e1\u0161el etnomusikologii na kated\u0159e teorie a d\u011bjin hudby hudebn\u00ed fakulty AMU v Praze, od roku 1999 tak\u00e9 na \u00dastavu pro hudebn\u00ed v\u011bdu FF UK v Praze. Jako teoretik se zab\u00fdv\u00e1 hudbou mimoevropsk\u00fdch kultur, exotick\u00fdmi a folklorn\u00edmi hudebn\u00edmi n\u00e1stroji, rytmem a problematikou hudebn\u00ed \u0159e\u010di. Jako hudebn\u00ed publicista spolupracuje s \u010cesk\u00fdm rozhlasem v Praze. Jako hudebn\u00ed skladatel je autorem mnohdy zna\u010dn\u011b excentrick\u00fdch skladeb, \u010dasto s \u00fa\u010dast\u00ed exotick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f a elektroniky. S oblibou uplat\u0148uje netradi\u010dn\u00ed vyjad\u0159ovac\u00ed prost\u0159edky a postupy. Koncertn\u011b p\u016fsob\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm jako s\u00f3lista na \u0161akuha\u010di a dal\u0161\u00ed etnick\u00e9 n\u00e1stroje, se sv\u00fdm souborem Ensemble 108 Hz uv\u00e1d\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed soudobou hudbu a sv\u00e9 vlastn\u00ed kompozice. Spolu s Ji\u0159\u00edm Maz\u00e1nkem a Karlem Babuljakem je zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem skupiny Relaxace (1979), jej\u00ed\u017e nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed inspirac\u00ed byla indick\u00e1 klasick\u00e1 hudba. Od 80. let p\u016fsobil v alternativn\u00ed rockov\u00e9 skupin\u011b M\u00e1ma Bubo jako vokalista a baskytarista. Na vlastnoru\u010dn\u011b postavenou bezpra\u017ecovou baskytaru hr\u00e1l v 90. letech v souborech Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed s Janem Burianem, P\u0159ed va\u0161\u00edm letopo\u010dtem a Yamabu. Od roku 2016 je frontmanem kapely Yamabushi, v n\u00ed\u017e aplikuje postupy etnick\u00e9 hudby a modern\u00ed klasiky do rockov\u00e9 estetiky. Hraje a zp\u00edv\u00e1 s rodinn\u00fdm souborem Schola Specialis Familiae hudbu obdob\u00ed gotiky a renesance z nejstar\u0161\u00edch dochovan\u00fdch \u010desk\u00fdch hudebn\u00edch pramen\u016f a v\u00fdchodo\u010desk\u00fd folklor; hraje na historick\u00e9 dudy mold\u00e1nky, nin\u011bru, hackbrett, gemshorn, \u0161almaje ad. V roce 2022 obdr\u017eel od japonsk\u00e9 vl\u00e1dy \u0158\u00e1d vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce se zlat\u00fdmi paprsky s rozetou za p\u0159isp\u011bn\u00ed k p\u0159\u00e1telsk\u00fdm vztah\u016fm mezi Japonskem a \u010ceskou republikou v oblasti hudby. Publikace: Rytmus a \u010das v etnick\u00e9 hudb\u011b, Togga, Praha 2003. Viz https:\/\/www.shakuhachi.cz\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Pavel Mrkus<\/h4>\n\n\n\n

