Malé máchovské putování Kokořínskem z Liběchova na Pustý zámek a dál přes Olešno a Housku na Bezděz
Malé máchovské putování Kokořínskem

 

z Liběchova na Pustý zámek a dál přes Olešno a Housku na Bezděz
 
 
„Budoucí čas? Zítřejší den?!
Co přes něj dál, pouhý to sen,
či spaní je bez snění?
Snad spaní je i život ten,
jenž žiji teď; a příští den
jen v jiný sen je změní?
Či po čem tady toužil jsem,
a co neměla širá zem,
zítřejší den mi zjeví?
Kdo ví? Ach žádný neví.“
 
Karel Hynek MÁCHA
 
Jako každoročně i letos naším „malým máchovským putováním“ oslavíme májový čas rozkvetlého jara a lásky a vzdáme hold Karlu Hynku Máchovi a krajině, které tolik miloval Kokořínsku a Podbezdězí. Tentokrát jsme zvolili trasu (46 km), která povede z Liběchova přes Tupadly na Pustý zámek a odtud východním směrem přes Střezivojice do Olešna a dál pak známou cestou na Housku a odtud přes Bořejov a Okna na Bezděz. Můžete s námi putovat podle svého vlastního uvážení: buďto absolvovat celou trasu nebo se k nám během putování kdekoliv připojit. Zájemce o putování prosíme, aby se nám ozvali emailem nebo telefonicky na kontakty uvedena na poslední straně pozvánky.
 

 

 
 
„Nad temné hory růžný den
vyvstav májový budí dol,
nad lesy ještě kol a kol
lehká co mlha bloudí sen.“.
 
K. H. MÁCHA
 
 
 
Pátek 2.5. Liběchov – předvečer putování v Kouzelném sadu:
Na putování se vydáme z Liběchova v sobotu 3. května v 8 hodin ráno, ale již v pátek
2. května vás srdečně zveme napoutnický večer v „KOUZELNÉM SADU“, který spravuje spolek Všechno dobře dopadne. Večer začne ve 20 hod a společně s Ivo Kokrmentem vás v něm seznámíme s projektem Cesty poezie K.H.M. a Potulnou univerzitou přírody. Do Kouzelného sadu najdete cestu tudy: http://www.vsechnodobredopadne.cz/?page_id=15
 
Sobota 3. 5.: Liběchov Houska (29 km)
Sejdeme se v Liběchově na Náměstí Václava Levého u zámku, odkud se v 8 hodvydáme na cestu.
Půjdeme po modré turistické značce směrem k tajemným skalním sochařským objektům v lese Nad Hubenovem jeskyni Maří Magdalený, Harfenici a Hadovi –, které jsou připisovány sochaři Václavu Levému. Od skály s reliéfem Hada sejdeme do Tupadel. Z Tupadel budeme pokračovat kolem neorománského zámečku Slavínpo zelené turistické značce přes Královstvído Osinalického sedlaa na Rač(360 m n.m.), na jehož hřebeni navštívíme pozoruhodný středověký skalní hrádek Pustý zámek. — Odtud se vydáme po žluté značce na vrch Nedvězí (458 m n.m.), odkud je nádherný kruhový rozhled od kraje. Z Nedvězí pokračujeme po žluté a po modré do Střezivojic aodtud přes Kosteličky do krásného skalního dolu, jímž budeme procházet až na Ovčácká vrch (366 m n.m.) a do půvabné vesničky Olešno s řadou starých roubených domů, kde žije sochař Petr Císařovský, autor loga PILGRIMU. (viz: www.cisarovsky.com)
Z Olešna sejdeme na silnci a odtud se vydáme po červené krásnou starou cestou bukovým lesem pod vrchem Druclík (480 m n.m.) na vyvýšeninu s hradem Houska je odtud jedinečný výhled do krajiny s impozatní dvouhorou Malého a Velkého Bezdězu na obzoru. Navštívíme Luňákovu kapli s půvabnými obrazy svatých od Venduly Císařovské a svá znavená těla občerstvíme ve známé hospůdce „Na konci sil“. V noci navštívíme bukový les nad houseckým hradem, kde se zaposloucháme do „velebného hučení lesů“ (KHM) a bude-li jasná noc budeme pozorovat hvězdy.Na Housce přespíme.
 

