Vandana Shiva
Vandana Shiva (nar. 1952), původním povoláním fyzička, je ekoložka, aktivistka, feministka a autorka mnoha knih. Je jednou z vůdčích postav hnutí za globální solidaritu a spravedlnost a vůdčí osobností Mezinárodního fóra o globalizaci. V Indii založila hnutí Navdanya pro ochranu biodiverzity a práv zemědělců. Je ředitelkou Výzkumné nadace pro vědu, technologie a ekologii a členkou Mezinárodní organizace pro participační společnost. V roce 2003 ji časopis Time udělil ocenění „environmental hero. Tento text je excerptem z autorčiny knihy Demokracie Země – spravedlnost, udržitelnost a mír (Brokem Books, Olomouc 2016, str. 16 ad.). 
„Nejste Atlas, který nese na svých bedrech svět.                             
Je dobré si připomenout, že planeta nese vás.“                                                                
Vandana SHIVA
„Život nebude pyramidou, jejíž vrchol podpírá základna. Spíš to bude oceánský vír, v jehož středu je jedinec, který mizí do víru vesnice, vesnice dále mizí do víru dalších vesnic, až se celek stane jediným životem složeným ze všech jednotlivců, kteří nejsou nikdy agresivní a arogantní, ale vždy jsou pokorní a sdílejí majestát oceánského víru, jehož jsou nedílnou součástí.Tak nejvzdálenější obvod nebude hrozit silou, že zahubí vnitřní kruh, ale bude dávat sílu všem uvnitř a z nich pak odvozovat svou vlastní sílu.“
Mahátma GÁNDHÍ
Aktivity jako Komunitou podporované zemědělství (KPZ), fair tride a solidární ekonomiky jsou součástí širokého alternativního hnutí za globální spravedlnost, které oponuje korporátní liberální globalizaci; jsou součástí toho, co Vandana Shiva nazývá demokracií Země, která je založena na živých ekonomikách a živých kulturách. Ve své knize Demokracie Země k tomu Vandana Shiva uvádí:
„Demokracie Země je jednak starověký světový názor, ale také naléhavé politické hnutí, usilující o mír, spravedlnost a udržitelnost. Demokracie Země je založena na rozmanitosti a spojuje konkrétní s univerzálním, lokální s globálním. Zahrnuje to, co v Indii vnímáme jako vasudhaiva kutumbkam (pozemská rodina) – společenství všech tvorů, pro které je země oporou. … Náčelník Seetle kmene Suquamish pronesl údajně v roce 1848 řeč, v niž tuto propojenost popisuje takto:
„Jak můžete kupovat nebo prodávat oblohu, teplo země? Taková myšlenka je nám cizí. Čerstvý vzduch a třpytivou vodu nevlastníme, jak ji tedy můžete koupit? Každá část této země je mému lidu posvátná. … Jedno víme: země nepatří člověku; člověk patří zemi. To víme moc dobře. Všechno je propojené jako krev sjednocující naši rodinu. Všechno je propojené.“ (…)
Demokracie Země je povědomí o této vzájemné propojenosti a odpovědnosti a o právech z ní vyplývajících. Protest náčelníka Seatla, že „země nepatří člověku“, rezonuje všude ve světě. „Náš svět není na prodej,“ „Naše voda není na prodej,“ „Naše biodiverzita není na prodej.“Demokracie Země se zrodila v reakci na privatizaci prospívající šílené ideologii, známé jako korporátní globalizace. Korporátní globalizace chápe svět jako něco, co lze vlastnit, a podle ní trh pohánějí jen zisky. Globalizační transformace všech tvorů a zdrojů na komodity okrádá nejrůznější druhy a lidi o jejich právoplatný podíl na ekologickém, kulturním, ekonomickém a politickém prostoru. (…)
Proti vnímání planety jako soukromého vlastnictví obhajují zmíněná hnutí na lokální i globální úrovni chápání planety jako veřejného prostoru. Oproti pojímání světa jako globálního supermarketu, kde se zboží a služby produkují s vysokými ekologickými, společenskými a ekonomickými náklady a prodávají za otřesně nízké ceny, chtějí kultury a komunity všude ve světě zabránit ničení biologické a kulturní rozmanitosti svého života a svých existenčních jistot. Jako alternativa k sebevražedné a globalizované ekonomice, která je založena na plundrování a znečišťování životně důležitých zdrojů na Zemi a která vede k vytlačování miliónů zemědělců, řemeslníků a dělníků z jejich území, tyto komunity obhajují a rozvíjejí živé samoorganizující se ekonomiky, která chrání život na zemi a podporují tvořivost.
Tyto živé ekonomiky jsou individuálně malé, ale v součtu mají obrovský význam. Živé ekonomiky obnovují ekologické procesy a současně oživují lidskou kreativitu, solidaritu a vzájemnou provázanost. Zdatné živé ekonomiky se soustřeďují na lidi, jsou decentralizované, udržitelné a generují životní jistoty. Jsou založené na spoluvlastnictví a koprodukci, na sdílení a participaci. Živé ekonomiky nejsou pouhými koncepcemi; existují a nově vznikají i v naší době. Jsou formovány obyčejnými lidmi v jejich každodenním životě; jsou založené na houževnaté, životem pulzující a obnovitelné ekonomice přírody a na bohatém, rozmanitém a udržitelném hospodaření lidí. Živé ekonomiky respektují meze obnovitelnosti přírodních zdrojů a sdílejí tyto zdroje, aby zajistily, že budou uspokojeny potřeby všech. Proto musí biodiverzita a voda zůstat veřejnými (společnými) statky (commons) a proto je ochrana těchto veřejných statků (commons) základem mnoha hnutí spadajících do uskupení Demokracie Země.
Lidé nově definují demokracii z hlediska každodenního rozhodování. Nově definují národy z hlediska lidí, nikoli z hlediska centralizovaného státu, Tato tendence směrem k lokalizaci se ve skutečnosti zrodila současně s globalizací. Je-li globalizace korporacemi řízená agenda pro korporátní kontrolu, lokalizace je protichůdná agenda lidí na ochranu životního prostředí, přežití a životní existence. Chybí-li regulace ze strany národních vlád, u lidí to vyvolává vlastní ekologickou a demokratickou reakci.
Živá demokracie je založena na živé rozmanitosti kultur a komunit, ale také na myšlence, že všichni jsme součástí jednoho lidstva a máme společné rysy se všemi tvory a formami života. Je současně lokální i globální, což transcenduje vylučovací logiku buď — anebo a vyvíjí se skrze nedualitu a nedělitelnost vztahů. Vztahy vytvářejí prostor pro vzájemné reakce lidí. To přináší odpovědnost a staví základy pro sdílení a empatii. Vztahy existují, protože my všichni patříme do rodiny Země a sdílením jedné biosféry a života na jedné Zemi a v jednom planetárním systému jsme všichni ve vztazích. To je naše nejzákladnější identita. Formují ji jak konkrétní místo na Zemi, kde prožíváme svůj každodenní život, tak planetární vědomí toho, že jsme členy jedné rodiny Země, jednoho lidstva.“