je audiovizu\u00e1ln\u00ed v\u00fdtvarn\u00fd um\u011blec, kter\u00fd ve sv\u00e9 pr\u00e1ci pou\u017e\u00edv\u00e1 digit\u00e1ln\u00ed obrazov\u00e9 a zvukov\u00e9 prost\u0159edky \u010dasto ve spojitosti s konkr\u00e9tn\u00edm prostorem. Vystudoval na V\u0160 UMPRUM v Praze u prof. Vladim\u00edra Kopeck\u00e9ho (1989-1995) a v letech 1998-1999 studoval na Evangelick\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b v Praze. V letech 2000-2004 p\u016fsobil jako hostuj\u00edc\u00ed profesor na Toyama City Institute of Glass Art v Toyam\u011b v Japonsku. Pr\u00e1v\u011b b\u011bhem tohoto japonsk\u00e9ho pobytu se zformoval Mrkus\u016fv vlastn\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed p\u0159\u00edstup a jeho osobit\u00fd v\u00fdtvarn\u00fd jazyk, v n\u011bm\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1 sofistikovan\u00e9 digit\u00e1ln\u00ed technologie ve snaze tlumo\u010dit s jejich pomoc\u00ed duchovn\u00ed impulzy, kter\u00e9 \u010derp\u00e1 jak ze z\u00e1padoevropsk\u00e9 tradice, tak z v\u00fdchodn\u00ed spirituality. V Japonsku Pavel vytvo\u0159il nap\u0159\u00edklad pr\u00e1ci \u201eP\u0159\u00edb\u011bhy vody“ (\u201eWater Tales“) — sv\u00e9 prvn\u00ed d\u00edlo s t\u00e9matem vody, kter\u00e9 bylo vystaveno na Echigo-Tsumari Triennale v roce 2006 –, v n\u011bm\u017e zachytil rozpravy s obyvateli horsk\u00e9 vesnice Oshirakura nad vodou v jejich vlastn\u00edch ka\u017edodenn\u00edch, historicko-kulturn\u00edch i n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch situac\u00edch. V Japonsku byla jeho pr\u00e1ce ocen\u011bna cenami Silver prize (Japan Contemporary Glass Art, Glass Museum, Notijma, Japonsko, 2002) a Honorable Mention (Vessels, Koganezaki, Japonsko, 2003).<\/p>\n\n\n\n

Po \u00fa\u010dasti na Ben\u00e1tsk\u00e9m bien\u00e1le v roce 2003 se prezentoval na \u0159ad\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch v\u00fdstav v zahrani\u010d\u00ed, nap\u0159\u00edklad na vystoupen\u00ed Once is Nothing, kter\u00e9 bylo v roce 2008 sou\u010d\u00e1st\u00ed Bruselsk\u00e9ho bien\u00e1le, nebo na v\u00fdstav\u011b New Mystics v Centru sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Tenerife (2006). Za v\u00fdstavu Next Planet v Dom\u011b p\u00e1n\u016f z Ku\u0161t\u00e1tu v Brn\u011b (2011) byl \u010dasopisem Art&Antiques vyhl\u00e1\u0161en Osobnost\u00ed roku 2012. Na Fakult\u011b um\u011bn\u00ed a designu Univerzity J. E. Purkyn\u011b v \u00dast\u00ed nad Labem zalo\u017eil spole\u010dn\u011b s Danielem Hanzl\u00edkem ateli\u00e9r Time-Based Media; od roku 2015 a\u017e do roku 2023 zde p\u016fsobil jako d\u011bkan. Od roku 2023 p\u016fsob\u00ed jako hlavn\u00ed kur\u00e1tor Signal Festivalu, pro kter\u00fd zpracoval t\u0159\u00edletou kur\u00e1torskou koncepci s n\u00e1zvem Ekosyst\u00e9my.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Kl\u00e1ra Mrkusov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