 

 
Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje,
kdyby se turisté opět stali poutníky.“
 
Rupert SHELDRAKE
 
 
 
Neděle 4.5: Houska – Bořejov – Okna – Bezděz (17 km)
Druhý den se vydáme z Houskypo modré turistické značce k rozcestí u Smrkového hřebene a odtud po žluté do Bořejovak baroknímu kostelu Sv. Jakoba Staršího s novodobým oltářním obrazem poutníka Sv. Jakuba. Je odtud krásný výhled na Bezděz i Housku. Z Bořejova budeme pokračovat doŽdírce a odtud pak kolem domu básníka Čaroděje OZ (Lubomíra Droždě) polní cestou pod vrchem Tachov do Oken a dál lesem po zelene značce až do obce Bezděz. Odtud vystoupáme krásnou strmou kamenitou cestou na vrchol Bezdězu (604 m n.m.) s hradem. Navštívíme hrad s jeho nádhernou gotickou kapli, vystoupáme na rozhlednu a potěšíme se dalekým rohledem do krajiny . Vzpomeneme na Karla Hynka četbou jeho prózy „Večer na Bezdězu“. Sejdeme do obce Bezděz a vrátíme se vlakem zpátky do Prahy.
SPOJE:
Praha – Mělník / sobota 3. května:
AUTOBUS z autobusového nádraží u vlakového nádraží v Praze Holešovicích:
odjezd z Prahy v 6:50 (nást. č. 4) příjezd do Liběchova7:45
(Pokud se chcete v pátek 2. května zúčastnit „poutnického večera v Kouzelném sadě“
v Liběchově, můžete se do Liběchova dopravit z Prahy z Holešovického nádraží autobusem:
odjezd z Prahy (nást.č. 3)v 18:10 příjezd do Liběchova19:05)
Bezděz – Praha / neděle 4. května:
VLAK z vlakového nádraží v obci Bezděz:
odjezd z Bezdězu ve 14:50 příjezd do Mladé Boleslavy hl.n. 15:20
odjezd z Mladé Boleslavy hl.n.v 15:24 příjezd do Prahy v 16:39
(Další spoj do Prahy odjíždí z Bezdězu15:20 příjezd do Prahy18:11; s přestupy
v Bakově nad Jizerou, Ml. Boleslavy hl.n.)
PILGRIM, o.s. – kontakt a další informace:
Jiří Zemánek, email: sarvanga@centrum.cz , mobil: 777 117 466
Ivo Kokrment, email: ivo.kokrment@gmail.com, mobil: 605 266 184
Tomáš Hrůza, email: tomashruza@gmail.com, mobil: 775 052 607
 
NEZAPOMEŇTE si vzít sebou náplasti na puchýře! Nejlepší značka je „COSMOS“! 

 
 

Poutnická cesta Karla Hynka Máchy z Prahy na Sněžku 

 
 
„Má láska šla se mnou – po vysoké hoře,
vyšší té hory, přes kterou jsem šel …“,
Karel Hynek MÁCHA (Dvě písně cikánů) 
 
