Luděk Čertík (nar. 1989 v Českých Budějovicích) vystudoval filmovou historii a environmentální studia; působí jako programový dramaturg Festivalu krátkých filmů Praha. Příležitostně píše a přednáší o filmu, hlavně o tvorbě amerického rodáka Terrence Malicka, ale také o uměleckých přírodopisných filmech a zároveň překládá a píše poezii. Publikoval v časopisech Film a Doba, Sedmá generace, Universum. Je členem organizačního týmu českobudějovického kulturního časopisu Milk & Honey, do něhož pravidelně přispívá. Vybrané tři básně pocházejí z autorovy připravované básnické sbírky Mnohé řeky. Viz též. zamilovaniven.wordpress.com

***

lososi se vydávají

zemřít proti proudu—
i tak se dá hovořit o lásce

trvá to celé dny

další a další se úporně derou vpřed
jeden za druhým hynou vysílením—

řeka se plní řekou potlučených těl

u peřejí a vodopádů vyčkávají medvědi
a lapají rozdychtěná těla do hladových tlam

i oni však po čase ztrácejí zájem 
a jen se mátožně rozvalují podél břehů
břicha opuchlá tou ledabylou hojností

a dítě v tobě se ptá:
kdo vypustil ty šarlatové lampióny?
a kdo živí touhu v nás?

***

život

tolik na něm závisí
když kráčíme po kopcích
a kopce kráčí v nás

když lesní vláha
tepe do spánku 
pryskyřníků
a v hlase žluvy

zaznívá nevýslovné

***

dej včelám napít 
ze svého srdce

nech tygry usínat
na zápraží svých snů

buď něžný k životu
v čase nenávisti

buď něžná k životu
v čase lhostejnosti

buď světlem
kde rozmáhá se tma