je redaktorka, produk\u010dn\u00ed, b\u00e1sn\u00ed\u0159ka a skl\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdtvarnice. Absolvovala St\u0159edn\u00ed um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu skl\u00e1\u0159skou v Kamenick\u00e9m \u0160enov\u011b a extern\u011b studovala d\u011bjiny um\u011bn\u00ed na FF UK v Praze (1995-1997). V letech 1990-2003 pracovala v Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9m museu v Praze jako asistentka odd\u011blen\u00ed u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed 20. stolet\u00ed. V letech 2000–2004 doprov\u00e1zela s d\u011btmi sv\u00e9ho man\u017eela Pavla Mrkuse p\u0159i jeho p\u016fsoben\u00ed jako hostuj\u00edc\u00edho profesora na japonsk\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161kole Toyama City Institute of Glass Art. Pod\u00edlela se zde na kurzu ryt\u00ed skla pro studenty institutu a vytvo\u0159ila ryt\u00e9 a brou\u0161en\u00e9 rostlinn\u00e9 motivy na foukan\u00e9 objekty a poh\u00e1ry americk\u00e9ho skl\u00e1\u0159e Scotta Darlingtona (vystaveny v roce 2003 v Galerii Emoto v Osace). Na japonsk\u00e9m venkov\u011b fotografovala t\u00e9mata tam\u011bj\u0161\u00edch \u0161intoistick\u00fdch a buddhistick\u00fdch tradic a z t\u011bchto fotografi\u00ed vytvo\u0159ila soubor Japonsk\u00e9 fragmenty, kter\u00fd vystavila v region\u00e1ln\u00ed galerii v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b (2006) a v Loret\u011b v Rumburku (2009). Japonsk\u00e1 zku\u0161enost trvale ovlivnila jej\u00ed vlastn\u00ed b\u00e1snickou tvorbu. Dojmy z krajin v okol\u00ed Tojamy se otiskly do jej\u00edch ver\u0161\u016f ve form\u011b haiku a tanka, kter\u00e9 ru\u010dn\u011b sv\u00e1zala do sb\u00edrky Mechov\u00e9 obrazy. V poezii haiku pokra\u010duje dodnes, vyd\u00e1v\u00e1 ji vlastn\u00edm n\u00e1kladem pro p\u0159\u00e1tele v podob\u011b ru\u010dn\u011b v\u00e1zan\u00fdch v\u00fdtisk\u016f. V letech 2005–2015 p\u016fsobila v obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 spole\u010dnosti \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko a od roku 2015 p\u016fsob\u00ed v Edici FUD na Fakult\u011b um\u011bn\u00ed a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyn\u011b v \u00dast\u00ed nad Labem.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Jan Pinos<\/h4>\n\n\n\n

je geograf, ekolog, horolezec a ob\u010dansk\u00fd aktivista. Vystudoval fyzickou geografii na p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Univerzity J.E. Purkyn\u011b v Brn\u011b. Je\u0161t\u011b jako vysoko\u0161lol\u00e1k p\u016fsobil v disidentsk\u00e9m hnut\u00ed a po samotov\u00e9 revoluci st\u00e1l u zalo\u017een\u00ed \u010desk\u00e9 pobo\u010dky Greenpeace; byl zde v letech 1991-1993 vedouc\u00edm kampan\u011b za \u010dist\u00fd vzduch a \u010distou energii, v n\u00ed\u017e pokra\u010doval i pot\u00e9, co p\u0159e\u0161el do Hnut\u00ed DUHA (1993-1996). Kampa\u0148 za\u010dala legend\u00e1rn\u00ed t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed ob\u010danskou blok\u00e1dou obce Libkovice, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt kv\u016fli t\u011b\u017eb\u011b hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed zbour\u00e1na; Pi\u0148os kampa\u0148 vedl a medializoval — happeningy, protestn\u00ed akce, publikace Ibry Ibrahimovi\u010de Libkovice: Zda\u0159 b\u016fh (1997).<\/p>\n\n\n\n

V letech 1996-2005 p\u016fsobil jako vedouc\u00ed spr\u00e1vy CHKO Broumovsko, kde vedl ochran\u00e1\u0159skou pr\u00e1ci a zaji\u0161\u0165oval ekologickou osv\u011btu a v\u00fdchovu a spolupr\u00e1ci s obcemi, \u00fa\u0159ady a ob\u010dansk\u00fdmi organizacemi. V \u0161irok\u00e9 spolupr\u00e1ci s m\u00edstn\u00edmi obcemi, spolky a organizacemi a stovkami odborn\u00edk\u016f zde rozvinul pr\u016fkopnick\u00fd ekosoci\u00e1ln\u00ed program O\u017eiven\u00ed Broumovska, za n\u011bj\u017e bylo sdru\u017een\u00ed TU\u017d se, Broumovsko! vyznamen\u00e1no Nadac\u00ed Sasakawa 1. cenou jako Ekologick\u00fd projekt roku 2000. V letech 2005-2010 p\u016fsobil v Greenpeace jako \u0159editel kampan\u00ed; v letech 2010-2012 byl organiz\u00e1torem kampan\u011b Evropsk\u00e9 dny Slunce v Renewable Energy Agency; v letech 2012-2019 p\u016fsobil jako tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Hnut\u00ed DUHA; v letech 2019-2021 byl koordin\u00e1torem v Milionu chvilek a n\u00e1sledn\u011b v Zelen\u00e9m kruhu zmocn\u011bncem pro ot\u00e1zky jadern\u00e9 energie; v letech 2021-2023 byl mluv\u010d\u00edm Iniciativy 21 a v letech 2023-2025 zde p\u016fsobil jako garant edukativn\u00edho projektu ob\u010dansk\u00fdch hodnot ARCHA 21. V roce 2025 se vr\u00e1til k ekologick\u00e9 a komunitn\u00ed pr\u00e1ci ve spolku SOS \u010cesk\u00fd r\u00e1j.<\/p>\n\n\n\n