 
Karel Hynek Mácha byl bytostný „básník-poutník“, který během svého krátkého života podnikl řadu pěších výprav po Čechách i za jejich hranice (do Itálie). Jeho tvorbu inspirovala zejména četná putování do Kokořínska a na Bezděz, která podnikl v letech 1832 1834 (Cikání, Máj, Večer na Bezdězu); nicméně klíčový význam pro zrození tohoto velkého básníka měla jeho legendární pouť z Prahy na Sněžku a zpět (20.8. 6.9.1833), která v jeho životě i tvorbě sehrála roli iniciace. Byla spojena s Máchovou hluboce tragickou meditací, s konfrontací s temnými aspekty existence, kterou ztvárnil ve své mystické próze Pouť krkonošská i ve své stěžejní básni Máj. Tato existenciální zkušenost, která z K.H.Máchy učinila „básníka jediného děsu“ (O. Králík), propůjčila jeho poezii neobyčejnou sílu a otevřela mu tajemnou bránu k Absolutnu a současně v něm probudila hlubokou lásku a věrnost k zemi. 
Máchovo krkonošské putování, které lze vnímat jako autentický rituál přechodu, nás inspirovalo k založení poutnické „cesty poezie“, která jde v básníkových stopách. Naší snahou je vytvořit na základě příběhu Máchovy krkonošské pouti a na základě jeho poezie i poezie některých dalších českých básníků specificky místní poutnickou cestu, vycházející ze středu Čech a procházející v délce tří set kilometrů přes polovinu české kotliny. Máchova poutnická cesta hájí průchodnost a integritu české krajiny a nabízí poutníkům možnost hlouběji se sladit s přírodou a vlastním já. Spojuje v sobě rituální putování Čechami (s jejich historicky a krajinářsky významnými lokalitami Praha, soutok Vltavy a Labe, Říp, Bezděz, Český ráj, barokní jičínská krajina, Krkonoše a Sněžka) s vnímáním poezie a nabízí tak poutníkům ojedinělou příležitost oslavit poezii a zdejší krajinu. 
Chceme vnést básnické slovo do krajiny jednak v podobě sochařsky zhmotnělých citací a jednak formou oslav festivalů poezie a hudebních performací, realizovaných na specifických místech (Houska, Bezděz, Pecka). Příběh Karla Hynka Máchy zamýšlíme představit pomocí 20 informačních panelů, citace z jeho poezie by se pak měly objevit hlavně ve druhém úseku cesty (Kokořínsko, Podbezdězí 12 citací) a v jejím závěru v Krkonoších (8 citací). Celou trasu poutnické cesty plánujeme rozdělit do celkem pěti úseků, do nichž by se vstupovalo kamennými branami v Praze, Mělníku, Mnichově Hradišti, Jičíně a Horní Brané, a které by na sobě nesly vytesanou citaci z Máchova Máje: „Budoucí čas? – Zítřejší den?! – Co přes něj dál, pouhý to sen, …“ (viz ilustrace).
Rádi bychom do Máchovy poutnické cesty začlenili také několik uměleckých děl, především soch a land-artových a architektonických instalací. Na počátek cesty u hvězdárny v Praze Ládví plánujeme umístit sochu „Poutníka“, nad soutok Vltavy a Labe v Mělníku sochu Petra Císařovského „Chůze“ (viz ilustrace), pod hradem Houska konceptuální instalaci „Labyrint poezie“ jako poctu Máchově Máji, pod vrchem Zebín u Jičína land-artovou instalaci „Kosmická procházka“, pod vrchem Stráž u Martinic v Krkonoších architektonický prostor pro Máchovu báseň „Noc“ a na vrchol Sněžky symbolickou abstraktní plastiku, inspirovanou Máchovou prózou Pouť krkonošská
Chápu Poutnickou cestu Karla Hynka Máchy jako potenciální zónu pro znovuoživení české krajiny. Mohla by se rozvinout v komplexní umělecký, krajinářský a sociálně-ekologický projekt, v němž by se mohli setkávat a spojovat současní „umělci-poutníci“, tj. kulturně-kreativní tvůrci, kteří dnes usilují o celkovou proměnu kultury, životního stylu a hodnot. V tomto duchu chápu její vytváření jako protiváhu současného budování dálnic, jejichž univerzální struktury nás od vnímání organické celistvosti krajiny čím dál víc vzdalují. Ve srovnání s tím vícedenní pomalé putování krajinou nás přivádí do důvěrného sepěti s přírodou. Otevírá před námi možnost, jak se učit žít a myslet ekosystémově a rozvíjet vědomí mezidruhového společenství velké rodiny života. Domívám se, že k takovéto reorientaci by dnes mohla velmi přispět právě poezie. Jak naléhavě říká Becca Tarnas: „Země potřebuje novou poezii.“ Zdá se, že víc než dálnice, po nichž čím dál větší rychlostí transportujeme nové a nové a čím dál zbytnější zboží, potřebujeme dnes spíše poutnické cesty, na nichž bychom živou dýchající zemi kolem nás znovu dokázali vnímat a oslavit ji svými písněmi! Ano, země potřebuje slyšet naše písně, cítit náš obdiv!
 
Jiří Zemánek, PILGRIM 
 
 

„Cesta poezie“ krajinou Prahy“ 

 
„Ta touha nevýslovná jít
nejlehčím větrem s tahem stínů,
z vědoucích úst tajemství vzít,
tu číši rozkoše a blínu!“
 
Josef HORA (Máchovské variace
 
 
V návaznosti na projekt Poutnické cesty Karla Hynka Máchy z Prahy na Sněžku se v roce 2012 zrodil v našem sdružení PILGRIM nápad na vytvoření zážitkové cesty napříč Prahou, která by ji představila jako město básníků a jedinečné poezie a která by jejím poutníkům zároveň nabídla možnost poznat mimořádnou krásu krajiny a přírody tohoto města. Tato pražská „cesta poezie“ představuje první část Máchovy poutnické cesty, procházející z Prahy severovýchodním směrem přes polovinu území Čech. 
Tímto projektem chceme připomenout některé významné pražské básníky minulých dvou století i některá místa spjatá s jejich životem a tvorbou. Takové tvůrce, jako je Karel Hynek Mácha, pražský rodák, velký německý básník Rainer Maria Rilke, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Josef Hora, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Karel Hlaváček, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebel, Josef Palivec, Kamil Bednář, ale také Václav Hrabě či Václav Havel … Z tvorby těchto i dalších básníků jsme vybrali citace, které zamýšlíme instalovat do vybraných míst v prostoru města, jimiž „cesta poezie“ bude vést. Měly by být buď vtesány do kamenů v podobě elementárních sochařských objektů, instalovaných v prostorách parků či ulic, nebo do k amenných desek, zapojených přímo do městské dlažby či instalovaných na zdech budov. 
„Cesta poezie“ začíná ve středu Prahy na Karlově náměstí, v místě, kde žil Karel Hynek Mácha a kde napsal svůj Máj (zde zamýšlíme nainstalovat citace z básní K.H.Máchy, R.M. Rilkeho a J. Hory); odtud pokračuje na Vyšehrad (J. Seifert, V. Nezval, K.H.Mácha) a pak severním směrem podél toku Vltavy náplavkou (J. Seifert, K. Biebel, V. Havel) na Střelecký ostrov (J. Vrchlický) a přes Kampu (V. Holan, J. Palivec, R.M. Rilke) na Petřín (J.Vrchlický, J. Seifert, K.H.Mácha); odtud vede přes Pražský hrad a Chotkovy sady (K. Hlaváček, J. Zeyer) na Letnou (K. Bednář), kde se stáčí a pokračuje přes Stromovku a Tróju pak severovýchodním směrem přes Cimický háj a Ďáblický háj až k hvězdárně v Ládví (K.H.Mácha). Skalnatý ostroh v Ládví, odkud se nabízejí daleké výhledy k významným českým horám jako je Říp, Milešovka, Sedlo, Klíč, Bezděz či nejvzdálenější a nejvyšší česká hora Sněžka, představuje pomyslnou vstupní bránu, kterou se poutníkovi otevírá cesta velkého putování po stopách Máchovy krkonošské pouti napříč rozlehlou kotlinou Čech. Také tuto velkou Máchovu poutnickou cestu obdobně pojímáme jako „cestu poezie“. 
„Cestou poezie“ chceme vnést do současného uspěchaného života dimenzi údivu ze zázračnosti a tajemství bytí, inspirovat k zamyšlení nad smyslem naší krátké a záhadné pozemské pouti. Chápeme poezii jako prostředníka, který nás spojuje s více než lidským světem kolem nás i v nás. Chceme se pokusit vepsat básnické slovo znovu zpátky do krajiny a vnímat lidskou řeč jako součást obsáhlé promluvy světa. 
                 