Krom\u011b uveden\u00fdch aktivit se Jan Pi\u0148os pod\u00edlel na cel\u00e9 \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch ob\u010dansk\u00fdch iniciativ a akc\u00ed, z nich\u017e mnoh\u00e9 s\u00e1m inicioval a vedl. P\u0159ipome\u0148me z nich komun\u00e1ln\u00ed projekty na \u00faspory energie v Horn\u00edm Ji\u0159et\u00edn\u011b, peti\u010dn\u00ed kampa\u0148 za zvolen\u00ed T\u00e1ni Fischerov\u00e9 prezidentkou (2012), pomoc posti\u017een\u00fdm obc\u00edm po zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Nep\u00e1lu (2015), koordinace \u010desk\u00fdch t\u00fdm\u016f p\u0159i humanit\u00e1rn\u00ed pomoci uprchl\u00edk\u016fm na Balk\u00e1n\u011b (2015) ad.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Mari (K\u00f3h\u00f3) Ku\u010dera Shinada<\/h4>\n\n\n\n

se narodila v Japonsku; vyr\u016fstala v klidn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed prefektury \u0160izuoka, obklopena r\u00fd\u017eov\u00fdmi a \u010dajov\u00fdmi plant\u00e1\u017eemi. Ka\u017ed\u00fd den r\u00e1no p\u0159i cest\u011b do \u0161koly si kr\u00e1tila \u010das hled\u00e1n\u00edm vrcholu zasn\u011b\u017een\u00e9 hory Fuji. Od \u00fatl\u00e9ho v\u011bku se v\u011bnovala h\u0159e na klav\u00edr a na housle a soub\u011b\u017en\u011b studovala japonskou cestu p\u00edsma \u0161od\u00f3. Pozd\u011bji byla nucena se rozhodnout pouze pro studium housl\u00ed na vysok\u00e9 \u0161kole Tokyo College of Music. Jej\u00ed l\u00e1ska k \u010desk\u00e9 hudb\u011b ji p\u0159ivedla ke st\u00e1\u017ei na Pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i, jen\u017e zcela zm\u011bnila jej\u00ed osobn\u00ed pracovn\u00ed \u017eivot, kter\u00fd se od t\u00e9 doby rozeklenul mezi Japonskem a st\u0159edn\u00ed Evropou. Po p\u0159es\u00eddlen\u00ed do \u010cech hr\u00e1la Mari t\u0159i roky na housle v Orchestru Berg, kter\u00fd se specializuje na popularizaci soudob\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby a je vn\u00edm\u00e1n jako \u201eguerillov\u00e1 boj\u016fvka“ na \u010desk\u00e9 hudebn\u00ed sc\u00e9n\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Kaligrafick\u00e1 tvorba Mari Ku\u010dery Shinada vych\u00e1z\u00ed z u\u010den\u00ed jedn\u00e9 z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u0161kol japonsk\u00e9 kaligrafie — Kenshin Shod\u014dkai. Pr\u00e1v\u011b jej\u00ed vlastn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed hudebn\u00ed zku\u0161enost vnesla do jej\u00ed kaligrafick\u00e9 pr\u00e1ce novou dynamiku, svobodu a rytmus, co\u017e p\u0159esn\u011b odpov\u00edd\u00e1 duchu u\u010den\u00ed Kenshin Shod\u014dkai, jej\u00ed\u017e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed kaligrafie p\u0159edstavuje jak\u00fdsi most mezi klasick\u00fdm um\u011bn\u00edm a sou\u010dasn\u00fdmi um\u011bleck\u00fdmi trendy: gesto \u0161t\u011btce Mari Shinada za\u010dalo postupn\u011b n\u00e1sledovat nov\u00e9 \u201ehudebn\u00ed fr\u00e1zov\u00e1n\u00ed“. O sv\u00e9m p\u0159\u00edstupu ke sv\u00e9 kaligrafick\u00e9 pr\u00e1ci Mari Shinada \u0159\u00edk\u00e1: \u201eC\u00edt\u00edm, \u017ee se ve mn\u011b sl\u00e9vaj\u00ed v\u0161echny japonsk\u00e9 prameny a potoky — v\u00edra \u0161intoismu a s n\u00edm spjat\u00e1 \u00facta k p\u0159\u00edrod\u011b, moudrost buddhismu i hluboce zako\u0159en\u011bn\u00e9 melancholick\u00e9 v\u011bdom\u00ed pom\u00edjivosti kr\u00e1sy (mono no aware); to jsou hlavn\u00ed prost\u0159edky vyj\u00e1d\u0159en\u00ed m\u00fdch emoc\u00ed skrze um\u011bn\u00ed.“ Viz: https:\/\/www.kaligrafie-sumiko.cz\/Mari-Kucera-c20\\_128\\_2.htm<\/a><\/p>\n\n\n\n

Mari Shinada \u017eije v \u010cech\u00e1ch v\u00edce ne\u017e dvacet let a sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i veden\u00ed \u010detn\u00fdch kurz\u016f a workshop\u016f, nap\u0159\u00edklad v \u010cesko-japonsk\u00e9 spole\u010dnosti v Praze a na Fakult\u011b designu a um\u011bn\u00ed Ladislava Sutnara a aktivn\u011b se pod\u00edl\u00ed tak\u00e9 na \u010desko-japonsk\u00fdch kulturn\u00edch projektech. Japonskou kulturu, ve kter\u00e9 vyr\u016fstala, a vrozen\u00e9 zp\u016fsoby vn\u00edm\u00e1n\u00ed typick\u00e9 pro Japonce, se sna\u017e\u00ed p\u0159ed\u00e1vat srozumiteln\u011b sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm. Dvoujazy\u010dn\u00e1 publikace \u00dalomky ticha (2026) rozv\u00edj\u00ed jej\u00ed dlouhodobou spolupr\u00e1ci s b\u00e1sn\u00edkem Ivo Huclem. Ve sv\u00fdch kaligrafi\u00edch se sna\u017e\u00ed vyj\u00e1d\u0159it \u201educha“ Huclov\u00fdch lyrick\u00fdch b\u00e1snick\u00fdch miniatur na pomez\u00ed haiku a zenov\u00e9 poezie.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Anna a Adam Sm\u00e9kalovi<\/h4>\n\n\n\n