Jiří Zemánek, PILGRIM
 
 
 

Potulná univerzita přírody



„Je to země, která je skutečně inteligentní, nikoli izolované lidstvo.
Společně s ostatními zvířaty, rostlinami a plynoucími mraky
jsme tělesně ponořeni v mysli tohoto živoucího mystéria.“
 
        David ABRAM
 
 
Snahou Potulné univerzity přírody (PUP) je učit se v bezprostředním kontaktu s přírodou   žít a myslet ekosystémově – rozvíjet vědomí integrálního společenství velké rodiny života.                                                                                        
Náš svět, naše těla a vše, co jsme, včetně našich osobních myšlenek, je výsledkem dynamické souhry složitých procesů, které formují více než lidský svět, jehož jsme součástí. Toto ustavičně se proměňující živé univerzum, které obýváme, je světem vztahů a vzorů a permanentní vzájemnosti. Naše životy jsou příběhy těchto vztahů společně se vyvíjíme se všemi tvory v přírodě i s každým sociálním kontextem. Chceme se učit znovu si osvojovat tyto širší ekosystémové, mezidruhové vazby. V tomto smyslu chápeme přírodu jako svého průvodce a učitele a proces učení jako tanec s tímto proměnlivým a neuchopitelným světem, jako neustálou synchronizaci se„vzory, které spojují.“ (G. Bateson)   To nicméně vyžaduje radikální rozšíření našeho stávajícího chápání „já“ i pojmu společenství. Vnímáme osobní já jako „otevřený systém, jenž zrcadlí větší kulturní a psychologickou historii našeho druhu“ (Ch. Bache) a který se otevírá do širokého pole cítící přírody. Bezprostřední součástí našeho lidského společenství je geografie krajiny a přírodní svět, který nás obklopuje. Přírodní prvky nejsou pro nás neživými objekty, ale  inteligentními, vnímajícími entitami, které mají svou vnitřní stránku a s naším lidským společenstvím jsou v neustálé interakci. Chceme znovu oživit integrální vědomí tohoto většího celku, protože se domníváme, že bez péče o tuto naši „větší pozemskou rodinu“, do níž patříme, nemůže lidské společenství v budoucnu v žádném ohledu prosperovat. Sdílíme názor Gregory Batesona, že v přírodě spočívá tajemství pro znovuoživení našich lidských systémů, pro růst zdraví lidského společenství i léčení našich vztahů. Potřebujeme znovu odhalit hlubokou moudrost domorodých kultur a uvědomit si, že příroda je pro nás zdrojem vědomí společenství a skutečným pramenem smyslu a léčení.
 
Oblasti působení: hlubinná ekologie, ekologie mysli, ekologie vnímání /  planetární ekologie  a celostní systémy  Země /  systémové myšlení, holismus, integrální vědomí / hlubinná a transpersonální psychologie,/ kosmologie živého vesmíru, kosmologie „nvého příběhu“, archetypální kosmologie / biodynamické zemědělství,  permakultura / ekonomika daru, paradigma společných statků / terapie přírodou, poutnictví a rituály /  poučení z domorodých kultur /  kolektivní inteligence,  dialogické myšlení / role kreativity a umění v rozvíjení mezidruhového společenství / globální proměna vědomí, globální občanství.
                
Jiří Zemánek 
Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google