stoj\u00ed za kulturn\u00ed a reziden\u010dn\u00ed platformou Hoprich, kter\u00e1 vznik\u00e1 v historick\u00e9 fa\u0159e v Mart\u00ednkovic\u00edch na Broumovsku. Jejich spole\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce propojuje sou\u010dasn\u00e9 um\u011bn\u00ed, ekologii, p\u00e9\u010di o krajinu, kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed a komunitn\u00ed \u017eivot v \u010desko-polsk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed. — Anna je kulturn\u00ed producentka a kur\u00e1torka. Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci se dlouhodob\u011b v\u011bnuje zp\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e1n\u00ed kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed, participativn\u00edm form\u00e1m spolupr\u00e1ce a kulturn\u00edm projekt\u016fm zalo\u017een\u00fdm na p\u00e9\u010di, komunitn\u00ed podpo\u0159e, dialogu a mezioborovosti. P\u0159ed p\u0159\u00edchodem na Broumovsko p\u016fsobila v oblasti edukace v N\u00e1rodn\u00ed galerii v Praze nebo v Muzeu N\u00e1chodska. V r\u00e1mci projektu Broumov 2028+ se v\u011bnuje zapojov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejnosti a spolupr\u00e1ci kulturn\u00edch akt\u00e9r\u016f. — Adam je biolog a ekolog, kter\u00fd se posledn\u00edch patn\u00e1ct let v\u011bnuje p\u0159\u00edrodn\u00edmu stavitelstv\u00ed, tradi\u010dn\u00edm \u0159emesln\u00fdm postup\u016fm a rekonstrukc\u00edm historick\u00fdch staveb v \u010desk\u00e9m i zahrani\u010dn\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Od roku 2020 sv\u00e9pomoc\u00ed rekonstruuje faru Hoprich a pod\u00edl\u00ed se na vytv\u00e1\u0159en\u00ed prostoru pro rezidence, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a kulturn\u00ed setk\u00e1v\u00e1n\u00ed. Dlouhodob\u011b se v\u011bnuje praktikov\u00e1n\u00ed Xing Yi Quan a \u010d\u00ednsk\u00e9 kaligrafii, kter\u00e9 ovliv\u0148uj\u00ed jeho vztah k prostoru, krajin\u011b i ke ka\u017edodenn\u00ed pr\u00e1ci. Spole\u010dn\u011b rozv\u00edjej\u00ed Hoprich jako m\u00edsto mezin\u00e1rodn\u00edch rezidenc\u00ed, festival\u016f, komunitn\u00edch projekt\u016f a mezioborov\u00e9ho dialogu, kter\u00e9 propojuje sou\u010dasn\u00e9 um\u011bn\u00ed s ekologi\u00ed a pam\u011bt\u00ed m\u00edsta. Viz https:\/\/www.farahoprich.cz\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Milo\u0161 \u0160ejn<\/h4>\n\n\n\n

je v\u00fdtvarn\u00fd um\u011blec, performer a pedagog, jeho\u017e tvorba pat\u0159\u00ed ke kl\u00ed\u010dov\u00fdm projev\u016fm \u010desk\u00e9ho intermedi\u00e1ln\u00edho a performativn\u00edho um\u011bn\u00ed. Od d\u011btstv\u00ed vyr\u016fstal v Ji\u010d\u00edn\u011b; jeho um\u011bleck\u00fd jazyk formoval jeho ran\u00fd z\u00e1jem o p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy, mineralogii a pozorov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch proces\u016f. Studoval na SUP\u0160 v Turnov\u011b a pozd\u011bji d\u011bjiny um\u011bn\u00ed a estetiku na Univerzit\u011b Karlov\u011b. Od 70. let p\u016fsobil jako kur\u00e1tor v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, po roce 1989 vedl ateli\u00e9r konceptu\u00e1ln\u00ed a intermedi\u00e1ln\u00ed tvorby na AVU v Praze.<\/p>\n\n\n\n

\u0160ejnova tvorba je zalo\u017eena na p\u0159\u00edm\u00e9m, t\u011blesn\u00e9m kontaktu s krajinou — na ch\u016fzi, doteku, dechu, zvuku a soust\u0159ed\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v prostoru. Nepracuje s krajinou jako s obrazem, ale jako se \u017eiv\u00fdm polem zku\u0161enosti. Ve sv\u00e9 tvorb\u011b propojuje kresbu, fotografii, film, zvuk, performance i autorskou knihu a dlouhodob\u011b se soust\u0159e\u010fuje na vztah t\u011bla, krajiny a vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Jeho filmov\u00e9, zvukov\u00e9 a performativn\u00ed pr\u00e1ce zachycuj\u00ed rytmus pohybu, prom\u011bny sv\u011btla, t\u011blesnou stopu a proces samotn\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

D\u016fle\u017eitou roli v jeho my\u0161len\u00ed sehr\u00e1la v\u00fdchodoasijsk\u00e1 kultura — zejm\u00e9na japonsk\u00e1 a \u010d\u00ednsk\u00e1 estetika, zenov\u00e1 zku\u0161enost a kaligrafick\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed gesta. Bl\u00edzk\u00fd mu byl okruh japonsk\u00e9ho tane\u010dn\u00edka Mina Tanaky, jeho\u017e pojet\u00ed t\u011bla jako sou\u010d\u00e1sti krajiny rezonuje s \u0160ejnovou vlastn\u00ed performativn\u00ed prax\u00ed. Inspirativn\u00ed pro n\u011bj byla tak\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e1 japonsk\u00e1 skupina Gutai, kter\u00e1 zd\u016fraz\u0148ovala bezprost\u0159edn\u00ed vztah mezi hmotou, gestem a akc\u00ed. Podobn\u011b jako v \u010d\u00ednsk\u00e9 krajinomalb\u011b \u010di zenov\u00e9 kaligrafii se i u \u0160ejna gesto st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edm\u00fdm z\u00e1znamem p\u0159\u00edtomnosti a koncentrace. Samostatn\u011b vystavoval mimo jin\u00e9 v Uppsala Art Museum, ifa-Galerie Berlin nebo v Manggha Museum of Japanese Art and Technology Krak\u00f3w. Jeho pr\u00e1ce byly prezentov\u00e1ny tak\u00e9 v MoMA PS1, ZKM Zentrum f\u00fcr Kunst und Medien Karlsruhe \u010di v N\u00e1rodn\u00ed galerii Praha. Viz https:\/\/www.sejn.cz\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Jan \u0160koln\u00edk<\/h4>\n\n\n\n

je podnikatel a filantrop, kter\u00fd se po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m opu\u0161t\u011bn\u00ed sv\u00e9 podnikatelsk\u00e9 role v\u011bnuje t\u0159em prov\u00e1zan\u00fdm iniciativ\u00e1m p\u0159isp\u00edvaj\u00edc\u00edm k rozkv\u011btu Broumovska, \u010ceska i mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci.Jako spoluzakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska se dlouhodob\u011b pod\u00edl\u00ed na obnov\u011b regionu prost\u0159ednictv\u00edm kultury, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, komunitn\u00edho \u017eivota a podpory spolupr\u00e1ce mezi ve\u0159ejn\u00fdm, neziskov\u00fdm i podnikatelsk\u00fdm sektorem. Agentura vytv\u00e1\u0159\u00ed \u017eiv\u00fd ekosyst\u00e9m organizac\u00ed schopn\u00fdch sd\u00edlet zdroje, zku\u0161enosti i odpov\u011bdnost — a t\u00edm dosahovat c\u00edl\u016f, kter\u00e9 jednotlivce i samostatn\u00e9 instituce p\u0159esahuj\u00ed. Pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to zku\u0161enosti postupn\u011b dosp\u011bl k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee vedle ekonomiky a instituc\u00ed hraj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed roli d\u016fv\u011bra, charakter a schopnost spolupr\u00e1ce.Jeho filantropick\u00e1 pr\u00e1ce dnes p\u0159esahuje region\u00e1ln\u00ed r\u00e1mec a zam\u011b\u0159uje se na podporu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kultury, ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti i dlouhodob\u00e9ho rozvoje \u010desk\u00fdch region\u016f. Je ambasadorem iniciativy 2. ekonomick\u00e1 transformace pro oblast region\u00e1ln\u00edho rozvoje a z\u00e1rove\u0148 spoluzakladatelem Centra rozvoje charakteru (CERC), kter\u00e9 usiluje o obnovu v\u00fdznamu v\u00fdchovy charakteru ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed i ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b. Viz https:\/\/www.aprb.cz\/<\/a> , https:\/\/www.cerc.cz\/<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

Petra Vit\u00e1skov\u00e1<\/h4>\n\n\n\n

je \u010desk\u00e1 v\u00fdtvarnice, kter\u00e1 se v\u011bnuje japonsk\u00e9 kaligrafii v\u00edce ne\u017e dv\u011b desetilet\u00ed. Studovala ji od roku 2001 na presti\u017en\u00ed \u0161kole Nihon Shodou Kyoiku Gakkai v Tokiu pod veden\u00edm v\u00fdznamn\u00fdch mistry\u0148 kaligrafie Akiko Crowther a Kaori Ishijima; dos\u00e1hla 7. danu v r\u016fzn\u00fdch stylech a discipl\u00edn\u00e1ch kaligrafie a slo\u017eila n\u00e1ro\u010dnou zkou\u0161ku Shi kyo, kter\u00e1 ji oprav\u0148uje kaligrafii vyu\u010dovat. V \u010cesk\u00e9 republice zalo\u017eila \u0161kolu IROHA, kter\u00e1 se zam\u011b\u0159uje na v\u00fduku tradi\u010dn\u00ed japonsk\u00e9 kaligrafie pro ve\u0159ejnost. Petra Vit\u00e1skov\u00e1 se pravideln\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed v\u00fdstav a mezin\u00e1rodn\u00edch projekt\u016f, spolupracuje s Galeri\u00ed Kritik\u016f i s \u010ceskou ambas\u00e1dou v Tokiu. Jej\u00ed pr\u00e1ce jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u00edch v\u00fdstav v Japonsku, kter\u00e9 po\u0159\u00e1d\u00e1 Toyo Shod\u00f3 Geijutsu Gakkai (Asociace orient\u00e1ln\u00edho kaligrafick\u00e9ho um\u011bn\u00ed). V letech 2021 a 2022 byla tvorba Petry Vit\u00e1skov\u00e9 ocen\u011bna Metropolitn\u00edm muzeem v Tokiu zlatou medail\u00ed. Viz https:\/\/www.kaligrafie-sumiko.cz\/Petra-Vitaskova-a5_33.htm<\/a>.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n

George Zemanek<\/h4>\n\n\n\n

je historik um\u011bn\u00ed, kur\u00e1tor, kulturn\u00ed aktivista, publicista a p\u0159ekladatel; jako historik um\u011bn\u00ed p\u016fsobil v n\u011bkolika st\u00e1tn\u00edch galeri\u00edch, naposledy ve sb\u00edrce modern\u00edho a sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze (1992-2000). Autor v\u00fdstav \u201eDivo\u010dina — p\u0159\u00edroda, du\u0161e jazyk“ (Galerie Klatovy-Klenov\u00e1, 2003), Ejhle sv\u011btlo! (Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b, 2005-2005), \u201eOd zem\u011b p\u0159es kopec do nebe … O ch\u016fzi, poutnictv\u00ed a posv\u00e1tn\u00e9 krajin\u011b“ (S\u010cG Litom\u011b\u0159ice 2005). Je zakladatelem \u010desk\u00e9 sekce Budape\u0161\u0165sk\u00e9ho klubu a spoluzakladatelem spolku Pilgrim (s Tom\u00e1\u0161em Hr\u016fzou v roce 2009). V roce 2014 zalo\u017eil v Pilgrimu s Alenou Mal\u00edkovou Potulnou univerzitu p\u0159\u00edrody (PUP). Zab\u00fdv\u00e1 se prax\u00ed poutnictv\u00ed a organizuje ka\u017edoro\u010dn\u00ed kv\u011btnov\u00e1 a srpnov\u00e1 putov\u00e1n\u00ed a semin\u00e1\u0159e PUP, v\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch edukativn\u00edch proch\u00e1zek (Deep Time Walk) a aktivit. Zab\u00fdv\u00e1 se souvislostmi mezi ekologi\u00ed, kosmologi\u00ed a spiritualitou a ekologickou transformac\u00ed sou\u010dasn\u00e9 kultury. Jako p\u0159ekladatel uv\u00e1d\u00ed do \u010desk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed my\u0161lenky filosof\u016f Thomase Berryho, Davida Abrama a Freyi Mathews.<\/p>\n<\/div><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n

\n
\"\"
Kaple Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 na Hv\u011bzd\u011b<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\n\n\n\n
\n

"When we learn 'about' nature, nature becomes the object of study, which leads to its exploitation. But when we learn 'from' nature, we establish a close relationship with it, which presupposes humility and respect for the mystery of natural processes."<\/p>\nSatish Kumar<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Kontakt<\/h2>\n\n\n\n